Quo vadis

kniha od:


Koupit

Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33359/quo-vadis-bTh-33359.jpg 4.62227
Žánr
Literatura světová, Romány, Historické romány
Vydáno, Tatran (Bratislava)
Orig. název

Quo vadis. Powieść z czasów Nerona, 1896

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (268)

Kniha Quo vadis

Přidat komentář
Rilian
17. listopadu

Po přečtení chápu, proč je jento román považován za klenot polské realistické literatury. Zpočátku jsem se domníval, že se jedná čistě o historickou prózu, ale postupně jsem v příběhu objevoval něco jiného. Příběh z doby císaře Nerona je vlastně pouze kulisou pro milostnou zápletku mezi mladou křesťankou a arogantním římským šlechticem. Na jejich vztahu autor ukazuje cestu každého člověka ke křesťanství. Cesta člověka většinou začíná tím, že si uvědomí své vlastní sobectví a jakési strádání i přes materiální dostek. Vinicius postupně zjišťuje, že nedokáže myslet na druhé ("jeho vůle byla jediným zákonem v jeho životě") a Lygii miluje víc než Krista. Na konci dojde k poznání, že celé jeho snažení o znovuzískání své milované vůbec neodpovídá křesťanské víře. Po římském způsobu se soustředí pouze na pozemský svět, který mu nabízí krásu, požitky a moc. Takto to alespoň líčí v knize Petronius. Vinicius toto vše nachází právě v Lygii. Teprve později si uvědomí, že pro křesťany opuštění pozemského světa nic neznamená. Sv. Pavel později káže vystraženým křesťanským odsouzencům na smrt v aréně, že spása spočívá v něčem jiném - "Bůh vás povznáší do nebes, ale vy se vystrašeně držíte stébel trávy a voláte, aby vás Bůh ušetřil." Postavu Vinicia chápu jako ztělesnění římského pragmatismu a síly. Oproti tomu Chilón představuje řeckou racionalitu. Křesťanství přijme až při kontaktu s důsledku svých činů, kdy je mu odpuštěno křesťanem, kterého předtím udal. Postava Petronia je složitější, reprezentuje pro mě římské požitkářství a bezbřehý epikureismus, a ačkoliv on sám křesťanství nikdy nepřijme, uznává jeho výhody a morální převahu. Celou první část chápu jako alegorii na spirituální hledání člověka, jehož dosavadní hodnoty procházejí krizí (Vinicius = síla a sobectví, Chilón = racionalismus/filosofie a prohnanost, Petronius = umění a epikureismus). Všechny tyto vlastnosti a charakteristiky řecko-římské civilizace nakonec prohrávají svůj morální souboj s novou vírou z východu. Ostatně apoštol Petr v knize tvrdí, že Řecko dalo světu moudrost, Řím sílu a křesťanství lásku, které nemůžou dvě předchozí vlastnosti vzdorovat.
Druhou část vnímám jako krizi nové víry. Člověk po přijetí nové víry zažívá první zkoušky a postupně proniká do její skutečné podstaty. Vinitius si uvědomuje, že Krista nemůže uplatit jako nějakého pohanského boha, aby mu vrátil Lygii. Tvrzení Kristus ti ji vrátí dostává pro něj nový smysl až když plně pochopí křesťanskou víru v posmrtný život a znovushledání. Navíc autor na příběhu o krutovládě císaře Nerona představuje nejrůznější pochybnosti, které doléhají na člověka. Například pocit opuštění, strachu a vnitřního zápasu. Kniha nám ukazuje, že křesťan nemůže být nikdy zcela nešťastný nebo opuštěný a to ani v době toho největšího bezpráví či neštěstí, protože je s ním Kristus a bude s ním i po smrti.
Obraz všemocného Říma, který i přes svoji sílu hyne a požírá sebe samotného se tak zrcadlí v prostém apoštolovi Petrovi zakládajícího i přes nepřízeň osudu něco, co přečká i pád všemocného města.
Styl knihy je označován za historický realismus, byť je samozřejmě poznamenána určitým romantismem a poněkud jednostranným vykreslením prvních křesťanů, o nichž bohužel nemáme přiliš zpráv. Já osobně jsem si knihu velice užil, protože v ní spatřuji vlastní hledání víry.

Jednu z nejkrásnějších scén z celého příběhu představuje incident mezi Lygií a jedním z křesťanů, který ji nařkne z odpadlictví, protože se rozhodla oddat pozemské lásce. Apoštol Petr a Pavel se nad tím pousmějí a poučí onoho křesťana, že Ježíš sám dovolil nevěstce, aby mu byla nejbližší z nejbližších. On ji odpustil, stejně jako odpustil Petrovi, který ho třikrát zapřel a Pavlovi, jež křesťany pronásledoval a odsuzoval k smrti. Pokud odpustil jim, jak by se mohl hněvat na zamilovanou dívku, protože pozemská láska a láska ke Kristu nejsou v rozporu.

Evaho73
13. listopadu

Keď som sa pokúšala knihu Quo vadis čítať ako sedemnásťročná, nevedela som "kam kráčam" ani ju patrične oceniť.
Teraz som sa k nej po rokoch vrátila a som z nej unesená.... Je veľmi zaujímavé, ako sa nám rokmi mení aj náš čitateľský vkus alebo názor na prečítanú knihu.
Quo vadis nesie to najúžasnejšie posolstvo o tom, že láska a dobro dokážu poraziť zlo a prekonať mnohé rozdiely.
Veľmi sa mi páčila opísaná atmosféra starovekého Ríma, ktorá kopíruje reálne historické skutočnosti, kde napríklad krutovláda Claudiusa Caesara Nera bola podaná vierohodne.
Samozrejme som romantička a celý čas som fandila láske rímskeho patrícia Vinicia a kresťanky Lýgie, ale nemenej zaujímavá bola pre mňa i postava Petroniusa, z ktorého som mala v dobrom slova zmysle veľmi zmiešané pocity.
Práve tieto postavy významne oživili dej, čo zároveň oslovilo oveľa širšie okruhy čitateľov, nielen náročných fajnšmekrov.
Vrelo odporúčam tento literárny skôst, ktorý sa právom pýši aj Nobelovou cenou.


boxas
08. listopadu

Sama zápletka knihy je sice veskrze romantická láska mezi dvěma mladými lidmi z různých společenských vrstev, takže vlastně nic moc nového. Ale vylíčení tísnivé atmosféry v Římě v době prvních křesťanů je něco naprosto výjimečného a dech beroucího. Člověk ani zdaleka nemusí být věřící, aby této knize a jejímu poselství propadl. Mnoho takových knih, jako je Quo vadis?, neexistuje.

Atuin
26. října

I přes ten pohled ( což byl autorův záměr) a možná právě pro něj má ta kniha pořád i po tolika přečtení, z nichž jedno je i v originálu neuvěřitelný kouzlo. Mám větší srdcovky polských klasiků, ale tohle je víc jak čestné místo něčemu co má hlavu a patu, tón a řád a je to neuvěřitelně nadčasové.

Red_Fox
20. října

Quo Vadis? Jooo, to mi něco říká... Takový byl počátek objevu této knihy. Tehdy bych ani nevěděla, kam ji zařadit. Jen mi její název utkvěl v paměti zřejmě z hodin literatury. Nakonec se z toho vyloupl nečekaně romantický příběh s hořkou příchutí krutého zacházení s prvními křesťany. Ač jsem zvyklá na historické romány s méně sladkou milostnou linkou, vždy ocením knihy opírající se o skutečné události. Skvělá nenásilná forma vzdělávání se.
Je nutné se prokousat začátkem díla, kdy jsem tedy já osobně hojně využívala poznámky v zadní části knihy (a zároveň se děsila, že to tak bude po celou dobu :D. Nebude, nebojte!). Některé dialogy mě úplně neoslovily, spíše mě nudily a bohužel mi to trochu zkazilo celkový dojem s knihy. Nezapomenu na scény z amfiteátru, kdy jsem měla pocit, že sedím mezi diváky.

Slovanka
10. října

Tato kniha je moje velká láska, i přesto že je dlouhá, některé pasáže zbytečně komplikované a roztahané a i když je tématika křesťanství v knize velmi hlasitá a autorem pojata z jeho romantického osobního pohledu. Krásně popsané pocity postav, samotný děj a dopodrobna rozpitvaný historický podklad (pro mě potěcha) - mi byly dostatečným vynahrazením. Nehledě na to, jak umně si autor vyhrál s charaktery postav, které tak přirozeně ukazují své temné i světlé stránky a mění se.

tchor
09. října

Príliš idealizovaný a nekritický pohľad na ranné kresťanstvo v jeho pravdepodobne najčistejšej podobe. Čo je asi hlavnou črtou diela, nie však jedinou. Psychopatický úchylný vládca s infantilnou dušou a jeho riťolezci a ľud, ktorému stačí chlieb a hry na to aby sa nebúril sú črty, ktorých paralely môžme nájsť aj dnes. Tak sa mi tematicky vynára otázka, kam sme to teda dokráčali? Každopádne kniha je výborne napísaná a vtiahne človeka do deja vcelku rýchlo, čo sľubuje rýchle a pútavé čítanie.

Lunďák
25. září

Naprosto skvělý pohled na Neronovu dobu a trochu zkreslený názor Sienkiewicze Poláka+křesťana.

oneironaut
22. září

Vynikající. Když si ale člověk vzpomene, že podobné peklo na zemi jako Nero později rozpoutali i křesťané...upalování, mučení, křížové výpravy a pomyslí na papeže, žijící stejně jako Nero v přepychu...nakonec jsou všichni stejní, prostě lidé.

Pralinka1910
18. září

Knihu jsem poprve cetla ve 14-ti letech, kdy jsem se v rámci půlroční rekonvalescence rozhodla pokořit knihovnu rodičů. Brala jsem to svazek po svazku ( jen Jiráska jsem vynechala). Z celé řady knih mi utkvěl Egypťan Sinuhet a Quo vadis. V té době mne oslnil Petronius a poprve mne napadlo, ze tak jak člověk rozhoduje o svém životě by měl rozhodovat i o své smrti. Teď mne spis omracila bezuzda společnost, bez morálky, pod vedením diktátora stojící na okraji záhuby a vidím v tom ( možná pod hrůzou covidu) paralelu se současnosti. Za mne je Quo vadis složité čtení, s nadcasovymi rysy, multigeneracni, napsané skvělým spisovatelem. Historická fakta si hodnotit nedovolím, tomu nerozumím.Rozhodně děkuji pane Sienkiewiczi! Možná za dalších 30 let si to přečtu potřetí...

koudja
04. září

Kvalitní a interesantní

Tomha
28. července

Quo Vadis, Domine...? Antický Řím ve své pravé, dokonale zachycené syrovosti. Utrpení prvních křesťanů i jejich nesmírná víra v dobro. Místy trochu těžké, ale z mého pohledu velmi silné čtení.

Qaxi
20. července

Ač ateista, chápu, že naděje, láska a odpuštění jsou mocné atributy lidství.

Kerolka_P.
10. července

Neuvěřitelně silné, autenticky působící vyprávění o utrpení prvních křesťanů. Dočista jsem vděčná za dobu, ve které žiju.

Abulafia
08. července

Někdy si říkám, že klasiky by měl člověk číst na škole, když je ještě mladý a hloupý (rozuměj důvěřivý) a nemá vycvičené kritické oko. Quo Vadis je výborně napsaná kniha, z pohledu moderního čtenáře však plná nešvarů.

Nejvíc mi vadil naprosto zřetelný antisemitismus. Chápu, že v roce 1896, kdy byla kniha vydána, patřil k bontonu. Vzhledem k tomu, že ji ve školách velebíme dodnes, myslím, že by
to neškodilo zmínit. Další dobový nešvar by šel nazvat "cherchez la femme". Je dobře vidět např. také u A. Dumase (Tři mušketýři). Je-li v knize hlavním negativním pólem muž (Nero, kardinál Richelieu), je jeho spojencem žena, která je charakterem horší než on (Poppea Sabina, Milady). Do třetice je to nekritický obdiv ke křesťanství a mučednictví.

Pozitivní na knize je čtivost, velmi dobrá znalost římských reálií, silné ženské postavy ( což na konci 19. století není samozřejmost) a vícevrstevnost. Jako každý dobrý autor se Sienkiewicz neomezuje pouze na vyprávění příběhu, ale jednotlivé postavy je možné chápat i v symbolické rovině.

Závěrem: Určitě stojí za přečtení. Je ale potřeba neztrácet ze zřetele, že je to dílo, které odráží dobu a místo vzniku. Zároveň se jedná o historický román, takže se nemusí stavět ( a taky nestaví) k historii objektivně.

olma
29. června

Nevím jak to napsat. Křesťanství přisuzuji zánik pohanů, bylinkářů, bohyní, všech jejich zvyků a tradic. Zde je popsán záčátek křesťanství, krásné víry v lásku. Jsou zde popsaní čistí láskyplní křesťané. Ale bohužel i tato kniha mě nejen nepřivedla k víře v boha, ale ještě umocnila můj negativní postoj k náboženství. Jen manipulace s lidmi. Protože pak ve jménu boha a prý lásky vyvraždí ty kteří, mají jinou víru, vědomosti a znalosti. Kniha je napsána pěkně a čtivě, jen můj postoj k náboženství pokazil mé hodnocení.

bílárůže
09. června

Quo vadis? Po přečtení této knihy asi znovu do Říma. Vzhledem k recenzím a doporučením kamarádů jsem od knihy raději nic nečekala, abych nebyla zklamaná. Teď jsem za to velmi ráda, jelikož mne kniha ohromně překvapila a zařadila se mezi nejlepší knihy, co jsem kdy přečetla. Pan Sienkiewicz mistrně dokázal zaujmout a popsat utrpení prvních křesťanů. Při četbě jsem doslova zírala na skvěle vybraná slova a hltala stránku za stránkou. Jsem vděčná, že jsem si knihu mohla přečíst až poté, co jsem navštívila Řím, jelikož jsem si dokázala lépe představit ten původní, Neronův. Nedovedu ani popsat, jak moc mne kniha zasáhla, byť mne Neronova hloupost a krutost drásala nervy. Upevnila mi mé znalosti a jako zázrakem rozpustila mou averzi k učivu dějepisu prvního ročníku gymnázia. Knize opravdu nemám co vytknout, jak po stránce obsahové, tak po té formální. Vřele doporučuji dalším čtenářům.

elcapitano
09. června

(+ SPOILER) Právě dočtená kniha ve mne bude ještě nějakou, předpokládám dlouhou dobu, doznívat. Je to velkolepé a působivé dílo, bezesporu. Dovolím si ale mít výhradu. Těžko jsem snášel tu nekonečnou křesťanskou agitaci. Chápu, že autor zřejmě projektoval svůj světonázor, ale pro mne to bylo zkrátka příliš. Autor se k vyložené propagaci křesťanské víry vrací tolikrát, až je to v zásadě obtížné, odhaduju, že toto zabírá cca 25% knihy? Je samozřejmé, že když je román o nástupu křesťanství a úpadku římského polyteismu, asi to v knize musí zaznít, ale těch plamenných pohledů bylo zkrátka moc. Předpokládám, že je tato skutečnost způsobená i dobou a prostředím, ve které dílo vzniklo. ..takové myšlenkové cvičení: co kdyby stejnou měrou autor velebil např. marxismus?
Jinak jsem si četbu užil: úžasný překlad, krásný jazyk, atmosféra, popisy reálií, bavilo mne i to, že je dílo pomalé a rozsáhlé, čtenáře vtáhne a nepustí.

vrgulnik
17. května

Nejlepší kniha všech dob. Tedy pro mě.

AnselmaAlois
10. května

Slovy se skoro nedá vyjádřit,jak strašně moc se mi kniha líbila a jak hluboce mě zasáhla.Je to příběh,ve kterém se vám přesně a bez předsudků vykreslí starodávný Řím,ve kterém vládl krutý Nero.Charaktery postav zde jsou velice působivé,přesné a věrohodné-ctnostná Ligie,měkosrdcatý Ursus,lhostejný Petronius,lstivý Chilón a konečně také nebojácný Vinicius.Ti všichni vás do děje přímo vtáhnou a vy hltáte stranu za stranou.Tehdejší pronásledování křesťanů bylo skutečně nespravedlivé,v této knize se dozvíte co za ním stálo a co vše museli vyznavači tohoto náboženství vytrpět za jiné a přesto se mukám stavěli statečně a s radostí.Příběh má i mnohem hlubší poselství a to na něm mám tak ráda.Kdyby to šlo,dala bych více než pět hvězdiček!

"Pak se tichem ozvala Petrova slova,trhaná vzlykotem:´Quo vadis,Domine?´
Nazarius odpověď neslyšel,ale starcův sluch zachytil smutný a mírný hlas,který pravil:´Když ty opouštíš můj lid,jdu do Říma,aby mě ukřižovali podruhé.´
Apoštol ležel na zemi,obličej v prachu,bez hnutí,beze slova.Nazariovi se užuž zdálo že omdlel nebo zemřel,ale Petr konečně vstal,zvedl roztřesenýma rukama poutnickou hůl a beze slova zamířil k sedmi pahorkům města.Když to chlapec uviděl,opakoval jako ozvěna:´Quo vadis,Domine?´
´Do Říma,´odpověděl tiše apoštol.
A vrátil se zpět."

