Problém Spinoza

Problém Spinoza https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135277/bmid_problem-spinoza-135277.jpg 5 120 24

Ve svém nejnovějším románu autor završuje svou filozofickou trilogii (Když Nietzsche plakal, Léčba Schopenhauerem). Protagonisty románu, mladého talentovaného holandského filozofa ze 17. století, Žida Benedicta Spinozu, a ideologa nacistické NSDAP Alfreda Rosenberga, od sebe dělí bezmála tři sta let. Spinoza se pro své neortodoxní názory dostává do ostrých sporů s židovskou obcí, a nakonec je prohlášen za kacíře a exkomunikován. Rosenberg, původce teorií o rasové nadřazenosti, nemůže pochopit, že pro „největšího z germánské rasy“, Goetha, byl Spinoza vzorem a že z jeho díla četl každý den. Rosenberg stejně jako mnoho jiných nacistických pohlavárů, trpí pocitem méněcennosti, a přestože se podrobí psychoanalýze, nic mu z jeho velikášské pasti nepomůže. Spinoza se naopak jako člověk i filozof postaví vůči své komunitě na vlastní nohy a v autorově interpretaci se stává prototypem emancipovaného moderního učence a člověka. Stejně jako u svých předchozích knih nás Yalom učí o lidské duši a složité cestě k jejímu uzdravení. Román uvítají především čtenáři knih I. D. Yaloma a zájemci o filozofickou a psychologickou beletrii.... celý text

Žánr:
Literatura světová

Vydáno: , Portál
Originální název:

The Spinoza Problem , 2012


více info...

Komentáře (24)


o_chlubna
o_chlubna
12.12.2022 5 z 5

Nejlepší dílo Irvina Yaloma a jedno z nejlepších propojení světa filozofie a světa beletrie, jaké jsem kdy četl.

Yalom ve svém díle popisuje životy dvou historických postav - racionalistického filozofa Benedikta Spinozy a vrchního nacistického ideologa Alfreda Rosenberga. Ze začátku jsem se bál, jakým způsobem bude autor tyto dva samostatné příběhy balancovat, ale autor tento úkol zvládl bravurně. Oba příběhy byli rozvrženy takovým způsobem, že se navzájem doplňovali, jak informacemi o spinozově filozofii, tak motivy v příběhu protagonistů.

Velký příběh tu nečekejte. Yalom oproti tomu posouvá příběh skrz psychoanalýzu hlavních postav. V životě hlavních postav tedy nezáleží na jejich životní situaci, ale mnohem více se zaměříte na idei v jejich hlavách. I tento způsob vyprávění autor zvládl bravurně. Jsem seznámen se Spinozovým dílem (právě proto jsem po knize sáhl), přesto jsem se při sekcích o spinozovi cítil, jako bych mu skrz psychoanalytické rozhovory nahlédl do hlavy ještě hlouběji. O životě Rosenberga jsem předem prakticky nic nevěděl, skrz jeho psychoanalýzu jsem ale dostal pocit že chápu, jakým způsobem se dostal na post vrchního ideologa nacistů a z jakých důvodů této ideologii sám věřil.

Pochválím také způsob, kterým autor vměstnal prakticky veškeré zajímavosti o spinozovi do 400 stránek beletrie. V knize naleznete kromě základních rysů jeho filozofie dobře vylíčen jeho historický odkaz, hlavní body kritiky spinozy a mnoho dalšího. Tyto informace nejsou do děje zasazeny na sílu, ale naopak pomáhají děj posunovat.

