Příběh služebnice
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/4217/bmid_pribeh-sluzebnice-udz-4217.jpg
4
2814
2814
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. V nedaleké budoucnosti se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z každého, kdo se proti němu prohřeší, se stává otrok. A z plodných žen ještě něco mnohem horšího - služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Kniha získala ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší román a byl v užší nominaci na cenu Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Handmaid's Tale , 1985
více info...
Přidat komentář
Příběh byl zajímavý, ale hodně mě zklamalo velmi otevřené ukončení. Dovětek z konference mi přišel naprosto mimo, vůbec bych ho ke knize nepřidávala.
V poslední době si ženy nechají líbit čím dál míň (viz různé akce typu MeToo apod.), takže prezentovaná představa o budoucnosti je opravdu nepředstavitelná a o to více děsivá. Budoucnost, kde ženy oproti dnešku, neznamenají vůbec nic.
Velmi zajímavá kniha. Jen mě mrzí, že nebyla delší, celý příběh podrobnější. A ten konec..., ale hodí se tam ideálně.
Bohužel nedočteno, příliž pomalu se rozvíjející se děj mě odradil. Autorka se snaží navodit ponurou atmosféru, nicméně dějově si hlavní hrdinka na prvních cca 150 stranách došla koupit kuře na trh a nic víc. Odloženo
Byla to vlastně neskutečná depka. Paralely s vyprávěním Anny Frankové jsou na místě, byť se jedná o jiný příběh a smyšlený (popis “obyčejného” života ve velmi prapodivné společnosti v budoucnosti, která není zcela nereálná). Nejděsivějším momentem pro mě nebyly zažité hrůzy, ale chvíle, kdy hlavní hrdinka popisuje reakci svého partnera na změnu společnosti a svůj pocit, že on z toho zas tak vykolejený není, protože jeho se to přímo netýká. Styl vyprávění mi úplně nevyhovoval, chyběly mi emoce, byť chápu, proč to tak bylo napsané.
Temné, nechutné, ale nemůžete se prostě odtrhnout a musíte pokračovat, protože prostě chcete vědět, jak to celé začalo a jak to vlastně skončí! Vláda Gileadu je dost podobná Velkému Bratrovi z 1984. Jste všude sledováni, ani slovo proti novému režimu, navíc jako plodná žena musíte přivést na svět potomka...v podstatě jistá forma dobrovolného znásilňování a to jsem sakra blbě rozdýchavala.
Viděla jsem seriál, takže jsem tušila, co všechno příjde, ale knížka je přeci jen v některých detailech trochu jiná. Díky seriálu jsem si ale možná dokázala lépe představit jednotlivé linky, přeskakující z doby "vzniku" Gileadu do neutěšené atmosféry "přítomnosti". Jak už je psáno..konec je ve své podstatě zničující...
Tak tohle bylo jednoduše wow! Nečekala jsem, že mě celý příběh tak moc pohltí... Zajímalo by mě, kde autorka na tento námět přišla, protože mi přijde tak autentický... I seriál musím za sebe rozhodně moc doporučit, je přesně podle knihy... Tohle je prostě must read!
"Pochválen budiž plod."
Kdysi dávno jsem viděla film z devadesátých let. Ten mě tak rozsekal, že jsem si hrozně moc chtěla přečíst knihu. Ta ale dlouho nebyla k sehnání.
Minulý rok jsem zhltla první řadu seriálu, která mě rozsekala a rozemlela. No a včera jsem poslechla knihu, konečně. V ní mě dostal úplný závěr. Kdybych naznačila, prozradím ho. Jde o maličkost, jen dojem, který pak z celé věci máte. A ten je zničující.
Největší depku jsem měla z faktu, že generace hrdinů si pamatovala "dobu předtím" a musela dělat, jako by neexistovala. Člověk si říká, že zvyknout se dá asi na všechno, ale na postavení služebnice je něco ještě horšího, než na známém otroctví, asi protože termín dobrovolného znásilnění prostě neexistuje, přesto tam je úplně běžný. Do toho všechny ty stupidní zákazy úplně běžných věcí, to je kombinace sakra vražedná.
Přitom postavení mužů v příběhu je jaksi sice jakoby neotřesitelné, ale přitom v základě docela nejisté a obyčejné.
No, prostě mi je na zvracení, ale zároveň jde o fascinující sondu do hlubin lidské důstojnosti. Není ani možné si představit, jak bych se v podobném případě chovala já. Některé knižní situace takové úvahy dovolují, tahle prostě ne. Jen málokdo by byl asi tak silný, aby přestál změny se zdravým rozumem a dokázal z nich vytěžit něco pozitivního.
