Patero kněh proti kacířstvím s některými dodatky

Nejrozsáhlejší Irenejovo dílo, Ἔλεγχος καὶ ἀνατροπὴ τῆς ψευδονόμου γνώσεως (Elenchos kai anatropé tés pseudonomú gnóseós, Odhalení a odmítnutí předstíraného, avšak falešného poznání), které je však známo mnohem více pod kratším latinským názvem Adversus haereses (Proti bludům). Dílo se nezachovalo celé v řeckém originále, ale z velké části v latinském, velmi doslovném překladu. Jak původní název naznačuje, dílo se skládá ze dvou částí. První se zabývá odhalením, resp. analýzou gnostické hereze. Tvoří obsah první z celkem pěti knih a jedná se o neocenitelný materiál pro studium křesťanské gnóze 2. století. Irenej se zde věnuje studiu valentinánů, teprve pak se věnuje samotné gnózi. Pojednává o Šimonu Mágovi, Menandrovi a postupně o všech vůdčích osobnostech gnostických škol: Satornilovi, Basileidovi, Karpokratovi, Kérinthovi, ebionitech, nikolaitech, Kerdónovi, Markiónovi, Tatianovi a enkratitech. Druhá část, odmítnutí těchto herezí, je obsahem dalších čtyř knih: 2. kniha odmítá valentiniánskou a markiónovskou gnózi za pomocí rozumu, 3. kniha z nauky církve o Bohu a Kristu, 4. kniha z výroků Ježíše Krista. 5. kniha se pak zabývá otázkou vzkříšení těla. V této části zastává nauku o vzkříšení těla a „smrtelnosti“ duše (proti gnostikům). Je jedním z raných milenaristů.... celý text