Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205749/bmid_papirova-mesta-y1S-205749.jpg
4
3708
3708
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns , 2008
více info...
Přidat komentář
Já mám z knížky rozpačitý dojem. Přiznám se, a nestydím se za to, že jsem knihu nepochopila. Ano, je zde spoustu vět k zamyšlení, citátů, atd., ale po přečtení knihy ve mě nezůstalo vůbec nic. Kniha je psána velmi čtivě, s nadsázkou, líbil se mě mírný humor, postavy, ale příběh moc ne. Navíc mě přišly všechny ty tři hlavní části k sobě nějak násilně přilepené, prostřední část mohla být více propracovanější. Prostě nenadchlo...
Co mě zde zaráží je jen to, že hodně lidí zde píše že kniha není o ničem, nebo že je příliš podobná Hledání Aljašky. Já si jen myslím, že spousta lidí bere tuto knihu jako oddechovku kterou může číst u televize, nebo rádia, ale to nejde, protože u této knihy se musí přemýšlet, v knize lze objevit více hlavních myšlenek a to mě právě baví, doporučuji všem, kteří rádi čtou těžké knížky a mají na to čas. Knihy od Greena mám moc ráda a přečetla jsem všechny :)
Po několika týdnech od přečtení dojem z knihy vymizel jako vůně laciné aviváže z čerstvě vypraného prádla. Margo mi přijde jako dost zajímavá postava. Tak zajímavá, že zmátla i samotného autora, který jí sám nedovedl tak úplně rozumět. Příběh poztrácel důležité kontury. Nemyslím, že Margo měla všechno a chtěla ještě víc, už kvůli dost divným rodičům to spíš vypadá na nějakou duševní poruchu, se kterou se nedokázala vypořádat a zasela svůj neklid ze svého papírového světa i do Quentina i čtenáře. Myslím, že za přečtení stojí právě kvůli Margo. Sám příběh mohl být vyprávěn asi s větší lehkostí.
Nejdříve mě kniha moc nenadchla. Po Hvězdách trochu zklamání. První a poslední část byla čtivá, prostřední část mě trochu nudila v porovnání z koncem, který mě naprosto odrovnal. Pointa celé knihy je velice promyšlená. Jsem ráda že jsem celou tu ,,nudnou'' část přelouskala a mohla si potom vychutnat ten netradiční konec. Jsem zvědavá na další Greenovky!
Knížku jsem před chvílí dočetla a musím napsat komentář ihned. *(Myslím, že celý můj komentář bude spoiler.)
Pořád nevím, co si mám o knížce myslet. Nejsem beznadějná romantička, ale tohle? Margo jsem si prostě od začátku nemohla oblíbit. Byla to prostě holka, co měla všechno, ale pořád jí to nestačilo. "Chtěla být prostě osou, kolem které se má všechno točit." A Q.? Bylo mi ho hrozně líto. Hnal se za svou představou. Dokonalou. Neexistující. A Margo ji rozbila. Samozřejmě poslední stránky se snažily vysvětlit její chování a ano měla jsem pro to pochopení - asi, ale stejně.
Hrozně mi vadilo, jak se Q. motal pořád kolem jediné stopy. Říkala jsem si, copak to Green nemohl líp promyslet? Stopy, které do sebe budou zapadat a budou čtenáře bavit. Věřila jsem v to, že Margo chce být nalezena. Ale že ji Q. nenajde, nalezne pouze další vodítko. Něco. Takhle to nemělo skončit. Nečekala jsem od knížky srdcervoucí happyend, to by nebyl Green. Bohužel jsem ale celou knížku měla pocit, že mi tam něco schází, jen jsem nedokázala poznat co.
Vyznění této knížky a poselství, které dává mi přijde skvělé, zvlášť pro teenagery, kterým je tato knížka primárně určená, nicméně na druhou stranu už od začátku jsem chtěla dát Q facku, za to, že je to takový uslintaný beznázorový týpek, který je zajímavý jen tím, že se zamiluje do úchvatné Margo a tím, že má kámoše, kterým to myslí o trochu více. Nejednou jsem se zasmála, to je pravda, ale mnohonásobně vícekrát jsem se nudila. Za mě nic extra, ale dalšího Greena zase někdy zkusím.
