Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445675/bmid_porodni-sestra-z-osvetimi-T27-445675.jpg
3
834
261
Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Położna z Auschwitz , 2020
více info...
Přidat komentář
Příběh to byl silný, ale nelíbilo se mi jakým stylem to bylo napsané. Proto dávám pouze dvě hvězdičky.
Kniha pro mě byla docela zklamáním. Ze začátku jsem se dost ztrácela. Přeskakování mezi vypravěči a v čase působilo dost zmateně. Navíc ty názvy kapitol jsou taky hrozné. Celkově mě příběh nijak zvlášť nezaujal a byl takový prázdný.
Smutné, ale poučné. Jinak jedna z mála knih, kterou jsem četl na etapy. Nevadilo mi přeskakování v čase, ale až tak mě to nevtáhlo, jako jiné knihy tohoto typu.
Souhlasím s názory, že je kniha dost zmateně napsaná, zejména co se týče přeskakování mezi jednotlivými postavami a mezi dějem. Názvy kapitol mi lezly neskutečně na nervy. První zhruba dvě třetiny knihy jsem se totálně ztrácela a děj mi přišel nezajímavý. Nakonec jsem ale ráda, že jsem ji dočetla do konce, protože poslední část v sobě měla vše, co jsem od knihy očekávala. Shrnuto, příběh fascinující, ale bohužel byla kniha dost špatně pojata a zformulována.
Tak tato kniha byla pro mě jak za trest. Tak špatně se mi kniha už dlouho nečetla. Jeden velký zmatek a nuda. Čekala jsem od toho asi až příliš moc. Takže zklamání.
S mnohými komentáři souhlasim. Na ty názvy "kapitol" se časem dá zvyknout, ale tohle se mohlo zpracovat lépe. Popis Osvětimi a Varšavského povstání byl výborný a musím pochválit cit a bolest, kteří do toho byli vloženi. Není to lehké téma, ale kniha se mi líbila.
Příběh je vyprávěn z pohledu tří postav a to ještě z minulosti, z doby v táboře a potom z doby po válce. V knize se nemuselo tolik skákat v čase a tolik mezi postavami.
Musela jsem se hodně "kousnout", abych knihu vůbec dočetla. Názvy kapitol, přeskakování v ději i v osobách mi přišlo dost komplikované a bohužel to ubírá na vyšším hodnocení, které by si zajisté kniha s totou tématikou zasloužila.
To přeskakování mezi vypravěči a divné názvy kapitol bylo hodně rušivé. Bohužel.
Tato kniha se strašně špatně hodnotí, protože na jednu stranu se jedná o velice zajímavý příběh (respektive svědectví) ale na druhou stranu je to strašně špatně zpracované.
Kniha se vůbec nečte komfortně - nejen, že autorka přeskakuje mezi jednotlivými "vypravěči" (kterými jsou sama porodní sestra, jedna z rodiček a Mengele) ale zároveň i neustále přeskakuje v časech. Takže je to skutečně velice chaotické. Navíc styl psaní (nebo za to může český překlad?) je takový... nezáživný :-( přitom příběh Stanisławy Leszczyńské má rozhodně co nabídnout.
Dnes jsem knihu dočetla a v mnoha věcech musím s diskutujícími souhlasit. Na styl psaní autorky jsem si docela dlouho zvykala, nevěděla jsem, kdo vypráví příběh (ani doteď nevím, jak se jmenuje jedna z hlavních postav, "sochařka/fotografka"). Po nějaké době jsem si na styl psaní zvykla. U autorky jde strašně poznat, že čerpala z více zdrojů a chtěla tyto informace dát do nějakého kultivovaného příběhu, a tím podle mě vzniká ta zmatečnost, skákání v dějích a časech.
Většina knih na takové téma ve mně vzbuzuje silné emoce (vnitřní nechuť, soucit, pláč), ale tato kniha tyto pocity ve mě nezanechala (spíš ne tak silné), i když se píše o tak těžkém tématu jako je rození dětí, a co s nimi bude. Podle mě je to způsobeno stylem psaní, že ty hrozné věci autorka zaobllila - vyprávění, vyprávění, vyprávění, utopili dítě v sudu (pro mě rychlý šok), vyprávění dál.
I když se může zdát, že knížku haním, dávám 4hvězdičky. Zprvu mi sice neseděl styl psaní, ale dozvěděla jsem se spoustu nových informací a pochopila jsem tu hlavní podstatu, která hřeje u srdíčka.
Kniha byla krasna, jen asi do prvni tretiny mi delalo velky problem s tim ze jsou tam dva pohledy. Nejdriv mi to vubec nedavalo smysl ale pak kdyz uz jsem na to prisla to byla krasna kniha. Je v ni krasne popsana lidskost i tech nejhorsich moznych podminkach.
Takze 4 hvezdy jen za tu zmatecnost o kom zrovna ta kapitola je, nez na to clovek prisel. Jinak krasna.
Zacatek knihy byl trosku zmatecny. Porad jsem si musela cist zadni dovysvetleni postav, jak to doopravdy je. Na konci knihy jsem byla rada, ze jsem to nevzdala vzhledem k recenzim i k tomu, ze jsem byla opravdu zamotana v postavach na zacatku. Stala za to. Zajimavy pribeh, ktery jsem jeste necetla. Myslim zase jiny pohled na Osvetim. Vickrat ji vsak cist uz nemusim
(SPOILER)
Kniha, která má mrazivý název.