Volavka
27. dubna

Jedna z mých nejoblíbenějších knih i po dlouhé době. Přesto si myslím, že pokud bych se nezajímala o antický Řím, dílo bych asi po dvaceti stránkách ukončila. Delší popisy mi nevadí, ale chápu, že pro někoho, kdo se o toto období nezajímá, to nemusí být to pravé. Co pro mě ale udělalo knihu nezapomenutelnou, je styl, jakým je napsaná. Vše na sebe krásně navazuje v takových intervalech, že si čtenář ještě stále pamatuje náznaky z předchozích kapitol, které se odráží v právě čteném ději. Právě to pro mě z knihy udělalo neuvěřitelně příjemné čtení.

MilkyA
10. dubna

Takto krásne symbolicky som na Veľký piatok za pomoci corona vírusu dočítala Quo Vadis a pripomenula si vo veľmi živom opise ukrižovanie a iné muky kresťanov hádzaných do arén pre všeobecné potešenie Rimanov. To bola tá zábavnejšia časť... Inak to mohlo byť trošku kratšie (aj o 200 strán s prehľadom :D), skoro som to nestihla dnes dočítať. Nevadili mi ani tak siahodlhe historické opisy ako niekedy už vážne po miliónty raz spomínaná láska Vinícia k Lýdií a jeho súženie, lebo to nielenže už 300 strán dávno vie ja, Peter, Pavol, Ježíš a Boh, ale aj chudera moja mama, ktorá ma sledovala ako sa snažím v horúčkovitom záchvate dočítať ku koncu. Takmer človek kričí na knihu, nech ich už pre lásku božiu hodia tým levom, tak to ujo Henryk nekresťansky napínal ... Inak pekná knižka. Páčil sa mi rozpor medzi kresťanským učením a gréckou filozofiou a musím teda priznať, že Peter ma nepresvedčil tak ako Petronius. :D

Petra566
09. dubna

Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Na pozadí lásky dvou lidí pocházejících ze zcela odlišných světů je vykreslen život zakladatele satiry Petronia, Neronovo šílenství a především počátky křesťanství v Římě s útrapami, jež museli jeho vyznavači denně snášet. Oceňuji mistrně propracované popisy, které se četly doslova jedním dechem. Díky nim se čtenáři nabízí nejen hluboký náhled do vnitřního světa hlavních aktérů, nýbrž má možnost nasát atmosféru tehdejšího Říma, města prohnilého svou bezuzdností do morku kostí, a jeho rušných ulic. A v neposlední řadě spousta moudrosti a zajímavých podnětů, které přinutí k hlubokému zamyšlení.

Kopta
27. března

Za mě asi bohužel jedno z největších zklamání v historii mého čtení. Hodně očekávané historické dílo a první seznámení s významným Sienkiewiczem, které končí polo-katastrofou. Očekávání je svině. Jednoduše jsem dostal dlouhou knihu, která má jednoznačně zajímavý námět a příběh sám o sobě, nicméně se táhne jako projev prezidenta republiky a stejně tak vám polovina z toho nic nedá. Asi je možné, že je kniha v zajetí nějakého poloromantického stylu 19. století, kdy se hold takhle psalo, ale mě to nesedlo ani tak, že jsem se nepředklonil. Kdyby se v knize zredukovali pasáže, ve kterých se nic neděje a jenom se popisuje ne nijak extra zajímavé prostředí a ne tolik zajímavé a důležité charaktery a rasy postav, tak kniha má místo 400 až 500 stran tak 100 a byla by to příjemná novela. Takto je to román, kde můžete číst i čtyři stránky a v rámci děje se vůbec nic nestane. A to je něco, co jde silně proti mým preferencím. Myšlenka skvělá, forma je katastrofální.

esma
13. března

Tak jsem se od Händelovy Agrippiny dostala až k Neronovi. Z pramenů – pokud nejdeme až ke zdrojům – se této době nejvíce přiblížilo Sienkiewiczovo Quo vadis. Sienkiewicz sám zdroje poctivě nastudoval a všichni, kdo tento román známe, nepochybujeme, že historické reálie jsou podchyceny autenticky a mrazivě. Quo vadis dokončil v roce 1896 a je chvályhodné, jak svůj román dokázal postavit. Dnes nám připadá tento způsob běžný, ale před více než stodvaceti lety ? Nerona, počátky křesťanství a příběh Lygie a Vinicia zabalil do kompaktního celku, nechybí gradace příběhu plného krutosti, násilí vrcholíci zmarem věčného města. A hodnoty, ke kterým se upínáme, krásné až snové myšlenky o tom … jak bychom si měli přát lásku a ne nenávist, dobro a ne zločin, věrnost a ne nevěru, soucit a ne pomstu … krásně se to četlo a taky si to přeji (přejeme), ale vývoj člověka v průběhu těch tisíců a tisíců let nabíral různý směr, je nabalen mnoha strašnými údobími, kterých otisk neseme sebou doposud. Ani křesťanství nezůstalo imunní. Možná se některým čtenářům nezdá míra té křesťanské linky. Mě ale nevadila, i když jsem ateista. Víra obecně zastávala v historii člověka vždy významné místo, vysvětlovala mu svět, kterému nerozuměl. My dnes máme vědu, jsme racionální a odklon od víry je součástí našeho dalšího vývoje. Přesto nemůžeme ani křesťanské nauce upírat její civilizační roli, kterou přiměla člověka k přijímání jiných hodnot. A v protikladu s dobou Nerona je to čitelné.
Poselství z Quo vadis je srozumitelné i po tolika letech : … svět n e m ů ž e stát na zločinu, neudrží se.
Podle mne jde skutečně o dílo par excellence, nevynechala bych z něho ani jediný řádek.

gonga
09. března

Jedna z nejkrásnějších a nejhlubších knih, které kdy byly napsány. Plná hluboké moudrosti a pochopení Kristova učení. Čtenář, který má blízko ke křesťanství či jinému náboženství oceňujícímu soucit a lásku, ji ocení více, ale má co říct i agnostikům. Pokud jsou ochotni naslouchat.

Eliška13
22. února

Knihu jsem četla jako povinnou četbu a nerada čtu z donucení. Byla pro mě trochu náročnější na pozornost, ale přes to se mi kniha celkem líbila a myslím že není na škodu si ji přečíst.

VikyKleinik
15. února

Quo Vadis? jsem přečetl, protože jsem se chtěl dozvědět o mocí opilém Neronovi, který pro svou inspiraci vypálil Řím. Arbitr elegancie Petronis mne jako postava zaujal svou svébytnou morálkou a jeho osud mne ve finále dojal. Na tomto poli kniha uspěla.
Linka Vinicia a Lygie úzce spojená s křesťanstvím mne však moc nebavila. Uznávám však, že téma křesťanství musí mít v tomto příběhu své místo.

jenže Polák Sienkiewicz až moc omývá jednu a tu samou pohádku učení lásky a odpuštění, jehož sílu dokáži uznat v době vlády šíleného císaře Nera, ale chraň komplikovaný moderní svět před rigiditou náboženství. Pro moderního člověka to není dobré. Každý můj znamý, jenž má tendenci věřit v něco většího či vyloženě věří, je na určitých rovinách svého smýšlení omezený. není to dobré pro ducha - respektive né tak dobré ajko jiné alternativy: Kdokoliv chce hledat odpovědi a morálku, tak udělá líp, když bude vstřebávat umění a číst filosofie.
Kniha však rezonuje v mé představě o tom, že jeden extrém je půdou pro růst druhého.

evelýny
04. února

Historický romám o úpadku římského impéria pod vládou císaře Nerona, krvavého básníka.
Román o počátcích křesťanství a jeho pronásledování.
Pro někoho román o lásce i nenávisti, podlosti i čestnosti, statečnosti i zbabělosti, utrpení, krutosti, pýše i pokoře. Romám o životě a smrti.
Pro mě osobně román o jedné otázce a jedné odpovědi.
,,Quo vadis, Domine?"
,,Do Říma," odpověděl apoštol.
A vrátil se zpět.

P.S: Ach Petronie, kam se poděla tvá elegance...
P.P.S: Láska se dává, láska se nebere.
P.P:P.S: Velmi dobře udělena Nobelova cena za literaturu (1905)

MatejSmehyl
26. ledna

Neuvěřitelná kniha, s kterou jsem jako s jednou z mála prožíval celičký děj. Byl to užasný příběh, plný vášní, lásky, zloby, hněvu, pomsty a hlavně odpuštění.
Nejvíce se mi zalíbilo vykreslení Nerona, z převážně jemnocitného vladaře, který se nechal ovlivňovat vůli lidu, na bezcitné monstrum, jemuž osudy lidí byly lhostejné.

Docela zajímavá je také duchovní podtext. V ději narazíme na mnoho pohledů, jak chápat víru (zejména tu křesťanskou). Je zde až fanaticky nemilosrdný Crispus a na druhou stranu milosrdní apoštolové Petr a Pavel, kteří se nesnaží zastrašovat člověka krutostí Boha. V tomto spatřuji, jak vlastně sám Sienkiewicz chápe svoji víru...

Jitty82
05. ledna

Naprosto výjimečná kniha, která ani po více než sto letech od vydání neztrácí kouzlo a obdiv čtenářů. Jedna z nejlepších, jakou jsem četla. Úplně mě pohltila. Pan Sienkiewicz bravurně popsal atmosféru starověkého Říma a jeho obyvatel.

Jednoznačně velký klenot světové literatury.

DK_Ronie
02. ledna

Kvalitni kniha. Hodne odpovida historicke realite. Nektere dobre myslenky. Nicmene se nemohu ubranit pocitu, ze kdyz jsem to cetl na stredni, nejakych 14 let zpatky, libilo se mi to vic. Ted mi prvni pulka knihy hrozne pomalu utikala, strasne zdlouhave vylevy.

drkva
02. ledna

Strhující, fascinující, úžasně živé čtení... Po více než stovce let od vydání pořád moderní a současné. Zasloužená Nobelova cena za literaturu.

Marekh
15.12.2019

Na tuto knihu mne v minulosti nalákala Veronika z You-tube kanálu BICHLIČČIN VIDEO BLOG. Knihu jsem začal číst v dubnu v tomto roce, dostal jsem se do strany 186 a knihu jsem odložil. Historické romány nevyhledávám, není to můj šálek čaje, ale přesto jsem se pustil do čtení. Říkal jsem si, jestli knihu někdy dočtu, anebo zůstane navždy záložka na straně, kde jsem skončil. V prosinci jsem přemýšlel, jakou další knihu si vyberu ke čtení a napadlo mne, že budu pokračovat tam, kde jsem skončil..

Autor obdržel za tuto knihu Nobelovu cenu za literaturu v roce 1905. Kniha má 3 části, je hodně rozvláčná. Knihu jsem četl poměrně dlouho, čtení mi dalo docela zabrat, ale postupně jsem se celkem začetl. Román je z prostředí Říma, kde vládl Nero, pod jehož vedením byli pronásledováni první křesťané. Dočteme se o krutostech Nera vůči křesťanům a také o tom, že nechal vypálit Řím. V knize vystupuje řada postav, například Petronius, Chilón, Nero, a také Vinicius a Lygie, kteří se do sebe zamilovali. Tato romantická linka se mi hodně líbila. V knize se dočteme také o prorocích, kteří se jmenovali Petr a Pavel, kteří hlásali Ježíšovo učení, které předávali ostatním lidem. Na jedné straně vidíme Nera a jeho nejbližší lidi, jaký neřestný a rozpustilý život vedou a na druhé straně křesťanství, které zastává zcela jiný pohled na život.

Jsem rád, že jsem knihu nakonec přečetl do úplného závěru. Je poznat, že autor je romanopisec, kniha získala světový ohlas. V budoucnu neplánuji číst jeho další historické romány, možná zvažuji dětskou knihu POUŠTÍ A PRALESEM. V minulosti jsem přečetl knihu MARIE JEHO ŽIVOTA, kterou napsala Barbara Wachowiczová a ve které popisuje 5 žen, do kterých se zamiloval Henryk Sienkiewicz. Všechny ženy měly stejné jméno – Marie. Mamka tuto knihu četla za svého mládí, kniha vyšla v edici Srdce, později jsem si tuto knihu také přečetl.

V knize se nachází DOSLOV, který napsal Karel Krejčí a VYSVĚTLIVKY.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Učení, které mu přikazovalo milovat Parthy, Syřany, Řeky, Egypťany, Galy i Britanny, odpouštět nepřátelům, odplácet jim dobrem za zlo a milovat je, to učení se mu zdálo šílené, ale zároveň měl dojem, že v tom šílenství je přece jen něco silnějšího než ve všech dosavadních filozofiích. Zdálo se mu, že toto učení je pro svou šílenost neuskutečnitelné, pro svou neuskutečnitelnost však zase božské. Odmítal je v duchu, ale cítil, že se z něho jako z louky plné květů šíří jakási opojná vůně, a kdo tu vůni jednou vdechl, musí – jako v zemi Lotofagů – zapomenout na vše ostatní a toužit jen a jen po ní. Zdálo se mu, že v ní není nic skutečného, ale zároveň že skutečnost je vedle ní něčím tak malicherným, že nestojí za to, aby se nad ní člověk zamýšlel. Obklopil ho pocit jakýchsi prostorů, které dřív ani netušil, pocit něčeho obrovského, pocit, jako by byl zahalen v oblacích.

„Podívej se na nás: pro nás neexistuje odloučenost, ani bolest, ani utrpení – a jestliže na nás přijdou, proměňují se v radost. Ba i sama smrt, která znamená pro vás konec života, je pro nás teprve jeho začátkem a změnou horšího štěstí v lepší, neklidnějšího v klidnější a ve věčné. Jen uvaž, jaké to musí být učení, jestliže nám přikazuje milosrdenství dokonce i k nepřátelům, jestliže zakazuje lhát, očišťuje naše duše od zlosti a po smrti slibuje nevyčerpatelné štěstí.

befel
09.12.2019

Četla jsem dááávno .. v slzách.. a určitě jsem ji nečetla naposledy.

Kuža007
07.12.2019

Krásný historický román. Jedna věta mluví za vše: "Kam kráčíš Ježíši?"

alice9642
22.11.2019

Kniha je zbytečně zdlouhavá. Siekiewicz si velice rád různě přetváří historické události tak, aby mu to sedělo do příběhu, takže si potom neznalý čtenář může tuto poupravenou verzi vložit do hlavy jako pravdivou. Kniha se čte celkem dobře, ale už jsem četla i lepší. No musím říct, že naproti jeho ostatním knihám je tahle značně průměrná a můj subjektivní názor je, že nechápu, jak mohla vyhrát nobelovu cenu zrovna tato kniha, ale jsem si jistá, že srdce některých čtenářů je schopna si získat.

Archie
25.10.2019

Nadherny, veliky pribeh, v tom skutecnem slova smyslu. Sienkiewiczův jazyk je genialni a vtahujici. Stranky primo vyzaruji auru zlomu dejin. Atmosferou pak kniha primo sala. Temer biblicky pusobici pozar Rima, zhovadila dekadence cisare Nera, vzestup krestanstvi hlasany po nocnich hrbitovech, dojemny pribeh lasky Vinicia a Lygie, dechberouci, zazracne pusobici zaver v cirku, arbitr elegance, milovnik krasy a mistr ostrovtipu Petronius a jeho brilantni dopis Rudobradému. Quo vadis, Domine?

Ilofka
01.10.2019

První kniha v životě, co mě rozbrečela. Četla jsem ji sice už na střední, ale dodnes si ten pocit z ní pamatuju. Skvělé klasické dílo!

MOu598
16.09.2019

Život básníka, filosofa Petronia a lidí okolo něj za vlády Nera.
Pěkné, čtivé, krásné.

Ferry9
16.06.2019

Nádherná kniha. Dost mě zaujala, jednu dobu jsem měl potřebu o ní neustále mluvit.

intelektuálka
17.05.2019

Návrat ke starému Římu - perla mé knihovny - téměř 600 stran, u nichž mi jediná nepřipadala zbytečná ...

Postava Petronia - arbitra elegance, linie čistého milostného vztahu mezi Viniciem a Lygií, počátky křesťanství, úpadek starého Říma a postava Nera - opitého mocí, velikášstvím a tichým šílenstvím ...

Myšlenky, vyslovené kdysi dávno nesou poselství do dnešní doby - a současně i kus historie...

Tady bych napsala aspoň za 10 hvězdiček - to je dílo, které mne vždy osloví něčím přínosným... doporučím !

Slůník
06.04.2019

Tady začala moje posedlost starověkým Římem ;)

jfialova
18.03.2019

Krásně a výpravně napsaný historický román. Dobře se čte a osvěžíte si dějiny.

Pergola
10.03.2019

Krásná kniha, napsaná před více než 100 lety vzdělaným autorem, má stále co říci i naší současnosti. Celkem náročné čtení, které ale stojí za to!

Chajda69
03.03.2019

Zhruba jsem věděl, do čeho se pouštím. Tušil jsem, co čekat od historického románu zasazeného do starověkého Říma. Ale Quo vadis pro mě bylo zklamáním.

Západní civilizace je na křesťansko-židovské tradici postavená, a tak (ač agnostik) proti křesťanské věrouce a základům, na kterých stojí, nemám zhola nic. Rozumím tezi o všeobjímající lásce, ale přesto - chování některých postav se tak zásadně vzpíralo zdravému rozumu a bylo v rozporu s jakoukoli logikou, že jsem si nad tím rval vlasy.