Nejsem velkým fanouškem tohoto žánru, ale Green mě baví. Přestože Paper Towns nejsou žádná bomba, dávám velké plus za žádné zbytečné natahování, plynulost děje a opravdu skvělou čtivost, kterou mě autor vždycky zaujme. Zasloužené čtyři hvězdičky.
PS: Jsem asi jediný komu se Papírová města líbila více než Hvězdy nám nepřály, že?.. :-)
Začínám mít trochu smíšené pocity ohledně spisovatele Greena. Když jsem četla Hvězdy, přišel mi jako jeden z nadějných spisovatelů moderní doby, poté co jsem ale dočetla tuto knihu, jsem přišla na to, že jsem se nejspíše zmýlila.
Už od začátku mě to nenadchlo, ale jelikož se držím své zásady - knihy dočíst vždy dokonce, vydržela jsem a knihu jsem celou přelouskala.
A teď k tomu co mě nenadchlo:
- stálé opakování celého jména slečny Margo R.Spieglmannové. Zbytečně to prodlužuje věty a po chvíli vám to začne pěkně lézt na nervy. :D
- I přestože je Margo jednou z ústředních postav, tak se vyskytuje v knize jen na začátku a na konci a je celkem nesympatická. A ikdyž je do ní Q zamilováný, hledá ji, strachuje se o ni, tak ho nakonec jen seřve??
Je toho mnohem více např. kamarádi Q - občas to bylo opravdu praštěné a nabité hloupými pubertálními vtipy.
A byla to celkem ztráta času (což u knih nikdy neříkám, tady to říct ale musím). - je to jen o hledání Margo Roth Spieglmannové. Margo a zase Margo a zase Margo...Margo Roth Spieglmannová
Na knížku člověk potřebuje svůj klid, ale stojí za přečtení! Je to netradiční příběh pojatý trochu jinak :) Co dodat? Doufám, že Quentin najde cestu k Margo a budou spolu.
Green je prostě skvělej!
Papírová města nejsou úplně 100% dílem a ve výsledku se mi líbila o něco méně, jak Hvězdy, zejména proto, že humor je pubertálnější, trefných životních mouder není ani zdaleka tolik a ani dějové to není taková síla, ale to jsem ani vzhledem k trochu odlišné situaci hlavních postav nečekal. Tempo popravdě trochu hapruje, především v prostřední části, ale knížka je pořád neuvěřitelně čtivě napsána a ani na minutu jsem nepřestal těšit, jak to nakonec dopadne. A konec mě nezklamal, byť jsem bych si ho přál o něco rozsáhlejší - zejména osud vedlejších postav mi přišel nedořešený. Na druhou stranu méně je někdy více a Green v závěru předal přesně ty myšlenky, které asi i tímhle dílem předat chtěl a opět dokázal to, proč jeho knihy mám tolik rád.
Asi jsem od knihy očekávala až moc. Greena mám moc ráda a tak jsem si říkala, že tohle bude určitě pecka.
No, ne tak docela. Mrzí mě, že se svezla do jeho dost silného podprůměru.
Vím, že celkově jeho knihy nemají zrovna akční děj, ale většinou mě při nich drží nějaká nepochopitelná síla a dosti fascinující myšlenky, ke kterým dojde hlavní hrdina.
Tady mě však nedrželo nic! Nejspíše bude chyba ve mě, že jsem neobjevila kouzlo této knihy, ale prostě mě nebavilo číst, jak zaláskovaný, z mého úhlu pohledu trochu vydlabaný, kluk hledá holku, ke které ho nic neváže a ona si ho prakticky vůbec neváží.
Jsem ráda, že zrovna tuhle Greenovku jsem se rozhodla číst online a neinvestovat do toho své penízky.
Každopádně se budu ale těšit na další díly tohoto autora a doufat v lepší díla. :)
Kniha se mi moc líbila. Je plná akce a překvapení, začíná to pomstou a končí cestou do papírového města. Ta se mi líbila ze všeho nejvíc. Poslední hvězdičku odebírám za konec. Nešlo by ani tak o to že by se mi nelíbil, prostě mi v něm chybělo něco co nedokážu popsat.
