Dáma v jezeře
kniha od: Raymond Chandler
Phil Marlowe série
< 4. díl >
Tentokrát si detektiva najal obchodníček, aby pro něj vypátral jeho zmizelou ženu. Popsal ji jako mladou blondýnku, která je tak trochu živel – je totiž kleptomanka a nymfomanka. Během dvou dnů narazí naše očko na dvě mrtvá těla, ale není si jist, jestli ho některé vlastně vůbec zajímá. Za to ho totiž jeho klient neplatí. Jenže odhalený rozvod po mexicku a svatba s gigolem ho nenechávají v klidu. -- zdroj: www.pitaval.cz --... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 1965 , Mladá fronta
Originální název:
Lady in the Lake , 1943
více info...
Komentáře (35)
Komentáře 35 Recenze 1


Výborná detektivka. Phil Marowe je takový naoko klidný, ale má skvělé dedukční a svérázné vyšetřovací metody.
Poslouchala jsem audioknihu, a jak píše Alma-Nacida, člověk, který ráčkuje, by opravdu knihy neměl načítat!


Starý dobrý Phil Marlow!
Není snad jediný případ, u kterého by nedostal pořádně na budku, ale i tak je to frajer ;-).


Moje první setkání s panem Chandlerem a určitě ne poslední. Moc mě baví jeho slovní obraty. Detektivka je to průměrná, ale postava detektiva Marlowa děj pozvedává výš.


Poslouchal jsem jako audioknihu. Název knihy mi přišel jako dost velký spoiler, ale ono se to jen tak trochu tváří. Jak jsem psal u minulého dílu, je tu cítit určitá šablona, ale v této epizodě se mi zdá, že ji autor vytěžil do maxima. Marlowe vezme případ, při řešení se zaplete do jiného a čtenáři je zcela jasné, že oba případy musí být propletené... Ale tady je to propletené opravdu dobře :)


Pokračuji v mé opakovací anabázi, průměrné tempo jeden Marlowe za měsíc. Tohle je pátá zastávka, beru to na přeskáčku (zatím jsem si s úspěchem zopakoval Případ naruby, Sestřičku, Hluboký spánek a Sbohem buď, lásko má). Spolu s hlavním hrdinou se znovu dostávám mezi skvěle charakterizované figury a figurky, nasávám vůni a chuť západního pobřeží válečných čtyřicátých let a užívám si, na Chandlera neobvykle promyšlený, detektivní příběh. Jenže tentokrát poprvé s přibývajícími stránkami pátá hvězda bliká, slábne a bledne. Setkání a dialogy se občas podivně protahují, ostré postřehy a vtip jsou nahrazovány zvláštní potměšilostí… a hvězda je pryč…
Ne, nakonec ji vracím, zařídily to nečekané dějové kotrmelce, co předváděly mizející a objevující se tři Grácie - Crystal, Muriel a Mildred.
90 % (220 hodnotících je právě na průměru 85 %).
…
Smutně pokračoval: „Jenomže, víte, jak to chodí v manželství - v každým manželství. Nějakej čas to dělá dobrotu, a pak chlap jako já, obyčejnej parchant chlap jako já, začne mít trhání na nějaký maso. Na nějaký jiný maso. Je to asi sviňárna, ale tak to je.“
Pohlédl na mě a já prohlásil, že tuhle myšlenku jsem už slyšel z úst jiných filosofů.
…
Slečna Fromsettová si sedla do křesla, přehodila si nohu přes nohu a rozhlédla se po cigaretách. Jednu našla, zapálila si ji pomalým, nedbalým ornamentálním gestem a smutně se usmála někam do kouta ke stropu.
…
„Policejní služba,“ řekl skoro něžně, „je sakra problém. To máte skoro jako s politikou. Vyžaduje nejlepší lidi, a není v ní nic, co by nejlepší lidi přitahovalo. A tak musíme pracovat s tím, co seženeme - a seženeme tohle.“...
…
V dřevěné lenošce, s nohama zapuštěnýma do prken, která vpředu a vzadu přečnívala jako lyže, seděl nějaký muž. Hned vedle pravé nohy měl plivátko, tak velké, že by se do něho dala stočit hadice.