Quo vadis pro mě bylo v první třetině vleklou a nezajímavou knihou. Stále dokola, dokola a znovu dokola omílat jeden milostný vztah na téměř dvou stech stranách je prostě k uzoufání nudné. Druhá třetina byla o něco zajímavější, častěji se měnily kulisy děje a postavy a začalo se pátrat po původu a podstatě onoho nového tajemného náboženství uctívajícího Chresta. Z hodnocení vyjímám kontemplativní pasáže křesťanské víry, které si netroufám jakkoli hodnotit a nemyslím si, že bych vůbec měl. Poslední třetinu hodnotím nejlépe hlavně kvůli zobrazení, jak zhoubná je moc vyšinutého tyrana a jeho patolízalských nohsledů, moc, která dokáže smést (téměř) vše, co si zamane. V dějinách bylo možné podobné mocné vidět už mnohokrát a dopady byly zpravidla katastrofální. Oceňuji na druhou stranu, že Sienkiewicz ukázal i druhou, lidštější, Neronovu stránku, a to v rozhovoru s Petroniem v Antiu.

Kladně hodnotím atmosféru antického Říma a to, že Sienkiewicz kategoricky neodsuzoval starou víru Petronia, ba naopak, Petroniovy argumenty proč nezačít věřit v Krista měly hlavu a patu, stejně jako argumenty Pavla z Tarsu (nicméně implicitně jsem jako symbolické a nevyhnutelné odcházení staré víry vnímal právě úplný závěr knihy). Tyto klady ovšem na vyšší hodnocení stačit nemohou.

mysa.cek
22.02.2019

Nejde mi to z hlavy...ako môže príbeh starý dvetisíc rokov, napísaný pred sto rokmi, byť tak neuveriteľne súčasný. Svedectvo o moci, ktorá sa môže ocitnúť v rukách psychopatov a ich zbabelých pätolízačských posluhovačov. Svedectvo o sile slabých, ktorí v tichosti menia svet...

knihy-marmar
05.02.2019

príjemná kniha, dobre sa číta

Vivienca
04.02.2019

Přečteno jedním dechem. Jedna z mých nejoblíbenějších.

Chesterton
14.01.2019

Nejen klasické vzdělání, ale i šlechtický původ autora se promítá do jeho díla. Já naštěstí vzala knihu shlížející na mne z knihovny do ruky už v mládí a zážitek z četby ve mně rezonuje dodnes.
Tuším, že už tehdy jsem vnímala rozhrnutí opony rukou křesťanského Boha i zvrácenost pohanského Říma. Fandila jsem dravé řece i všem křesťanským postavám příběhu. Dobře si pamatuji jak stránky dýchaly životem a kniha nešla odložit.
Naštěstí mi prvotní a ryzí principy zůstaly nablízku v životech mnohých bližších i vzdálenějších lidí procházejících tím mým. Jasně, že potkávám i to překryté smutnými nánosy.
Přesto jsem této knize i jejímu autorovi s fascinujícím životním příběhem vděčná. Za skoro dětské nastavení mého přístupu k životu. Za barvitost, se kterou byl jedním z těch, co mi pomohli odkrýt, že Bůh není pouhá či snad čirá utopie. V neposlední řadě i za zamilovanost do kvalitních knižních příběhů :o)

Lector
13.01.2019

Je radost číst historický román spisovatele s klasickým vzděláním a nic na tom nemění, že ten román vznikl před 120 lety.
Je to jedna z knih, jejíž hřbet na mne „pohlížel“ z knihovny od mého dětství a bylo jen otázkou, kdy ji konečně vezmu do ruky a přečtu. Nadešel ten správný čas.
Za dobu od jeho vydání se historikové o osudech starého Říma dozvěděli ledacos nového, a tak není divu, že Sienkiewiczův velkolepý příběh není zastavěn do zcela věrného historického pozadí. Ale jak už jsem mnohokrát v podobných situacích uvedl, v případě beletrie o to až tak nejde.
Je to precizní román s barvitým romantickým příběhem z dob, kdy křesťanský Bůh vzešlý z hebrejského podhoubí rozhrnul oponu a uvedl na scénu své první a největší herce a jejich početný kompars a vlastní scénu přesunul z Malé Asie do města měst, aby ukázal, že nic menšího ho není hodno.
Román ukazuje zvrácenost antického Říma reprezentovanou Neronem a symbolicky poukazuje na jeho další osud a zároveň nás seznamuje s novou silou, jež se už stačila z jednotlivých pramenů slít do sice malé, ale dravé řeky raného křesťanství.
Sienkiewicz působivě vykreslil počátky nové víry a filosofii jejích stoupenců. Zformuloval prvotní a ryzí křesťanské principy, které následná staletí překryla nánosy pragmatických a účelových dogmat a interpretací ve snaze institucionalizovat moc. Neškodí si to ryzí a původní připomenout, byť je to čirá utopie.
Současná doba přeje různým „zjevením o konci světa“. Počet čtenářů podobných příběhů narůstá. Jsou to příběhy smyšlené stavějící jen na fantazii.
Sienkiewicz nám jeden takový „eschatologický“ příběh kdysi dávno předložil a je možné s k němu odkazovat i dnes. Možná to dává více smyslu než v době Sienkiewiczově.
Fandil jsem Petroniovi - pro mne je to jednoznačně nejsympatičtější postava.

Dominika13
09.01.2019

Nelehké čtení, pokud nechcete stránky jen "profrčet". Kniha potřebuje alespoň trošičku vytrvalé čtenáře, ale trpělivost se vyplácí. Zamyšlení se nejen nad historií, ale i nad dopady, které má pro lidstvo v globálu. Utlačovaných mi je líto, avšak ještě více mě mrzí, když utlačovaní nakonec sami později utlačují, ale to už jsme jinde.. Ukázky negativních stránek moci, spíše pozitivních, ale částečně i negativních stránek náboženství (záleží na úhlu pohledu). Tato kniha určitě stojí za přečtení!

Raulik
04.01.2019

Jedna z mých prvních knih, nad kterou jsem často přemýšlel a ptal se, jak někdo mohl tak něco úchvatného vymyslet a ještě k tomu pak převést na papír.

DuchDoby
26.12.2018

Po přečtení si člověk musí položit otázku...Quo vadis?

darksterka43
30.11.2018odpad!

Přečetla jsem jenom asi 30 stránek a knížkou jsem přehodila pokoj...
Takovej bordel v tom...

KURACHJO2018
18.10.2018

Velice dobře napsaný historický román, kde můžeme nahlédnout do života jak císařů, tak otroků a poznat dobu počátku křesťanství. Historický román, kde můžeme žasnout nad tím, jak kdysi- před 2 tisíci lety byl již člověk schopen využít lázně, kanalizaci , neměl starosti s hygienou a přesto svět za tisíc let čekala rána v podobě moru. Kdy byl člověk tak vyspělý, že nad filozofickými úvahami z tehdejší doby zůstáváme do dnes s otevřenými ústy a na druhou stranu , otroci –lidé - na tom byli hůře nežli pes u boudy, či potulná kočka . Popis požáru Říma je tady popsán asi věrohodněji než u Loukotkové Není římského lidu-s o to větším zoufalstvím, protože to opravdová tragédie každopádně byla. Ranné křesťanství a pronásledování prvních křesťanů je zde asi také zobrazeno bez zbytečných příkras , pravděpodobně to ve skutečnosti asi takhle opravdu probíhalo.
Tak mě tak napadá, co jednou budou číst za 2000 let naši potomci a jak se budou smát naší neohrabanosti a neznalosti , co v naší době najdou za klady a jestlipak by v této –pro nás přítomnosti- chtěli žít.

radusak9806
02.10.2018

Příběh je krasně zasazen, postavy mají příjemný vývoj a celkově se s nimi velmi dobře soucítí a vytváří si k nim vztah.
Já jsem velmi zarytý ateista, ale číst tuhle knihu pro mě bylo velmi poutavé a krásné.
celkově mě to utrdilo k mému názory na existenci boha a všechny tyhle náboženské blázniviny.
Mimoto je hezké koukat jak i křesťanství bylo ve své čisté podobě čisté a nekonfliktní a co z něj lidé a čas udělali. Uvědomila jsem si, že v základní podobě asi každé náboženství může být čisté, ale nakonec lidi z něj dělají radikální myšlenky a směry.

jakafe
20.09.2018

Na úvod chci předeslat, že nemám nic proti dílům s křesťanskou, resp. náboženskou tematikou, každé Vánoce je naší tradicí dívat se na jeden a ten samý film o Panně Marii a Ježíši Kristu a ráda si jednou za čas pročítám Bibli, zejména evangelia a Zjevení Janovo, ale hlavně mám velmi, velmi oblíbené svitky od Mrtvého moře. Naopak záměrně nečtu skutky a slova apoštolů. Proto ani Quo vadis jsem nedočetla.
Jakmile se v románu zmínila jména apoštola Petra a také Pavla z Tarsu, vytušila jsem, že bude problém. Trefila jsem se. Víceméně od té doby se začala kupit slova láska, odpuštění, milosrdenství. Hloubku ani květnatost příběhu neupírám, ale povrchně krásně znějící slova, kterými je popisován, prostě nemohu skousnout. Přitom apoštol Petr hned několikrát zradil Krista a Jeho lásku. Pavel z Tarsu zase v Novém Zákoně se zaujetím odsuzuje třeba to, aby ženy vyučovaly a kázaly mužům a úspěšně je tak vykazuje na několik staletí do ústraní a podřízenosti. Od takového člověka poučení nepřijímám a nepřijmu. Co se týče faktů, tak dnes už historie přiznává, že to pravděpodobně nebyl Nero, kdo nechal zapálit Řím. Mučení jakéhokoli živého tvora je samozřejmě odporné a věřím, že Sienkiewicz je popsal se vší otřesností. A v zájmu objektivity si můžete obraz raného křesťanství a jeho "lásky a milosrdenství" dotvořit ze skutečného, strašného a smutného osudu antické vědkyně a myslitelky Hypatie. Ta zemřela kvůli krutosti běsnících křesťanů. O pozdějším překrucování a potírání Kristova učení radši ani nemluvě.
Jednu hvězdičku dávám za literární sloh, který je skutečně hezký, i když je znát, že kniha byla napsána v 19. století. Ocenila jsem slovník pojmů na konci knihy. Líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Euniké a Petroniem. Každopádně ačkoli respektuji oblíbenost Quo vadis a spisovatelský autorův um, pro mne je kniha katolickou propagandou.

beruskovana
31.08.2018

Knihu jsem zkoušela číst už dvakrát, ale nedokážu se překousat přes prvních 100 stran. Nevím jestli se k ní někdy vrátím, začátek mi přišel dost nezáživný.

amejzlík
12.08.2018

Kniha se mi líbila a určitě to bude jedna z těch na které dlouho nezapomenu. Příběh byl velmi napínavý a o hlavní postavy jsem se v průběhu děje velmi bála. Začátky křesťanství byly nesmírně těžké.

Konvalinka987
11.08.2018

Moc pěkný historický román z počátku křesťanství. Jen bylo na mě moc drasticky vykreslené vraždění křesťanů. Kniha mi hodně přinesla.

Padla Hvezda
30.07.2018

Nejlepší částí je bezkonkurenčně smrt křesťanů v cirku a nejlepší postavou Petronius (❤) a caesar Nero.

básnílek
25.07.2018

Moje křesťanské srdce přetékalo hrdostí a dojetím.

Petrush
24.07.2018

Knihu jsem četla už dávno, ale pořád ji řadím mezi výborné. Neuvěřitelně mě tehdy chytla, nemohla jsem se od ní odtrhnout.

špulo
22.07.2018

Veľkolepý príbeh a famózne spracovanie...

konstelanski
17.07.2018

Nepřekonatelný román, který v kontextu reálií dekadentní pompéznosti elitářství a zkaženosti velkolepého Říma vykresluje podstatu křesťanství možná lépe než samotná Bible.
Jak řádky plynou postupně se rozšiřující požár lásky k mladičké a překrásné Lygii jako plameny nenávratně pohlcující ulice pod Palatinem i srdce také odpovídá na otázku, jak moc je člověk schopen bezpodmínečně někoho milovat, a zároveň v mladém patriciovi promítá nezlomnou odhodlanost k dokonalé transformaci duše ve chvílích, kdy je člověk něčemu ochoten odevzdat i svůj vlastní život.
Bravurně zachycené postavy jejichž dialogy se co do stylistiky tak obsahu blíží dokonalosti z tisíce chodů sestavené slavnostní tabule cézarova stolu, aby mohly být na konci korunovány dechberoucím Petroniovým monologem tak jako jeho vlastní žíly nelítostnou čepelí osudu.
Ano.. kniha se mi líbila.

Mirka2778
11.07.2018

První křesťané v Římě a velký hon na ně. Římský občan Vinicius se zamiluje do zajatkyně Lygie, která je navíc křesťanka. Pár let počkám a přečtu si ji zas.

Casion
27.06.2018

Tahle kniha neměla chybu. Perfektně napsané.

Parzival
16.06.2018

Quo vadis patří k mým oblíbeným knihám. Příběh nemá téměř chybu. Autor ukazuje život otroků a bohatých v té době. Ze začátku si musíte zvyknout na jazyk, ale jinak se kniha čte lehce.

belldandy
11.06.2018

UF.. každý asi má nějakou tu klasiku, kterou zrovna nemusí. Tohle je ta moje. V mých očích je Sienkiewicz zaujatej nacionalista a zaujatej fundamentalista. Sice mne taky dojímá ta scéna "kam kráčíš, pane", jenže mi přijde, že si ty křesťany pan autor moc idelizuje. A naopak ostaním Římanům zbytečně křivdí. Já tenhle náhled, kdy je někdo líčí hlavně jako dekadentní prasata, prostě nemám ráda.

jana1444
10.06.2018

To je příběh....

pegascom
11.05.2018

Zaujimavou formou priblizene obdobie vlady cisara Nera v Rimskej risi, zivot a pozitky mocnych, ubohost chudobnych. Cas, ked otroci boli vnimani ako zvierata. Sposob kvetnateho vyjadrovania sa urodzenych postav sa mi zdal nudny - hlavne v prvej casti knihy alebo som si na to postupne zvykol. Velmi detailne bolo opisane ako krestania, ktori boli krivo obvineni zo zalozenia poziaru Rima, zomierali kvoli cisarovi a pre potesenie ludu.

adbrko
28.04.2018

Zanechalo to něco nepříjemného a bylo to rozvláčné. Pouští a pralesem mám rozhodně raději.

Paulus.1987
27.04.2018

Quo vadis se mi líbilo stejně jako Křižáci, které jsem četl předtím. Maturitní četba, kterou jsem si tenkrát užíval. Láska Římana a křesťanky, šílený Nero, arbiter elegantiarum Petronius, požár Říma, pronásledování a mučení prvních křesťanů, intriky. Během pasáže, kdy silák Ursus stojí s holýma rukama v aréně proti býkovi s přivázanou Lygií na hřbetě, jsem ani nedýchal.
Rovněž doporučuji polské filmové zpracování z roku 2001, které sice neoplývá velkým rozpočtem a výpravou, ale o to je věrnější předloze.
Pozn.: Četl jsem vydání z roku 2003 s překladem pana Sojky.

archandelka
08.04.2018

Za mě jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Petronius byl prostě geniální, celé pozadí pronásledování křesťanů, Nerova šílenost. Hluboká kniha, plná utrpení, popisující těžké časy po Kristově ukřižování, ale napsaná tak, že jsem se nemohla odtrhnout.

Roselunda 1928
01.04.2018

Nejspíš nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Nějak nemůžu pořádně popsat moje pocity z ní - překvapivě čtivé i přes množství dobových pojmů, nádherně vyvedené charaktery, zajímavý děj... občasná patetičnost je úsměvná, ale hlavní je neskutečně inspirující příběh síly víry, lásky a odpuštění. Obsahuje tolik věcí k zamyšlení - Viniciova proměna, Lygiino odhodlání, vůbec Chilón sám o sobě, pro mě jedna z nejzajímavějších postav Petronius, a to je jen zlomek.
Kdybych měla vypsat všechno, co se mi během čtení mihlo hlavou, byla bych tu hodně dlouho. Teď už jen budu dumat nad tím, proč tu jde dát jen pět hvězdiček.

ondra1995
13.03.2018

Celkově hodnotím román pozitivně. Hvězdu dolů ale dávám za několik pasáží, kdy se dlouhou dobu vůbec nepohnul děj, kdy už to byl přeci jen až moc velký slaďák a kdy už to bylo docela hodně fanatické.

Petass
05.03.2018

Četla jsem na střední škole. Právem patří mezi literární klasiku. Pro pochopení počátků křesťanství ideální volba. Kromě toho, že to bylo skvělé, si pamatuji, že jsem tehdy musela přeskočit několik stránek, kde se popisovalo mučení křesťanů... Bylo to poprvé v životě, co jsem něco přeskočila. Dneska už by mě to tak nevzalo. Některým čtenářům budou asi vadit delší popisné pasáže. Znovu ji nepřečtu, není třeba, stále ji mám v hlavě...

