Pověz mi, jak žijete

Pověz mi, jak žijete https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29518/bmid_povez-mi-jak-zijete-otC-29518.jpeg 5 166 166

V knize Pověz mi, jak žijete z pera Agathy Christie nenalezneme tentokrát žádný příběh s kriminální zápletkou, ale živé, barvité, humorné i občas napínavé vzpomínkové vyprávění o archeologických výpravách na Blízký východ, jichž se autorka ve třicátých letech minulého století zúčastnila. Proto také první dáma zločinu podepsala toto netradiční dílko též příjmením po druhém manželovi – Mallowan –, který jí dělal na iráckých vykopávkách věrného společníka. Nabízí se nám tak jedinečná možnost poznat důležitou část života geniální spisovatelky i prostředí meziválečných archeologických výzkumů. Pověz mi, jak žijete je dezertem pro všechny christieovské gurmány!... celý text

Literatura faktu Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Come, Tell Me How You Live , 1946


více info...

Přidat komentář

namornice
24.04.2024 5 z 5

Agátha Christie jako archeoložka. Velice zajímavá kniha nesmírně poutavě napsaná.
Vzpomínky na několik let strávených se svým manželem, archeologem Maxem Mallowanem, při vykopávkách v Sýrii během 30.let 20 století. Atmosféra doby z knihy sálá s každou kapitolou a každým dalším dobrodružstvím nebo zážitkem, který Agatha popisuje. Píše především o jejich každodenním životě a o lidech, se kterými svůj život sdíleli – o členech expedice, personálu domácnosti, dělnících a místním obyvatelstvu. Život královny detektivek byl nesmírně zajímavý a ona sama byla člověkem neobyčejně pozoruhodným. Přednes Martiny Hudečkové se velice povedl. Určitě doporučuji.

soupik2012
11.02.2024 5 z 5

Kniha je napsána s velkou lehkostí a nadhledem a patří mezi ty, které vyvolávají samovolný úsměv na tváři. Královna detektivních románů v ní poodhaluje svůj soukromý život, ve kterém doprovází svého druhého manžela při archeologických výpravách na Blízkém východě. A já tak mohu konstatovat, že je možná škoda, že se paní Agatha věnovala pouze psaní detektivních příběhů, protože málo který cestopis je napsán tak poutavě a zajímavě, jako právě tento. Pro tuto audioknihu, kterou načetla naprosto fantasticky paní Martina Hudečková, bych jenom těžko mohla najít někoho vhodnějšího. Dokonalé spojení obsahu a formy.


Terkaodkafe
30.01.2024 4 z 5

Kniha je skvělým vhledem do mysli svérázné britské spisovatelky. Člověk zjistí, jaká opravdu byla - praktická nebojácná žena, která se nezalekla téměř žádného dobrodružství, i když už byla ve středním věku. Že jí nechyběl smysl pro humor a měla i své slabosti. Tak jako každý člověk. Rozhodně doporučuji všem jejím fanouškům a také milcům minulosti, kteří se chtějí dozvědět něco o historii archeologických vykopávek.

Celá recenze v recenzích.

padola
02.12.2023 5 z 5

Laskavé i humorné vyprávění o cestě za archeologií do Sýrie (respektive o několika cestách, manželé se do Sýrie opakovaně vraceli).

Člověk si nemůže neuvědomit jak obtížně se tehdy cestovalo. Aby mohli v Sýrii pracovat, museli si manželé Mallowanovi nechat postavit dům! Neumím si - v časech, kdy přes poušť vedou široké silnice - představit jak mohli s náklaďákem projet wadi. Ne jednou, ale opakovaně. A kolik to všechno muselo stát peněz.

Knižní střípky
15.10.2023 4 z 5

Pokud je Agatha Christie také vaše láska, pokud vás zajímá její život, kromě VLASTNÍHO ŽIVOTOPISU, rozhodně doporučuji i POVĚZ MI, JAK ŽIJETE.

