Poslední útočiště
Raymond Chandler
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26330/bmid_posledni-utociste-12l-26330.jpg
4
83
15
Výbor z detektivních povídek Chandlerových, který dostává český čtenář do rukou, seskupuje dvanáct příběhů, jejichž hrdiny jsou sice různí soukromí detektivové, mají však vzácně jednotný, typicky chandlerovský charakter: jsou ochránci slabých a napadených, jsou to nepodplatitelní a neohrožení vykonavatelé spravedlnosti, muži bojující proti korupci v jakékoli podobě. Všímají si anomálií života kolem sebe a vyvozují z toho důsledky. Jsou často posledním útočištěm ztracených a pronásledovaných. Příběhy zavádějí čtenáře do nejrůznějších prostředí na Floridě a v Hollywoodu. Stejně jako ve svých románech projevuje se v nich autor jako vážný spisovatel, jemuž nejde jen o předem danou logickou konstrukci a postupné dedukce skryté či zřejmé. Je na nich patrna práce s jazykem, mají promyšleně stavěné dialogy. Chandler v nich vytvořil celou galerii originálních postav. Také jeho přímo barevná vize města a popisy přírodních jevů jsou mimořádně sugestivní. Úvod k výboru tvoří Chandlerova známé esej Prosté umění vraždy, autorské zamyšlení nad uměním detektivního románu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 1976 , OdeonOriginální název:
The Simple Art of Murder, Killer in the Rain, Trouble is my Busines ,Smart - Aleck Kill , 1972
více info...
Přidat komentář
Na mne tam bylo přehnaně moc whisky, to se přece nedá vypít. Asi to není kniha pro mě, protože některé příběhy jsem nepochopila. Většinu. Ani nevím, proč jsem to dočetla.
Poslouchal jsem jako audio.
Neuvěřitelně vyrovnaná sbírka kde snad žádná povídka není horší než ostatní, jen některé jsou o chlup lepší. Doufal jsem že aspoň v jedné povídce narazím na Marlowa a i když zde jeho jméno nepadlo je zřejmé že spousta hrdinů v knize jsou vlastně jím, i když s jiným jménem - stejně ostrý humor a stejný vztah k ženám i whisky.
S názorem na úvodní esej se zcela ztotožňuji s uživatelem Francoa.
Nejlepší povídka je dle mého "Perly jsou jen pro zlost" které se nesou v dosti nezvyklém veselém duchu.
Whisky, ostří hoši, soukromá očka, dámičky, tabákový dým, kabarety, zaplivané pajzly, mrtvoly, krev, modřiny, rány, podrazy i rytířství. A znovu whisky. Tak hezky se o tom čte z bezpečí teplého, měkkého domácího útočiště!
Nevím, jestli je to stylem autorova psaní, překladem nebo mnou, ale po přečtení každé povídky bych nedokázala říci, jaké bylo rozuzlení...
Chandler je na rozdíl od Hammetta víc literatura a vyřešení případu tak nějak "spadne z nebe".
Otec soukromého detektiva Phila Marlowa Raymond Chandler nám v povídkové sbírce Poslední útočiště představuje plejádu svých dalších drsných hrdinů, z nichž někteří se slavnému očku podobají jako vejce vejci (Steve Grayce, John De Ruse, Tony Reseck nebo John Dalmas), jiní k němu mají už o něco dále, když už ne svým naturelem, tedy rozhodně svým postavením a zázemím (Walter Gage, Ted Malvern, Sam Delaguerra, Ted Carmady, Pete Anglich). Všechny kousky do jednoho se pak vyznačují barvitým vylíčením světa „hráčských doupat, ilegálních výčepů, předměstských hotýlků a brlohů, filmových herců, vyděračů a gangsterů, ale i úplatných městských a policejních úředníků a činitelů společenské smetánky“. Whisky teče proudem, cigarety na spodním rtu jsou povinnou výbavou, stejně jako tvrdé pěsti a nějaký ten luger v podpažním pouzdru. Chandlerovy příběhy nejsou uhlazené, nablýskané, vyfešákované, ani nehýří pouťovými barvami. Hraje se drsně a často pod úrovní pasu. Vyvrcholení rafinovaných zápletek jsou překvapivá a nikdy nehladí proti srsti. Asi nejvíc mě dostal „Král v žlutém rouše“, ale vlastně žádná ze zde uvedených Chandlerových povídek není marná nebo nezajímavá.
