Pochoutka
Muriel Barbery
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24683/bmid_pochoutka-4T0-24683.jpg
3
147
25
Hrdinou příběhu je největší kulinářský kritik na světě, papež gastronomie, král velkolepých hodokvasů. Zítra zemře. Ví to a není mu pomoci. Na prahu smrti hledá chuť, která mu vězí hluboko v srdci, chuť pocházející z dob jeho dětství nebo dospívání, jakési osobité a úžasné jídlo, které — jak tuší — má mnohem větší cenu než všechny gurmánské hostiny, jichž se kdy účastnil. Proto vzpomíná. Tiše, občas ale i zběsile proplouvá cestami své chuťové paměti, noří se do hrnců svého dětství, kráčí po plážích a zahradách, prochází pláněmi vůní, aromat a esencí, znovu v představách okouší různé druhy zvěřiny, masa, ryb i prvních alkoholů svého života... Vzpomíná — a nenachází. Stále ještě ne.... celý text
Přidat komentář
Kniha je myslím prvotinou autorky a do jisté míry se mi zdá lepší než u nás dříve vydaná kniha - S elegancí ježka. Vypovídá o jistém guru gastronomie, třeba jako u nás pan Mauer :-). Pro lidi, kteří jsou zároveň fanoušky kulinářství, kteří jsou gurmány, dokáží vychutnat fantazii jídel, zažít ty pocity slasti z vůní, chutí, znají ty pocity, když ochutnají něco skvostného, mimořádného, tak do toho. I nad jídlem se dá filozofovat, pokud se nedíváte na pořady typu Babicovy dobroty, Jste to co jíte :-), Prostřeno...... I tady dojdeme k poznání /jako ve výše uvedené druhé knize/, že to co vypadá velkolepě nás nemusí navždy uchvacovat a že někdy méně znamená více atd. Nakonec obyčejné koblihy uspokojí i ten nejmlsnější jazýček. Ale spíše to lze vnímat, že v hodinách balancování na hraně života a smrti hledáme ten záchytný, pevný bod, bezpečí a to je většinou dětství, kdy jsme hýčkáni rodiči, prarodiči.Tak to celé vnímám já. Dílko je poměrně krátké, delší bude zamyšlení nad ním. Pokud by se někdo chtěl kochat jídlem, pak směle doporučuji mnohem úchvatnější dílo - Čtvero ročních období v Basilicatě. Tak dobrou chuť.
Bavilo, akorát jsem u čtení měla děsný hlad... A na S elegancí ježka to z mého pohledu nemá...
Opravdu vtipný závěr. Ale S elegancí ježka se nedá rovnat. Určitě dobrá kniha pro toho, kdo má rád jídlo ;)
Pochoutka mě "chytla" víc, než S elegancí ježka. Cesta proti proudu (nejen) času prostřednictvím chutí je dobrý nápad.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  S elegancí ježka |
| 2021 |  Růže sama |
| 2009 | Pochoutka |
| 2019 | Život elfů |
| 2023 | Nesčetně hvězd |
Kniha Pochoutka je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 208x |
| Čtenářské výzvě | 37x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 115x |
| Chystám se číst | 50x |
| Chci si koupit | 6x |
Víc než příběhem je tato kniha konfrontací s osudovou situací. Je napsana umným, vytříbeným stylem vršícím slova jedno za druhým v opulentní věty, vlastně taková slovní ekvilibristika. O jídle vypráví s velkou rozkoší a fantazií, ale snad až přílišnou sofistikovaností (mimochodem myslím, že překladatel/ka odvedl/a skvělou práci) je to příliš umělé a vykalkulované vyprávění. Obdivuji vytříbenost, ale nedaří se mi ponořit, angažovat se, prostě prožívat. Pokud Pochoutku vnímám jako potěšení z jazyka, pak si ji mohu určitým způsobem užít, ale vracím-li se k ději, nemůžu si pomoct, zdá se mi přepjatý a v některých okamžicích (výpověď dekorativní sošky například) strojený. A závěr je určitě vtipný svým paradoxem, nicméně můžeme skutečně dojít vykoupení skrze cokoliv jiného (velkého či malého, vznešeného či ubohého) než jsme my sami? Nemyslím ...