Hladový duch
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397958/bmid_hladovy-duch-l9g-397958.jpeg
4
364
107
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 5. díl >
Chaos se blíží, starej brachu. Stačilo těchto pár slov a poklid ve Three Pines vzal zasvé. Hosté se právě chystali na návrat do měst, děti se loučily s létem, když byla v místním oblíbeném bistru nalezena mrtvola neznámého muže. A tak je znovu povolán vrchní inspektor Gamache a jeho tým, aby s odkrytím další vrstvy lží odhalili pohádkové poklady i žluklá tajemství pohřbené v divočině. Zdá se, že nejvíc odpovědí na to, kdo byl onen cizinec a kde se tu vzal, zná majitel bistra Olivier. Stopy však vedou rovněž do domu Hadleyových, kde se odehrálo už několik zločinů. A zapleteni do případu mohou být i členové místní komunity českých emigrantů. Klíčů k vraždě má Gamache k dispozici hned několik, a pravda v nich zašifrovaná bude tentokrát krutá…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2017
,
Knižní klub
Originální název:
The Brutal Telling , 2009
více info...
Přidat komentář
S každou další knihou paní Pennyová dokazuje, že je královnou nekrvavé krimi s brilantní zápletkou. Ani u této knihy tomu není jinak. Hladový duch se mi četl velmi dobře. Zápletka brilantní, jen ten konec mě trochu zklamal, ale přijde mi i trochu otevřený, možná se dozvím více v šestém díle. Ten konec nebyl takový wau efekt jako u knihy Nejkrutější měsíc, či ještě lépe, Oživlý kámen. Přesto je za mne Hladový duch na plný počet hvězd. V bistru Oliviera a Gabriho je nalezeno mrtvé tělo neznámého muže. Vrchní inspektor Gamache i jeho tým si budou muset pořádně lámat hlavu, než vraždě a identitě mrtvého přijdou na kloub. Jako obvykle je kniha proložena dobrým pitím i jídlem, krásnými popisnými scénami přírody, charaktery postav perfektně vykreslené a s každým dalším dílem se více jednotlivé postavy rozvíjí a my se o všech více a více dovídáme. Zápletka je v tomto případě opět složitá a překvapující. Tato detektivka si zaslouží pozornost a doporučení každému fandovi nekrvavých detektivek. Až na malou výhradu, kniha splnila, co jsem od ní očekával. Za mne velká spokojenost a doporučení. :-)
Tohle je super série, začala jsem číst od prvního dílu, ale jde to i nepostupně nebo jen některá kniha, ale nejlépe začít od začátku :o)
Jojo, Ruth je prostě svá :o))))
Hladový duch mě drapnul, nepustil a v závěru se mnou pořádně zamával. A ještě dlouho ve mně rezonoval. Člověk se tak často cítí přeplněný vším možným, že ho ani nenapadne, že některé věci v něm naopak hloubí díru. Pomalu a nenápadně. A jednoho dne se možná probudí, a bude z něj vykotlaný strom... Detektivky Louise Pennyové mají zvláštní kouzlo. S každou, co si přečtu, si jich chci přečíst víc. Ale taky si musím mezi nimi dávat dlouhou pauzu.
I v této knize jsem našel spoustu krásných popisů kanadské přírody, vztahů lidí a jejich aktivit. Oproti předchozím dílům tady překvapivě hrají důležitou roli problémy současnosti a v menší míře minulost. Také je tady k mému překvapení důležitá vazba na Československo. Postupně se také dále rozvinula umělecká linka příběhu, očekávám i zde pokračování v dalším díle. Jen o to bistro mám trochu strach, snad v něm i v budoucnu bude vládnout pohodová atmosféra a obyvatelé i návštěvníci vesničky Three Pines tam budou nacházet obvyklé zázemí.