Poslouchala jsem jako audioknihu. A budu nekorektní, ale myslím, že lidé s vadou řeči by načítat audioknihy asi neměli. Jinak co se týká děje, je to celkem průměr, Phil je prostě Phil, musí dostat nějakou tu ránu a být trochu sváděn a trochu využit nějakou tou kostí, že. Bohužel když člověk přečte tolik detektivek, tak ho už hned na začátku napadne možnost záměny blondýny A za blondýnu B, no... Ale zase je to klasika, že jo, takže by to byly asi tak dvě a půl hvězdy.


Myslím, že mé první setkání s panem Marlowem ..dle doporučení zde z DK. A vůbec to nebylo špatné setkání. Většinu času mě doprovázel na rehabilitacích (zápěstí, brusle, tematicky se to hodilo k většinu času potlučenému detektivovi, ale zpět ke knížce ;)) Pravda celou dobu mě trošku iritoval Philův "povznesený" styl, něco mezi sarkasmem, ironií, procítěnou frajeřinou, divadlem, statečností a přímočarou logikou. Úplně to nebylo moje kafe.
Celkově jsem se bavila dobře, zápletku jsem odhadla hned ze startu a výsledný propletenec taky nebyl neočekávaný. Raymond Chandler své postavy napsal velmi živě, takže jsem si s chutí prožila příběh jak kolem Koloušího jezera, tak ve světlech velkoměsta (až jsem si stírala pot z tváře a nechávala se kolébat hlukem rachotícího L.A., chladila boule a modřiny). Mezi pátráním a tvrdými střety s pěstmi i realitou spousta poezie, oku i uchu lahodící popisy krajiny jako milé překvapení. A jestli bude příležitost, určitě se ještě s Philem Marlowem setkám ;)
P.S. velmi pěkný doslov Josefa Škvoreckého..doporučuji !!!
"Jel jsem dál mezi žulovými masivy a mezi loukami porostlými hrubou trávou, kde se pásly krávy. Všude stejně křiklavé pantalóny, kratičké šortky a veselé šátky jako včera, stejný hebký vánek, zlaté slunce a vymetená modrá obloha, stejná vůně borovicového jehličí, stejné lahodné, chladivé horské léto. Ale od včerejška už uplynulo sto let, v čase něco vykrystalizovalo jako moucha v jantaru."


Než jsem začal číst tuto knihu, tak jsem si uvařil kafe, dal do něj lžičku slazeného mléka a navrch nalil blaňu ze skotské. Hned po prvních pár stránkách mi bylo jasné, že si porozumíme a prožijeme spolu pár hezkých chvilek. Phill Marlowe byl naoko klidný jak Méďa Béďa, ale v případě nutnosti ostrý jako samurajský meč Munenori San-mai Tiger Katana a paličatý jak beran. Dámy byly krásné, voňavé a hříšné jak Messalina. Některé navíc odhodlané porušit 5. přikázání.
Naprosto parádní klasická Hard-boiled fiction, která se rozhodně dá číst opakovaně.


Tak jsem se zamyslel, kolikrát jsem tuto knížku četl (vlastním 1. české vydání), prsty jedné ruky by mi asi nestačily, ale zase jsem si ji nedávno zopakoval a výsledek? Opět jasný, prostě lepší než dobré..