Odvíjí se zde dvě hlavní dějové linie. První z pohledu porodní sestry. Ta popisuje svůj život na porodní štubě a mimo ni. Popisuje drsnost podmínek v jakých žily a přežívaly. Ona, novorozenci a rodičky. Všechny ji oslovují máma. Už jenom cesta pro trochu čisté vody trvala 20 min a ještě nezaručovala úspěch. Kousek chleba se vyměňoval za buničinu, bylinky, či kus látky pro novorozence. Neustálé odhánění krys a potkanů. Psychická podpora a obracení na víru v Boha, byla jediné co je mohlo držet ve zdravém duchu. Dále také popisuje setkání s andělem smrti či zabíjení novorozenců. Ve vzpomínkách se retrospektivně vrací ke svému mládí a životu před koncentračním táborem. Druhý pohled je situován od jedné z těhotných vězeňkyň, která se ocitne na porodní štubě. Snaží se pomáhat při porodu i po něm. K mámě doslova vzhlíží a snaží se vypořádat se svou situací.
Kniha má zajímavý příběh a přináší nový pohled na situaci v koncentračních táborech. Musím přiznat, že jsem měla nejspíše přehnaná očekávání, a proto mě kniha tolik nenadchla. Nebyla pro mě tolik čtivá, autorka mě nedokázala udržet svou stavbou vět ale pouze příběhem. Pro mě nesystematické přeskakování mezi dějovými liniemi bylo obtěžující. Stejně tak některé detaily ze vzpomínek. Přesto knihu vřele doporučuji, zvláště ženy budou na tohle téma citlivější.
četla jsem mnohem "poutavější" knihy na toto téma, vadilo mi skákání v čase a také se mi zdálo, že je to pořád jedno a to samé dokola... porod, práce, bída, Mengele, porod, práce, bída, Mengele... Dočetla jsem jen ze setrvačnosti.
Nejsem velký fanoušek současných knih o holokaustu, nicméně jsem ji zkusila.
Velmi mě zaujala struktura knihy, která může na začátku komplikovat vyznání se v postavách a ději, nicméně posléze pro mě čtení velmi zpestřila a držela mou pozornost. Dále je nutné podotknout, že podle mého hlediska není tato kniha pro každého. Ženství prostupuje celou knihou a možná bych ho dala na první místo obsahu knihy, nežli obsah spojený s životem v koncentračním táboře - jak napovídá popis knihy. Což vnímám jako velkou škodu - zdá se, že spousta čtenářů očekává od knihy něco jiného.
Na knihu jsem se těšila, ale kniha mě zklamala. Dočetla jsem ji jen z donucení. Děj se nikam neposouval, přišlo mi, že čtu pořád to samé dokola. Skoky v čase mi vadily. Hodně jsem se na knihu těšila, ale veliké zklamání.
Kniha by to byla dobrá, kdyby mi sedl ten způsob vypravování. To se ale nestalo. Před, po, teď, předtím a teď zároveň... Přišlo mi to hrozně zmatené. Kdyby byly kapitoly koncipované nějak lépe a uspořádány smysluplněji, bylo by mé celkové hodnocení knihy a pocity z ní úplně jiné. Takhle jsem prostě rozčarovaná. Očekávala jsem něco a dostala něco jiného. Každopádně ty popsané hrůzy budu muset zase chvíli rozdýchávat u nějaké jiné, oddechovější knihy.
Knihu jsem nedočetla. Ač mě to mrzí. Ale když čtu knihu, chci se na ní těšit, chci o ní přemýšlet a ve volných chvílích po ní dychtivě sáhnout, abych se dozvěděla "co bude dál". Ve třetině této knihy se z tohoto těšení stala spíš povinnost a nutkání "musíš to dočíst" .... a když v polovině knihy toto nutkání nepřestávalo, tak jsem to zbaběle vzdala. Přepínání časů a vypravěčů, mě, ač s retrospektivou nemívám problém, vyloženě štvalo. Příběhy mi přišly místy až "vymyšlené" ne-li připrabvené. Ač se jedná o velice choulostivé téma, necítila jsem v autorčině podání žádné emoce a čtení nakonec vzdala. Možná se k ní někdy později vrátím, ale jen z principu, že nechci nechat knihu nedočtenou..
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Josef Mengele porodní asistentky Lodž
Autorovy další knížky
| 2020 |  Porodní sestra z Osvětimi |
| 2021 | Mé přítelkyně z Ravensbrücku |
| 2022 | Nikdo ti neuvěří |
Kniha Porodní sestra z Osvětimi je v
| Právě čtených | 62x |
| Přečtených | 1 298x |
| Čtenářské výzvě | 460x |
| Doporučených | 30x |
| Knihotéce | 531x |
| Chystám se číst | 520x |
| Chci si koupit | 120x |
| dalších seznamech | 13x |
Kniha je psaná takovým hektickým způsobem a člověk se v tom ztrácí. Ale přesto hodně velmi emotivní knížka. Myslím, že žádného čtenáře to nemůže nechat v klidu. To co se v koncentračních táborek dělo si nikdo z nás, kdo nezažil, neumí ani náhodou představit a osobně ty lidi obdivuji jakou měli sílu.