Věruška994
Věruška994
02.01.2022 5 z 5

Úžasné.... Čteno jedním dechem.


záškodník
záškodník
25.05.2021 3 z 5

Yalom opět zkonstruoval záživný a poklidně plynoucí příběh, který svou fiktivní historií servíruje epochu, která mohla i nemusela být. Opakuje se zde autorův známý způsob užití vedlejších postav jako bran do duší a uvažování Rosenberga a Spinozy. Osobně si myslím, že autor svou fikci prodává důvěryhodně, třebaže sloh postrádá svůj dobový jazyk. Důvod, proč hodnotím toto dílo nejslaběji avšak není sloh, ale jednotvárnost a suchost děje, které sice plynuje ubíhá, ale čtenář ví, že zde chybí jakási šťáva. Tentokrát se jedná spíše o filozofický než psychologický román, jestli byly myšlenky Spinozy autentické, to bohužel jako laik netuším.
6,5/10

Matty
Matty
15.05.2021 3 z 5

Psychoanalytická, nikoliv historická fikce. Yalom se prakticky neobtěžuje popisem reálií, nesnaží se vystihnout atmosféru a napodobit jazyk doby. Nepopisuje detaily míst, šatů, předmětů, které by dialogické vyprávění oživily. K oběma ústředním postavám přistupuje jako k případovým studiím ze své praxe. Většina dialogů působí jako rozhovory terapeuta s klienty. Všichni mluví a přemýšlejí dost podobně. Jejich povídání je často strnulé, nepřirozené tím, jak okatě předává určité sdělení. Namísto toho, aby podněcoval k myšlení, autor jen předkládá hotové myšlenky. Místo a čas nejsou podstatné. Vyprávění zásluhou krátkých kapitol a střídajících se protagonistů sice rychle ubíhá, ale zároveň je poměrně monotónní a děj se příliš nehýbe vpřed. Konverzace střídá konverzaci. Mnohdy dosti spekulativní, ostentativně předkládané psychoanalytické závěry o obou aktérech jsou namísto rozvíjení dokola opakovány. Paralely mezi oběma osudy natolik chabé, že nedokážou ospravedlnit zvolenou strukturu. Jako román neuspokojivé, na hloubkový rozbor vnitřních světů dvou mužů příliš plytké, coby úvod do Spinozova myšlení až urážlivě zjednodušující.

painthers
painthers
30.04.2021 5 z 5

Tento román pro mě nebyl příběhově tak zajímavý jako jiná díla od Yaloma. Bude to ale tím, že o Spinozovi jako filosofovi se zachovalo zoufale málo. I tak se s tím ale autor popral statečně, knihu rozdělil do dvou dějových linek.
Za cíl knihy vnímám snahu co nejsnadněji předat Spinozovy hlavní myšlenky, citace, představit jeho díla i to málo, co o jeho životě víme. Toto text rozhodně splnil, proto hodnotím kladně.

LordByron
LordByron
31.07.2020 4 z 5

Jeden z najlepších filozofických románov asi vôbec...Spojitosť úplne úžasná a nikdy predtým by ma nenapadla ,ale autor ich prepojil dokonalo:)Spinoza samozrejme úžasný a pasáže o Rosenbergovi zaújmavé a asi najlepšie čo som onom kedy čítal-len raz dva razy mi predsa len prišlo ,že chcel autor ukázať ,,a vidíte tu sa zjavne mýlil!:)

Mmlok
Mmlok
18.01.2020 4 z 5

Krom velmi zajímavé úvahy o genezi choré nacistické mysli je to taky hezký a čtivý úvod ke Spinozovým myšlenkám. Prolínání obou témat mne bavilo, jinak tam po literární stránce vnímám nějaké rezervy, snad je Yalom příliš dobrý psycholog na to, aby mohl být až tak dobrý spisovatel - těžko to vnimat jako mínus.

Kateřin-a
Kateřin-a
18.03.2019 3 z 5

Měla jsem problém to vůbec dočíst a na posledních sto stranách už jsem se jen přemáhala a obsahu se příliš nevěnovala. Měla jsem pocit, že příběh nikam nesměřoval a postavy zamrzly ve svých světonázorech. A ano, bylo to hodně didaktické, což mi v předchozích knihách tolik nevadilo, když se autor více věnoval tématu psychoterapie, ale tohle mi přišlo tak nějak naroubované. Váhala jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale přece jen mě něco udrželo až do konce.