Rade
15.06.2023 4 z 5

Agatha Christie, úplně jiná.
Vzpomínky na účast na archeologických vykopávkách manžela na severu Sýrie a zejména na lidi, kteří byli při tom. Angličané, francouzští důstojníci, ale hlavně neobyčejně barvitě vylíčení místních lidí; Arabové, Kurdové, Arméni... 30. léta 20. století, kdy Sýrie byla pod francouzskou správou; hodně překvapí, jak relativně bezpečně se tady Evropané tenkrát mohli pohybovat.
Vtipně, občas sebeironicky, s lehkým nadhledem glosuje autorka svoje zážitky, někdy docela krušné a dobrodružné. Agatha musela být dost "děvče" do nepohody. Překvapilo, pobavilo.
Výborný překlad Dušana Zbavitele.
Čtyři plus.

*Najednou vycválá jako obyčejně odnikud nějaký jezdec na koni a žene se po pahorku nahoru. Přitáhne koni uzdu a křičí na mne, přičemž mě oslovuje plynnou arabštinou. Nerozumím mu víc než pozdrav, který zdvořile opětuji, a dodávám, že ,chawádža' je na druhé straně pahorku. Vypadá zaraženě, položí mi další otázku, a najednou hodí hlavu dozadu a rozeřve se smíchem.
"Ale vždyť je to ,chatun'! křičí. "Jaký omyl! Mluvím s ,chatun'!" a odcválá na druhou stranu pahorku, krajně rozveselen tou nevychovaností, jíž se dopustil tím, že na první pohled nepoznal ženu.*

milary
22.05.2023 5 z 5

Člověk by si přál, aby to nikdy neskončilo. Nádherné vyprávění o archeologických výpravách na Blízký východ, kterých se Agatha Ch. Mallowan zúčastnila mezi dvěma válkami se svým druhým mužem Maxem.
Nezaměnitelný humor při líčení desítek kulturních rozdílností, nahled a sebeironie tam, kde by běžná příslušnice ženského pohlaví "hodila flintu do žita", neuvěřitelné množství informací o vykopávkách, životě v dané lokalitě, přírodě, obyvatelích, obyčejích, cestování, úřadech, jídle, smrti...
Potěšil, ale nepřekvapil mě respekt k místu i místním, který manželé všemožně vyjadřovali svým jednáním, aniž by to zpochybňovalo jejich autoritu. Právě naopak.
Cítila jsem Agathinu lásku a smutek z rozloučení, když se Eropa začala chvět v základech a ona se vracela domů. Naposledy.

Chesterton
19.04.2023 5 z 5

Vybroušený polodrahokam, jež trochu víc odkrývá osobnost královny detektivky a dokresluje to, co si o ní už dávno myslím.

Je to Dáma, co geniálně vládne slovem a ještě více vhledem do lidského srdce a zákonitostí lidských povah.
Dáma, co disponuje noblesou, taktem i jemnocitem ve vztahu k lidem včetně svého druhého muže.
Dáma, vládnoucí jemným humorem a nadhledem, co neuráží, jen vzbuzuje dobrou náladu. Nebo chuť smát se nahlas.

Jako bonus je všechno velice nepovrchní a pěkně se tu porovná asi nepřekonatelný ? rozdíl mezi křesťanskou a muslimskou civilizací, kde na jedné straně leží u základů římské právo a na druhé třeba šaría. . . .ano MOu598 má pravdu, asi nikdy se to nezmění!

Navíc KTN se ústy Hedy Čechové už v roce 1986 povedla nahrávka, co asi i může konkurovat dnešním audioknihám!
Jsem nadšená.
5/5

mol378
14.08.2022 5 z 5

Milovaná, mnohokrát čtená, vtipná, chytrá, zajímavá, příjemným způsobem poučná kniha. Ač nejsem schopna číst její detektivky, tahle a její životopis jsou dva základní drahokamy v mé knihovně.

