Problém Spinoza

od:


KoupitKoupit eknihu

Ve svém nejnovějším románu autor završuje svou filozofickou trilogii (Když Nietzsche plakal, Léčba Schopenhauerem). Protagonisty románu, mladého talentovaného holandského filozofa ze 17. století, Žida Benedicta Spinozu, a ideologa nacistické NSDAP Alfreda Rosenberga, od sebe dělí bezmála tři sta let. Spinoza se pro své neortodoxní názory dostává do ostrých sporů s židovskou obcí, a nakonec je prohlášen za kacíře a exkomunikován. Rosenberg, původce teorií o rasové nadřazenosti, nemůže pochopit, že pro „největšího z germánské rasy“, Goetha, byl Spinoza vzorem a že z jeho díla četl každý den. Rosenberg stejně jako mnoho jiných nacistických pohlavárů, trpí pocitem méněcennosti, a přestože se podrobí psychoanalýze, nic mu z jeho velikášské pasti nepomůže. Spinoza se naopak jako člověk i filozof postaví vůči své komunitě na vlastní nohy a v autorově interpretaci se stává prototypem emancipovaného moderního učence a člověka. Stejně jako u svých předchozích knih nás Yalom učí o lidské duši a složité cestě k jejímu uzdravení. Román uvítají především čtenáři knih I. D. Yaloma a zájemci o filozofickou a psychologickou beletrii....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/135277/problem-spinoza-135277.jpg 4.666
Orig. název:

The Spinoza Problem (2012)

Žánr:
Literatura světová
Vydáno:, Portál
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Přidat komentář
dav110
20. února

Marek Hemelík promine, toto je nejlepší úvod do Spinozova myšlení v češtině. A i ten Rosenberg, nepodara, se Vám, mistře, povedl. Tahle nějak si představuji člověka, který "nese smrt" - ta bezmezná nenávist, to ublíženectví.
Chci se co nejdřív nechat léčit Schopenhauerem....

PolarBee
07. února

Neda se jinak, nez nejlepsi hodnoceni. Pravdepodobne jedno z Yalomovych nejlepsich del, ke kteremu se rad vracim. Je videt, ze kniha musela dat neskutecnou praci. Stale aktualni a poucna, zejmena v kontextu dnesnich udalosti :)

ecila13
05.11.2017

Srozumitelně zachycená životní filozofie Spinozy a historie judaismu a nacismu v kostce.

Je to šílené, ale Židé i nacisté se vlastně považují za vyvolené a nadřazené ostatním.

Vynechala bych pasáže, kde se terapeut snaží nacistu Rosenberga napravit a odlákat od nacismu. Tam mi připadalo, že si na vyvoleného hraje autor :-)

Delicius
24.02.2017

Závěrečný díl filosofické trilogie od Yaloma, a možná nejslabší z celé trilogie? Možná byla chyba po zhltnutí Schophenhauera jít hned druhý den do Spinozy. Nejmíň mě chytl, nejmíň mě poháněla touha vědět jak to bylo dál. Dokázal jsem ji odložit, a odmítal si odepřít kvůli ní spánek. A přesto jsem knihu přelouskal za dva dny, pokaždé se na ni těšil a hltal ji.
Je pravda že u některých obtížnějších pasážích-ty o Spinozově filosofii, které jiné? jsem občas vypínal. Ale podle všeho je jeho filosofie opravdu složitá.
Kniha je to výborná až v celku, v tom závěrečném doslovu, posledních kapitolách, kdy se vše spojí.
A srovnání nadrasy Židů a nadrasy Árijců je božíí...

AWM_7
07.10.2016

Hezké zamyšlení nad tím, jaké má člověk možnosti pro nakládání se svým intelektem. Na jedné straně stojí někdo, kdo udělá cokoliv, aby se skrz určité myšlenky a lidi vyškrábal ve společenském žebříčku vysoko ať to stojí cokoliv a na druhé straně stojí někdo, kdo svoji inteligenci - víru nezradí a žije dle svého přesvědčení....

