Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205749/bmid_papirova-mesta-y1S-205749.jpg
4
3708
3708
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns , 2008
více info...
Přidat komentář
Tato kniha se mi osobně nelíbila.Film(Paper towns) který dávali nedávno v kině tak jsem na to slyšela mnoho stížností a jsem ráda že jsem za to nevyhodila peníze.
Nebavilo mě to ani trochu, čekala jsem mnohem více. S námahou jsem to dočetla a jsem ráda, že už to mám za sebou. Jestli jsou i další knihy takové, tak dost dobře nechápu ten povyk okolo autora a jeho knih. knížku jsem měla z knihovny, kdybych si ji koupila, tak bych dost litovala peněz.
Ti, co v knize hledají nějaký poutavý, strhující příběh, jí s největší pravděpodobností po pár stránkách odloží, protože to je to, co v knize není. Kniha je dokonalá pro hloubku svých myšlenek. Je plná myšlenek, které čtenáře donutí přemýšlet o pohledu na svět, na lidi.
V mnoha směrech připomíná Aljašku, která je také spíše o přemýšlení o životě, a postava Aljašky může připomínat Margo a Q. Válečka. Ti čtenáři, kteří v ní budou hledat druhé Hvězdy, budou zklamaní, protože u Hvězd je strhující spíše síla příběhu.
Nevím čím to je , ale ani do jedné z knížek od Johna Greena jsme se nemohla začís... :( Opravdu by mě zajmalo jestli to je způsobek , kterým Green píše a nebo překlade. Papírová města jsme nebyla schopna ani dočíst do konce , protože jsem se u toho nudalia a nemohla se začíst...
mě osobně se knížka hrozně moc líbila. Vážně jsem si ji užila. Do té doby jsem nečetla moc knížek, takže tahle knížka ve mě vzbudila chut číst :D Mohu se zeptat, jestli neznáte nějakou další knížku s podobným dějem?opravdu se mi moc líbila
Knížku jsem dočetla pouze z důvodu, že mám potřebu každou rozečtenou knihu dočíst, i když mě zpočátku nechytne. Asi doufám v to, že na dalších stránkách se to změní..... To se bohužel v tomto případě nestalo. Naopak od děje ve Hvězdy nám nepřáli mi přišel děj nezajímavý a Greenovi knížky pro mě tímto skončili:(
Tak a je dočteno. A dojmy?
Knihu zhodnotím tak, jak by to udělal Q. Tak za 1. je knížka velmi poutavě napsaná a opravdu se dobře čte. A hlavně za 2. je to příběh o mladých lidech, ale ne jen pro mladé, i když možná hlavně pro ně. Ale také za 3. je knížka vtipná, každou chvíli jsem se při čtení musela usmát. Sice za 4. trochu kopíruje knihu "Hledání Aljašky", ale to neva. No a hlavně za 5. je tam spousta zamyšlení - Kdo jsem? Kdo je ona? Co je důležité? Je to pravda, nebo je to jenom moje představa? A to je za 6. právě na celém příběhu to pěkné.
Ale dost hodnocení ve stylu Q. Teď já. Mně se kniha líbila. Děj je psán z pohledu hlavního hrdiny a velmi lehce plyne. Já jsem se při čtení bez problému vžila do pocitů hlavních hrdinů, jejich pohledu na svět, jejich myšlení a rozhodování i váhání. Není to sice klasická "lovestory", ale já bych řekla, že se jedná o typickou Greenovku a doporučila bych ji všem, co mají rádi přemýšlivé příběhy a Johna Greena :-) .
Po přečtení Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky poměrně zklamání, přesto se kniha četla sama a jako oddechovka dobrý..:)
Koupila jsem si je na letišti, víceméně náhodou, protože jsem si knihu nechtěně zabalila do kufru a protože měly hezkou obálku. Ale pak jsem je začala číst, nečekala jsem nic a byla jsem překvapená.
