Vysoké okno

Opět ne četba, ale poslech ve skvělém rozhlasovém zpracování. Toto byla právě detektivka, u které jsem si plně uvědomil (díky poslechu v podstatě za sebou) návaznost Škvoreckého Pivoňky na Chandlerova Phila Marlowa.

Skvělý poslech audia se sympaťákem Marlowem. Baví mě jeho myšlenkové pochody. Ochránce žen a smysl pro objasnění pravdy a spravedlnosti.

Moc fajn poslech na ČRO, sice natočeno takovým zvláštním stylem, ale moc mě to bavilo. Marlow je velký sympaťák 30. let

S Philem vždycky ráda trávím čas. Tentokrát dokonce mluvil hlasem Petra Lněničky.
Samozřejmě byl zase cynický, znuděný a občas opilý, ale kromě toho k němu patří i silný smysl pro spravedlnost.

Do čtení této knížky bych se nepustila, ale když něco načte Petr Lněnička, poslouchala bych téměř cokoli :) Jeho předčítání má jedno úskalí, krásně uspává, takže jsem si díly musela opakovat, nevadilo to. A ráda jsem se takto seznámila s proslulým detektivem.

Poslechnuto na Českém rozhlase v podání Petra Lněničky. Klasická detektivka s detektivem Philem Marlowem.

Četba na pokračování na ČRo.
Phila Marlowa jsem objevila již v době svého mládí, kdy nebylo těžké přijít mu na chuť, když tady mnoho kloudného ke čtení nebylo.
Miluju ty jeho střelená přirovnání, jako např. vykutálení jako golfový míčky.
Podání P. Lněničky bylo velmi přiléhavé.

Audiokniha Čro. Druhá kniha od tohoto autora a bohužel mě to podruhé nebavilo. Do čtvrté kapitoly to šlo, pak jsem se začala ztrácet, až jsem se úplně ztratila. Několik kapitol jsem se vrátila a poslouchala podruhé, ale přetržená nit už se mi nepodařila navázat. Nuda, omáčka, moc postav... takže jsem to vzdala.

Bohatá stará dáma, zlatá mince a lidé kolem ní... Další z detektivek s Phil Marlowem.
Vyslechnuto na ČRo Dvojka v podání Petra Lněničky.

Pro Chandlera typická detektivka s pomalým dějem, slovními hříčkami a slovním balastem. Zvláštní, že mi to nevadilo. Dokreslovalo to atmosféru a bylo to zajímavé nahlédnutí do atmosféry Los Angeles (Pasadeny) čtyřicátých let.

Další pátrání mého oblíbeného Phila Marlowa ve skvělém podání Petra Lněničky. Byla to paráda.

Vyslechl jsem si tuto audiolahůdku na mujrozhlas.cz v podání Petra Lněničky. Marlowe používá přesně ten typ mluvy a sarkasmu, který miluju. Bylo tam tedy požehnaně mrtvol ale tak nějak "příjemně", žádná severská psychodramata. Moc se mi to líbilo i díky tomu přednesu.

Chandler klame tělem. Je to sice detektivka, ale hlavní předností je to, jak je napsaná, ten jazyk a popisy míst, situací a osob plus specifický humor dávají příběhům Phila Marlowa další rozměr nad úroveň běžného detektivního čtiva. Škoda toho překladu, moc se nepovedl, nebo spíš skoro vůbec. Třeba se v budoucnu někdo najde, aby Vysoké okno znova přeložil.

Nejlépe si odpočinu u dobré americké detektivky, zvláště po takových knihách jako Česká cesta z covidu...

Phil Marlowe mě opět pobavil, a to se zrodil už před osmdesáti lety.
Proto ho nejde srovnávat se současnými super detektivy ( také skvělými)

drsná škola za vosumdesát ).

