Měsíc nad Soho

28.04.2016

Toto dobrodružství rozhodně není zábavnější než první díl. Figur jak na orloji, ačkoli tam je jich vlastně jenom dvanáct. Ouha. Ústřední padouch byl lehce identifikovatelný ve chvíli, kdy se postava objevila na scéně. Poté už si čtenář pouze rval šediny, co to Peter se Simone vyvádí. Druhý případ pro změnu nebyl vyřešen, zřejmě náběh na třetí díl, což nesnáším. Lesley si nedá pokoj a neustále musí Peterovi připomínat, že je VE VŠEM lepší než on. Co je na tom sexy, to nechápu. A do třetice neustálé popisy architektonických typů budov (edvardovský, tudorovský, viktoriánský), uf, co si pod tím má průměrný Pražák představit?
Jednoznačným plusem a důvodem, proč knihu číst, jsou třeskutě vtipné hlášky a postřehy. Asi v půli mi na mysli vytanul Ankh-Morpork, Sam Elánius a Karotka, a tohoto déja vu jsem se nezbavila do konce knihy. Lepší průměr, ale oproti Řekám trošku zklamání. Rozhodně se přimlouvám za větší prostor pro Ashe!

23.04.2016

Začínám mít pro tuhle sérii slabost. Ano, dá se tomu vytknout zdlouhavost a přílišná popisnost, ale jako milovníkovi Londýna a všeho britského mi tahle série opravdu přirostla k srdci, a hlavní postavy jakbysmet. Moc se těším na další díl. :)

18.04.2016

Jmenuje se Peter Grant a ještě nedávno byl obyčejným četnickým zelenáčem v řadách londýnské Metropolitní policie. Jedné noci se však při vyšetřování vraždy zapletl s duchem, a díky tomu si ho všiml vrchní inspektor Nightingale - poslední čaroděj Anglie. A teď stojí jako člen dvoučlenné speciální policejní jednotky v márnici nad tělem zavražděného jazzmana a snaží se z jeho mrtvého těla získat záznam melodie. Tedy důležitou stopu ve vyšetřování jeho vraždy. To fakt umí. A nejen to. A tak ví, že v Soho řádí vrah, který má nadpřirozené schopnosti a jedině on je schopen ho zastavit.

Měsíc nad Soho sice přímo navazuje na předchozí Řeky Londýna, ale je v mnohém jiný a díky Mámě Temži lepší. Stejně jako v Řekách nás celým příběhem provází policejní konstábl Peter Grant, rodilý Londýňan, čarodějnický elév a syn kdysi opravdu dobrého jazzového muzikanta. A o jazz tu jde především. Protože „Hudba, stejně jako zločin, nikdy nespí.“

Zdá se, jako by se Ben Aaronovitch poučil z předchozích chyb a ubral hodně ze zdlouhavých exkurzí do historie metropole nad Temží. Navíc jsou zmíněné exkurze prodchnuty ironickými a suchými komentáři pana Granta. Právě humor a úcta k jazzu jsou největší devizou knihy. Autor pochopil, že v tom je jeho síla, a já si vlastně až při čtení této knihy uvědomil, že Peteru Grantovi ich forma perfektně sedne. K detektivní zápletce snad jen několik poznámek: moc se mi líbilo zasazení příběhu do známé čtvrti Soho a celá ta záležitost s úmrtími jazzových hudebníků mi přišla jako skvělý nápad. Jen mi trochu vadilo, že se Ben neudržel a rozjel dva případy zároveň. Dva případy, a tudíž i dvě vyšetřování a do toho ještě exkurze do minulosti Peterova čarodějnického mentora Nightingalea, to už je podle mého skromného úsudku na jednoho čtenáře trochu moc a občas se může ztratit. Dozvědět se něco o historii čarodějnické komunity, jejíž součástí Peter Grant je, by bylo fajn a já jsem rád, že se mi Měsíc nad Soho poodhalil nejen kouskem jazzovým, ale i kouskem magickým. To a jedna detektivní linie by mi ke štěstí bohatě stačilo.

Hodně čtenářů si chválí popis policejních postupů a vhled do policejní mašinerie. To považuji u detektivky (byť fantasy) za standart. Naopak s nadšením jsem kvitoval těch několik akčních scén a honiček, které celému příběhu dodaly správný spád. Navíc autor svůj svět obohatil o skvělou jazzovou kapelu, či úžasnou femme fatale Simone.
Vypadá to, že Ben Aaronovitch autorsky dospěl a stává se z něj suverénní vypravěč, stejně jako se z četnického ucha Petera Granta stává ostřílený policajt, který dokáže bez větší pomoci svého učitele či kolegyně Lesly vyřešit zapeklitý případ.

Osobně se těším na Šepot podzemí.

12.04.2016

Takhle rozporuplné pocity z této řady jsem neměla dlouho. Ale čtu dál .. budu číst dál. Ono se to snad zlepší.
Přijde mi že je v knížce zbytečně moc omáčky. Odvádí to příliš pozornost od dějové linky.
Začátek byl mizerný ... pak lepší .. a na závěr musím říct, že lepší než první díl. Tak věřím v lepší zítřky :-)

29.03.2016

Druhý díl série je stejně čtivý, jak díl první, nicméně opět je zde řada "ale" - je nutná znalost prvního dílu, jinak je řada situací nesrozumitelná, kniha má "nepravidelný rytmus" a místy značně zadrhává logika děje i jednání postav. Plusové body za vhled do jazzové hudby, historie Londýna, popis policejní byrokracie a několik moc hezkých hlášek (mým favoritem je označení černého mága za "eticky znevýhodněného"). Půl hvězdičky přidávám za (opět) skvělou obálku.

25.03.2016

Měsíc nad Soho se mi líbil snad ještě více než první díl. Autor vyžehlil drobné nedostatky - například zredukoval příliš detailní popisy města, které se sice v knize stále vyskytují, ale již ne v tak přehnané míře. Na druhou stranu moje britofilské srdce plesalo, když jsem společně s Peterem procházela po nábřeží Temže či po rušné čtvrti Soho.
Kniha je vtipná, vtipnější než první díl série, občas se objevují vtipy místní, které pochopí spíše více zasvěcení. Celkově kniha je opravdu hodně povedená a je mi líto, že jsem na ni neměla tolik času, jinak bych ji zhltla jako malinu za jediný den, což by byl pravděpodobněji větší čtenářský zážitek.

21.03.2016

Spokojenost. Už Řeky Londýna se mi líbily, ale přece jen autor vršil nápad za nápadem, až se v nich trochu zamotal. Tady je už vypsanější, ale přitom zůstává vtip i napětí a skvělá kulisa Londýna. Přibývají další zajímavé postavy s magickými schopnostmi (zdá se, že Nightingale není nakonec poslední čaroděj Anglie), kouzelnické souboje, takže nezbývá než těšit se na další díl a doufat, že bude, jak se o něm píše, ještě lepší než tento.