Plútarchos
28.02.2016

Další z řady skvělých Yalomových filosoficko-psychoanalytických románů. Tento třetí díl se mi asi líbil nejvíc vzhledem k době a osobě Barucha Spinozy. Alfred Rosenberg - hlavní nacistický antisemitský ideolog - obdivuje myšlenky a díla J. W. Goethe a dalších německých klasiků a nedokáže se smířit s tím, že Goethe obdivoval filosofii žida Spinozy a jeho spis "Etika vyložená na geometrický způsob"! To je zcela nepochopitelné pro antisemitu Rosenberga, který zuřivě obhajuje árijskou rasu, považuje židy (ale i další rasy) za méněcenné a neschopné jakýchkoli velkých myšlenek. A to je jeho problém Spinoza.
Miluji celou Yalomovu trilogii - jeho přiblížení filosofie a psychoanalýzy laickému čtenáři. Jeho knížky jsou čtivé, plné myšlenek velkých filosofů podaných srozumitelnou formou. Na pozadí skutečných historických faktů vytváří příběhy osob, které přibližují čtenáři myšlenky, díla, filosofii: "Historie je fikcí, jež se stala. Fikce je historií, která se mohla stát."
----------------
"Pro Epikura byla 'ataraxia' jediným pravým štěstím. A jak jí dosáhneme? Nikoli Platonovou harmonií duše ani Aristotelovým dosažením rozumu, ale jednoduše 'odstraněním obav neboli úzkosti'. ... Moc toho hoši nepotřebujete, je snadné to získat a nějaké to nezbytné trápení se dá snadno vydržet. Nekomplikujte si život tak nicotnými cíli, jako je bohatství a sláva: jsou to nepřátelé 'ataraxie'. Sláva, například, spočívá v názorech druhých a vyžaduje, abychom svůj život žili tak, jak si přejí druzí. ... K čemu život ve slávě nebo v politice? Jen to ne! A v bohatství? Vyvarujte se ho! Je to past. Čím víc získáme, tím víc toužíme a tím hlubší je náš smutek, když naše tužby nejsou uspokojeny. Poslouchejte mě, přátelé: pokud toužíte po štěstí, nemarněte svůj život usilováním o něco, co ve skutečnosti nepotřebujete."

-------------------
"Jenže právě pád nejvýše postavených do hříchu vždy nejvíc uchvacoval davy: odvrácenou stranou obdivu je závist spojená se zklamáním z vlastní obyčejnosti."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Baruch_Spinoza

Lost Soul
16.02.2015

Byla to velmi náročná četba. Dost jsem se trápila, dělalo mi problémy se soustředit. Téma bylo těžké, k náboženství nemám kladný vztah, takže jsem nechápala souvislosti. Dočetla jsem to, protože to bylo svým způsobem znepokojující a fascinující čtení, co se obou příběhů týče.

Oksalakka
02.08.2014

Jedna z nejzajimavějších knih, které jsem za poslední dobu přečetl.

beanstk
21.10.2013

Nikdy bych neřekl, že mne zrovna tato kniha bude bavit, nicméně fiktivní propojení světů holandského filozofa a nacistického ideologa je podáno opravdu chytlavě, ovšem nikoli lacině, text nutí čtenáře k zamyšlení nad tím, jak omezující může být jakékoli náboženství či ideologie.

Nina2410
10.02.2013

autor na zaklade historickych udalosti opisuje vlastny pribeh dvoch na pohlad vzdialenych muzov. Zacala som citat, ale nedocitala som, pretoze tema vzoprenia sa cirkevnym dogmam (Spinoza vs. rabini s vlastnou nemennou pravdou) je sice zaujimava ale uz viac krat omielana. Vela zaujimavych myslienok, no nic nove. Napriek tomu, je to jeden z tych lepsich romanov, ktore som nedocitala.

mrksik
08.01.2013

Chápem Yalomovu snahu napísať "román ideí". Lenže na to, aby ma ako čitateľa oboznámeného s Yalomovou tvorbou presvedčil, by nemohol projektovať do Spinozovej mysle idey vlastné, tobôž ak ich rozoberal podrobne vo svojich troch predošlých knihách (Existenciální psychoterapie, Pohled do slunce, Chvála psychoterapie): Problém Spinoza tak pôsobí ako recyklovanie vlastných myšlienok a príliš mnoho nového nehovorí (hoci minimálne myšlienka Boha = prírody stojí za bližšie skúmanie). Toto vám samozrejme nebude vadiť, ak ste Yalomove odbornejšie ladené publikácie nečítali.