Soukromý detektiv v Los Angeles v období války je situace, která mi při čtení vyhovuje - zajímavé prostředí, spousta prominentů a s nimi souvisejících snah o ututlání průšvihů... při pátrání po zmizelé manželce můžete narazit na úplně jiné mrtvoly a zjistit, že věci nebyly a nejsou tak, jak měly být anebo jak si někdo přeje, aby byly.
Sice jsem v jednu chvíli měla pocit, že jsem se do příběhu pořádně zamotala, ale naštěstí se mi to úplně nepovedlo a nit jsem udržela až do konce. Nevím, jestli nakonec kniha skončila tak jak bych si přála, ale závěr byl rozhodně zajímavý... a vlastně proč ne.

Zvoľte znovu Jima Pattona za šerifa. Na prácu je už príliš starý........Moja najobľúbenejšia chandlerovka.


Četl jsem v angličtině. Nevím, jaký vliv to má na dojem z knihy, nicméně jsem o Americké tvrdé škole a Phillu Marlowovi hodně slyšel a na knihu se dost těšil. A byl jsem trochu zklamán, zejména koncem knihy, který se na můj vkus odehrál příliš rychle a zmatečně. Marlowe mi i tak celkem přirostl k srdci a nad ním a celým žánrem rozhodně nelámu hůl, a časem si něco dalšího rád přečtu.


Tuto útlou knihu padesát let starou jsem našla v bedně určené do sběru. Přivábilo mě jméno autora a hlavní hrdina Phil Marlowe, s nímž jsem dosud neměla tu čest. Svůj rest jsem napravila a příběh o mrtvole v Kolouším jezeře jsem zhltla jako malinu. Exkurz do USA v roce 1943, kdy policajti s nikým nejednali v rukavičkách a ženy byly svůdné a zrádné, rozhodně stál za přečtení.


Dle obliby a rychlosti přečtení nějaké knižní postavy jen profrčí rychlíkem, jiné slušně zaskočí na návštěvu, a pak jsou takové, co se k vám div nenastěhují. A to je frapantní situace, obzvlášť když zjistíte, jak jsou nudné a trapné. Jako tento Marlowe, kterého jsem do »přečtených« pracně vystrnadil až po 14 dnech. 28/17


Drsná americká škola. Tohle je ta nejryzejší detektivka na světě. A která ženy by nemilovala Phila Marlowa? Kdo nečetl Chandlera, neměl by číst žádné detektivky! Zákaz! Dokud nedostanete základ poctivé kriminálky, nemůžete číst žádnou modernu...ani severskou (před deseti - patnácti lety to byli asiati, kdo letěl ... :-))!


Doposud jsem od Chandlera četla čtyři "Marlowoovky" a musím zcela bez přemýšlení říci, že tato na mě zapůsobila asi nejvíc. Je napínavá (samozřejmě s přihlédnutím k roku, kdy byla napsána. Pochopitelně, srovnáme-li to s dnešními severskými detektivkami, je napínavost relativní) a čtivá. No a Phil Marlowe? Myslím, že už patří mezi mé oblíbené detektivy. Je přímočarý, sakrastický a klasický.


V této knize mi docela chyběly Chandlerovy klasické hlášky a sarkasmus hlavního hrdiny. Jinak celkem dobré.


Můj první Chandler a určitě ne poslední. Výborná detektivka s nezaměnitelným Marlowem, spoustou skvělých hlášek a řadou poctivých dobových bonmotů. Děj a zvraty už dnes po sedmdesáti letech tolik nepřekvapí, ale rozhodně stále potěší. Stejně jako atmosféra tehdejší doby, která má prostě své zakouřené kouzlo. A na to si ťuknem sklenkou ginu.


Skvělá a nejen napínavá, ale místy doslova zábavná kniha. Když už je níže polemika ohledně překladu: Četla jsem to v překladu Josefa Škvoreckého ze šedestátého pátého a byla jsem moc spokojena a vysmátá - je to jazyk a hlášky mé generace. Je ovšem pravdou, že překladatel si v případě ženské kozmetiky neporadil s výrazem coldcream - asi tehdejší naše realita neznala žádný takový krášlící výrobek. Ale kniha je to i po těch mnoha letech pořád výborná a ke čtení.