Sice hodně čtivé, ale v podstatě dosti schematické.
Většinu knihy tvoří popis oné smyšlené společnosti a toho, jak to tam chodí. Samotný příběh je velmi jednoduchý až banální, vztahy minimalizované (možná záměrně jako projev odcizenosti), charaktery povětšinou jen nahozené - a hlavní hrdinka na mně působí trochu jako otupělá ovce, která udělá, co jí kdo řekne, ne moc chytrá a bez osobitosti. I to je možná záměr, asi snaha aby byla pouze průměrnou a nevýjimečnou - ale ve mně osobně to mnoho sympatií nebudí.
Námět mohl vydat na další Sophiinu volbu, ale je z toho jen taková pohádka pro dospělé.
Závěr ve formě fiktivních historických poznámek mi přišel nadbytečný a dokonce poněkud cimrmanovský.
Jsem zvědavá na seriál (scénárista si musel podle mně dost máknout).
Oceňuji ale to, že se autorka vyvarovala patosu, citového vydírání a sentimentu a zůstala věcná.
Argo chválím za obálku k 2.vydání z 2017.
Skvěle popsané barevné rozlišení jednotlivých postav (rolí, kast). Je to až děsivě xenofobní. Stejně děsivá je i rezignace hlavní hrdinky, její smíření s novou dobou. Nostalgicky vzpomíná na minulou svobodu, ale vypadá to, že nic jiného necítí. On je to celkově děj bez emocí, dost syrově napsaný, skoro až jako reportáž. To prohlubuje pochmurné vyznění knihy.
Téma zajímavé, ale styl jakým je kniha napsána mi nesedl. Nedočetl jsem. Třeba se k tomu někdy vrátím.
Z této knihy jsem byl nadšený. Kniha velmi dobře napsaná. Ani mi nevadilo časté přeskakovaní do minulosti a zpět. Kniha pak byla víc napínavá. Osudy ostatních postav jen naznačeny. Čtenář si musí spoustu věcí domýšlet. Škoda že neexistuje pokračování.
Máloco mi připadá tak děsivé, jako představa vládnoucího klerofašitického režimu. Spíš než o dystopický sci-fi román plný akce se jedná o mrazivé psychologické drama, zaměřené na pocity a obavy postav. Tahle antiutopie má navíc dokonale vykreslenou, ponurou a neutěšenou atmosféru, originální a děsivý příběh, který ovšem působí natolik realisticky, že máte pocit, že takováhle šílenost opravdu někdy v budoucnu může nastat.
Atwoodová skvěle vystihla pocity postav a dokázala mě ke knize skoro přikovat. Uměla jsem si živě představit ten strach, bezmoc a neschopnost postavit se na odpor. Nejen, že je kniha dobře napsaná a má velmi temnou depresivní atmosféru, ale ještě nějakou dobu po přečtení budete mít trochu zvláštní, nepříjemný pocit.
Mám jen pocit, že kniha osloví víc ženské čtenářky, představa toho být něčí služebnicí a jen pokorně rodit děti - bez jakékoliv možnosti svobodně žít, jim bude připadat ještě děsivější. A možná, že ženám bude méně vadit menší akčnost děje a více komorní styl vyprávění. Příběh služebnice hraje na emoce a rozhodně se umí dostat pod kůži.
Posloucháno jako audiokniha. Zpočátku byl pro mě příběh odtažitý a trochu mi to připomínalo poslech 1984, ale postupně mě kniha začala do sebe vtahovat a já jsem začínala přemýšlet, v jaké realitě vlastně žiju?! :-D
Všechno o nesvobodě, strachu a (bez)naději. Atwoodová je génius a doufám, že tu Nobelovku dostane.
Margaret Atwoodová měla pravdu, když nechtěla svůj román označit za scifi. Není to vědecká fikce, je to podrobná a mrazivě detailní studie stavu, kdy se moc vymkne kontrole a přejde do rukou malé skupiny lidí, kteří hrubou silou a propagandou terorizují přeživší většinu. Zde zneužijí náboženství, ale mohla by to určitě být i jakákoli jiná původně nevinně vyhlížející ideologie. Příběh má téměř podobu strategické hry. Každá figura má jinou sílu, jinou možnost, jak táhnout. Ne vždy je zjevné, ke které straně hráč patří. A hraje se o život. Kniha je vynikající (po literární stránce i obsahem). V dnešní nejisté době by měla být na seznamu povinné četby.