Další příjemné pohlazení po duši od autorky, i když tentokrát byl příběh na můj vkus až moc rozvláčnělý. Závěr opět donutí k celkovému zamyšlení nad životem a jeho prioritami. Chudák Gabri, toho mi opravdu bylo líto. Trochu mě zamrzelo, že jsem se nedozvěděla, kdo doopravdy poustevníka zabil, nebo mi to aspoň z knihy nebylo úplně jasné. Ale možná se to dozvíme v příštím díle série.
…tak tady zatím půjdu dost proti proudu.
Ale evidentně uznávám svoji chybu, protože je to moje první kniha této série, takže jsem nevědomky nastoupila absolutně nepolíbená do rozjetého vlaku. Postavy jsem vůbec neznala, měla jsem v nich slušný „chaos“ (nemusel se blížit, já už ho měla) jejich charaktery a vztahy mezi nimi mi nic neříkaly, takže mě úseky s vsuvkami s popisy jejich osobního života a dialogy nesouvisející se základní linkou příběhu hodně rozptylovaly a vlastně dost nudily. Celá kniha mi tak připadala zbytečně rozvláčná a psaná dost nezáživným způsobem. Byla jsem zvědavá jen na rozuzlení, tak jsem nakonec dost kapitol přeskakovala, abych se co nejrychleji dočkala pointy. Takže -základní příběh nebyl špatný, docela mě pobavila vazba na naši republiku, ale kniha jako celek mě zatím bohužel neoslovila. Ale snad zatím….Příště už chybu neudělám, začnu od jedničky a až se opět dostanu k Hladovému duchovi, není vyloučeno, že nakonec tuto knihu třeba přehodnotím.
Od tohoto dílu jsem se nemohla odtrhnout. Pořád jsem doufala, že to nebude tak, jak to vypadalo. Ruth jako obvykle skvělá, chudák Beauvoir. :D
Ač bych nevěřila, že někdy dám detektivce plný počet, tak ano, pátý díl kanadské série si to prostě zaslouží a tento žánr daleko přesahuje. Moc mě bavil Poustevníkův příběh, jeho tajemství, samota se dvěma židlemi. Někdy mám pocit, že autorka otevírá tolik pro mě zajímavých témat (umění, ekologie, ale i problémy, které v Kanadě řeší) a vedlejších linií, že je nestačím pořádně sledovat a prozkoumat do hloubky. Snad se objeví i v dalších dílech, na které se opravdu těším.
Výborný příběh, dokonalá zápletka. Na stránce 159 jsem se smála, až mi tekly slzy. V každé předcházejíci knize byl i humor, ale v této mne spisovatelka dostala nepřipravenou…. Jsem moc ráda, že jsem paní Penny objevila, díky.
Možná jsem udělala tu chybu, že jsem si dříve přečetla 6. díl Pohřběte své mrtvé ... protože pak něco ztrácelo smysl a přitom i nalezlo jiný smysl ...
... československá nit mi vůbec československá nepřipadala ... :-)
A tak nějak byl celý díl horší k chápání ... nic ale nedbám a těším se na další díl :-)
Tentokrát mi to čtení tak dobře nešlo, ale to není chyba paní Penny, spíš mi to teď obecně moc nejde. Líbila se mi souvislost s Československem, poznala jsem díky knize a Googlu pár nových míst a událostí a opět se setkala se svými milými postavami. Dlabanec malinko zhořknul, ale na "šestku" se těším. Užijte si umění a Hladového ducha :-)
"Československá stopa" byla z mého pohledu dost úsměvná. Jinak ale tato kniha drží styl a kouzlo celé série. Setkáme se zde se starými známými, někteří pobaví, někteří překvapí i zklamou. Krásné čtení.
Je to něco víc než pouhá detektivka, (i když vesnice Tři borovice směle soupeří v počtu vražd na jednoho obyvatele s domovskou vesnicí slečny Marplové), je to setkání s našimi známými, je tam hodně výletů do kanadské přírody, spousta exkurzí do říše umění a do historie, tentokráte i české. Vlastní zápletka je podle mne záminkou pro autorku, aby vyjádřila své názory na náplň života obyčejného smrtelníka - má to být bohatství, svoboda nebo snad poklidný život?
