Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Když Leo Rosten podepisoval roku 1963 smlouvu na vydání svých dvou humoristických knih o panu Kaplanovi (první z nich znají naši čtenáři v podání Pavla Eisnera), netušil, kolik dřiny ho čeká. Vyzrálý spisovatel se totiž nakonec nespokojil pouhým spojením obou předchozích knih a dobrodružství přistěhovalce do Ameriky a „jazykového převratníka“ pana Kaplana, který se s osobitou logikou prodírá záludnou houštinou angličtiny, zcela přepracoval a obohatil o další epizody a postavy, takže v roce 1976 se objevila zbrusu nová kniha. Této hozené rukavice se chopil Antonín Přidal, aby se po čtyřiceti letech od prvního vydání Eisnerova zpracování páně Kaplanových jazykových klauniád pokusil o vlastní variantu. Jsme svědky překladatelského koncertu, jehož sólistou je jazyk, ohňostroje slovních pitvorností, zkomolenin a přehmatů, kterých se — ovšemže na češtině — dopouští pan Kaplan i ostatní svěřenci začátečnické třídy profesora Parkhilla na newyorské Večerní přípravné škole pro dospělé. Pan Kaplan se tvrdošíjně odmítá řídit jakýmikoliv jazykovými pravidly a konvencemi, jako by chtěl celý jazyk „vybudovat znovu a od základů'', a proto učebna připomíná spíše soudní síň, „kde je před soudní stolici postaven sám jazyk“, či bojiště, na němž pan Kaplan nemíní ustoupit „ani o píďu“. Díky této kongeniální variaci na Rostenovo téma se účastníme velkolepé oslavy naší mateřštiny, z níž Antonín Přidal vykouzlil nádhernou fantaskní grotesku.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan! , 1976
více info...
Přidat komentář
Další povedený návrat ke knize, kterou jsem poprvé četl jako student gymnázia na počátku devadesátek. Zakoupeno na eshopu jednoho libereckého antikvariátu za necelé "kilínko" a ....za mě naprostá bomba. Fakt jsem se ohromně bavil, takovou vzpruhu jsem potřeboval. Excelentní práce s českým jazykem, snad co stránka, to vtipná pasáž. Pro mě je až neuvěřitelné, že Leo Rosten napsal knihu, jejíž děj se odehrává v podstatě na jednom místě školní třídy a přesto je tak zábavná. V tomto směru ale patří obrovský dík panu Přidalovi za excelentní překlad (a taktéž panu Eisnerovi za překlad původní, z něhož Antonín Přidal vyšel a myslím ho ještě zdokonalil). Překladem z angličtiny do češtiny musel s ohledem na odlišnosti obou jazyků vytvořit v podstatě nové, přesto nesmírně zábavné dílo. Pane Kaplane, profesore Parkhille, Nathane, Mitnick, Moskowitz a další, budete mě fakt chybět. Moc.....Za mě jednoznačných 5*
"Z pravěku "
Jde o jazykové hry a velmi vtipné úseky díla založené na citu pro jazyk u cizinců , kteří se učí cizí pro ně neznámý jazyk a ne o to, co kdo špatně řekl nebo přeložil.. jak píšou někteří jde o hru s jazykem, která je pro přistěhovalce náročná a překladatel si s ním hezky "pohrál "
Mě se kniha hodně líbila a můžu říct, že jsem se u ní skoro celou dobu smála nahlas skvělá práce pane autore ️️
Češtinářský klenot - jak obsahově, tak (a to především) jazykově. Slovy Hymana Kaplana: „Krása nevítaná!"
„Litvák!“ zavřískl kdosi. Byl to pan Kaplan. „Mein Gott, on je Litvák!“ Prudce se otočil k profesoru Parkhillovi. „Čísahám! Je z Litvácka! Fízlovuje š, jako dyš syčí smije -“
Nad začátečnickou třídou se roztrhla nebesa.
„Fúj, Kaplan," zanyla slečna Tarnovská.