Ventimiglia
Ventimiglia
03.03.2019 5 z 5

Je to didaktické, ale když na to přistoupíte, nemusí to vadit - je to jen o tom, co očekávám. V tomto případě neočekávám skvělý příběh, ale podnět k zamyšlení. A toho se mi dostává bohatě.

kasilka
kasilka
13.02.2019 5 z 5

Velmi působivá kniha, dávám pět hvězd :)

Hanka_Bohmova
Hanka_Bohmova
02.01.2019 3 z 5

Můj obvyklý problém s tímto autorem - didaktické pasáže z toho příliš trčí a postavy mi často připadají jako neživotné ilustrace výkladu. Pokud jde o filosofický náboj knihy, mé pocity hezky vystihl komentář uživatele Misericordia ke Spinozově Etice (https://www.databazeknih.cz/knihy/etika-29595), na který jsem narazila pár dní poté. Filosofie samoty a totality. Takový přístup může být psychologicky cenný k vyvážení jiných extrémů (například závislosti na druhých), ale postačující není, lidskou existenci neunese. Lidská monáda je nelidská.

PMR
PMR
11.12.2018 4 z 5

Potěšil mě zájem moderního odborného psychoanalytika o podivuhodného supraracionalistu ze 17. století.
Spojovat sice nebohého myslitele, který si zažil svoje už za svého života, navíc ještě s nazi lůzou může vyznívat poněkud problematicky, ale myslím, že se autor docela úspěšně vyvaroval mystifikací a dezinterpretací.
Snad jenom ty pasáže, kde je Spinoza líčen bezmála jako moderní autor odvolávající se na lidskou svobodu, mi přijdou trochu přehnané.
(viz. např. Spinozovo přesvědčení, že svoboda je poznaná nutnost.)
Čtenář ale musí přijmout, že záměrem autora bylo pravděpodobně spíš využít historických postav pro ilustraci psychoanalytických otázek, než se dopracovat k věrnější/zajímavější interpretaci samotného Spinozi jako filosofa.

dav110
dav110
20.02.2018 5 z 5

Marek Hemelík promine, toto je nejčtivější úvod do Spinozova myšlení v češtině. A i ten Rosenberg, nepodara, se Vám, mistře, povedl. Tahle nějak si představuji člověka, který "nese smrt" - ta bezmezná nenávist, to ublíženectví.
Chci se co nejdřív nechat léčit Schopenhauerem....

PolarBee
PolarBee
07.02.2018 5 z 5

Neda se jinak, nez nejlepsi hodnoceni. Pravdepodobne jedno z Yalomovych nejlepsich del, ke kteremu se rad vracim. Je videt, ze kniha musela dat neskutecnou praci. Stale aktualni a poucna, zejmena v kontextu dnesnich udalosti :)

ecila13
ecila13
05.11.2017 5 z 5

Srozumitelně zachycená životní filozofie Spinozy a historie judaismu a nacismu v kostce.

Je to šílené, ale Židé i nacisté se vlastně považují za vyvolené a nadřazené ostatním.

Vynechala bych pasáže, kde se terapeut snaží nacistu Rosenberga napravit a odlákat od nacismu. Tam mi připadalo, že si na vyvoleného hraje autor :-)

Delicius
Delicius
24.02.2017 5 z 5

Závěrečný díl filosofické trilogie od Yaloma, a možná nejslabší z celé trilogie? Možná byla chyba po zhltnutí Schophenhauera jít hned druhý den do Spinozy. Nejmíň mě chytl, nejmíň mě poháněla touha vědět jak to bylo dál. Dokázal jsem ji odložit, a odmítal si odepřít kvůli ní spánek. A přesto jsem knihu přelouskal za dva dny, pokaždé se na ni těšil a hltal ji.
Je pravda že u některých obtížnějších pasážích-ty o Spinozově filosofii, které jiné? jsem občas vypínal. Ale podle všeho je jeho filosofie opravdu složitá.
Kniha je to výborná až v celku, v tom závěrečném doslovu, posledních kapitolách, kdy se vše spojí.
A srovnání nadrasy Židů a nadrasy Árijců je božíí...

