Proces

kniha od:


Koupit

V den svých třicátých narozenin se bankovní prokurista Josef K. probudí ve svém bytě za přítomnosti dvou cizích mužů, kteří mu oznámí, že je zatčen. Nedozví se však, z čeho je obviněn. Během vyšetřování na svobodě se Josef K. snaží záhadu svého nesmyslného zatčení vysvětlit, ale když je opravdu pozván k procesu, ukáže se všechno jako mnohem závažnější a absurdnější, než si myslel. Nedokončený román považovaný za jedno z klíčových děl dvacátého století se stal předlohou řady divadelních zpracování po celém světě. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31304/proces-31304.jpg 4.11850
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Academia
Originální název:

Der Prozess, 1925


více info...
Nahrávám...

Komentáře (246)

Kniha Proces

janka2000
21. dubna

Těžké čtení o osudu pana Josefa K., který je souzen bez důvodu a trestán bez soudu. Kniha je plná bezmoci, hořkosti vůči byrokracii a ukazuje, jak funguje labelling a stigmatizace a mnohé další. Úžasné dílo, které má pokaždé co nabídnout.

stejsdan
19. dubna

Knížka s mi nečetla snadno, ale když jsem si zvykla na pro mě dost neobvyklý styl psaní, nemohla jsem přestat číst. Kafka mistrně popsal depresivní pocity, strach z neznámého, úzkost, absurdní soudní systém jako všudypřítomné monstrum, z kterého až mrazí. Dokonalé dílo.


Mishi
18. dubna

Nevím, co jsem čekala a vlastně ani nevím, co jsem dostala. Absurdnost procesu, o kterém neví nikdo nic a přitom každý něco. Náhodná setkání, zmatené rozhovory...
Mé první setkání s Kafkou, nevím, jestli bude nějaké další. Nebylo to špatné, ale asi mi unikla ta správná pointa. Je tam ale vůbec nějaká?

morienhithwen
14. března

A bude hůř. Nedovedu si představit, jaké to muselo být uvnitř Kafkovy hlavy.

Katrinreading
20. února

Musela jsem se k textu několikrát vrátit, abych ho zcela pochopila. Aby na mě zapůsobil tak, jak nejspíš měl. Je to dokonalé.

tomexx
16. února

Neviem si pomôcť, ale v absurdnom príbehu sa zhmotňuje absurdita dnešnej doby. Zdá sa, že som musel okúsiť diskrimináciu a náznaky totality na vlastnej koži, aby som silu tohto diela dokázal naplno pochopiť a oceniť. Skvostné, nadčasové a desivé zároveň.

ViolettaCh.
14. února

Absurdistán, do něhož se dostal hlavní hrdina knihy, prokurista velké banky Josef K., skýtá nejednu paralelu s dnešní dobou. Hlavním dojmem z knihy je zoufalost, beznaděj, šílená depka a absurdní stav, dovedený až do maxima. Knihu jsem četla již na gymnáziu a neškodí si takovou klasiku připomenout i po letech.

Zknihydohlavy
01. ledna

Zmatek, absurdita a nesmyslnost

Čím jsem si ale naprosto jistý je to, že Proces zůstává z mé strany nepochopen. Zmatek. Absurdita. Nesmyslnost. To jsou slova, která mi při čtení knihy v hlavě naskakovala. Má snad kniha odrážet zmatek, absurditu a nesmyslnost života? Nevím. V knize se mi skutečně jakýkoli skrytý význam hledá velmi těžko. Možná tam ani není.

Ostatně, proč by nemohla stačit samotná absurdita, a nač pořád hledat nějaký hlubší smysl, že? To nemyslím špatně, naopak, činím toto prohlášení jako někdo, kdo si formát zdánlivých (geniálních) literárních slátanin velice užívá (co takhle Stopařův průvodce galaxií nebo Zeměplocha Terryho Pratchetta?). U Procesu to ale bylo přece jen trochu jiné. Při jeho čtení jsem si onu absurditu neužíval. Naopak mě na tom všem něco docela deptalo.

Metafora…ale na co?

Ve snaze přijít tomu všemu na kloub jsem si od začátku pohrával s myšlenkou, že to je možná celé metafora a odehrává se to jen v hlavě hlavní postavy, prokuristy Josefa K., který možná soudí sám sebe aniž by si připustil, za co. Konečně, mnoho popisovaných výjevů působilo přece jen dost snově (např. „odnos/únos“ mladé uklízečky studentem práv a poslíčkem vyšetřujícího soudce, nebo její výstup při prvním výslechu K., či výslechy, které připomínají klání v blázinci atd.). Děj je celkově vylíčen jako by to byl celé nějaký zlý a absurdní sen. To vše je ale možná jen ona pověstná kafkovina, že by?

Na druhou stranu z textu jsou některé věci naopak velmi zřejmé. Tak třeba filipika proti úředníkům a byrokracii, která se prolíná celým dílem, a také ona absurdita vykresleného soudního procesu jako soukolí, které se hýbe bez jakéhokoli ohledu na ty, kterých se týká.

Čeho, že se vlastně proces týkal? Dobrá otázka. Beru si z toho, že to není vlastně důležité. Slovy jedné z postav „[…] řízení přejde ponenáhlu v rozsudek […]“ tak jako tak.

1 ...