PetrzOlomouce
01.03.2018

Začátku jsem se ztrácel v latinských názvech, jménech, ale po pár stránkách to začlo být lepší a lepší. Román se čte velice dobře a jedním dechem. Co mi vadilo, tak hodně křesťanské omáčky. Člověk až žasne, jak dlouho už se snaží jeden národ vyhladit jiné kvůli něčemu, co neexistuje. A kolik si najde způsobů, jak je trýznit a zabíjet.

Benny123
18.02.2018

Skvělý příběh a dost mě to obohatilo i v historických událostech, hlavně z doby raného křesťanství. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední roky četl.

vmatusko
15.02.2018

Výborný historický román z ranného kresťanstva, ktorý opisuje prenasledovanie kresťanov, vypálenie Ríma Nerom či hry v Koloseu. Do toho všetko láska mladých ľudí,...
Mne sa najviac páčili časti, v ktorých vystupoval sám apoštol Peter, ktorý rozprával aké to bolo keď chodili z Ježišom - to boli najkrajšie časti knihy pre mňa, doslova som to prežíval. V knihe je aj moment keď chcel Peter odisť z Ríma, lebo sa bál prenasledovania, vtedy ho stretol Ježiš a povedal mu: „Quo vadis, Domine?“ čo znamená "Kam kráčaš?" Vtedy mu Ježiš odpovedal idem sa dať za teba ukrižovať...

Radovanna
10.02.2018

Skvělá kniha. Na autorův jazyk si musí čtenář zvyknout, ale pak stojí za to.

Vesmich
05.02.2018

Oblíbený autor z kdysidávna mé matky a mého bratra, velkých milovníků rozsáhlých historických románů a ság. Mně to podrobné líčení stále téhož, lezlo vždycky na nervy a tak jsem byla zvědavá, jestli se na tom věkem něco nezmění. Nezměnilo. Vyprávění je to podrobné, umné, doba vylíčena plasticky a křesťanství je tu živé a snadno uchopitelné, motivy stát se křesťanem srozumitelné a všechno to dává smysl a má to náboj a řád. Je to ovšem dlouhé. Ona mu řekla, on jí na to řekl, ona cítila a on cítil na oplátku a to všechno pětkrát, desetkrát a stále dokola. Chápu, že Sienkiewicz psal své romány v době, kdy bylo třeba děj natahovat, aby to čtenářkám a čtenářům vydrželo co nejdéle, ale pro mě je to hotový očistec a to zcela bez ohledu na to, že děj je poutavý.

AlenaF
23.01.2018

Knihy od Sienkiewicze jsem četla ještě za raného mládí. Opět se k nim vracím a nelituji.
Quo vadis mě i po tak dlouhé době opět uchvátila. Nelitovala jsem. Doporučuji.

Karhal
11.01.2018

Knížka, která vás donutí přemýšlet o Ježíšovi. To stačí. Klasika.

tlllk
22.12.2017

historický román, náboženský román či prvá "soap opera"... bolo by krásne tomu veriť, keby človek nepoznal to čo nasledovalo nasledujúcich cca 2000 rokov.

Janie973
04.11.2017

Knihu jsem četla ještě za studií a pořád je to moje oblíbená věc.

konicekbily
04.11.2017

Autor to napsal před více než stoletím ale přesto se dá v pohodě číst i opakovaně. Pravda - některé části nám připadají zbytečně rozvláčné, ale tehdy se tak psávalo. Srovnání tehdejšího římského života s vírou a životem prvních křesťanů a jejich obětí je pro dnešního mladého čtenáře těžko pochopitelné, ale asi to tak bylo, nejen ve fikci. Před sto lety Nobelova cena se nedávala jen tak pro nic za nic.

Messilina
10.10.2017

Jeden z nejlepších historických románů.

Janadvorackova
19.09.2017

Když mi bylo asi dvanáct, či tak nějak, poslouchala jsem knihu v rádiu. Bývalo to po desáté hodině, na prcka školního poměrně pozdě. Jenomže já o něco dřív na rodičích vyškemrala malé přenosné rádio jedoucí na jednu baterku buřtíka, a tohle jsem všude, kam jsem jela, tahala s sebou, protože jsem ujížděla na rozhlasové četbě. Co má taky děvče dělat, když večer nechrápe :).

Teď po letech jsem chtěla zjistit, jestli na mě kniha bude mít stejný dopad jako tehdy. A měla, byť tehdy jsem se spíš zaobírala vztahem mezi oběma, fakt jako hodně duševně a fyzicky zkoušenými hrdiny, ne konfliktem s novou vírou a snahou o její potlačení.
Teď jsem si všimla složitosti změny charakterů některých postav a detailů, které jsem tehdy prostě neuměla ocenit.
A pamatuji na dojmy, které jsem měla z krvavého představení, při němž děti hořely na smolných sloupech a lvi začínali lidi žrát od hlavy.

Tehdy jsem to asi neslyšela od začátku, protože teď jsem zpočátku měla dojem, že začátek se povleče a od něj i zbytek. Prostě se to táhlo, byť popisy všemožných detailů tehdejšího života zajímavé byly, stejně jako nakonec celá mozaika příběhu, jehož konec jsem si od minule nepamatovala, takže mě docela překvapil. Jen mi momentálně mírně lezla na nervy odevzdanost křesťanů jdoucích na smrt a nebaštila jsem jim to.

Nero byl divnej patron - v knize určitě. Aby ne, umřel v jedenatřiceti, musel toho hodně stihnout. Skládat básně, páchat hromadné vraždy a mezitím působit jako duševně retardovaný morous, rozmazlený sebeláskou.
Hmmm, ale ty večírky musely stát zato :).

Poslouchala jsem audio. V pozadí jsou slyšet zvuky někdejších oprav v okolí, zpěv ptáků a místy jsem měla dojem, že na pásce bylo předtím nějaké techno :). Ale to asi nesedí doba. Ruchy ve starých záznamech bývají někdy vážně vtipné :).

Domca1
17.09.2017

Keď som Quo vadis začínala čítať , na prvých stránkach som občas mala chuť knihu odložiť. Dôvodom bolo obrovské množstvo rímskej terminológie, kvôli čomu som mala pocit, že čítam viac poznámky vzadu ako samotný príbeh. To ale bolo našťastie skutočne len na začiatku, (hoci poznámky činia spolu vyše 20 strán) a potom tento veľkolepý román začal naberať na obrátkach.
Ako kresťanka som vnímala nielen literárne, ale aj duchovné kvality, ktorých je v knihe neúrekom. Čítať o živote prvých kresťanov aj z inej knihy ako z Biblie a navyše z tak výbornej, silnej a presvedčivej knihy bolo pre mňa nesmiernym povzbudením a zážitkom. Tým ale nechcem povedať, že je to kniha len pre veriacich, práve naopak, hodnoty, o ktorých sa v nej píše a spôsob, akým sú podané ... jednoducho myslím, že tento príbeh má potenciál chytiť za srdce každého. Tak ako kresťanstvo zmenilo jednu z hlavných postáv, Vinicia.
Neviem vyjadriť, čo všetko som pri čítaní cítila, ale bolo toho veľa a každá jedna postava vo mne niečo vyvolala. Obdiv, posilnenie vo viere, pokoj, ale aj zhnusenie a údiv.
A stále si kladiem otázku, ako by sme sa zachovali my, keby sa v našich časoch dialo to, o čom nám rozpráva Sienkiewiczov román.

Devorah
05.09.2017

Děj románu se odehrává v antickém Římě za vlády císaře Nerona. Je zde skvěle zpracováno několik témat. Mezi hlavní patří společenský život a poměry římské "elity" a spodiny. Skvěle vystihuje také rozkol mezi křesťanstvím a římskou kulturou a úpadek přežívající třídy. Toto není "jen" školní povinná četba, toto je mezi nimi klenot.

Warty
02.09.2017

Velmi pěkně napsaná kniha. Zpočátku mi trochu trvalo se začíst, ale nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Můžu doporučit, zvláště milovníkům historie.

KOKOS77789
15.08.2017

Absolutně Vás vtáhne do děje, vřele doporučuji.

Petrstik
29.07.2017

Skvěle napsaný epický román o lásce římského patricije ke křesťanské dívce odehrávající se na pozadí antického Říma.

Jessybelle
21.07.2017

Ač jsem dříve celkem v pohodě četla knihy přibližně z této doby, do této knihy jsem měla problém se začíst. Ale vytrvala jsem a byla jsem odměněna sílou slov, perfektně vykreslenými postavami, hrůzami, kterými museli projít křesťané, odvahou Petronia a nakonec i happyendem... Tato kniha si zaslouží být čtena!

JPBelmondo
15.07.2017

Jedna z nejlepších historických knih, ve které je mistrně zpracováno téma pronásledování prvotních křesťanů za vlády císaře Nera a jeho osobního přítele Pertonia Arbitera. Poutavé čtení plné moudrosti, ze které by si měl odnést každý (byť i ateista) alespoň jedno, a to že : "Láska vítězí na vším".

Tomul
08.06.2017

Knížka, která mluví jazykem lásky, odvahy, porozumění, přátelství a dobře míněných rad.

e-fox_slow
01.06.2017

Když jsem si knížku půjčovala, nebyla jsem si úplně jistá, co od ní čekat. Bála jsem se, že mě nebude bavit, ale byla jsem nadšená! Pokaždé když jsem knihu zavírala, dělala jsem to jen proto, že jsem musela, vždycky mě zajímalo, co se bude dít dál. Knížka se dobře čte, má poutavý děj, ale zároveň jsem v ní našla hluboké myšlenky a inspiraci. Je pravda, že se některé věci řeší o trošičku déle než by bylo nutné, ale to nemění nic na mém pozitivním dojmu z tohoto díla. Za mě můžu jen doporučit :)

cat5
18.05.2017

Já tuto kniho prostě hodnotit nemohu... Za prvé jsem ji nedočetla a za druhé absolutně nedokáži ocenit náboženskou hloubku.... Začátek byl velmi poutavý, svižný, velmi rychle jsem se začetla. Ale v momentě, kdy se začalo filozofovat o křesťanství, mi začaly postavy šíleně lézt na nervy. Spoustu předlouhých částí se v knize ani pořádně nic nedělo, jen plky, plky, plky o ničem a o tom samém. Když jsem začala přeskakovat tyto části (a to zarytě při čtení nedělám), věděla jsem,že je něco špatně a také bylo. Odloženo v polovině a i to mi přijde jako skvělý výkon.

Atanone
14.05.2017

Bez debat moje nejoblíbenější kniha od H.S. Taky podle toho vypadá- a to si knížky hýčkám..
Jedna z historických "velkoknih".
Vím že toto není web o filmech,ale nemůžu v souvislosti s tímto románem lehce nepropagovat polské zfilmování z roku 2001. Vedle trochu nabubřelé americké verze tato polská jde ke kořenům-za málo peněz hooodně muziky.

vorlovab
11.05.2017

I já, "odpůrce" dějepisu na střední škole, jsem si knížku zamilovala :) Film jsem taktéž viděla, ale opět se to s knihou nedá srovnat.

essterkaa
09.05.2017

Naprosto skvělá kniha, která po přečtení ve vás něco zanechá. Neuvěřitelné, co byli schopní první křesťané podstoupit pro svoji víru. Úžasné a pro mě naprosto inspirující! :)

Chmur
17.04.2017

Dnes už bych to možná viděl jinak, ale ve své době to byla kniha, která ovlivnila můj život. H. S. byl pan spisovatel. Jeho knihy se mi líbily a Quo vadis nejvíc.

Richisa
13.04.2017

Až jsem se prokousala tím dlouhým úvodem, tak se mi kniha začala líbit.

adelinka
08.04.2017

Tiež mi trvalo prekonať úvod knihy - začala som ju čítať v češtine, musela som si nakoniec zohnať slovenskú verziu (inak v češtine čítam v pohode). Kniha postupne naberala rýchlosť v čítaní, dej knihy bol veľmi dobrý. Aj keď nie som nejako nábožensky založená, začiatky kresťanstva boli v knihe veľmi pútavo opísané......kde sa stratila tá podstata kresťanstva???? Počas môjho čítania syn preberal na dejepise rímsku dobu, takže sme si aj dogooglili nejaké informácie - mali sme o čom debatovať :-) Skvelá kniha.....

Elyen
07.04.2017

Docela trvalo, než jsem se začetla. V první třetině jsem si přiznala, že jsem se vlastně nezačetla. Ale slíbila si, že to dočtu. V polovině mi došla trpělivost. Nezáživný příběh nekompenzují ani zajímavé myšlenky. Viniciova hloupost a posedlost Lygií jsou otravné, Lygiina náruživocudnost, vzletnopřízemnost a jasnozmatenost je k smíchu a opakovaná líčení Neronových absurdních pompézností nudí. Jedinou zajímavější postavou je Petronius, který to ale sám nezachrání. A do toho povrchní zmínky o rodícím se křesťanství a (tupou většinou pošpiňovaná či nedoceňovaná) duševní křišťálová čistota jeho prvních stoupenců. Takže v půlce končím, má znuděnost je silnější než zvědavost, jak to dopadne. Ale tak nějak cítím, že méně jak tři hvězdy si dílo nezaslouží.

fojtikjirik
18.02.2017

Román i přes více než pětisetstránkový rozsah je až na začátek sepsán nenáročným stylem, díky němuž se čtenář lehce ponoří do dvatisíce let staré minulosti. Ač se dnes většina historiků shoduje na tom, že Nero tehdy Řím zapálit nenechal, přesto byla doba jeho vlády plná násilí a krutosti.

intelektuálka
09.02.2017

Knihu jsem četla jako student, ale ten příběh mi připadal skvělý. Láska by měla člověka změnit k lepšímu. A doba Nerovy vlády, to je hrůza pro lidumila.
Věřím, že je tam kus historie.

RudýOnkel
30.01.2017

Nejprve to šlo těžko, asi jako když chce Dieslák spolknout benzín, ale pak se to rozjelo :) Kdo touží se zanořit do historie křesťanů a nelítostného vraždění, má možnost. Je zde mnoho tehdejších pojmů a v popisu města a budov (které nejsou naštěstí dlouhé a dají se jaksi přeskočit), ale v konečném výsledku nečiní problém.

Příběh 9/10

Romance 7/10
Akce 8/10
Humor 2/10
Napětí 8/10

Džerkys
20.01.2017

Tento román mě velice zaujal, byla to první kniha, kterou jsem přečetl od Sienkiewicze a musím uznat, že na mě velice zapůsobila. Děj se odehrával zpočátku pomaleji, ale napětí s každou přečtenou stránkou gradovalo. Krásný rozbor doby prvních opravdových křesťanů i zachycení atmosféry tehdejšího Říma. Asi měsíc po přečtení této knihy jsem měl možnost podívat se do Říma a díky této knize jsem mohl nasávat atmosféru Říma za časů dávno minulých. Nemám této knize co vytknout a vřele ji doporučuji k přečtení ostatním.

Sidonie
12.01.2017

Prý jsem cvok, že jsem tuhle knihu přečetla z malého displaye Nokie C6-00, zvlášť, když se mi všechna písmena s diakritikou měnila na podivné geometrické tvary... Ale příběh mě tak chytl, že jsem nemohla čekat, až se dostanu do knihovny. Zvládla jsem to za 14 dní.

Občas mi trochu lezlo na nervy to vychvalování křesťanství (zvlášť když z historie víme, co následuje).

Ale ten příběh má neskutečnou sílu. A to nepatřím mezi lidi, kteří by řekli: Je to klasika, všichni to vychvalují, tak to asi musí být dobré, dám 5*, abych vypadala jako arbiter elegancie.

Líbil se mi Petroniův sarkasmus a jeho odvaha, soucítila jsem s Euniké.

"Glauku! ve jménu Kristově! Odpusť!!"
A hlava mučedníka lehce se pohnula a pak bylo slyšet z vrcholku sloupu nářku podobný hlas:
"Odpouštím."

martina2704
30.12.2016

Ze začátku jsem se do čtení musela trochu nutit (přece jenom bylo to trochu rozvleklé), ale asi tak po padesáté stránce jsem četla jedním dechem. Jsem moc ráda, že jsem ji neodložila, protože je to opravdu skvělá knížka, kterou mohu jen doporučit.

dreamhex
23.12.2016

Krásný příběh ze starověkého Říma. Člověk má pocit, jako by se děj odehrával kolem něj. Kniha nabízí zajímavý pohled na tehdejší dobu a myšlenkový střet dvou světů. Osobně jsem si oblíbil Petronia a být jeho postava v dalších knihách, tak se na ně hned vrhnu.

Jaruš7
18.12.2016

Další klenot z evropské literární historie, poutavý příběh o boji v sílu víry. Je s podivem jak jen myšlenky mohou mít údernost až ničitelnou. Klasika trvalá.

Janek
13.12.2016

Fascinující, dech beroucí freska o životě prvních křesťanských učedníků i mučedníků mě úplně pohltila. Výborně přeložený, čtivý text o lásce, o víře i o touze po moci. Quo vadis je literární poklad.

wiix
13.12.2016

Pre mňa šlo o nekonečný a náročný príbeh, ktorý som čítala aj niekoľko týždňov a nevedela sa ním prelúskať. Určite je to kvalitná kniha, spletitý príbeh o náboženstvách, ľuďoch, inom svete ako o tom, v ktorom žijem a tiež o dejinách sveta resp. Rímskej ríše, avšak mňa nezaujala a ťažko sa mi čítala.

