Psí srdce
Michail Bulgakov
Kratší novela, odehrávající se těsně po revoluci v Rusku. Slavný lékař nalezne na ulici zbídačeného psa, ujme se ho a začne o něj pečovat. Protože však rád experimentuje s lékařskou vědou, provede pokus i na psovi, jenž se posléze začne pozvolna měnit v člověka.. Bulgakov novelu napsal počátkem roku 1925, nicméně poprvé byla v autorově vlasti otištěna až v roce 1987. Text ležel do té doby v archívech a šířily se jen neurčité zvěsti o jeho obsahu. 2. vydání.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1997 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
Собачье сердце (Sobačje sjerdce) , 1925
více info...
Přidat komentář
Velice poutavá kniha o tom, jak to dopadá, když si člověk hraje na boha...Určitě si od něj za nedlouho přečtu další knihu, protože mě jeho styl psaní baví, hlavně je mi blízký jeho specifický smysl pro humor.
Takovým tím starým způsobem roztomilé a vtipné. Řekla bych, že téma je to docela strašidelné. Mixovat lidi se zvířatama? Ooou, téhle budoucnosti se opravdu bojím. :( A to vše v pozadí ruského bolševismu :D.
Jedno ze starších a méně známých Bulgakovových děl, ve kterém se autor teprve "zapisoval" pro vstup do první ligy fantastických románů. Ve srovnání s Mistrem a Markétkou je to pochopitelně slabší kousek, ale jinak jde o docela čtivou a vtipnou knihu. Popis bujícího bolševismu a tuposti lidského davu z dob, kdy měl zbytek Evropy o této ruské novince jen velmi mlhavé představy. Vývoj osobnosti toulavého psa od nekonečné vděčnosti za vlídné slovo a kus žvance až po ve své omezené tuposti krutě domýšlivého a sobeckého soudruha Polygrafa Polygrafoviče Bobikova je úsměvný i mrazivý zároveň. Kolik asi takových Bobikovů okolo nás dnes a denně běhá?
Občas jsem se pobavila, občas tam byly některé části hodně zbytečné, něco jsem vůbec nepochopila, ale celkově to hodnotím jako víc jak průměrnou knížku. :) Myslím, že touhle knížkou jsem s Bulgakovem neskončila:)
Zábavné, čtivé a lehce (nebo spíš těžce?) šílené. Bulgakov opět ukazuje svůj mistrně podaný černý humor. Sám Polygraf Polygrafovič Bobikov mi v mnohém trochu připomíná Kňoura z Mistra a Markétky.
Je to čtivé, je to veselé a je to i místy napínavé a nechutné. Prostě čtení jak má být. Přesto je cítit, že neměl Bulgakov ještě tolik vytříbený styl.
Vtipná kniha, která ukazuje, že lidské srdce bývá často horší, než psí. A nebo lidská hypofýza?
Štítky knihy
psi zfilmováno ruská literatura alegorie psychologické romány rozhlasové zpracování proměna, přeměna
Autorovy další knížky
1969 | Mistr a Markétka |
1987 | Zápisky mladého lékaře |
1989 | Psí srdce |
1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
1969 | Bílá garda |
Kniha Psí srdce je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 580x |
Čtenářské výzvě | 75x |
Doporučených | 32x |
Knihotéce | 101x |
Chystám se číst | 137x |
Chci si koupit | 19x |
dalších seznamech | 4x |
Velká alegorie, kterou ne každý má dar pochopit. Vnitřní monology Baryka jsou skvostné. Jeho přerod od svobodného tuláka, který zná jen kopance a ve světě se orientuje podle pachů žrádla ("Proč se učit číst, když maso stejně voní na kilometr?" ), jeho cesta za vzděláním až na vrchol a zpět - paráda.
)) "...všichni říkají, že se teď v krámech prodává velmi slušná vodka, třicetiprocentní." - "Vodka má být čtyřicetiprocentní, a ne třiceti; to za prvé," skočil mu Filip Filippovič kazatelským tónem do řeči, "a za druhé, kdoví, čím vším to pajcují. Řekněte sám: můžete vědět, co jim najednou vleze do hlavy?" - "Jsou schopni všeho" suverénně prohlásil pokousaný. ((
- a tohle bylo napsáno už před 90 lety!!!