Svojou snahou o román myšlienok však Yalom opúšťa pozíciu, v ktorej je najsilnejší. V Probléme Spinoza je skrátka príliš málo psychoterapie. Najsilnejšou postavou románu potom nie je ani Spinoza ani Rosenberg, ale fiktívna postava Friedricha Pfistera, mladého psychoanalytika, ktorý sa s Rosenbergom stretáva a konfrontuje ho s jeho pocitom menejcennosti. Spinoza i Rosenberg sú postavy ploché, neprechádzajú vývojom, Pfister je však živý, pochybujúci charakter, ktorý sledujeme z viacerých polôh. SPOILER: Je napríklad fascinujúce vidieť odhalenie navonok priateľského a otvoreného psychoterapeuta, ktorý sa svojmu supervízorovi vyznáva z rozporu prameniaceho z jeho nechuti pracovať s tak odporným človekom, akým bol Rosenberg, no zároveň jeho intelektuálneho záujmu o jeho analyzovanie. Ľudské, podmanivé. Rovnako pôsobivé je jeho nezvládnutie situácie, keď Rosenbergovi v afekte hovorí o tom, že trpí komplexom menejcennosti. KONIEC SPOILERU.

Absenciou psychoterapie stráca Problém Spinoza dynamiku, ktorou sa vyznačovali predošlé knihy trilógie. To možno nie je na škodu, je to kniha v istom zmysle osobnejšia, ba až staromilskejšia, je v nej viac Yaloma ako v jeho predošlých knihách. Je to kniha ľudsky vrelá v nenápadných detailoch, akými sú dotyky, gestá či pohľady. Nie je v nej však toľko vzrušenia z postupného odhaľovania vnútra, čo ma na Yalomovi vždy bavilo najviac.

Rada záverom: v žiadnom prípade nečítajte predhovor. Prezradzuje všetky zvraty i pointy.

Otto von Pluto
16.11.2012

Na základě zmínky nacistického důstojníka během konfiskace Spinozovy knihovny rabujícími jednotkami ERR rozepisuje Yalom pozoruhodný příběh dvou zcela odlišných mužů, jež od sebe dělí 300 let.

Baruch Spinoza, velevýznamný to myslitel 17. století, člověk pronikavého intelektu a striktní vyznavatel rozumu, je pro své „kacířské“ názory Amsterdamskou židovskou komunitou vyobcován. Yalom skrze (fiktivní) Spinozovy disputace se svými odpůrci, přáteli i učedníky, představuje základní myšlenky Spinozovy filosofie a zároveň věrohodně analyzuje prožívání člověka zavrženého jak rodnou komunitou tak příbuznými.

Příběh Alfreda Rosenberga, tzv. hlavního nacistického antisemitského ideologa, začíná v jeho 16 letech, kdy se nedobrovolně seznamuje se Spinozovým dílem, jež mu po celý jeho následující život nedá spát. V jeho případě Yalom nabízí psychoanalytický pohled na předpokládaný vývoj osobnosti zatížené komplexem méněcennosti, zhoubnou rasistickou ideologií a konflikty pramenící ze střetu hluboce zakořeněných negativních postojů vůči „nižším rasám“ a logických argumentů hovořících proti těmto názorům.

Spinozovy kapitoly mne bavily trošičku méně, pravděpodobně v důsledku vědomí toho, že se o Spinozově životě dochovalo nemnoho informací, a proto je jeho životní příběh, tak, jak je v této knize podán, pouze „pravděpodobný“. Naopak, o Alfredu Rosenbergovi se toho ví podstatně více a Yalomova představa toho, kterak se psychicky narušený demagog dostane k obrovské moci, mi vyrazila dech.

Problém Spinoza je další autorovo mistrovské dílo kombinující jak psychologický, resp. psychoanalytický pohled na lidskou duši, tak myšlenky velkých filosofů a možnosti uplatnění filosofie v (nejen terapeutické) praxi. Zcela NE po Spinozově způsobu se modlím k Bohu, aby Yalomovi nadělil ještě něco života a ten nás tak nadále mohl oblažovat svou tvorbou.

Kapitoly se Spinozou: čtyři hvězdy, kapitoly s Rosenbergem: pět hvězd.