Vojslava
10.12.2016

Vzhledem ke čtenářské výzvě a dlouhým večerům jsem už asi podesáté vytáhla ze své knihovničky na rychlé čtení svůj oblíbený román - mám ho ráda už od patnácti, kdy jsem ho četla poprvé, protože kombinace romantiky a popisů počátků křesťanství je naprosto neodolatelný. Jsem ráda, že mám tenhle titul v knihovničce a můžu se k němu vracet.

chlo0opek
17.11.2016

K tomuhle dílu jsem přistupoval opatrně - začal jsem číst jen tak na "ochutnávku", protože přece jen on počátek křesťanství ve starověkém Římě + do toho velký romantický příběh ve mne holt nevzbudil zrovna touhu po přečtení. Neubráním se přirovnání s Marťanem od A. Weira - zde také příběh o opuštěném kosmonautovi obklopeném "ničím" zrovna nevolá po blížším odhalování jeho života a přitom se ve výsledku obě tyto knížky tak dobře čtou.
Když se do této knihy ponoříte, překvapí Vás barvitost a mistrnost zpracování díla, obrovský kontrast křesťanství s vyznáním lásky, lásku ke druhému člověku samotnému, oproti světu, kde lidský život neznamenal vůbec nic a panuje zde neuvěřitelná krutost. Poznáte krásně popsaný charakter různých postav (za mnohé např. takový Chilón; postava to záporná, leč díky jeho chytrosti dokonce také k němu můžete z počátku i přilnout), při vylíčení atmosféry v kobce před vstupem do arény i jatka (nejen) v ní, či při poznání brutality tehdejšího jednání lidí, ale samozřejmě především Nera, Vám bude tuhnout krev v žilách, ale díky autorově literárnímu umu jste schopni se vžít dokonce i do duše někoho takového, jako byl on, když odhalíte pohnutky, které ho vedly k vykonání žhářství takového obrovského rozsahu (no nebojte, za několik stránek dále, když se popis přesune k situaci na místě tragédie samotné, se už znovu Váš "vztah" k tomuto krutovládci vrátí zase do oblasti řekněme "silné nesympatie". Ostatně stejně tak je to i u mnoha dalších postav, kdy se Vám postoj a vztah k nim během děje změní). To vše, když přijmete pozvání a vnoříte se do krásně zpracovaného příběhu od pana Sienkiewicze Quo Vadis...

Torgal
04.11.2016

Úprimne priznávam, že po tejto knihe som siahol kvôli Čitateľskej výzve nakazujúcej prečítať knihu od autora oceneného Nobelovou cenou. A dobre som urobil! Staroveký Rím za Nerovej krutovlády dýcha životom a na jeho pozadí sa odohráva príbeh najväčšej lásky v histórii literatúry (nemám potvrdené, ale neviem si predstaviť, že by ju mohlo niečo prekonať). Vyzdvihujem najmä skvostný jazyk (hlavne Chilónovu výrečnosť) a výborné postavy (špeciálne Petronius). Dokonca som nemal problémy ani s veľmi jednostranne vykreslenými kresťanmi (beriem to tak, že v tej dobe boli ešte plný ideálov o ktoré časom prišli). Pred poslednou štvrtinou som bol nadšený, ale očakával som trochu iné vyvrcholenie príbehu a samotný záver už bol odbitý a uponáhľaný. 8+/10

Plunge
02.11.2016

Krásná kniha, strhující příběh. Ortodoxní prosazování víry mi nevadilo až do té doby, než šli křesťané na porážku jako ovce. Hlavní a velmi silnou linií je milostný příběh Vinicia a Lygie. Po přečtení místních recenzí jsem čekala, že bude více rozvinut vztah Petronia s Euniké, abych si k nim jako páru před jejich smrtí našla větší cestu, ale v tom se kniha nerozepisuje. Jejich smrt tak byla přirozeným vyvrcholením, nijak mě nepřekvapila a vlastně ani nedojala.

RiverSong
12.10.2016

Kniha byla vážně dobrá, určitě stojí za přečtení. Občas mi trochu vadil přístup hrdinů, kteří byli křesťany. Nemám ráda absolutní fanatismus, ať se týká čehokoliv, a proto mi neustálé vychvalování Krista bylo trochu proti srsti. Není to ale nic proti autorovi, do této doby to patří a je jedině dobře, že autor popisuje co nejvíce realisticky. To, že s tím někdo jako třeba já úplně nesouhlasí, to je jiná věc.
Kniha má spád, skvěle líčí Řím a události za císaře Nera, takže vám něco dá a k tomu se vůbec nenudíte. Rozhodně doporučuji. Macte!

Spoiler!
Za sebe jsem si nejvíce oblíbila Petronia. Knihu jsem dočítala ve škole tajně pod lavicí a když Petronius na konci s Euniké umíral, měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. V těchto ohledech jsem možná až moc sentimentální. Ale alespoň zemřel tak, jak žil: šťastně a se vší krásou :)

Ranuncul
26.09.2016

No jsem ráda,že jsem knihu dočetla.Mám ráda příběhy ze starého Říma,ale vzhledem k tomu,že jsem nevěřící ,tak z této knížky zase tak nadšená nejsem.I když jiné knihy od autora jsou super.

pomero
22.09.2016

Nero, jemuž se výraz paprsčitý jednoznačně zalíbil, si muže oblíbil... Tuhle větu si pamatuju docela dost let. Je vidět, že už tenkrát věděli, jak udělat kariéru ve státnéí správě :). Jinak kniha je skvělá a díky Petroniovým hláškám jí nechybí ani humor,

toni-az
10.08.2016

Do této knihy jsem se pustil více méně jen kvůli výzvě. Navíc se mi na začátku zdála dlouhá a že to bude asi nuda. Dlouhá byla, ale nuda rozhodně ne. Ani bych nepoznal, že je napsaná před více než sto lety. Skvěle napsáno, příběh má napínavý a gradující děj, silnou romantickou linii a dobře čtenáře vtáhne. Místy jsem se od čtení vůbec nemohl odtrhnout. Navíc díky popisům byla atmosféra opravdu autentická jako bych byl zase ve starověkém Římě.

vivalamuff
24.07.2016

Kam kráčíš, Pane? Věta, na kterou se dá jen težko zapomenout. Quo vadis je dílo, jež právem získalo Nobelovu cenu. Příběh je poutavý, vášnivý i syrový. Vraždění tehdejší křesťanů v aréně smrti naprosto otřesné. Vyhrkly mi slzy do očí pro ty nebohé lidi, kteří se staly hříčkou osudu v rukou krutého a šíleného císaře Nera. O to horší, že jsou k těmto činům skutečné historické podklady! Skutečná postava Petronia mi v tomto díle nebyla tak sympatická jako např. v knize Není římského lidu od Loukotkové, ale to mi nijak nevadilo, protože se charakteristika jeho postavy i tak věrohodně povedla. Vinicius a jeho čistá láska k Lygii byla chvilkama až jímavá, především v době přerodu, kdy se konečně obrátil na křesťanskou víru, a touha silného barbara Ursa chránit svou paní za všech okolností, i kdyby to mělo znamenat jít na smrt, až obdivuhodná. Nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.

AllyKumari
06.07.2016

Jedna z těch knih, které mi tolik zasáhly do vědomí a v něčem mne změnily... Quo Vadis je vynikající mix vášnivé lásky, která na sebe bere mnoho podob, nabubřelého majestátu a zbabělství, vnitřního psychologického boje se sebou samým a vlastní povahou, historie i historického mýtu... Svým tématem v dnešní době opět aktuální a nutící k zamyšlení. Pokud jedna civilizace dosáhne vrcholu a hnije vlastní stagnací v níž není místo pro ideál vyšší než jsem já sám a mé osobní blaho, pak je jen otázkou kdy přijde myšlenka, která dá vzniknout civilizaci nové. Tragické? Snad. Záleží na tom, jestli jste součástí starého nebo nového.

1871
21.06.2016

Aktuální téma. Naše Evropa stojí na antických a křesťanských základech.
Z pohledu této knihy je předchozí tvrzení minimálně sporné. Když si pak uvědomíme jaké ty základy jsou, tak nevím zda máme co bránit proti cizím vlivům. Bráníme jen své zvyky, stejně jako Petronius. Jinak je to až mrazivě aktuální. I my jsme dnes přesyceni blahobytem, zábavou, hrami, nádherou. Máme sociální systém - chléb a hry. Bohy (bohy) bereme s rezervou, spíš jako tradici, pověru a folklór a někdo nám sem importuje až fanatický náboženský zápal... Kdo z nás je ten Nero a kdo Lydie a ti ostatní?

BLeeCraleek
26.05.2016

Popisy brutálních věcí páchaných na křestanech, římanech a jiných lidech byly až moc podrobné. Zápletka zajímavá, když se vyřešila jedna věc hned se smetla druhá. Nenudila jsem se. Konec byl hodně hodně drsný. A Petronius je sympaťák…

janarzk
19.05.2016

Vyposlechnuto jako třídílná rozhlasová hra. Rozmýšlela jsem se mezi dvěma a třemi hvězdami, ale působivé rozhlasové zpracování si ty tři určitě zaslouží. Přiznávám však, že tato kniha by se mi číst nechtěla.

SeverusSnape
17.05.2016

Krásné čtení,strhující děj,krásy antického Říma a láska dvou lidí toť Quo vadis dominum?

beluca
27.04.2016

Přečetla jsem poprvé již v dětství - úchvatná, strhující a skvěle napsaná kniha!

RaptoR
15.04.2016

Neuvěřitelné! Sienkiewicz sepsal své Opus Magnum již před více než stoletím, ale přesto je jeho styl moderní a poutavý, i přes podrobné popisné pasáže, které ze soudobé literatury ustupují. Srovnání dekadence římského světa s vírou prvních křesťanů (jejichž svět je v knize trochu idealizován, buďme upřímní) nám dává tušit, že celé dílo nemůže skončit dobře. Zvláště, když každý žil ve stínu šíleného císaře Nera. Působivé a za mě rozhodně pět hvězd.

Aimiste
05.04.2016

Nemohla jsem se ve školním věku k románu dostat. Až nyní po deseti letech jsem se rozhodla po něm sáhnout a rozhodně jsem udělala dobře, myslím, že bych si to předtím tak neužila jako teď.

Micheline
11.03.2016

To je ROMÁN!

Luvák
11.03.2016

Knížka, která mě ovlivnila jako málo co. Četl jsem jí asi v šestnácti a pomohla mi najít si své místo na světě - ne, že by mě přiměla stát se křesťanem, ale spíš začít přemýšlet o světě a lidech jinak, než mi v dětství vštěpovala rodina a učitelé. Podle mě kniha, kterou by si měl přečíst opravdu každý.

Hanka_Bohmova
23.02.2016

Mohlo mi být snad sedmnáct. Konverze ke křesťanství v plném proudu, přesněji řečeno má vědomá odpověď na ni. A můj milý a milovaný, nepříliš přesvědčený agnostik, mi nabídne ke čtení takovou knihu! Dalo se vůbec vybrat něco lepšího?

Vzala jsem si knihu. I jeho, o něco později :o)

"Přinášíme lásku."

Márinka
19.02.2016

Láska a pokora. To jsou dle mého hlavní témata tohoto skvělého historického románu.

Joges
18.01.2016

Po všechny ty roky, kdy jsem titul Quo vadis obcházel, jsem nevěděl, o co přicházím. Polské filmové zpracování před x lety mi mnoho nedalo a ani ve škole mě k četbě šesti set stránkové bifle nepřesvědčili. Teprve až 100 NEJ z DK mě přimělo k tomu, abych si knihu přečetl. Čekalo mě překvapení. Příběh má sice už více jak sto let za sebou, nečte se lehce, ale jinak je výborně poskládaný, nadčasový, všechno je v něm vyvážené. Za úspěchem stojí především výborně napsané postavy. Některým jsem fandil, jiné jsem zatracoval. Knihu přesně vystihl a charakterizoval uživatel woodward: „Sienkiewitzem je velký vypravěč, jeho příběh má sílu i hloubku,“ to podtrhuji.

woodward
18.01.2016

Quo vadis je příběh o tom, jak křesťanství začalo proměňovat západní svět. Henryk Sienkiewicz je veliký vypravěč, jeho příběh má sílu i hloubku, je v něm i romantika a dobrodružství, protože takový tenhle autor prostě je. Ale opravdu nemá smysl se pozastavovat nad tím, že je tam toho náboženství až moc, jak tu zaznívá v některých komentářích. Všechny ty křiklavé barvy a ruch kosmopolitní starověké metropole tvoří jenom výrazné pozadí přísné jednoduchosti křesťanské víry; právě ta je totiž v tomto velikém díle světové literatury hlavní "postavou".

ThrisaManx
14.01.2016

Kniha mi přišla místy až moc nábožensky založená, což mě osobně nikterak nevadilo, spíše naopak. Nero je pro mě jedna z nejzajímavějších historických osobností, proto knihy pojednávající o době jeho vlády naprosto hltám, Quo vadis však patří mezi skvosty všech knih podobného založení. Napsáno příjemným, ne složitým jazykem, děj je krásně přehledný a není třeba nad knihou namáhavě přemýšlet, i když oddechové čtení to není ani náhodou.
Málo poučený čtenář možná bude mít problém vyznat se ve všech jménech vyskytujících se v knize a nebo mu jednoduše pouze nebudou nic říkat.
Doporučuji i zhlédnutí stejnojmenného filmu.

biki
13.01.2016

Bezesporu jeden z vůbec nejlepších historických románů. Jenže přestože jsem knihu četla několikrát v průběhu řady let, ani jednou jsem se nedokázala úplně ponořit do děje, vždycky jsem pociťovala určitý odstup. Jednou z příčin je určitě nekritické vynášení křesťanství a křesťanů nad ostatní (viz komentář Nyki), ale zápletka kolem Vinitia a Lygie a pojetí jejich postav mi pořád jaksi nesedí - pokaždé, když jsem knihu i v odstupu let četla, se mi to zdálo trochu naivní, neobratné. Naproti tomu postavu Petronia, ale i atmosféru doby autor vystihl geniálně.

renataab
04.01.2016

Četla jsem ji asi na čtyřikrát, konec jsem shlédla ve filmu. Nerada, ale v tomto případě pro mě byla lepší filmová podoba. Je to hodně náročné čtení na soustředění i na psychiku. Ale za téma a dějovou línii si určitě zaslouží minimálně čtyři hvězdičky ode mě.

Atuin
19.12.2015

Ta kniha patří mezi mé oblíbené, protože mě nikdy nezklamal a ve své funkčnosti. Popis, charakteristika postav, celkové charisma Neronova Říma ect. Tak prostě autor píše, v podstatě nekomplikovaným jazykem, otevřeně, bez zbytečných padějů někde kolem, styl se nezapomíná a přesto ho mohu číst znovu, protože dobrých knih je málo. Jakkoliv uměl autor i zde psát pro oko, psal hlavně pevně hlavou a pro duši a když autor umí psát má vždycky vyhráno. Mluví o tom stejně z patra jako např. Prus ve Faraovi nebo Tolkien v Pánů Prstenů, tj. jako by toho byl někde v pozadí přítomen a to je pak veledílo.
Velice lehce napsaná kniha, velice dobře srovnaný text, který se přes dialogy postav – tak opravdových a tak přesně zasazených do kontextu slov – a přes ohromnou tragédii hořícího Říma, vyjadřuje o lásce i povaze doby, která ačkoliv obsahuje tolik proměnných zůstává vždy ve své podstatě a ve svých nejbanálnějších kulisách neměnná. Z letmého pobláznění stává se krov o kterého by se mohla opřít sama nebesa jako o atlasova bedra a z domnělých přečinů, vyvstávají činy, které ani oheň neumí strávit, ani v popelu nezmizí. Lidské osudy se točí a nikdo to nezastaví.
HS byl samozřejmě plně saturován vlastní představivostí a nedá se říct, že by zůstal nestranný, ovšem to je subjektivní prvek, který má při sobě každý autor ( rozumějme člověk) a to je rys zcela samozřejmý, pokud není doslova logický.

kalache
30.11.2015

...tohoto autora můžeme Polákům závidět.Krásný příběh a krásné čtení...

Shui-Xian
23.11.2015

Na Quo vadis mě nejvíce zaujala linka Viniciova přerodu a Petroiovo charisma. Sienkiewicz sepsal poutavé, vyzrálé dílo. Právě proto mu těžko odpouštím motivy, které vnímám jako plytké a nábožensky černobílé (Lygiina panenská unylost, ctnostní křesťané vs. dekadentní Římané, Chilónovo srdcervoucí prozření)... I přesto, že dávám stranou své ateistické přesvědčení, nedokážu vidět v Quo vadis zajímavý příběh: oceňuji pokus o zachycení doby a situace (byť tendenční), líbí se mi popisnost a gradace děje, ale tím to končí.

RyxiraAmyGinger
15.11.2015

Historický román tak, jak vypadá v mých představách.

eliska2669
15.10.2015

Nejlepší byl Arbiter Eleganciárum. Bez něj by to celé stálo za o hodně méně...