Papírová města určitě stojí za to si přečíst a ideální místo na jejich čtení je pláž, koupaliště nebo louka. Krásná letní knížka, která je dobrodružná právě jako Správná pětka, po které se vám už léta stýská, jen je už dnes trochu trapné ji na veřejnosti číst. A pokud se ještě trochu hledáte, možná na cestě do Papírových měst najdete pár odpovědí, jakým směrem se vydat... http://monamarsalovacte.blogspot.cz/2015/07/papirova-mesta-john-green.html
Papírové děti se papírově bavily......Knihy Johna Greena mám moc ráda, i když je osobně nepovažuji za nějaký hluboký literární vrchol...tak přesto... je moc fajn když nějaký autor přitáhne k četbě mladé čtenáře a dokáže je zaujmout a to si myslím, že se Johnu Greenovi daří vrchovatě. Líbí se mi moc i řada docela zajímavých citátů a myšlenek které v každé jeho knize najdete a některé z nich se člověku vryjí do paměti opravdu hluboko. Teď mne tak hned napadá jeden...Stopy, které po sobě zanecháváme jsou až příliš často jizvy....Hodně pravdivé. Mohu osobně potvrdit.
Kniha má určitě myšlenku a celkovou atmosférou se liší od podobných knížek. Opravdu se mi líbí, jak John píše :) Úplně jsem se nezačetla, ale přesto mě kniha bavila. Číst znovu si ji asi nebudu, ale za přečtení stojí. ~
Od Papírových měst jsem si nic neslibovala. John Green mě totiž v minulosti nadchnul i zklamal a já tak mohla začít číst tenhle kousek s čistým štítem. Prvních několik stránek bylo těžkých. Děj neměl žádný spád, vztahy mezi postavami se mi zdály zamotané a tak nějak obecně mě to moc nebavilo. Po pár kapitolách se všechno změnilo. Skončila jsem ve čtyři ráno a navzdory tomu, že jsem měla v šest vstávat, jsem měla nutkání přečíst si to okamžitě celé od začátku.
Dle mého názoru jednoznačně lepší než Aljaška, která tak trochu postrádala děj, a možná dokonce i o něco lepší než Hvězdy, protože je nám čtenářům poněkud bližší. :)
Johna Greena mám ráda. Ráda čtu o lásce, dobrodružství, o lidském utrpení, ráda hledám skrytou myšlenku v jeho knihách. Celkově se mi líbí jeho filozofie.
Papírová města mě ale zklamala. Neříkám, že se mi knížka nelíbila ( jako nadšenec pro Johna Greena to říci ani nemohu), ale čekala jsem více. Chtěla jsem v knize najít skrytou myšlenku, chtěla jsem o knize ještě přemýšlet dlouho poté co jí přečtu, ale bohužel.
Příběh, metafory, zamyšlení nad životem, láska, smutek, nedočkavost, napětí... To všechno jsem chtěla a kniha to také MĚLA! Ale na Johna Greena a na jeho předešlá díla která jsem četla se mi to zdálo slabší...
I tak ale knihu hodnotím pozitivně, jelikož příběh se mi moc líbil!
kniha mě vůbec nezaujala. Už od první stránky jsem nebyla schopna se pořádně začíst a vlastně od začátku jsem si přála už poslední stránku. Prostě mě nebavila a vracet se k ní nebudu.
Papírová města byla oproti knize Hvězdy nám nepřály lepší - alespoň mně se víc líbila. Nepřijdou mi tolik profláklé jako Hvězdy, ale je v nich něco, co mě zaujalo. Ano, i ve Hvězdách mě bavil Greenův styl psaní a humor, ale tady mi jednoduše přišel lepší... :) Takže se v nejbližší době chystám na Hledání Aljašky a pak někdy na Kateřiny... :)
Kniha mě vůbec nechytla, koupila jsem si ji, abych zjistila co na Greenových knihách všichni mají a nějak jsem na to ani nepřišla. Nezáživné, obyčejné, nic extra. Přenechávám jiným nadšencům a já už se do další Greenovky pouštět nehodlám.
Moje první setkání s Johnem G. A rozhodně ne poslední - dnes jsem si celá nadšená odnesla z knihovny Příliš mnoho Kateřin.
John G. mě prostě dostal. Jeho styl psaní je upřímný, milý, člověku blízký, poutavý. A já mám nového oblíbeného autora! :)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Osobně mužu říct, že se Greenovi povedli jen Hvězdy nám nepřáli. Zbytek knih co jsem od něj četla se mi vůbec nelíbily. U pápírových měst byl začátek celkem ucházející ale konec žádný, žádně zadotistiučinění ale ani nějaký otevřený konec u kterého by se člověk mohl zamyslet. Třeba bude film lepší...