John Green je ten typ autora, co se mu povedlo napsat jednu fakt dobrou knihu, a ať teď napíše sebevětší blaf, stejně to budou lidi číst a vzdychat nad tím.
Papírová města pro mě nemají hlavu ani patu, hlavní hrdina je nezajímavý ňouma, co je zamilovaný do sebestředné a sobecké sousedky, která mě každým svým činem a slovem vytáčela. Má přátele, kteří kvůli ní podnikají jednadvaceti hodinovou cestu a málem během ní umřou, a ona si jejich snahy ani neváží a ještě je seřve.
Z knihy jsem si ani nic neodnesla, jen jsem byla ráda, že už jsem ji dočetla. Po Johnu Greenovi už asi nešáhnu.
„Jak ošemetná věc je věřit, že nějaký člověk je víc než člověk.“
Na Johnu Greenovi je báječné, že jednou větou dokáže vyjádřit to, na co by jiní potřebovali celý odstavec.
( Ještě bych chtěla všem, co se na knihu chystají, vzkázat, aby knihu od začátku neporovnávali s Hvězdami. Každá je o nečem jiném. Jednu napsal autor dříve a druhou později. Já jsem s Papírovými městy velmi spokojena – za částečně rozvleklou prostřední část jí strhávám jednu hvězdičku.
A pokud jsem vás na knihu stále nenalákala, tak vězte, že kvůli bláznivě zábavné a neotřelé třetí části si ji přečíst musíte. Takovou kombinaci totiž zvládne jen John Green. A já jsem ráda, že jsem mohla být při tom. - více si můžete přečíst v mé recenzi v záložce Recenze ;-))
Musím se přiznat, že jsem se nejprve knížek J. Greena trošku bála :D. Ke knížce Hvězdy nám nepřály jsem se dosud neodhodlala, i když jsem o ní slyšela spoustu kladných hodnocení, ale když jsem slyšela, že knížku Papírová města zfilmovali, rozhodla jsem se ji přečíst. Musím přiznat, že mě velice příjemně překvapila. Přišlo mi, že se celou dobu v té knížce něco děje. Na začátku pomsta, uprostřed pátrání a nakonec cesta do New Yorku, která se mi na té knížce líbila nejvíc... A o vtipné pasáže tu také nebylo nouze... Určitě můžu doporučit...
O něco lepší, než Hvězdy nám nepřály, ale pořád hodnotím jako průměr. První půlka super a dost nadějná, ale druhá půlka mě vůbec nebavila a bylo pro mě doslova utrpení knihu dočíst. J. Green je trochu moc velký snílek a jeho myšlenky opravdu žádnou hloubku nemají.
U knihy jsem se bavil a neočekával nic než teen pohled na svět, kniha požadavek splnila.
Green stavbou knihy dává spoustu prostoru k přemýšlení o motivech hrdinů. Po Alijašce další odpočinková jednohubka vygradovaná v závěru.
Začátek hodně slibný. Dost jsem se těšil, že to bude pořádně ujetá jízda.. Té jsem se však nedočkal.
Prostřední část knihy naprosto žalostná... Chvílemi jsem uvažoval, že knihu odložím, ale prokousal jsem se ke konci, ke kterému mě vlastně ani nic moc žádným způsobem netáhlo,vlastně mi bylo i celkem jedno, jak vše dopadne..
Chvílemi se člověk pousměje nad některými hláškami, avšak nic převratného to není.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Konečně jsem se přiměl k tomu, abych zabrousil do literárních vod veleúspěšného Johna Greena. Přiměl mě k tomu film, jehož ukázku jsem v kině zahlédl. Líbí se mi hodně i obálka, takže jsem neváhal, byť asi nejsem úplně věkově vhodným čtenářem. Začátek a rozjezd se mi líbil hodně, ale pak mě kniha unavila, chybělo mi více napětí a nějaká zásadní pointa. Druhá půlka knihy proto u mě zůstane asi navždy tak nějak v mlze.