Souteska
06.03.2022 5 z 5

Klidná, milá, vtipná, hezky čtivá, v uspěchaném životě balzám na duši, jiný pohled na Agathu Christie. Autorka vypráví o zážitcích na vykopávkách v Sýrii se svým druhým manželem archeologem. Dozvídáme se hodně o místních obyvatelích, jejich životě a mentalitě, o cestování ve 30. letech. Doporučuji!

newtory
12.10.2021 5 z 5

Toto bola taká bezstarostná-radostná jazda po častiach planéty, ktoré znamenali v pred islamských časoch počiatky ľudstva a v neskorších islamských časoch už len vrásky na tvári civilizovaného sveta.
Pani Agátha srší vtipom a pred nami sa odvíjajú životy nedotknuté civilizáciou, zamrznuté v čase.
Keby svetové mocnosti predtým ako naplánujú nejakú vojenskú misiu čítali takéto knihy, dozvedeli by sa o mentalite domorodcov oveľa viac ako z múdrych kníh ktoré oprašujú v hlavnom štábe.

Devorah
15.08.2021 5 z 5

Ačkoliv toto dílo napsala jedna z neznámějších spisovatelek detektivních příběhů, rozhodně se o detektivku nejedná, natož aby se zde vyskytovala kriminální zápletka.
Barvitě a svým osobitým humorem zde vylíčila svůj pobyt s manželem na vykopávkách v Sýrii, kde on působil jako archeolog a ona jako doprovod, který vše s nadsázkou zaznamenává. Občas se zde humorné prvky střídají s mírně tragickými ke konci spíše nostalgickými, a to, když slavná spisovatelka již z Anglie vzpomíná na pobyt v horké Sýrii, poetickým jazykem popisuje tamnější pestře oděné ženy, zmiňuje se o lidech, které si během pobytu na vykopávkách oblíbila a s mírným smutkem se doznává ze svého stesku po této zemi.

MOu598
12.04.2021 5 z 5

Četla jsem již několikrát. Zpočátku mne knížka okouzlovala. Dnes už vím, co čekat, a tak hledám - hlavně postoj autorky a můj k jinému životu, než je ten náš. Autorka píše sympaticky, neironizuje, předkládá skutečnosti, jak jsou, ale stejně je trochu cítit nadřazenost, že jsme lepší, než ti v Sýrii. Za 70 let se toho vtěchto otázkách moc nezměnilo.
Pro mne má knížka ještě další význam, protože byla cenou za výkon (Lyžařský kurz na škole. Já na lyžích úplně nemožná, jsem při slalomu, který jsem jela vpodstatě šusem, skončila třetí. Hurá.)
Citát:
"Čas je jen způsob myšlení."

boxas
20.02.2021 5 z 5

Je to jiná Aghata Christie, než jak ji běžně známe, ale o to možná zajímavější.
Vtipná glosátorka, milující a obětavá manželka, chápající přítelkyně, žena se silným sociálním cítěním a s velikým obdivem k Sýrii a její historii. Vždy ochotná pomoci (zvlášť nemocným a jinak potřebným ženám), vždy pevně po boku svého muže archeologa, trpělivě snášející strasti pobytu v zemi s naprosto odlišnými sociálními i hygienickými standardy, než na jaké byla zvyklá v rodné Anglii. Mě např. hodně pobavilo její vypravování o záchodovém prkýnku...
Sama autorka v knize přiznává to, co už zažily tisíce a tisíce lidí, kteří určitou dobu pobývali v cizině. Tam daleko se jí po čase začalo stýskat po Anglii, a když se vrátila domů, zase se jí stýskalo po "jejich" domě poblíž jednoho z nadějných tellů v Sýrii.
Určitě stojí za přečtení!

Gibis
28.11.2020 5 z 5

Velice zajímavý a vtipný cestopis z pera královny detektivek Agathy Christie. Popisuje v něm cesty na archeologické vykopávky v Sýrii, kde se svým manželem Maxem Mallowanem trávila několik sezon po sobě. Dobře jsem se pobavila, především když popisovala různé trable s domorodými pomocníky, jejichž mentalita a životní a pracovní postoje byly hodně odlišné od toho, jak k životu přistupují Evropané (teda alespoň většina :))

m_martina
25.06.2020 5 z 5

Agatha Christie byla obdivuhodná žena a zajímavá je i tato kniha z jejího života, přestože to není detektivka. Ale hezky se četla a vyprávění bylo poutavé.