Alternativní realita. Měla jsem to vědět dřív, dívala bych se pak na knížku jinak. Takhle jsem měla úplně scestná očekávání.
Styl psaní je lehce jiný, ale přivykne se na něj snadno. Děje má knížka poskrovnu, za to popisy a přirovnání skvostné.
Očekávám, že seriál bude značně předělaný, více akční. Jsem na něj zvědavá.
Propracované dílo, myšlenka detailně vyladěna, přikláním se k názoru, že celkově je dílo určeno hlavně ženám (mají-li v oblibně dystopická témata). Tísnivé popisy prolínajících se událostí před a po nastolení Gileádu a detailní vykreslení pocitů jedné ze služebnic na mě zanechaly zvláštní, tíživý pocit.
Závěrečné vysvětlení toho, jak se to celé s nastolením tak fanaticko-nábožénského, totalitního režimu událo, opravdu pramenilo z velmi aktuálních problémů, až z toho člověku přechází mráz po zádech.
Poslouchala jsem jako audio, v dohledné době určitě zkusím i seriál.
Dystopie většinou stojí na fungování zvráceného politického systému, ale v tomhle případě dystopii cítíte jen v pozadí. O společnosti, ve které služebnice žijí, se něco víc dozvíte vlastně až v epilogu. Ale vůbec to nevadí, sonda do vnitřního světa strojů na děti je fascinující sama o sobě. Neuvěřitelně čtivé, napínavé a hodně temné.
Knihu jsem četl až po shlédnutí seriálu a musím říct, že i kniha i seriál mají něco do sebe. Myslím si, že díky seriálu, jsem do děje proniknul rychleji a kniha se mi i díky tomu snáze četla. Kniha, ze které mě mrazilo a kterou jsem nemohl odložit.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Co víc můžete vzít muži než život a co ženě než život, jenž stvořila? A co ještě má takovou hodnotu, že si bez toho neumíme představit své bytí? Co svoboda? Právo vlastnit, právo mluvit, právo se volně pohybovat? A co kdyby vám všechno někdo vzal? Všechno včetně té poslední cetky a tretky a řekl vám, že je to v zájmu vaší bezpečnosti? V zájmu bezpečnosti celé společnosti? Určitě byste křičeli. Jenže co kdyby se to dělo postupně? Jako s onou příslovečnou žábou, kterou když budete ohřívat postupně, nechá se nakonec dobrovolně uvařit, i když vlastně mohla celou dobu vyskočit? A tohle všechno tu už bylo. Tímhle vším už si lidstvo prošlo. Dějiny našeho druhu jsou dlážděné útlakem, násilím, zneužíváním moci, strachu a animální touhy přežít.
Margaret Atwoodová sice stvořila teokratickou dystopickou společnost, ta však nese rysy všech diktátorských režimů minulých i současných, jež vás jen napadnou. A nese i poselství pro přítomnost i budoucnost. Nelze zakrývat oči a odvracet pohled věčně. I když se nám to nelíbí, rovnost pohlaví i v naší vyspělé společnosti zůstává mýtem – muži jsou stále lépe placeni a stále se těší větší a přirozenější úctě. Bílá rasa vymírá a není to jen proto, že ty ostatní mají vyšší porodnost. Trávíme sebe sama. Necháváme se trávit. A necháváme se děsit, manipulovat sebou a ještě za to cítíme vděk.
Příběh služebnice není prostým vyprávěním, nebo možná je, pokud nejste schopni vztáhnout si jednotlivé výjevy k širším souvislostem. Představa absolutního vykořenění, devastace hodnot a změny řádu je nesmírně děsivá, ale ne nereálná.
Skutečně jeden z nejsyrovějších a nejsurovějších příběhů, které se mi v poslední době dostaly do rukou.
(Audioverze v podání Zuzany Kajnarové na mě silně zapůsobila. V protikladu k jejímu výkonu je tu otřesný doslov režírovaný jako konferenční panel, pan Myšička mi potvrdil, že mi posazení jeho hlasu a způsob interpretace textu nejsou ani trochu příjemné a hlasy „z publika“ jsou pak vyloženě amatérské. O dodaném smíchu, potlesku a cvakání klávesnice ani nemluvím, nebýt to do té doby tak strhující záležitost, hodně by to celkový dojem devalvovalo. Už jsem se chtěla One Hot Book v duchu omluvit, nicméně opět nezklamali a aspoň část audioknihy nese jejich rukopis, kvůli němuž se jejich adaptacím raději vyhýbám.)