Rozpaky. Na jedné straně straně dobrý příběh a svérázný humor, na druhé opravdu místy rozvleklost a zašmodrchávání dějové linky. Není to prostě moje gusto, ale to je moje chyba, mám raději detektivky od A. Christie a podobných autorů. Věřím ale že pro jiné to naopak bude to pravé ořechové.


Vynikající bonmoty, postřehy, přirovnání, hrátky se slovy a větami. V úvodu je úplná smršť podobných slovních hrátek, až se člověk musí při čtení zastavit, aby je pobral. Později už jich samozřejmě není tolik, není v lidských silách podobně nastavené tempo udržet, ale přesto mají svou sílu a údernost. Problém zde je s příběhem, který je sice dostatečně zašmodrchaný, ale pokud u Koloušího jezera zastříháte ušima při jedné poznámce, bude vám jasno hned zhruba ve třetině knihy, a zbytek tak nějak prošumí, protože jste dostali až zbytečně silnou stopu. Ale i tak se dá pak v knize najít pár překvapivých zajímavostí, jež nám autor odhalí postupně a naservíruje nečekaně. Kniha mohla být kratší, přece jen mi chvílemi lezly na nervy skoro doslovné popisy situací, jež se odehrály v knize před chvílí, a Marlowe je opět někomu znovu do detailů reprodukuje. Velmi nadprůměrná knížka, kde jsem čekal poněkud silnější konec i propletenější zápletku vzhledem k onomu jasně danému náznaku ve třetině knihy, ale stále je to díky dokonalým situacím, popisům a hlavně „bonmotům“ velmi kvalitní dílo.


Chandler toho moc nenapsal, ale to co napsal, napsal mistrně. Tuto knihu jsem si koupil jako svou první chandlerovku. Vyšla tenkrát ve Smaragdu. Chyby se tehdy v textu nevyskytovaly a rovněž překlad je skvělý. Mám rád dobré detektivky, zvlášť když jsou psány s humorem, pro Chandlera typickým.


Četl jsem vydání z roku 1965, tedy první, překlad Josef Škvorecký, odpovědná redaktorka Hana Žantovská, a nestačím se divit: tohle že je špatně přeložená kniha? Tohle je, podle mého názoru, skvostně přeložená kniha! Válím ji po jazyku jako bonbón. Možná, že některá (tipoval bych porevoluční) vydání mají spoustu překlepů, ale toto rozhodně ne, a kromě toho má skvělý doslov. Nevím, zda se od Škvoreckého očekává dnešní slang – který je mi mimochodem mnohem míň srozumitelný než ten z doby, kdy jsem ještě nebyl na světě – nebo co, ale každopádně, nahlédnutí do originálu, což je otázka okamžiku (link je přímo ve Wikipedii) člověka přesvědčí, že „Ústřední detektivní kancelář“ je přeložena naprosto správně, v originále stojí Central Detective Bureau (což je myslím část losangeleské policie). FBI se u nás tehdy tuším překládala „federální policie FBI“, alespoň v Neronu Wolfovi to tak je. Fakt se divím, trochu smutně. [Později: To, čemu jsem se divil, bylo mezitím z komentářů smazáno.]


Četla jsem vydání z roku 1965. Skvělá detektivka, vynikající Škvoreckého překlad, požitek Dámu v jezeře číst.
Central Detective Bureau je FBI? Podivné, to by mě nenapadlo..
Štítky knihy
vraždy americká literatura USA (Spojené státy americké) detektivní drsná škola
Autorovy další knížky
2011 | ![]() |
1967 | ![]() |
1965 | ![]() |
1976 | ![]() |
2012 | ![]() |
Kniha Dáma v jezeře je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 400x |
Čtenářské výzvě | 16x |
Doporučených | 24x |
Knihotéce | 217x |
Chystám se číst | 54x |
Chci si koupit | 13x |
dalších seznamech | 1x |