Nielada
28.09.2015

Byla to moje "první kniha pro dospělé" a tak jako k první lásce k ní mám naprosto speciální vztah. A nutno podotknout, že mnohem lepší, než k té první lásce :-) Je to stále moje srdcovka.

Gold351
22.08.2015

Klasika... poprvé jsem četla asi v 15 letech, po čase znovu a znovu. Podobně na mne působila i Tomanova Po nás potopa. Ale nic naplat - Sienkiewicz je Sienkiewicz !

MissiPippi
27.07.2015

Nelze popřít jistou kvalitu tohoto díla, přesto ji řadím k nudnějším. Opravdu jsem se u ní bavila pouze jednou a to když Ursus zachraňoval v aréně Lygii.

Dílo má mírný a pomalý děj. Kniha je hodně bohatá na popisy, mě osobně přišli i často se opakující/podobné a někdy i zbytečné, tudíž nudící.

Jako ateistka nejsem ani okouzlena tématem šíření křesťanství v Římě jako jsou nejspíše okouzleni jiní čtenáři. A láskyplná linie Viniciuse a Lygie mě též nezasáhla. Knize ale neupírám fakt, že je to příjemné nahlédnutí do historie Říma za vládnutí Nera.

Pro mě průměrná historická četba a mírné zklamání.

TaLu
21.07.2015

Četla jsem jedním dechem. Prvně asi v 15 letech, podruhé tak o deset let později. Autor umí úžasným způsobem vykreslit prostředí, vztahy a svým příběhem plným zvratů, napětí a živých postav vtáhnout čtenáře doprostřed děje.
Což by ale mohlo být přímo do středu arény.
Zaujaly mne charaktery postav, kde je pravdivě a poutavě ukázán jejich vývoj.
Že nikdo nejsme bez chyby.

Maarty
24.06.2015

Poprvé jsem četla asi v 16-ti letech a moc se mi líbila. Podruhé o deset let později a byla jsem nadšená.Nyní se na ni opět chystám a už se těším.

Stolda
11.06.2015

Nejdříve jsem četl Loukotkovou- "Není římského lidu", pak teprve jsem se dal do Sienkiewicze. Překvapila mě drsnost jeho pojetí požáru Říma, ale nezklamala, pouze překvapila. Dávám plný počet hvězdiček

Sláča
20.05.2015

Tuto knihu jsem přečetla kolem 15 roku věku. Byla to první "dospělácká klasika", a díky ní jsem pochopila, že vážná historická literatura, které jsme se tehdy bála (nevím proč), nemusí být vůbec nudná, ba naopak. Dlouho jsem jí pak měla pro sebe zařazenou jako "bestoffku".

CorneKraan
09.05.2015

děsivé, smutné, krásné ...

bararich8
06.05.2015

Skutečně výborná kniha. Je v ní napětí i vtip, smutek i veselí. Dechberoucí příběh lásky.

Shardlake
28.04.2015

Po přečtení této krásné knihy si říkám, proč jsem tolik let otálela s jejím přečtením? Velice krásný příběh.

Páájí
24.04.2015

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla!!

KetrinZel
21.04.2015

Když jsem si přečetla, že patří mezi nejčtivější klasické knihy, tak jsem se dívala na komentáře. Pamatuji se, když jsem ho v mládí začala číst, tak mi právě odradilo množství pro mne neznámých výrazů. Ale jak tu čtu komentáře, tak s odstupem let se do ní opět dám a uvidím..........

jaja1989
20.04.2015

Zdlouhavá nuda, kde jsem musela hodně výrazů dohledat i příběh nestál za nic.

linhi22
19.04.2015

Všechno tu funguje dokonale - precizně vykreslené postavy, jejich charaktery a vývoj, specifika prostředí i jedinečná atmosféra doby. Pasáž, kdy do arény vbíhá "germánský tur", a to, co následuje (záměrně nebudu blíže popisovat), je jednou z nejvíce fascinujících knižních scén, s nimiž jsem měl tu čest. 5 hvězdiček je málo! :)

pfa
06.04.2015

Varování. Nepsal bych zatím komentář jako takový k tomuto nádhernému dílu, ale spíše takové malé varování před zatím posledním vydáním z roku 2013, nakladatelství Omega - Dobrovský, s.r.o.

V knize je nasekáno takové množství nehorázných chyb a překlepů, že není snad strany, kde byste si text užili. Přímo mlátit do očí vás budou takoví pořízkové, jako třeba "ťicho" a "Legie" (místo jména hlavní hrdinky „Lygie“), najdou se zde i pravopisné chyby, například psaní zájmen ji/jí se tu řídí nejspíše odhadem, ale rozhodně ne pravidly pravopisu. O tom, že se vedlejší věty oddělují čárkou, a tudíž i před „a“ může být čárka, nejsou-li věty spojeny poměrem prostě slučovacím, nejspíše autor tohoto překladu také neslyšel. A udělat z jestřába jeřába, to už je jen pověstná třešnička, která mou ženu ornitoložku značně pobavila (neboť jeřáb opravdu nekrouží nad kořistí). Tu změť písmenek snad před tiskem nikdo neviděl... Pobavila mě i ediční poznámka, že texty sjednotili, pravopisně přizpůsobili současné češtině a zachovali v maximální míře autorovy jazykové a stylistické zvláštnosti. Překlad mi chvílemi připadal jak z „google překladače“. Někdy, ve snaze věty rádoby zjednodušit, postrádaly tyto pak správnou stylistiku a bohužel i ono poetično. Z mého pohledu se tedy nevydařil ani překlad.

Samotný román je naštěstí tak silný, že nejde až tak znehodnotit ani touto prasárnou z produkce Dobrovského, ale nenechte si dílo tímto vydáním kazit a rozhodně se poohlédněte po jiné edici.

Viz také článek: http://www.databazeknih.cz/blog/quo-vadis-vydani-2013-omega-1589
(pfa)

Beletrie; Historický román

Ellbereth
01.04.2015

Toto je kniha, která s vámi zamává. Autor skvěle popisuje starověký Řím, to jak lidé žili. Za sebe mohu říct, že jsem knihu málem zavřela pouze v okamžiku, kdy vypustili v koloseu na křesťany dravou zvěř. Je to skutečné jako celá kniha, proto se mi místy dělalo špatně z toho, co ti lidé museli zažít a jaká zvěrstva byli jiní schopní dělat druhým. Nero je zde opravdu značně vyšinutý "pošuk". Jinak ale mohu doporučit, úžasný příběh.

Claudius
15.03.2015

Petronius je skvělá postava a je opravdu škoda, že nedostal více prostoru. Taky je ohromně zajímavé, že přes všechny ukřižované, roztrhané, upálené a sežrané křesťany vyzní kniha vlastně hrozně pozitivně a že přes smrt některých kladných postav vám jich vlastně ani není líto, protože se odeberou ke Kristu, kde se budou mít mnohem lépe, než v Neronem sužovaném Římě.
Slušná kniha, ale protože znám množství knih zajímavějších a poutavějších, hodnotím ***.

PajaMaya
15.03.2015

Jestli existuje nějaká opravdu pro-křesťanská kniha, není to Bible, ale právě Quo vadis. Popisuje křesťanství v jeho nejčistší podobě, tak jemné a zranitelné - a zároveň pevné jako skála, tak skromné a milující... Román ale nevykresluje svět černobíle, přestože by se to mohlo zdát; dává jen na výběr. Vždyť Petroniův styl života je taky zajímavý... :)

Dnes už se téměř neví, že původním základem křesťanské víry je láska a odpuštění. Křesťan se nepozná podle toho, jestli chodí do kostela nebo jestli je pokřtěný... křesťan věří. Pevně a doopravdy. Když čtete tuto knihu, nemusíte se bát o osudy hrdinů... buďto z trablí vyváznou a budou spokojeně žít, nebo zemřou a půjdou do nebe. Ne jenom jako, ale doopravdy.

Domuly
15.03.2015

Quo Vadis není lehká kniha, nezačtete se do ní hned, ale jakmile se vám to podaří, nemůžete se dočkat, až k ní zasednete znova. Myslím, že je to ten typ knihy, kterou doceníte až po přečtení. Téma je opravdu velmi zajímavé, ale trochu mi vadilo, jak je tam křesťanství vykreslováno a chváleno na každé straně, protože křesťan ani věřící nejsem. Petronia jsem si oblíbila takřka hned. Jeho intelekt a osobnost mi imponovala. Pokud vás kniha po pár stránkách nezaujala, zkuste vytrvat, litovat určitě nebudete.

Petruse21
19.02.2015

Krásně se čte a děj ubíhá, ani člověk neví jak.

misan84
02.02.2015

Nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl. Určitě si přečtu i další romány od Henryka Sienkiewicze. Zanechala ve mne hezký dojem. Doporučuji.

Dudu
27.01.2015

Je tomu už pár let, co jsem to četl-ale když někdo zmíní Quo vadis, tak si hlavně vybavím, jakým způsobem podal Sienkiewicz Petronia.

kuba95
26.01.2015

Bejval bych dal klidně 5*, kdyby nebylo ústředním motivem křesťanství. Jinak zajímavý, stylisticky hezky napsaný dílo. Sienkiewicz to ani jinak neumí.

Peti13
21.01.2015

Výborný...Bejt křesťan, tak snad z toho i pohonim, za což bych se následně nechal ukřižovat, sežrat medvědem a upálit najednou samozřejmě..

Plútarchos
19.01.2015

Skvělé! Šílené! Thriller! Na podkladě historických okolností starověkého Říma za vlády Nerona (cca 64 n.l.) autor vykresluje atmosféru té doby v příběhu lásky Lygie a Marca Vinicia a jejich ochránce Petronia. Lygie je mladá křesťanka z cizího národa a Marcus je římským občanem a vojenským tribunem. Román barvitě popisuje události té doby - orgie v paláci, bídu otroků, šílenství Nera, zapálení Říma, zvěrstva při zabíjení prvních křesťanů. Velmi čtivý dojemný příběh útrap lásky dvou mladých lidí ve zkaženém a zhýralém Římě, učení o Kristovi a milosrdenství tohoto náboženství. Apoštol Petr při útěku z Říma potká Krista, který naopak jde do Říma, aby se nechal znovu ukřižovat - "Quo vadis, Domine?" ...a Petr pozná, že nemůže opustit křesťany v Římě, vrací se zpět zemřít a vydobýt tak vládu Krista nad Římem!

Raven_Black
12.01.2015

Nejhezčí z románů, který jsem kdy četla.
Smrt je jen začátek. Po smrti začne nový život, ale tentokrát bude věčný.
Stačí jen následovat.

yueh24
27.12.2014

Úžasná kniha, která kromě silného čtenářského zážitku, čtenáře i poučí. Není potřeba mít z knihy strach jen proto, že se jedná o tzv. povinnou četbu. Příběh, který se postupně rozjíždí a ke konci skvěle vygraduje, je naprosto strhující.

Rooz
19.12.2014

Kniha je během na dlouhou trať, čímž myslím, že se nečte úplně snadno a patří mezi ty, za něž dostanete chutné ovoce až při přečtení. Ale o to je pak sladší - ve smyslu silného dojmu z přečtené knihy. To nenacházím zase tak často, protože si spíše vybírám knihy, kdy dostávám sladké ovoce již během čtení, a tak čtu spokojeně a vytrvale. Hodně podobný dojem jsem měl u knihy Sokrates od Josefa Tomana (http://www.databazeknih.cz/knihy/sokrates-63806 ). Vlastně bych řekl, že ty knihy mají více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Napsat knihu, kde hlavní devízou hrdinů je naprosto dokonalá schopnost hrát si se slovy, výmluvnost a zjevně vysoká inteligence (v Quo Vadis je tím "hrdinou" především Chilón a ve zmíněném Sokratovi pochopitelně sám Sokrates), je podle mého soudu značně obtížný úkol. Sienkiewicz ho zvládl na jedničku stejně jako Toman a v této souvislosti mě vždy napadne ještě jedna kniha - Motlitba pro Kateřinu Horowitzovou - také dokonalá ukázka výmluvnosti. Škoda je jen to, že Tomanova Sokrata oproti Quo Vadis zná jen málokdo.

Nicméně je faktem, že Quo Vadis jde trochu dál, vykresluje svět jako nelítostné místo pro nelítostnou vládnoucí vrstvu, kde se inteligence, lidskost a láska usazuje jen velmi obtížně. Svět byl v některých dobách a místech opravdu kruté a krvavé místo a Neronův Řím mezi tato místa bezpochyby patřil.

feex8
30.11.2014

Doteraz nechapem, ako je mozne, ze sa mi Sienkiewiczovu knihu podarilo preluskat v 13-tich rokoch, nakolko to nie je vobec jednoduche citanie. Dej sa na moj vkus trochu vlecie, ale to mi az tak velmi neprekazalo, nakolko som vedela, ze nepojde o ziadnu oddychovu literaturu. Hlavne postavy ma nezaujali takmer vobec, zaujal ma ale velmi Nero a Petronius. Marcus Vinicius a jeho premena na mna posobila dost nasilne a neuveritelne, Lygia ma dost stvala. Nerova zvratenost bola krasne psychologicky znazornena a Petronius taktiez ako postava nemal chybu, k nemu som si vytvorila okamzite pozitivny vztah.
Nie som veriaca, ale kniha sa mi velmi pacila. Aj ked ide o tazsie citatelnu knihu.

Moje hodnotenie: 82%

Boldrick
22.11.2014

Celá kniha byla úžasná, konec ještě lepší, ale jako ateista nemohu dát pět.

CeP
21.11.2014

Skvělá kniha s hlubokým příběhem nutícím k zamyšlení

warca
19.11.2014

Tenhle román je vážně skvělé dílo. Zaujal mě, i když jsem ho četla asi jako jedenáctileté dítě :D
Líbilo se mi, jak se Marcus Vinicius v průběhu děje změnil. Taky jsem obdivovala Legiinu oddanost Bohu. Prostě si myslím, že tenhle román si může přečíst každý!

cucíno
10.11.2014

Román mě velmi zaujal. Četl jsem ho v rámci povinné četby a nestačil jsem se divit, co dokáže udělat člověk. Nero byl bezcitný despotický vladař a mizerný umělec. Scény mučených křesťanů jsou velmi realisticky popsané. Naskakovala mi u nich husí kůže. Historické veledílo...

imczechgirl
17.10.2014

Jednoduše úžasné! Dostala jsem knihu k Vánocům, druhý den po obědě začala číst a skončila další den nad ránem. Přestat prostě nešlo. Ano, postavy jsou možná trochu černobílé, začátek trochu více popisný, ale děj strhující (a konec až pohádkový). A mezi tím vším prostě báječný Petronius :)

Zedbernik
10.10.2014

Úžasný oduševnělý román o počátcích křesťanství.

Komls
26.09.2014

Jake bylo me nadseni, kdyz se tato kniha vyskytla v moji pobocce prazske knihovny! S ocekavanim jsem se zacetl ale hned na zacatku dostal muj entuziasmus poradnou sprchu. Prvni 2/3 knihy jsou opravdu obsirnym popisem prostredi a doby. S velkym sebezaprenim jsem ale vytrval, neb me zajimalo, jak to vsechno dopadne. Konec celkem potesil, ale ani zdaleka jiz nemohl nahradit horkost z pocitu promarneneho casu...Myslim, ze kniha vola po "remake" a uprave. Dej je fajn, ale slovy klasika, kdyby ta kniha byla o polovinu kratsi, tak furt bude dlouha!

Pawlisman
19.09.2014

Velká klasika a velké umění. Přenesení do krásných a zároveň tak skutečných časů. Sienkiewitz se zde ukazuje jako vrcholný spisovatel, který umí krásnou a vzletnou formou popsat skutečnou historii. Skvělá četba na střední školy.Povinnost.

vitek.sk
08.09.2014

Na tuto knihu mám dost rozporuplný názor. Jsem ateista, tudíž to věčné vychvalování víry (samozřejmé té jediné správné) a propagace náboženských myšlenek nepůsobí nějak dobře. Také ani to, že se tam bere křesťanství jako pravda a propaguje myšlenka, že ti kdo nevěří a neuvěří budou zatraceni i kdyby byli jinak dobří lidé a naopak ti, kteří se celý život chovali špatně, ale v okamžiku smrti uvěří budou spaseni. I když mně by nevadilo být v pekle (pokud existuje), aspoň budu svobodný člověk v dobré společnosti :-) Samozřejmě také není pravda, že Nero byl tak jednoznačně špatný, jak je v knize podáváno. Křesťané se v té době nechovali v Římské říši zrovna dobře (bodeť by ano, když ostatní nesouhlasili s jejich "pravdou") a tak je Nero stíhat musel, no a oni potom po staletích na něj hodili všechny možné i nemožné zločiny...
Přesto však, hlavně díky postavě Petronia, se mi kniha docela líbila. Petronius vytrvale křesťanství odmítá, radši si žije svým epikurejským životem a umírá se stoickým klidem. A to se mi líbí.

