Pozvala mě dál
Lucy Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454629/bmid_pozvala-me-dal-b2N-454629.jpg
4
275
109
Elle Fieldingová se rozhodne pronajmout svůj dům, a když se pak vrátí, nic jí nepřipadá jako předtím. Atmosféra domu se úplně změnila ̶ jako by se tam ochladilo… Elle má pocit, že někdo sleduje každičký její pohyb. Neděje se to ale všechno jen v její fantazii? Koneckonců je spisovatelka, a tak má bohatou představivost. Přesto všechno působí tak skutečně, jako by někdo odhalil tajemství, která jí brání v noci usnout. Elle začíná ovládat strach a panika a domov se pro ni stává pastí. Někdo odemkl minulost – a ona sama mu dala klíč.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , CosmopolisOriginální název:
You Let Me In , 2018
více info...
Přidat komentář
Lucy Clarke opět dokazuje zaujetí pro spisovatelské angažmá, protože i tento příběh má spád, nenápadné postavy se skrývanými charaktery a pro ni typické přímořské prostředí, které je tentokrát sledováno spíše zpovzdáli.
"Když si promýšlíte hlavní zápornou postavu, nezapomeňte, že stále platí: Obvykle je to někdo, koho znáte. Úkolem spisovatele je prozkoumat, jak dobře ho ostatní postavy ve skutečnosti znaly."
Jedna spisovatelka, dvojí tvář?
Kdy je fanouškovská základna vášeň a kdy posedlost?
Jako spisovatelka se mi Elle zdála příliš nesoustředěná, roztěkaná, snadno se nechávala odvést od pozornosti. Na druhou stranu zkušenosti k psaní pomáhají, a to, co by se jí nestalo, by k psaní nepomohlo.
Z přátel se snadno stávají nepřátelé. A ona, zdá se, jich má hodně. Ale kdo se jí snaží ublížit?
Vlastní bezpečí je nejdůležitější a Elle na dráze bestsellerové spisovatelky ho trochu podcenila.
Záškodníka jsem odhadovala na takřka stech závěrečných stranách. Název "Pozvala mě dál" mě popouzel k vylučovací metodě. Elle k sobě nezvala Marka a jeho rodiče, ani Lukea Lindena (mohl se náhle objevit, policie mohla zjistit, že utonulý není Luke), ani své bývalé spolužačky/kamarádky. Koho zvala, byla její sestra, manžel, formální pozvání dostaly knihovnice. Pozvala i Flynna.
Kdo z nich měl skutečně od všeho klíč?
Kdo je skutečně záškodník?
Nečekané rozuzlení a absolutní trhák!
Knihu doporučuji.
Tato kniha mě velmi bavila, nemohla jsem se odtrhnout. Perfektní příběh se skvělou zápletkou. Člověk si až na konci knihy uvědomí, že celý život je jedna velká lež ... nebo pravda? Opravdu strhující příběh. Doporučuji a těším se na další knihy této autorky.
Toto je čtvrtá kniha od autorky - začala jsem dvěma novějšími a přikoupila dvě další v bazaru a nelituji, kniha se dobře čte a musím se nutit ji odložit a jít něco dělat.
Ke čtení této knihy mě donutila zvědavost.
Především mě přilákaly rozporuplné komentáře zde. A udělala jsem dobře, protože mně se tento psychothriller líbil. Je dobře vystavěný a udržuje zájem po celou dobu čtení. Velký krásný dům u moře a spisovatelka, která se v něm stále více bojí. Co je toho příčinou a proč nedokáže v klidu psát?
Za druhé Joy Fieldingová je moje nejoblíbenější spisovatelka, a tak jsem tak trochu očekávala možné spojení, že něco bude možná i o ní. Ale i když to byla jen shoda jmen, Elle Fieldingová se mi líbila a její strachy jsem chápala a prožívala s ní. Splnil se jí sen v podobě nádherného domu, aby zjistila, že štěstí je někde jinde. Na konci se mi pak líbilo to vzdálené sesterské porozumění.
Podle mě se v tomto příběhu nemáte jen bát, nýbrž v něm také najít určité poselství. A kdo chce, ten ho najde.
