Pohádky (19 jiných pohádek)

Pohádky (19 jiných pohádek) https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156356/bmid_pohadky-19-jinych-pohadek-wck-156356.png 4 23 6

Podle vydání z roku 1928 (Nakladatelství Fr. Borový v Praze) Obsahuje pohádky: O neposlušných kozlatech O koze O třech sestrách Divotvorný meč Moudrý zlatník Jak Jaromil ke štěstí přišel Orel, slavík a růže Potrestaná pýcha Bratr a sestra Spravedlivý Bohumil Chudý a boháč O Nesytovi O chytré princezně Tajemný pás O labuti Zlá matka O černé princezně Tři zlatá pera O třech zakletých psech O zlatých zámcích Kdo je hloupější... celý text

Přidat komentář

Hakate
04.09.2022

Pohádky od Boženy Němcové mám velmi ráda. V mé knihovničce měly čestné místo v několika vydání. A toto bylo jedno z nich.
Krásné pohádky, ty nejznámější, i ty méně známé.

Kontryhelka
05.01.2022 5 z 5

Perfektní a nádherné. Zlatý poklad naší tvorby.


Renncha
09.02.2019 5 z 5

Moje nejoblíbenější dětská kniha, pohádky jsem milovala a nyní se těším až budu také číst mému dítku :)

tereija
12.09.2018 4 z 5

Docela jsem se bála, ale byly to pěkné příběhy.

Xena011
27.02.2016 5 z 5

Krásné pohádky, které patří k dětskému věku každého z nás.

trudoš
12.10.2015 3 z 5

Zpočátku u mě převládalo nadšení, protože redakce zachovala zvukomalebnou staročeštinu, takže kromě poetiky pohádek jsem si užíval i krásu čtení samotného. Hlavně stavba vět na odstavec dva, to je pastva pro moje oči. Jenže brzy jsem narazil na problém náboženského podtextu – Božena Němcová pohádky přizpůsobila době, takže většinu nadpřirozeného patosu má na svědomí katolická propaganda. Popelka nechodí na ples, ale do kostela, maminka hrdiny není zakletá v koně, ale je to její očistec a tak dále. Není to nijak hrozné, ve většině případů jde o detaily, přesto mi to docela lezlo krkem.
Druhá slabina knihy se projevila až po nějaké době, kdy jsem zjistil, že pohádky začínají být ukecané a dějově podobné. Rozšafné popisy kulis jdou často na úkor zápletky, která by šla bez problémů zkrátit na polovic. Častokrát jsem se přistihl, že než uběhla polovina příběhu, nejen, že jsem ztratil přehled o tom, jak začal, ale vlastně mi začalo být i jedno, jak skončí. A děti usnuly už při druhé větě.