Hraboshka
26.08.2014

Kniha, kterou bych ráda zapomněla, abych si ji mohla přečíst znovu poprvé.

delfin32
25.08.2014

Toto úžasné dílo jsem četla poprvé na gymnáziu - naprosté nadšení, kniha mne uchvátila (dala bych 5* a kdyby to šlo, tak ještě víc). Měla jsem štěstí na vydání z padesátých let, které prošlo řádnou korekturou (narozdíl od dnešních vydavatelských rychlokvašek - viz pfa níže).
Před cca půl rokem jsem po knize sáhla znovu, hlavně abych oprášila děj před návštěvou divadla. Přiznávám, podruhé jsem to nedala. Nevím, je-li to dnešní zrychlenou dobou, ale přes rozsáhlé popisy (jak se na dobu vzniku sluší a patří) jsem se prostě nedokázala přenést a po cca 80 stránkách jsem se rozhodla, že si raději uchovám romantické vzpomínky, které mi na tuto knihu zbyly z doby před čtvrtstoletím :-)

Klára90
22.07.2014

Přečteno jedním dechem. Skvělé.

Larsen
30.06.2014

Nebudu asi tolik chválit jako ostatní, ale prokousat se první polovinou knihy, hlavně kvůli obšírnému popisu čehokoliv jen proto aby byla kniha delší, chce velkou dávku sebezapření. Druhá půlka už má trochu švih, jenže rozvleklého obsahu myšlenkových pochodů jednotlivý postav stejně ušetřeni nebudete a tak po přečtení této křesťanské agitky zbývá jen konstatovat , že reálie Neronova Říma je zachycena skvěle, zbytek je jen průměr.

hancijar
26.06.2014

Zacatek byl velice narocny, ale jakmise jsem se pres nej dostala, tak parada, nenechte se odradit, Kniha stoji za to.

AnneEyre
10.06.2014

Vydání sice nikdy nevidělo korektora, ale kniha samotná dobrá. Člověk se nezadrhne u jedné části roky, rozumí (většinou) a chápe.

kusma
05.06.2014

Snažila jsem se najít v této knize tu krásu, bojovala jsem s tím, ale prostě na nějaké dvousté stránce jsem to vzdala. Opravdu už to nešlo. Nechci se do čtení knih nutit. Jedno z největších knižních zklamání...
Třeba někdy časem změním názor.

Chleba
01.06.2014

Krásný příběh o velké lásce dvou lidí. Avšak Marcus Vinicius mě v určitých pasážích štval, to se nedá říct o Petroniovi, které ho jsem prostě hltal a obdivoval. Právem se stal mojí nejoblíbenější postavou v této knize.
Příběh je také o počátcích křesťanství a tom co vůbec tato ideologie zamýšlela. Láska a nekonečné odpuštění - tak se líčí křesťanství v této knize. Nakonec je vtipné si tuto krásnou ideu a krásný záměr porovnávat s tím, v jakou ve skutečnosti frašku se toto náboženství stalo. O to vtipnější to bylo více, když vám dojde, že křesťané nakonec v časech budoucích nebudou o nic krutější než Římská říše, než Římané a než samotný tyran Nero.

Hedwik
12.05.2014

Nádhera, tleskám ! Co více napsat? Další slova jsou zbytečná.

kaptn Jan
05.05.2014

Kam kráčíš občane, by bylo třeba zeptat se i dnes. Řím svou dekadencí umožnil nástup křesťanství i když křesťany pronásledoval a mučil. Vždyť nelze nové myšlení zarazit hrubou silou ale jen tím nabídneme-li masám myšlenky lepší. To však římští císaři nedokázali. Tak se dostala postupně k moci katolická církev která udusila pokrokové myšlení a o tisíc let zpomalila vývoj lidské společnosti. Dokážeme dnes nabídnout masám lepší ideu než islám aby se situace neopakovala? I k takovému zamyšlení nás přivádí Henryk Sienkiewicz svým románem.

Erica
07.04.2014

Kniha je docela popisná, jak se sluší pro realismus začátku minulého století, a musím přiznat, že mi je Loukotková a její Není římského lidu bližší, ale přesto se mi líbila.

tany9
01.04.2014

Od začátku až do konce jedním dechem a srdcem.

gossipavlina
20.03.2014

Kniha mého srdce. Neustále se k ní vracím, přečteno mnohokrát. Marnivý Nero, zamilovaný Vinicius, romantická a něžná Lygie, ochranitelský Ursus, samolibý Petronius, všechny je miluju.

Edit: Po několika letech jsem se ke knize letos (2015) vrátila. A zjistila jsem, že některé knihy je lepší nechat už jen jako v hezkou vzpomínku v hlavě. Je lepší si ponechat iluze. Některé věci mě dost iritovaly. Ale Petronius je pořád ,,k sežrání".

eLeR
19.02.2014

Knihu som čítala niekoľko veľa rokov dozadu :-). Siahla som po nej na prázdninách u starých rodičov, keď niekoľko dní pršalo. Výborná!

Evina25
14.02.2014

Knížka se mi moc líbila - čtivá, vtipná, k zamyšlení... :-)

Kateriska
03.02.2014

Tento román jsem četla z doporučení, ale také i trochu z donucení kvůli škole. Až po vypůjčení jsem se dozvěděla, že autor získal za toto dílo Nobelovu cenu. Když jsem knihu otevřela a přečetla si prvních pár stránek, začala jsem se bát. V knize je plno pojmů, které už dnešní člověk nezná. Bylo pro mě nezbytné, abych si nalistovala slovník pojmů na konci knihy a často se k němu vracela. Kdyby tam nebyl, byla bych úplně bezbranná.
Po počátečním malinkatém "zhrození" jsem zatla zuby a pokračovala dál. Příběh se začínal vyvíjet, stejně jako postavy. Na mé tváři se s postupným listováním roztahoval nadšený úsměv. Nejvíce mě zhrozila krutost, se kterou Nero trestal křesťany. Tahle část ve mně zanechala hluboký šrám.
Jako kdyby spisovatel v té době žil. Muselo dát obrovskou práci napsat Quo vadis.

Posli
19.01.2014

Do čtení jsem se pustila s tím, že mě kniha nebude bavit. Opak se stal pravdou. Ze začátku mě kniha opravdu nudila, protože jsem si musela hledat významy některých slov a špatně jsem se orientovala v postavách, ale postupem času si mě kniha začala získávat čím dál víc. Byly tam sice pasáže, které mě moc nezaujali, ale ne že by mě vyloženě nudili. Spíše převládali pasáže, u kterých jsem podporovala hlavní hrdiny, anebo lomila rukama nad jejich hroznými skutky. Henryk Sienkiewicz mě překvapil a jsem ráda, že mě maturitní seznam knih donutil si tuto knihu přečíst.

jiri77
03.01.2014

Starověký Řím není zrovna moje oblíbená kapitola dějin ale tento román mě přímo pohltil. Určitě jeden z nejlepších historických románu které jsem četl.

tatruszka
27.12.2013

Kniha mě zpočátku vůbec nebavila, ale i přes to nebyl jediný večer, kdy bych ji neotevřela, až jsem se dostala do stadia, kdy jsem čtení věnovala každou volnou chvilku. Nikdy nezapomenu na pocity, které jsem měla, když byly pořádány ty hry nebo křesťany křižovali - pocity hrůzy, že se něco takové opravdu dělo. Velice dobře napsaná kniha, trochu náročná na přemýšlení a soustředění, ale to knize jen dodává na váze. Mohu vřele doporučit i stejnojmenný film, který samozřejmě není tak skvěle propracovaný jako kniha, ale některé pasáže si lépe představíte.

Darkry
25.12.2013

Možná nejlepší kniha, co jsem kdy četl.

Samitho
17.12.2013

Skvělý historický román ze Starověkého Říma a jedna z nejlepších knih vůbec.
100%

Natique
08.12.2013

Nádherný obsáhlý historický román.

Ministr
03.12.2013

Jedna z nejlepších knih vůbec ...

Tétéčko
26.10.2013

Tuto knihu jsem hned po přečtení konfrontovala s Loukotkové Není římského lidu. A obě knihy jsou výborné, i když tato je těžší.

wooloong
06.10.2013

Tuhle knížku jsem četla během puberty snad třikrát a strašně se mi líbila. Hlavně hostina u Nerona, co si namátkou vzpomínám. A Petronius a Ursus byli, každý svým způsobem, prostě pašáci!

Balrog
29.09.2013

Kniha je výborně napsaná, akorát některé pasáže mi připadaly zbytečně zdlouhavé - např. neustálé popisy téhož a hlavně nudné pasáže o lásce, která se zrodila z ničeho. Zřejmě jsem cynik, ale opravdu nevěřím na lásku "z celé duše" mezi lidmi, kteří se sotva poznali, nemají si za co poděkovat a nic spolu nezažili.
Opravdu jsem si ale užívala chvíle, kdy v knize vystupoval Petronius. Už dlouho jsem v literatuře nenarazila na tak charismatickou postavu.

A teď k části o víře... SPOILER ALERT! Z některých pasáží jsem měla pocit, že autor upozorňuje na pokrytectví věřících - nesmíme odmítnout pomoc, protože tak nám to káže naše učení. Tato věta byla v knize snad třikrát a nejdříve jsem si myslela, že je tím poukazováno na to, že křesťanství nezměnilo duše a smýšlení lidí, ale že je postavilo do pozice loutek - toto děláme ne proto, že si myslíme, že je to správně, ale proto, že nám to přikazuje naše víra.
Vinicius nakonec píše, jak je bezmezně šťastný ve svém "království víry" na Sicílii a jak se jim tam skvěle žije, ale i v tomto království má takový dobrý křesťan otroky!
Měla jsem pocit, že autor opravdu poukazuje i na stinné stránky víry, ale po přečtení posledního odstavce knihy mi došlo, že to tak nemyslel.
KONEC SPOILERU

Kniha mi nepřipadala tak dobrá, že by musela být oceněna Nobelovou cenou, spíš mám teď pocit, že to bylo politické rozhodnutí přilákat pozornost ke knize oslavující křesťanství v době, kdy víra začala trpět krizí.

Hanyzka
25.08.2013

Záživnější než učebnice dějepisu, smysluplnější než hodiny náboženství, poutavější než romantické ploché příběhy o něm a o ní. I já, prvotřídní ateista, jsem díky této knize dospěla do stádia porozumění, a ani chvíli jsem se u toho nenudila.

JiříŠkorpík
23.08.2013

Kdybych se měl stát křesťanem, tak jedině díky této knize. Člověk by chtěl patřit do společenství, které autor popisuje, navíc výborně napsaný historický román.

Balenka
05.08.2013

Doma máme túto knihu odjakživa.. jediné, čo lutujem je, že som si ju neprečítala skôr :) krásna kniha..

Ječmínek
30.07.2013

Nadhodnocená kniha. Je to takový dobrodružný historický příběh, v němž křesťané jsou ti dobří a římané ti zlí. Rozhodně mi dala trochu poučení z historie, jinak vůbec nic.

Gizminek
27.06.2013

Pobavila jsem se u komentářů, že křesťané připomínali hnutí z 60. let pod vlivem psychotropních látek a také komentář o napravení bad boye Marcuse Vinicia a zmrda Chilóna :))... je pravda, že kniha je psaná pohádkově. Ale je to příjemné přečíst si knihu, která je znalostně přínosná, hezky napsaná a přesto to není náročná literatura. Kniha je psaná opravdu trochu (trošilinku) ve stylu amerických Hollywood filmů (tím nechci tuto knihu nijak hanit, protože se mi opravdu moc líbila)!
Zamyslela jsem se nad postavou Nerona. Jaký by asi byl tento člověk, kdyby vyrostl v normálních podmínkách, kde by od samého dětství, jeho egoistická přání narážela na ostré hrany okolí, jako u náš běžných lidí? Jak moc degeneruje člověka výchova ve stylu "ty jsi bůh a můžeš vše, co si zamaneš" a do jaké míry hraje roli jeho charakterová zkaženost, aby se z něj stal takový tyran? Asi se to nikdy nedozvím, leda, kdyby existovala reinkarnace a on se narodil v nějaké jiné době a v jiné roli.

Lenka Žofka
26.06.2013

Vím jistě, že si ji znova nepřečtu. Těžký rozjezd, pak jak sinusoida - některé pasáže neuvěřitelně nezáživné, jiné se přímo hltají.
Pro mě další mínusy - láska až za hrob a věčné achání nad touto láskou - asi jsem cynik, ale to jde mimo mě; a křesťanství - respektive křesťané, kteří mi spíš připomínali hnutí let 60. po požití psychotropních látek. Ale ok, beru to, je to klasika. Navíc co byste chtěli od Poláka? :) Bližší mi byla podobná kniha "Nepřátelé lidstva"

lusila
25.06.2013

Krásne, smutné, dojímavé. Jedna z kníh. ktorú som prečítala viackrát.

Lady Dracula
19.06.2013

"Kam kráčíš" je kniha, která mě pohltila. Nemám ve zvyku brečet u filmu, natož u knih, ale tohle dílo mě dokázalo rozplakat. Proč? Realisticky popsané všechny útrapy, kterými museli projít první křesťané, je docela silné kafe. I když tuhle berličku lidstva odsuzuji, musím uznat jednu věc: původní myšlenka byla správná, bohužel středověk zavedl jiná pravidla a z křesťanské lásky nám zbyl jen pojem a náboženští fanatikové podobní Crispovi.
Přestože je to relativně obsáhlé a podrobné dílo napsané na téměř 500ti stranách, což může být překážkou pro méně náročné čtenáře, myslím si, že tu knihu by si měl skutečně přečíst každý. Dostatečná, až nadprůměrná slovní zásoba zaručila Sienkiewiczovu čtenáři skutečně nadpozemský požitek z četby. A přestože je venku i film, ne zrovna vysoce hodnocený, myslím si, že když už člověk tedy zavrhne knížku, měl by se podívat aspoň na ten snímek. Ačkoli se tak připraví o opravdu nevšední zážitek. Opravdu skvostní dílo, za které právem dostal autor Nobelovu cenu.

Skjaninka
08.06.2013

Výnimočná kniha a pozoruhodný príbeh napísaný ešte pozoruhodnejším štýlom. Sienkiewiczova Nobelova cena je plne zaslúžená, o tom ani pochýb.
Quo Vadis? Otázka, ktorá núti k zamysleniu. Nie len o vlastnej ceste, ale o ceste každého z nás.
Dej odohrávajúci sa v starovekom Ríme za vlády krutého a nechutného Nerona, v období keď sa začalo šíriť kresťanstvo. Kniha odhaľuje lásku Lygie a Vinicia, ktorá je autorom vykreslená, takmer do dokonalej podoby. Cesta tejto lásky kráča cez neľahký osud, v ústrety dovolávajúcej sa spravodlivosti u nového kresťanského Boha. Krutý vládca Neron, obviní kresťanov z toho, že oni zapálili Rím a to mu umožňuje usporiadať tyranské hry, v ktorých vyznávačov tejto novej viery mučí a zabíja. Scény, ktoré sa odohrávali v amfiteátroch a ktoré Sienkiewicz dokázal veľmi presvedčivo podať, naháňajú husiu kožu a nedovoľujú ani v najmenšom prijať skutočnosť, že niečo tak nespravodlivé a neľudské sa skutočne stalo.
Ja, ako zarytý ateista, som doslova hltala každé slovo, každú vetu a celé dielo, ktorého hlavnou témou je viera a kresťanstvo. Chilónove odpustenie a jeho krst vo mne zanechal veľmi silný dojem.
Quo Vadis je pre mňa nie len cesta lásky, ale aj cesta pravdy a odpustenia.

budíček
08.06.2013

Krásný a silný příběh, který ukazuje život ve starém Římě, lůzu i život boháčů, pronásledování křesťanů i šíleného Nera a také příběh jedné velké lásky. Když jsem četla, říkala jsem si nejprve proč je kolem toho takový rozruch, když je to takový klasický historický příběh, jakých jsou spousty. V další fázi jsem se pracně prokousávala zdlouhavými popisy, kterých tu bylo až moc, a v duchu jsem autora podezírala, že zkoušel kolik slov se dá nacpat na stránku. Ale potom nabral příběh spád, a těch silných momentů, především při šíleném zacházení s křesťany nejen v aréně, bylo hodně. Navíc je v příběhu spousta dobrých myšlenek. Charaktery postav jsou výstižné, Nerovo šílenství, Viniciova láska a oddanost, Petronius - stoik a obdivovatel krásy, Lygiina věrnost atp. Ano, je tu i hodně myšlenek točících se kolem víry, ale vzhledem k tomu, o čem quo vadis je, to může čtenář předem čekat a buď číst nebude a nebo dá příběhu šanci, a pak udělá jen dobře, protože jako celek je to úžasný historický příběh s mnoha silnými momenty. I přes ty obsáhlé popisy dávám 5 hvězdiček, protože konečný dojem, který ve mně dílo qou vadis zanechalo, tomu odpovídá.

wikki
20.05.2013

Je to jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla. Prostě... kdo nepřečte, nepochopí.

Petruše90
01.04.2013

Krásná knížka. Byla krásná příběhem lásky a plná víry, ale také krutovládou císaře Nera, který nechal padnout římskou společnost. Do protikladu se pak přidává hnutí prvních křesťanů. Historický román, který by měl být povinnou četbou každého z nás :)

kikeš
31.03.2013

Nenechte se odradit složitějším rozjezdem...chvíle listování a hledání významu slov v přiloženém rejstříku je malá daň za zážitek, jež vám tento nádherný a dojemný příběh bezesporu přinese!
Okénko do historie, jak velmi těžká byla cesta prvních křesťanů...oddanost, láska a nehynoucí víra. Román, za něž autor dostal Nobelovu cenou, byste si neměli nechat ujít ;o)

rasputin
26.03.2013

Prvních sto stránek jsem se musel přemáhat a trochu mě to nudilo. Zbytek jsem přečetl za týden a hvězdiček bych dal klidně 6.

