Pevnost

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

podtitul: Zapomenutá bitva Pevnost se poněkud odlišuje od všech předchozích knih Bernarda Cornwella, v nichž autor obvykle líčí vlastní románový příběh zasazený do historického rámce. Tentokrát je tomu naopak a Cornwell popisuje románovou formou skutečnou událost z takzvané americké revoluce, tedy války Spojených států za nezávislost na Velké Británii. Neúspěšný útok, který podnikli povstalci v létě roku 1779 na nově zřízenou britskou pevnost Fort George na poloostrově Majabigwadusu v Penobscotském zálivu, dnes představuje poměrně málo známou epizodu z této války. Možná proto se jí také říká „zapomenutá bitva“ a mnozí Američané si jistě přejí, aby zůstala zapomenuta navždy, neboť znamenala nejhorší katastrofou amerického válečného loďstva v historii Spojených států před japonským útokem na Pearl Harbor. Přesto nakonec celá válka skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických. Autor líčí celou událost objektivně a střídá pohledy z obou stran konfliktu. Vydání první...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81336/pevnost-81336.jpg 4.463
Žánr
Literatura světová, Romány, Historické romány
Vydáno, BB art
Orig. název

The Fort, 2010

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Pevnost

Přidat komentář
cca
18.01.2020

Moje první kniha od Cornwella a rozhodně ne poslední. Až se divím jak dlouho jsem mu odolávala. Možná jsem udělala chybu protože jsem si od něho na úvod vybrala příběh zasazený do doby která pro mě není až tak úplně zajímavá, ale rozhodně nezklamal, protože po přečtení Pevnosti bych o válce za nezávislost přečetla klidně celou sérii.

Igor1311
07.06.2019

Mimo Sharpeovej ságy (a aká to bola sága) je Pevnosť moja prvá Cornwellova kniha. Je to podobné Sharpeovi, dokonca obdobia dejov sú si dosť podobné, taktiež Briti a ich vojenské kampane. Avšak v porovnaní so Sharpeom je Pevnosť čo sa týka deja pomalá, slabý príbeh, nič podstatné sa nedeje. Najviac mi absentuje silná hlavná postava (tu v podstate ani žiadna nebola). Námet deja vôbec nie je zlý, ale jeho uchopenie je iba priemerné. Určite som očakával omnoho viac. S Cornwellom sa však určite nelúčim a chystám sa na jeho ďalšie diela.


Francois17
24.03.2019

Skvělé, škoda, že to byla jen jedna knížka. Tohle období, by si zasloužilo celou sérii. Moc pěkná a zajímavá kniha. Byl jsem opravdu nadšen.

lampernaqui
19.03.2018

Bohužel knížka trpí hlavně tím, že se v ní nic pořádného nestane (oproti jiným autorovým knížkám). Chápu, že chtěl popsat jednu zapomenutou bitvu a tak to udělal. Ale já se musel hodně často nutit do čtení. Ke konci to samozřejmě bylo zajímavější, ale stejně mi Pevnost dala zabrat. Nechápavě jsem však sledoval, jak se obě strany do sebe pouští a jak jednoduše se dá vlastně prohrát, i když máte v ruce všechny trumfy. Nejhezčí pasáž si přidal autor sám - setkání dvou vůdců a jejich rozhovor.

OlafSveinsson
19.12.2017

Po pomalejším rozjezdu, kdy je potřeba vstřebat spoustu informací se příběh rozjede a nutí člověka číst dál. Každopádně zase jedna skvělá sonda do historie války za nezávislost, která, alespoň pro mě, není úplně prozkoumané území.

flanker.27
01.01.2017

Krásný příklad, proč při vojenském tažení musí mít jeden velitel konečné slovo a autoritu. Celá blamáž, v níž vyústila Penobscotská expedice, by mohla sloužit jako exemplární případ, jak nevést válku. Američané se stále dohadují, hlasují, nesouhlasí, pozemní síly nesouhlasí s tím, co chce námořnictvo, námořnictvo nesouhlasí s tím, co chtějí pozemní síly a výsledkem je, že Britové se můžou maximálně chechtat jejich neschopnosti a nerozhodnosti. Z hlediska románového možná trochu chybí dovyprávění osudu sourozenců Fletcherových, jinak to však bylo dobré čtení na svátky.

Peleus
07.10.2016

Ačkoli Bernard Cornwell nestraní žádné ze stran, mám dojem, že britská je mu přece jenom o něco bližší. Dělá to však jen v náznacích. Jediným momentem, kdy se na autora dá s pokývnutím hlavy ukázat, je tento, za mě sympatický, dialog vystavěný s lehkostí a umem, které slouží k autorově cti:
McLean se zasmál. "... mýlíte se, já jsem pouze věrný svému králi. A protože je tohle jeho země, král ode mě chce, abych ji pro něj udržel."
"Král by si ji mohl udržet sám, kdyby se rozhodl pro jiný způsob vlády, než je tyranie," řekl Wadsworth.
"To jsem nevěděl, že náš král je tyran,"poznamenal stále s jistým pobavením McLean. "Mám dojem, že vaši vůdci jsou bohatí lidé, statkáři, velkoobchodníci, právníci... Vaše povstání vedou samí boháči. Je tedy zvláštní, že tihle lidé se mají dobře pod tyranem a ještě se jim to nelíbí."
"Svoboda neznamená jen možnost podnikat, ale především možnost zvolit si vlastní osud."
"Přesto vám naše tyranie umožňuje mít v životě úspěch, nebo jinak řečeno, mít se dobře."
"Vy jste omezili náš obchod a uložili jste nám daně bez našeho souhlasu," řekl Wadsworth.
"Takže tyranie spočívá v tom, že vám neumožňujeme stát se ještě bohatšími. Je to tak?"
"Ne všichni jsou boháči," namítl popuzeně Wadsworth. "A jak víte, generále, tyranie spočívá v tom, že potlačujete svobodu"
"A kolik otroků si držíte?" zeptal se McLean.
Wadsworth měl chuť odseknout, že je to laciné popíchnutí, ale musel přiznat, že ho to skutečně zasáhlo. "Žádného," odpověděl upjatě. "V Massachussets není běžné držet si černochy." Přesto se cítil velmi nepříjemně. Věděl, že neargumentoval dobře, ale jeho protivník a nepřítel ho překvapil. Předpokládal, že se setká s nafoukaným a přezíravým britským důstojníkem, a místo toho seděl vedle zdvořilého muže, dost starého na to, aby byl jeho otec, který se navíc při tomto neobvyklém setkání choval velmi uvolněně.

stryko007
19.01.2016

Mohu jen doporučit, příjemný čtení

1