Ratolest a vavřín
Karel Čapek
Výtah z Čapkovy novinářské tvorby. Uspořádal a poznámkami doprovodil Dr. Miroslav Halík ; s autorovými ilustracemi.
Přidat komentář
Nebýt Dr.Miroslava Halíka, nikdy bychom my příznivci Karla Čapka nedostali krásný dárek, cosi jako kytičku lidských portrétů významných osobností tuzemských a ze zahraničí, a to ve formě jubilejních článků, glos, nekrologů a záznamů skutečných setkání s velikány umění.
Jak říká pořadatel sbírky:
Jeho blízkost k oslavovaným, jimž podává ve velké chvíli života ratolest a v hodině smrti klade jim na čelo vavřín.
Vybral jsem si tři osobnosti, které jsou mi svou tvorbou blízké, z první části knihy "Ratolest".
Karel Havlíček Borovský.
Český národ vždy glorifikoval mučednictví, jež je obrazem jeho pasivní trýzně a podnětem jeho nenávisti vůči trýznitelům.
Upřímně řečeno, díváme-li se na to dnešníma očima, je Havlíčkův pobyt v Brixenu hotová idyla proti dnešním koncentračním táborům a Bachova éra se nejeví tak hrozná, když ji srovnáváme s některými režimy a jejich perzekucemi, kterých jsme svědky v soudobé Evropě...
Bedřich Smetana.
Slyším zpěv Mařenčin, lesklé intrády Libušiny, šum Vltavy, stesk Mého života,píseň věrného milování, dech mateřídoušky, radost a lásku. To vše vpadá do rytmu slavného zpěvu, neboť nedovede říci než to, že tančíme, zpíváme a rozplýváme se písní lásky v oné polyfonii, jež obsáhla vše . Snad mrtvý není přece mrtev a naklání ucho, jež zavřelo se hlasům zvenčí. Což jsem hluchý ? Něco tam dole šumí.
A co my v této chvíli ? Rozplýváme se ovacemi, abychom přehlušili mlčení svého nitra. Děláme z umělců symboly, protože si nedovedeme dělat z umění národní život, cosi se změnilo...
Jan Neruda.
Uvědomujeme si vůbec význam jeho Kosmických písní ? První Nerudova cesta, jíž překračuje hranice domova, vede do vesmíru !
Teprve potom navštíví Balkán, Orient a evropské země . A tento kosmopolita ustavičně hledá domov, rozbíhá se do celého světa jen proto, aby lokalizoval svůj domácí krb. Je jako Chestertonův muž, který obešel celý svět, aby trefil do vrátek svého domova. Tedy příklad pro členy malého národa: ani nesedět za pecí, uzavřen ve svém uzoučkém lokálním obzoru, neimitovat doma, co jsme viděli jinde, ale viděním a poznáním světa docílit a domyslit svého vlastního domova.
Jak se nadneseně říká : věty, které by se daly tesat do kamene.
A to jsou jen tři osobnosti, které jsem citoval z celkem 117-ti, kterým Karel Čapek, sám velikán, vzdává poctu.
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Medailonky jednak světových osobností (většinou literátů), jednak zajímavých osobností veřejného života za první republiky, na něž se už téměř zapomnělo, a které si díky této knize může čtenář znovu připomenout.
Mimo to texty svědčí o tom, že Čapek byl bytostný humanista.