SANIA3
08.03.2013

..silný příběh... Má ¨výstavní¨místo v mé knihovně :)

cortina
07.03.2013

Tato knížka má v mojí knihovně také čestné místo....

kowalenska.m
26.02.2013

Úžasná kniha, jsem věřící a tohle mi ukázalo ještě jiný pohled. Velmi napínavá, ani jsem nemohla odtrhnout oči. Také mi svým způsobem připomíná Sinuheta, kterého zbožňuji. Myslím, že se k ní budu vracet. :)

zoew
30.01.2013

Náročné a těžké čtení, ale stálo to za to. Asi by dokázala člověka dokonce obrátit k víře.

kamilen
25.01.2013

Snad jediná kniha, u které jsem se rozplakala.

kocour_mikeš
13.01.2013

Velmi čtivé, prostředí vládců mi trochu upřipomnělo Egypťana Sinuheta, mou oblíbenu knihu.

Pavlikruza
07.01.2013

Tuto knihu bych spíše doporučoval těm lidem, kteří jsou věřící, protože mně samotného výňatky z Bible nesedí. Každopádně popis boje "Hercula" s býkem s přivázanou ženou byl fantastický :)

Yalka
02.01.2013

V určitém věku (15–16 r.) to pro mě byla knížka, která mě naprosto pohltila, četla jsem ji aspoň 30krát dokola. Okouzlující mozaika příběhů, oživlé dějiny.
Bibličtí apoštolové Pavel a Petr jako postavy v beletrii, to bylo pro mě tehdy něco nového a nečekaného.
Dále: napravený bad boy Marcus Vinicius. Nepřekonatelný Petronius aka arbiter elegantiarum. A samozřejmě nejlepší postava: zmrd Chilón Chilonides.

Vzhledem k tomu, jakou práci si dal autor s rešeršemi a jak vše krásně organicky včlenil do příběhu, nepochybuji ani na sekundu, že by se mi kniha úplně stejně líbila i dnes.

Lily96
15.12.2012

Prostě nádherná! Opravdu doporučuji.

Atuin
29.10.2012

Od prvních stránky do poslední je to příběh tak silný že já pokaždé když to čtu přeji si pro některé hrdiny jiný osud.

zuzanazuz
01.10.2012

Skvěle napsaná kniha, dojemný silný příběh. Každá jedna věta byla dokonalá a na svém místě.

májah
22.09.2012

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Překrásné dílo.

Romkal
13.08.2012

Tak jako slunce dává světlo,tak láska nosí štěstí!Velmi pěkná kniha!Dočetla jsem ji před třemi dny a pořád na ten příběh musím myslet.

horrigan
02.08.2012

Skvělá kniha i pro mladé. Vřele doporučuji.

smrček
25.06.2012

Skvělé čtení, milá kniha!

princesse
11.06.2012

Skvělá četba. Jedna z nejlepších knih, které jsem přečetla.

zipporah
26.05.2012

Quo vadis sa dá hodnotiť len vysoko a je takmer úplne bezpredmetné hodnotiť ju z osobného hľadiska, z osobných potrieb... a to preto, lebo patrí medzi tie knihy, ktoré by človek mal vo svojom živote prečítať a nemusí byť kresťanom, aby inteligentne pochopil, v čom spočíva sila tohto veľkého a veľmi hodnotného artefaktu! Párkrát som si povedala, klobúk dole pred autorom, poľský umelec, od ktorého chcem čítať všetko... Ale klobúk dole, že mal vôľu napísať niečo a písať to dobre... Tá doba bola neskutočne zvrátená, vždy ma rozplače, ako ma rozplakalo Peklo od Danteho, skutočné peklo, ktoré trvá dodnes, len nie je také masové a viditeľné pre verejnosť. Nenávidím krutosť, ktorú človek vymýšľa... Pre mňa najsilnejší moment bolo vykúpenie v krátkom čase pred smrťou.... Chilóna! It was incredible and very emotional time!

Hrefna
07.05.2012

Jedna z nejkrásnějších knih, kterou jsem přečetla. Vyvolala ve mě tak silné pocity, že jsem dlouhou dobu nebyla schopna k ní napsat komentář a ani teď nevím co říct. Doporučuji prostě přečíst všem, je to silný a uvěřitelný příběh, z kterého se stále můžeme mnohé naučit (a měli by jsme)!!!

Lukaj
18.03.2012

Víra i hory přenáší. To je poselství, které nám Quo Vadis dává. Musíš věřit i ve chvíli, kdy je vše již téměř ztracené, a stane se zázrak. Velkolepý příběh o lásce a víře, která je silnější než cokoliv jiného.

kniper
23.01.2012

Quo Vadis.
Nádherný příběh. Láska, smrt, nenávist - je tam vše. Kniha mne utvrdila v tom, na čem opravdu záleží. Tedy na vzájemné lásce, odpuštění, odvaze, nesobeckosti. Nevzdat se ideálů, nezpohodlnět a nebát se smrti, protože po smrti je další život - život věčný. Stačí se zeptat "quo vadis Domine? " A následovat :-).

kapllu
04.01.2012

Četla jsem vícekrát a za čas se k ní určitě vrátím. Každé knížce se nepodaří člověka rozplakat, ale tahle to dokázala. Není ale jen o milostném příběhu nebo propagaci křesťanství, spíše ukazuje zkaženou společnost a její touhu po krvi a násilí, nalezení obětního beránka a jeho likvidaci. A přece, i když beránka obřadně popravili, beránek se stačil seznámit se spoustou oveček a ty nesou jeho poselství dál. Ani k tomu není nutné být křesťan, stačí být hodný a dobrý člověk.

Verrrunka
05.12.2011

Výborně napsaná kniha, dlouho si ji budu pamatovat… :-)

HTO
06.11.2011

Nezapomenutelná kniha – od popisů nejmenších detailů po největší scény: a tak skvěle, monumentálně popsané obrovské scény se hned tak nevidí. Není prvoplánová – už v tom, která z postav se nakonec také kaje, je vidět, jaký byl Sienkiewicz mistr. Člověka přiměje k zamyšlení v mnoha rovinách – kromě obecných otázek, například po síle vlastního charakteru (scény s pochlebováním dvora Neronovi jsou doslova hnusné), vznáší i jiná témata: je možné, aby Petronius došel spásy, když Krista odmítl? Proč tak inteligentní a obdivuhodný člověk jako Petronius křesťanství nechce přijmout?

Proč je tak těžké popsat dobro a konverzi, aby nepůsobily ve srovnání s popisem zlých lidí tak „nezajímavě"? Protože působení dobra jakoby směřuje věci k „přirozenému" stavu – když působí dobro, zdají se nám věci tak, jak mají být, zdají se nám samozřejmé, přirozené, řekl bych – podobně jako uklizený pokoj je prostě uklizený a člověk to nezaznamená, kdežto nepořádek, ten zaznamená hned. Veliké dobro asi prostě není pro nás představitelné – koneckonců i zřeci mezi světci říkali, že dohlédnou jen do jisté úrovně (chápejte třeba dantovsky – ostatně, z Komedie se nejvíce čte Inferno, zatímco Paradiso už tolik ne) Nebe, protože potom už je záře příliš oslepující.

I z estetického hlediska je zajímavé, jak „nezajímavé" je dobro: andělíček převádějící děti nad propastí, beránek ležící vedle tygra (mimochodem – tele a lev budou ležet vedle sebe, ale to tele se moc nevyspí, řekl Woody Allen) či nudná hudba New Age. Zato temnota v umění – ta fascinuje. Od masek démonů přes Goyu po Lynche...

Na Východě jsou dobro a zlo komplementární poloviny universa, ontotvorné veličiny, kde jedna bez druhé nemůže existovat. Ale lze je přesáhnout obě, dostat se nad ně, za ně, mimo ně (jenseits von Gut und Böse), např. v meditaci. Okcident, najmě pak křesťanský, má principielně jinou metafýzis: dobro musí triumfovat, neb zlo je jen jeho absencí, není jako ono substativní, je prázdné, neexistentní. Dobro je plnost a bod omega, k němuž vše spěje. Pro taoisty jistě zcela nepochopitelný cíl... Já zase nedokážu pojmově ani citově uchopit v představě ten taoismus.

– – Petronius nabízí Viniciovi, aby se jel podívat mj. na číši, jejíž formou byl levý Helenin prs. – –

Každopádně, vynikající kniha!

anthea
28.10.2011

Překrásný román, silný příběh, četlo se to pěkně. Viděla jsem i film z roku 2001, také byl krásný, ale ty scény v Koloseu byly hodně kruté. Dívat se na to je horší, než to jen číst.

janacheca
30.09.2011

Mě tato kniha trochu zklamala. Ne že by byla špatná, je to určitě nadprůměrný román. Ale od Nobelovy ceny za literaturu jsem čekala víc.

Andulino
25.08.2011

Naprosto úžasná knížka, která vypráví téměř o všech problémech společnosti, a to jak starověké, tak té dnešní. Milostný příběh Vinicia a Lygie mě zaujal, téměř bez dechu jsem tak až do konce s napětím očekávala, jak to dopadne. Kniha je napsaná podle mého názoru moc dobře – kolem ústřední dvojice a jejich milostných trápení je popisována i situace v Římě a ukazuje nepochopitelnou lidskou krutost a hloupost. Při líčení mučení křesťanů a detailních popisech jsem nemohla uvěřit tomu, co jsem četla. Moc pěkně je zde vylíčeno i to, proč se Vinicius stal křesťanem. Celkově mě zaujala i jinak obecně neoblíbená politická a náboženská situace. Určitě se ještě k četbě této knihy vrátím.

moril
26.07.2011

Stále vzpomínáte na konec ? Já ano.
Dopis pro Nera :
Ne, nemysli si, že mě znechutilo to, že jsi zabil matku, ženu a bratra, že jsi spálil Řím a poslal do Erebu všechny poctivé lidi ve svém impériu. Ne, můj Kronův pravnuku! Smrt je údělem lidského rodu a jiné činy nemohl od tebe nikdo očekávat. Ale mrzačit si po celá ta léta uši tvým zpěvem, vidět tvé domitiovské tenké nohy, zmítající se v pyrrhickém tanci, poslouchat tvou hru, tvé recitace a tvé básně, ty ubohý předměstský poeto, to bylo nad mé síly a vzbudilo to ve mne touhu po smrti...“

Opravdu geniální dílo i když na první čtení lepší než na "po druhé"

bobaneus
03.06.2011

nádherná kniha a silný příběh. Dokonce i filmové zpracování bylo fajn :-)

stopař
16.05.2011

Nádherná kniha, četla jsem jí poprve na gymplu ,skončila jsem ráno v šest a šla do školy,celý den mi nešla z mysli,dodnes se k ní vracím a ty pocity při čtení jsou stejně intenzivní jako při prvním přečtení

Nicolettes
30.04.2011

Přes svůj zarytý ateismus a ne příliš velkou lásku k historii nemůžu jinak než ohodnotit knihu 5/5. Má ohromné charisma, kouzlo, dokonalou přehlídku charakterů v čele s mým oblíbeným Petroniem a odehrává se na nádherném místě v době, která oslovuje lidi po celém světě i po 2000 letech. Přestože si myslím, že nejsem ve věku, kdy bych se už měla ke knihám vracet, ale spíš číst pořád nové a nové, téhle uděluji výjimku a v nejbližší době se na ni opět chystám.

st.me
26.02.2011

Knihu jsem četla před pár lety, ale zanechala ve mě velmi silný dojem. Při jejím čtení mě až mrazilo. Určitě si ji přečtu znova.

*Véronique*
11.02.2011

Knihu jsem četla - a už tomu bude pár let, i tak si však pamatuji, že jsem na ni byla doslova přilepena. Příběh mě opravdu dostal, navzdory tomu, že Starověk je jediná historická epocha, která mě moc nebere... Když je však silný příběh, jde čtení samo. Vzpomínám si, že jsem měla výtisk, jehož strany byly vážně tak tenké, že jsem toho musela načíst dost, abych cítila, že jsem se v knize "pohnula". Po počátečních obtížích (jak bych to mohla dočíst dokonce?!) jsem se do toho dostala a knihu dočetla. Znovu už bych se k ní nevrátila, v té době to však pro mě byl velký zážitek.

tomfi
31.01.2011

Kniha nutí k zamyšlení nad životem a životními hodnotami moderního člověka, k srovnávání kvality života a je zajímavou toulkou k minulosti a tomu jak (možná) přemýšleli nad prvními křesťany. To vše je ovšem takříkajíc v pozadí strhujícího a napínavého příběhu lásky v době kdy i jedno slovo znamenalo rozdíl mezi životem a smrtí.

Pro ty kdo neměli rádi ve škole suchou historii (i pro ty kteří jí rádi mají): toto je cesta jak si část historie velmi záživným způsobem přiblížit, přímo "jako byste tam byli".

cudlik
08.01.2011

Quo vadis je pro mě tou nejzajímavější a nejoblíbenější knihou, jakou jsem kdy četla. Zpočátku mi asi 40 stran trvalo, než jsem se začala orientovat v různých pojmech a chvílemi jsem i přemýšlela o tom, jestli ji vůbec dočtu. Pak mě ale najednou děj vtáhl. Slovní spojení a myšlenky autora jsou na neuvěřitelně vysoké úrovni. Doporučuji úplně všem a nad Sienkiewiczem smekám!

Jahoda
27.11.2010

Líbila se mi a to že hrozně moc. S chutí si ji někdy přečtu znova.

Stammel
15.11.2010

Přijde mi zajímavé, jak se čtenářské zážitky z Quo Vadis často tříští o jeho křesťanskou tematiku. Přitom většina zde rozkreslených (a dokonce kriticky zpracovaných) hodnot křesťanství vlastních patří mezi hodnoty univerzální, nezávislé na náboženském modelu. Přijde mi, že ve své duchovní rovině Quo Vadis ukazuje, co pěkného se křesťanství pokusilo oživit, než že by se ta kniha snažil poklonkovat nějakému dogmatu.

Nebylo by moudré nechat se unést alergií na křesťanský háv a předčasně zavrhnout to, co se skrývá pod ním.

pet-kyval

[022/10] Problém je v tom, že to co nejspíše oceňují vousatí kmeti v komisi pro volbu nejlepších knih se nedá považovat mnohdy za skvělou literaturu. Alespoň pro mne to neplatí. Možná, že to má ten jejich vybroušený jazyk, správný slovosled a spoustu zajímavých situací, ale dejme si ruku na srdce a řekněme si pravdu z očí do očí…

… ta kniha není nic excelentního. Ano, má to hodně zajímavý námět, skvělé prostředí a Nero se opravdu prezentuje tak jak ho známe z historické literatury, ale je to jeden z opravdu málo svazků, kde jsem přála skoro všem postavám (jedno jestli kladným a nebo záporným) už od prvních stran tu nejkrutější smrt. Zbytečné, stále se opakující popisy průvodů, domů, míst, síní,… na povrch zemský vystoupilo peklo. A ty myšlenkové "pochody“, které vůbec nikam nepochodují a člověk zjišťuje, že postavy se plácají v mrtvém bodě?

A co potom to postupné vymývání mozku hlavního mužského charakteru? Na zde prezentovanou "lásku“ prostě nevěřím a tím, že to autor spojil s "nedosažitelným“ a naprosto "geniálním božským a nechybujícím“ Kristem, u mě udělal definitivní křížek a přes to prostě vlak nejede a basta. Ovšem, krásně na druhou stranu vystihl, jak další generace kazatelů dokázala Kristova slova překroutit v pokání za to, že si člověk dovolil cítit k opačnému pohlaví něco podobného, jako k Beránkovi.

Bu bu buuu, budete se smažit ve vlastí šťávě!!! Ať si člověk věří v co chce, ale ať se neschovává za tak laciná srocení, jako jsou církve všeobecně.

messi@h

Ačkoliv mám jinak Sienkiewiczovy knihy moc rád, Quo Vadis mě zklamalo. Z jejích stránek se na mne valilo až příliš mnoho křesťanské ideologie, takže mi chvílemi připadalo, že si nečtu beletrii, ale trochu lépe napsané vydání časopisu "Strážná věž" nebo "Probuďte se". Nic proti křesťanství, ale čeho je moc, toho je příliš.

Alix

Zajímavá kniha nejen pro milovníky historie. Oceněna Nobelovou cenou za literaturu.

Monty

Nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla, málokterý příběh mě vtáhl do děje, jako tento

pajonek

kniha 100% -------- film 100% ---------- a protože jsem i velkým fandou komiksu, tak upozornuji, na skvěle zpracovaný komiks /jazyk je SK+ polská skvělá kresba/ a je volně stažitelný z rapidu, ulozto -- sienkiewicz si zaslouží být doma ve všech třech podobách................

Matej

Vysoce hodnocená kniha.
Ale já jsem se ztrácel v pojmech křesťanství, mám radši jeho romány z dějin Polska.
Každý si tu ale najde svoje.

Doporučujeme

Motýlí ostrov
Motýlí ostrov
Tchaj-pan
Tchaj-pan
Katalánec
Katalánec
Ivanhoe
Ivanhoe