Další výborná detektivka od mé oblíbené spisovatelky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Oplývá neotřelým příběhem s menší zápletkou spojenou s Československem a dobou komunismu. A konec? Ten jsem fakt nečekala, pořád jsem si myslela a věřila, že se to nějak vysvětlí. Ještě teď si to v hlavě přemílám.
Krása.
A moje dojmy? Při čtení tohoto dílu jsem neměla chuť jít do bistra na snídani, ale stát na návsi a sledovat Ruth, jak se prochází s Rózou
PS: nutně potřebuji další díl
,,Jeden z nás, pomyslel si Gamache. Tři krátká, ale silná slova. Slova, jež víc než co jiného dala vyplout tisíci korábům, vyprovokovala tisíc útoků. Jeden z nás. Byl nakreslen kruh, a uzavřen. Hranice vyznačovala kdo je uvnitř a kdo ne....,,
Šlo ale o víc než o pocit sounáležitosti....
Proč to pro ně má takovou přitažlivost a sílu je i fakt, že to vždycky zároveň znamená bezpečí a loajalitu.
KDYŽ JE ČLOVĚK ,, JEDNÍM Z NÁS,, JE POD OCHRANOU.,,
,,Ve vašem podání to zní jednoduše, namítl Gamache. Ale ono to doopravdy jednoduché bylo. Jakmile jsme se rozhodli, co chceme. A když se na ni Gamache podíval, věřil tomu. Věděla něco velice silného, věc, kterou většina lidí nikdy nezjistí. Že se o svoje štěstí musejí zasloužit sami.,,
,,Armand Gamache věděl, co to znamená, když někdo není hodný. Poznal krutost, hrůzu a zoufalství, a věděl, jak vzácná, byť přehlížená vlastnost je laskavost.,,
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Kanada starožitnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
(SPOILER) Pro mne dosti oříšek. Četla jsem tuto knihu v angličtině, a i když to z počátku bylo pohodové čtení, jakmile se tam objevovaly další a další postavy spolu s jejich podivnými tajnůstkami, dost se to komplikovalo. Co opravdu fakt nesnáším, jsou šíleně dlouhé kapitoly, které ubírají pozornost. Když k tomu přičtu ještě tu angličtinu, tak to bylo hooodně k zlosti :o( Myslím, že by tomuto příběhu prospělo zkrácení tak o třetinu. Opravdu jsem nepochopila název anglicky The Brutal Telling, který se dle příběhu jedné umělkyně v knize objevil, ale v úplně jiném kontextu. Taky se tam objevil přímo překlad hladový duch jako the Hungry Ghost, tak jen nechápu, proč se tak kniha nejmenovala i v originále, tenhle název by úplně vystihl, o jaký hlad šlo. A příběh jako takový? Vlastně se mi to ani moc nelíbilo. Taková všehochuť, autorku asi fascinuje historie naší země, výlet na ostrovy a studie totemů, .... Dost mě zklamal Olivier. Kdyby si ušetřil ty svoje lži, kniha by byla asi o polovinu kratší. A Peter? Těším se na díl, až mu Gamache řekne pěkně od plic, co si myslí, a až Clara otevře oči, že si celou dobu hřeje hada na prsou. On se přece jen hodně podobá své povedené rodince, o níž jsme si mohli přečíst v předchozí knize. Závěr byl takový nemastný neslaný - udělal to nebo ne? Možná se to vyřeší v další knize. Ale líto mi bylo Ruth. A tým Gamache - Beauvior (pardon, nevím, jestli je to správně) a Lacoste jsou takové divné osůbky, co kolem sebe nestrpí někoho nového v týmu. Tak kdo tomu sakra šéfuje?!