Výborná klasická americká detektivní reaalistická tvorba. Při čtení některé z povídek si možná řeknete: Cákryš, to mi něco připomíná! A budete mít recht. Jedna z povídek se rozhodně nebude líbit dnešním utlačovaným a těm, kteří na tom profitují z cizích peněz. Doufám, že kvůli tomu nebude kniha zakázána (což je ovšem dneska klidně možné).
Jakmile uzříte v názvu povídky slovo perly, zbystřete. Následuje totiž (dle mého) opravdová lahůdka.
Velice dobrý je doslov Tomáše Korbaře.
V době vydání této knihy nebyl pracovník Klubu čtenářů odpovědný za správnou ideologii dostatečně ostražitý a nás čtenáře tím potěšil. Ačkoliv kniha byla vydána i pro onu dobu v neobvykle vysokém vydání byla takřka okamžitě vyprodána. A zmizela i z veřejných knihoven, byť za pokutu vyšší než její původní cena. Už to samo o sobě je dobrým doporučením pro případné čtenáře.
Mam rád kriminální příběhy s detektivama - drsnejma týpkama, co nejdou pro ránu nikdy daleko a kde je každej příběh provoněn whiskou, tabákovým kouřem a střelným prachem. Tak nějak to k tomu patří.
Čtivé detektivní povídky odehrávající se převážně koncem 30. let minulého století v Chicagu nebo tam někde. Při čtení jsem si je představovala, jako kdyby to byl starý črnobílý americký film.
Velmi pěkné povídky, které jsem četl již několikrát.Některé autor předělal na román a zfilmování změnilo hrdinu na Phil Marlowa kvůli popularitě.Trochu mi autor zklamal svou esejí Prosté umění vraždy, kde se vytahuje jak tričko a pomlouvá ostatní autory detektivek. je pravda, že psal velmi dobře (námětů moc neměl), ale je mnoho dalších dobrých.
Od těchto povídek by se měl Chandler začít číst, teprve pak se "narodil" Phill Marlowe.
Po přečtení knihy 3x Phill Marlowe jsem čekala víc. U některých povídek celkem stejné schéma, většinou nechybí záhadná žena, vševíce od detektivních příběhů se více čekat nedá.
Štítky knihy
Část díla
- Horký vítr 1938
- Král v žlutém rouše 1938
- Maléry jsou můj denní chleba 1939
- Nevadský plyn 1935
- Opona 1936
Autorovy další knížky
| 2011 |  Hluboký spánek |
| 1967 | 3x Phil Marlowe |
| 1965 | Dáma v jezeře |
| 1976 | Poslední útočiště |
| 2012 | Vysoké okno |
Kniha Poslední útočiště je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 114x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 140x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Raymond Chandler je typickým představitelem americké "drsné" školy. V tomto výboru čtenářům představuje celkem 12 povídek + úvodní esej "Prosté umění vraždy". Mohu s radostí konstatovat, že všechny uvedené povídky jsou vysoce nadprůměrné úrovně, žádná není vyloženě slabá. Hrdiny jsou vždy soukromí detektivové, kteří neohroženě a všemi dostupnými prostředky bojují za prosazení spravedlnosti. Jednotlivé příběhy jsou pak situované do nejrůznějších amerických prostředí, které autor velmi barvitě líčí. Celá povídková sbírka nese originální a nezaměnitelný Chandlerův autorský rukopis, který se vyznačuje logickou konstrukcí, výbornou charakteristikou postav a promyšlenými dialogy. Rozhodně doporučuji.