babystar
24.02.2020 5 z 5

Tuhle knihu jsem poprvé četla před čtyřiceti lety a tehdy jsem ji chápala jako humorné vyprávění o archeologických vykopávkách. Dnes po letech, v době doznívající války v Sýrii, mne zaujaly jiné věci. A to, jak ve 30. letech 20. stol. fungovala společnost ve francouzské Sýrii, jak fungoval svět, který už není a nebude. Všechno se nějak mění, ale tamní společnost byla asi úplně "přeorána". Teď už by ji Agátha vůbec nepoznala. Také mne zaujal ten blahosklonný pohled Agáty na jejich domorodé pracovníky. I když se vyznává z lásky k místní krajině i hubatým kurdským ženám, číší z knihy takový nadřazený pohled na dětinské domorodce.

alabra
14.02.2020 5 z 5

Agatha dokáže zaujmout nejen detektivními příběhy, jako žena archeologa vypráví o sezóně strávené na vykopávkách v Sýrii. Líbilo se mi její komentování života v této pro nás exotické zemi, zachycení charakterových vlastností jejich obyvatel, bylo patrné, že zde byla ráda. Trochu mě zamrazilo při jejím postřehu o náboženství v kontextu současných událostí v Sýrii: "Sýrie je plná fanatických náboženských sekt všech druhů, které jsou ochotny si pro dobrou věc podříznout hrdlo." Napsala v době mezi dvěma světovými válkami.

85098211
07.02.2020 5 z 5

Agatha Christie... byla nejen královnou detektivek, ale v pozdějších letech také ženou archeologa Maxe Mallowena, kterého na jeho cestách doprovázela. I z tohoto důvodu jsem si tuto knihu vybrala do Čtenářské výzvy, protože jsem kdysi dávno snila o tom, že budu studovat archeologii a v rámci této činnosti potom cestovat po světě, hrabat se v zemi a objevovat zatím neobjevené... Samozřejmě jsem si brzy uvědomila, že se tento můj sen nikdy neuskuteční, přece jen jsem realista ;-). Teď už ale zpátky ke knize.
Příběh je čtivý, napsaný lehkou rukou a zaujme i člověka, který o vykopávky zájem nemá. Autorka totiž popisuje nejen samotnou práci archeologa, ale také (a to hlavně) i všechny potíže s ní spojené. Tj. především nutnou spolupráci s domorodým obyvatelstvem, která často není právě jednoduchá - abych to vyjádřila hodně mírně... Důvodem je pochopitelně jejich odlišná kultura, myšlení a celkový přístup k životu - což tenkrát, kdy se kniha odehrává, bylo ještě evropskému obyvateli o dost méně známé, než je tomu dnes. A protože se mi vyprávění opravdu líbilo, dávám pět hvězdiček a doporučuji každému, kdo se chce pobavit a zároveň se (alespoň touto formou) podívat do cizích zemí...

Amazonka72
01.02.2020 3 z 5

Nejsem aktivní čtenářkou detektivek, ale knihy Agáty Christie mám ráda. Tuto knihu jsem četla asi před čtvrt stoletím a vím, že se mi tehdy moc líbila. Proto jsem po ní sáhla, abych si příběh odehrávající se v Sýrii před druhou světovou válkou připomněla. Věděla jsem, že nepůjde o detektivku, ale spíše “cestopis” z prostředí archeologických vykopávek. Nevím proč, ale téměř až do poloviny knihy jsem se do příběhu nemohla začíst. Asi mě mátla arabská jména všech těch sluhů a pomocníků. Nebo mi zkrátka nepřirostla k srdci Sýrie, protože je to destinace, kam se rozhodně netoužím vydat. A je pravda, že “cestopisy” čtu ráda pouze z oblasti, které mě zajímají nebo jsou blízké mému srdci.
Nakonec jsem však příběh dočetla a určitě to nebylo se sebezapřením. Agáta je skvělá vypravěčka. Velmi vtipně a s lehkostí popisuje veselé, i méně veselé, příhody odehrávající se ve světě vykopávek... ano, četla jsem s úsměvem na tváři, když jsem si některé situace v duchu přehrála. Příjemné čtení, ale pro mě bez potřeby se ke knize opakovaně vracet.