(SPOILER)
Dočetla jsem zhruba před týdnem. No. Lze polemizovat o slově „dočetla“, jelikož jsem knížku odložila cca deset stránek před koncem(!!!), že mě to prostě nebaví. Mě to nebavilo ani sto stránek před koncem, a vlastně ani dvěstě. A ani těch třista. Bylo to příííšerně dlouhý a nudný! Skoro čtyřista stránek blábolů.
Mělo mě varovat už to, jak autorka pojmenovala své postavy. Elle a Enid, Frank, Flynn a Fiona. Mark a Mauren. To má opravdu tak mizernou fantazii, že není schopná splodit pár různých začátečních písmen? Vždycky mě to v knížkách akorát děsně nakrkne.
K postavám jsem si nevypěstovala vůbec žádný vztah. Elle byla protivná, ukňouraná, líná nána a její spisovatelská kariéra byla naprosto ujetá. Blíží se termín odevzdání nového rukopisu. Už má jen šest týdnů a na papíře ani čárku. Musí to zvládnout, jinak propadne majetkem, pověstí, životem, vším. A tak se nám svěřuje, jak ji to tíží, zatímco se prochází se po pláži, bloudí supermarketem, nebo se jen tak pro radost vystavuje před svým obřím oknem, kde ji, chuděru jednu, „každý vidí“. Kup si závěs, ty blbko.
No a závěr? Elle vydělala majlant na své prvotině, ale čtenář zjišťuje, že to nebylo úplně košer. Ehm, že by rukopis třeba někomu ukradla? Tak obyčejná zápletka a on to měl být hlavní zvrat??? Bingo, fakt, že jo. Jsem to ale hlavička.
Zdravím uživatele Ja.Yitka, a podepisuju se pod tuhle větu: Kniha o "spisovatelce" co není schopná dát dohromady knihu mi přišla více než trefná a dost mi připomínala autobiografii.
Ztotožňuju se i s názorem niki7763. Díky!
Mě ta knížka tak příšerně naštvala, že už tuhle autorku nechci nikdy ani vidět!
Podvod, tajemství, závist, pomsta, psychické týrání - je od všeho trochu v knize Pozvala mě dál. Začátek knihy jel maličko do kopce a pak je děj na rovince. Pro mne se žádný velký fičák z vršku nekonal, ale bavilo mne to.
Zpočátku jsem se nemohla začíst, utrápené začátky kdy je hlavní postava "v koncích", moc nemusím. Ale musím říct, že příběh nabral neskutečné obrátky a rázem jsem ho za den přečetla. Konec příběhu není jasný do posledních dvou kapitol, což mě velmi překvapilo a i konec konce je tak nepředvídatelný, že mi to vyrazilo dech.
Musím se přiznat, kniha plná zvratů, strach, napětí, ale na konci mi i slzička ukápla.
Za mě teda nejslabší kniha autorky. Četla se dobře, ale pořád jsem čekala na to "wow", které se nekonalo. V průběhu knihy se řeší minulost Elle, která vlastně tak nějak ke konci vyšuměla. Sice mě nenapadlo, kdo že se to "pozval dál", ale i tak to nebyl až takový zvrat. Ale jako špatné to určitě nebylo...takže za mě 3 a půl *.
ELLE PRONAJALA SVŮJ DŮM.
Na tom není nic zvláštního.
Tenhle nájemce však nechtěl být odhalen.
Chtěl se dostat Elle do soukromí, do pracovny slavné spisovatelky, vyzkoušet jak se žije v jejím domě.
Přitom nečekaně odhalil VELKÉ tajemství...
Elle tuší, že něco v jejím domě není v pořádku, ale své představy připisuje nespavosti, následné únavě a tlaku ze strany její knižní agentky na dodržení termínu odevzdání její nové knihy.
Vůbec jsem netušila, jak to celé dopadne a byla jsem opravdu překvapená.
Je to moje třetí kniha od Lucy Clarke a musím říct, že u mě stále vedou Trosečníci :-) a tak musím jednu hvězdu ve svém hodnocení ubrat, ale rozhodně si přečtu i Poslední nádech a Stíny nad zálivem.