Autora, z něhož smíme být na rozpacích, opět vynáší na piedestal autor, z něhož smíme být na rozpacích o to víc (Škvorecký).
Po dočtení sedmera románů s Philem Marlowem (víc jich naštěstí není) bych stěží vybíral nejlepší, zato snadno ten nejméně nudný (Sbohem buď, lásko má).
Vysoké okno leží kdesi níže. Rámují-li ho dialogy, pak jalové, tónují-li ho popisy, pak zdlouhavé. Jakoby Chandler naostro psal rovnou to, co mu slina na jazyk nesla, bez sebekritiky, prostě aby řádky nabíhaly, děj se co děj slabého a trapného.
To pravé okno, kterým by oba literáti rádi nahlédli do světa velkých romanopisců, je opravdu nedosažitelně vysoko. 16/22

Možná jsem už poněkud přephillovaná, ale tentokrát mě to nějak nebavilo, ba dokonce mi to i připadalo jednak zmatené a jednak moc na efekt v tom smyslu, že všichni jsou proti mazanému Phillovi zkrátka ubožáci... Dám si od něj chvíli pauzu. ;)

S Phillem Marlowem po Západním pobřeží - další etapa mé nostalgické čtenářské výpravy. Případ se zmizelým dublonem ani podruhé nezklamal, starou sbírku z knihovny vyhazovat nebudu. Naopak, i tentokrát musím potvrdit spokojenost s autorovým originálním stylem. Nějakou tu zvláštnost a nesrovnalost však nacházím. Marlowe má (stejně jako další podobné typy hrdinů) tu a tam po různých úřadech rozmístěny docela dobré přátele, přičemž žije samotářsky a žádné přátelské vztahy neudržuje, na to si opravdu potrpí (asi jde o staré kámoše z mateřské školy). Nebo (jeho i policistů) dlouhé vykecávání a prozrazování podrobností vyšetřování (chápu, že to je určeno hlavně čtenáři, aby lépe pochopil krkolomnou konstrukci děje). Ale to mi ubírá jen málo na celkové spokojenosti, ta se udržela někde těsně pod maximem. Moc rád z Chandlerových knih cituji, posílám dál pár perliček.
85 % (aktuálně 187 hodnocení, 84 %).
…
„Ty, Dele, ten chlápek tady říká, abys to přivřel! Chceš mu dát přes hubu?" Zavrzala židle, rádio přestalo, jako když utne, a tlustý muž s pichlavýma očima se objevil za blondýnkou, odhodil ji jednou rukou z cesty a vystrčil na nás obličej. Potřeboval oholit. … Rozkročil se pevně ve dveřích, vtáhl nosem hvízdavě trochu vzduchu a řekl: „Koukejte vymáznout. Zrovna sem přišel vod voběda. Voběd stál za pendrek. Nikomu nedoporučuju, aby se na mě vytahoval." Měl opici, ale takovou, jaká se získá jen tvrdým tréninkem.
…
„Jedna věc se mi na tomhle podniku zamlouvá," řekl jsem, „totiž že tu je všechno přesně jako v knize. Polda u vrat, černá huba u vchodu, šatnářky a prodavačky cigaret, tlustý, olezlý, smyslný žid s vysokou, urostlou znuděnou sboristkou, dobře oblečený, zkárovaný a strašně sprostý bafuňář, který nadává číšníkovi, mlčenlivý chlapík s bouchačkou, majitel podniku s hebkými šedivými vlasy a manýrami z kýčařských filmů a teď vy - vysoká tmavovlasá zpěvačka s přezíravým úsměškem na límci, chraplavým hlasem a jadrnou mluvou."
Řekla: „Vážně?", sevřela cigaretu mezi rty a pomalu vdechla kouř. „A co ten fórista čmuchal, který hýří loňskými frky a poťouchlými úsměvy?"
…
Nějaká dáma, zřejmě docela pěkně napařená, pěla z plných plic píseň o Frankiem a Johnnym hlasem, jemuž ani všechna ta whisky na půvabu nepřidala. Hluboký mužský hlas na ni zařval, aby držela hubu, ale dáma zpívala dál a pak bylo slyšet rychlé a rázné kroky, plesknutí a zakvičení, a posléze zpěv zmlkl a baseballový zápas pokračoval.

P.S.
Na aukci v USA se 22.1.2021 prodal vzácný zlatý dublon z roku 1787 za 9,36 milionu dolarů (200 milionů Kč), což je podle aukční síně Heritage Auctions nejvyšší cena, jaká kdy byla v dražbě za minci zaplacena. Informovala o tom agentura AP. Takzvaný Brasherův dublon patří mezi numismatiky k nejvíce ceněným sběratelským kouskům, existuje totiž jen sedm kusů.
"Brasherovy dublony jsou pro sběratele mincí a znalce něco jako svatý grál… Jde o nejslavnější minci, po níž všichni touží," uvedl viceprezident texaské aukční síně Todd Imhof.
(zpráva ČTK)