AWM_7
AWM_7
07.10.2016 5 z 5

Hezké zamyšlení nad tím, jaké má člověk možnosti pro nakládání se svým intelektem. Na jedné straně stojí někdo, kdo udělá cokoliv, aby se skrz určité myšlenky a lidi vyškrábal ve společenském žebříčku vysoko ať to stojí cokoliv a na druhé straně stojí někdo, kdo svoji inteligenci - víru nezradí a žije dle svého přesvědčení....

Plútarchos
Plútarchos
28.02.2016 5 z 5

Další z řady skvělých Yalomových filosoficko-psychoanalytických románů. Tento třetí díl se mi asi líbil nejvíc vzhledem k době a osobě Barucha Spinozy. Alfred Rosenberg - hlavní nacistický antisemitský ideolog - obdivuje myšlenky a díla J. W. Goethe a dalších německých klasiků a nedokáže se smířit s tím, že Goethe obdivoval filosofii žida Spinozy a jeho spis "Etika vyložená na geometrický způsob"! To je zcela nepochopitelné pro antisemitu Rosenberga, který zuřivě obhajuje árijskou rasu, považuje židy (ale i další rasy) za méněcenné a neschopné jakýchkoli velkých myšlenek. A to je jeho problém Spinoza.
Miluji celou Yalomovu trilogii - jeho přiblížení filosofie a psychoanalýzy laickému čtenáři. Jeho knížky jsou čtivé, plné myšlenek velkých filosofů podaných srozumitelnou formou. Na pozadí skutečných historických faktů vytváří příběhy osob, které přibližují čtenáři myšlenky, díla, filosofii: "Historie je fikcí, jež se stala. Fikce je historií, která se mohla stát."
----------------
"Pro Epikura byla 'ataraxia' jediným pravým štěstím. A jak jí dosáhneme? Nikoli Platonovou harmonií duše ani Aristotelovým dosažením rozumu, ale jednoduše 'odstraněním obav neboli úzkosti'. ... Moc toho hoši nepotřebujete, je snadné to získat a nějaké to nezbytné trápení se dá snadno vydržet. Nekomplikujte si život tak nicotnými cíli, jako je bohatství a sláva: jsou to nepřátelé 'ataraxie'. Sláva, například, spočívá v názorech druhých a vyžaduje, abychom svůj život žili tak, jak si přejí druzí. ... K čemu život ve slávě nebo v politice? Jen to ne! A v bohatství? Vyvarujte se ho! Je to past. Čím víc získáme, tím víc toužíme a tím hlubší je náš smutek, když naše tužby nejsou uspokojeny. Poslouchejte mě, přátelé: pokud toužíte po štěstí, nemarněte svůj život usilováním o něco, co ve skutečnosti nepotřebujete."

-------------------
"Jenže právě pád nejvýše postavených do hříchu vždy nejvíc uchvacoval davy: odvrácenou stranou obdivu je závist spojená se zklamáním z vlastní obyčejnosti."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Baruch_Spinoza

Lost Soul
Lost Soul
16.02.2015 4 z 5

Byla to velmi náročná četba. Dost jsem se trápila, dělalo mi problémy se soustředit. Téma bylo těžké, k náboženství nemám kladný vztah, takže jsem nechápala souvislosti. Dočetla jsem to, protože to bylo svým způsobem znepokojující a fascinující čtení, co se obou příběhů týče.

Oksalakka
Oksalakka
02.08.2014 5 z 5

Jedna z nejzajimavějších knih, které jsem za poslední dobu přečetl.