První kniha od autorky a určitě ne posledni. Čtivá kniha, zápletka jen konec mi přišel hodně osekaný.
Na další knihu od autorky jsem se těšila, ale tato kniha mě tolik nezaujala, četla se mi těžkopádně. Konec to však vynahradil vrchovatě.
Na tuhle knížku jsem se těšila - thriller o úspěšné spisovatelce, která svůj dům pronajme a jakmile se vrátí, už to není "domov", místo, kde nacházíme klid a bezpečí. Dům se rázem změní na atmosférou záhadné místo, ve které jsou věci tak nějak jinak. A dům není to jediné, co jí najednou nedá spát.
Styl autorky je v pořádku, píše dobře, občas vyvolá takový ten pocit, že potřebujete číst dál a zjistit, kdo to má vlastně všechno na svědomí. Zápletku kniha měla, námět se mi zdál ze začátku skvělý, ale mě osobně to prostě zas tak nevzalo. Že by to byla katastrofa a odpad, jak je uvedeno v recenzích, se rozhodně říct nedá, ale že bych z knihy byla unešená a příští měsíc si ještě pamatovala, o čem byla, to asi ne. Ale dokážu si ji představit jako vhodnou knížku pro kamarádku, která chce přejít ze čtení románů na thrillery a není připravená na extra složité zápletky a řádky, při kterých se budete otáčet, jestli za vámi nikdo nestojí. Takže já osobně ji doporučuju, ale nemějte vysoké nároky. Pokud chcete něco, co vás vtáhne a vydechnete až při posledním řádku knihy, tak tohle není nic pro vás.
Nakazlive čtivá kniha.Zacatek dost zamotaný,pomalu se rozmotávat.Zapletka skvělá.
Jsem absolutně nespokojena, na tohle nemám čas.
Kniha mě vůbec nebavila.
Pořád a pořád dokola, něco tak nudného jsem dlouho nečetla.
Vydržela jsem po stranu 140 a přečetla pár posledních stránek...
Příběh dvou sester je plný napětí a tajemna. Vtáhl mě do děje a musím přiznat, že až do konce jsem netušila, jak vše dopadne.
Námět dobrý, téma zajímavé, v půlce jsem ale měla dojem, že nečtu knihuLucy Clarkové, ale nějaký prvotinový pokus o psychothriller. Nutilo mě číst jen to, že její knihy jsou promyšlené a konec je vždy zajímavý. A dočkala jsem se, asi by kniha snesla dramatičtější první část, Ella mi přišla jen vystrašená žena utopená v minulosti. Ale i tak jsem spokojená.
Je až legrační jak může jedna a tatáž kniha vyvolat u někoho takové nadšení a u druhého totální zklamání. I bych se nechala negativními komentáři zde odradit, ale naštěstí se tak nestalo a s velkou radostí se přidávám do skupinky nadšenců.
Psychothrillery jsou jedním z mých nejoblíbenějších knižních žánrů a je pravda, že už jsem jich pár nepříliš povedených přelouskala. Od Lucy Clarke už jsem ale v minulosti četla její “STÍNY NAD ZÁLIVEM”, které mě velmi příjemně překvapily a tak jsem tušila, že si i další její knihu užiju. No, a po “POZVALA MĚ DÁL” se zařazuje mezi mé oblíbené spisovatele. Na začátku knihy jsem si sice pomyslela, že námět není nijak zvlášť originální, že už jsem něco podobného četla, ale spletla jsem se! Bylo to podle mě skvěle vystavěné, plné nečekaných zvratů, postavy i dej přehledné, napětí by se dalo krájet.
Chtěla jsem se nejdříve pustit do již koupených knih, ale ty dvě doposud nepřečtené (a nekoupené!!!) knihy od autorky mě teda momentálně lákají moc!:)
Štítky knihy
tajemství psychologické thrillery Cornwall thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stíny nad zálivem |
| 2015 | Modrá |
| 2015 | Poslední nádech |
| 2020 | Pozvala mě dál |
| 2022 | Trosečníci |
Jsem ani nedýchala, miluju, když mě kniha takto vtáhne. Obdivuju vystavění příběhu, málokdy jsem tušila, co bude dál, paní spisovatelka si s námi pěkně pohrála.....