„Může Pfeiffer za to, že je cizinec?" protestoval Ch. J. Fledermann.
„Je cisinec a Litvák," zvolal Hyman Kaplan.
Knihu jsem četla dokonce dvakrát. Ne proto, jak byla skvělá. Ale proto, že i tenkrát a i teď mě přestala zhruba po 1/4 úplně bavit. Přiznám se, prvních pár stran jsem se fakt smála. Ale chyběl tomu příběh, který by byl zajímavý. Škoda. Ani tenkrát a ani teď jsem ji nedokázala dočíst.
Četl jsem oba překlady (nebo spíš převody) do češtiny, starší Eisnerův i mladší Přidalův. Přidalova verze se mi líbila mnohem více, ale to asi bude spíš dáno generačně, protože hovorová čeština v Eisnerově době byla zkrátka jiná a pro mne už vzdálenější. V každém případě smekám klobouk před oběma překlady. Který další jazyk má překlad tohoto díla? Natož dva překlady a oba vynikající?
Knihu jsem si vypůjčila v knihovně po doporučení v televizním pořadu. Moc mě nazaujala ani jsem jí nedočetla. Jen musím říct, že je to ukázka jak je náš rodný jazyk květnatý a nádherný a jak se s ním nechá pracovat a my si ho przníme všemožnými cizími hlavně anglickými slovíčky.
Jsem asi jediný člověk ve svém okolí, který fakt nemá rád pana Kaplana. Přátelé, rodina i kolegové mi to vehementně doporučovali, ale já teda nechápu, co na tom kdo vidí.
Oceňuji chytré hry s jazykem, pro překladatele to musel být fakt oříšek, ale humor je stále stejný, nic se neděje a já se do čtení musela fakt nutit. Zhruba v polovině jsem to vzdala a šla číst něco jiného, jak strašně jsem se nudila. Navíc mi vadilo, že je autor vůči přistěhovalcům a jiným kulturám občas dost hrubý.
Kniha má jistě dost jiných čtenářů, kteří ji milují, ale já už to teda nikdy nechci vidět.
Hluboce smekám před panem Přidalem a způsobem, jakým knihu přeložil.
Když potřebuju hezký a milý humor, velmi ráda sáhnu právě po panu Kaplanovi.
Kdybych to četla, tak se tak nepobavím, ale když spustil Donutil, tak jsem čůrala smíchy :-)
Tuto knihu jsem si kdysi koupil na doporučení v knize od známé prodavačky.
Probíhalo to takto. „Máš něco veselého?" Podala mi tuto knihu. Otevřel jsem to někde, přečetl řádek a zasmál jsem se. „Beru," řekl jsem, zaplatil a odešel.
Od té doby, kdykoli se chci zasmát otevřu to někde, přečtu pár vět, stránku a zlepší se mi nálada.
Prý tu knihu zakazovali číst v USA v nemocnicích, pacientům praskaly stehy.
Skvělý překlad od A. Přidala. Někdy si říkám jestli nenapsal tuto knihu znovu.
Citát:
Napište větu na slovo BYLINA.
Byli na rozvod, ale už je to dobrý.
H*Y*M*I*E K*A*P*L*A*N vyjde ze všech třídních soubojů jako vítěz, Pánpresor!
Zřejmě budu opakovat, čeho si všimli i jiní komentující, ale na druhou stranu proč ne?
Také mě čílilo, že dospělí lidé, kteří byli dost inteligentní na to, aby se bůhví odkud dostali až do USA a jsou schopní ve složitých sociálních podmínkách živit rodiny, přičemž si nedělají iluze o snadnosti života, se ve třídě chovají jako malí caparti na prvním stupni ZŠ.
Američanům snad přišlo vtipné, jak jsou ti Evropané hloupoučcí, že se nedokážou naučit jazyk Shakespeara, avšak z autorovy strany nejde o nic jiného než o úlitbu divákům a následně čtenářům. Mnozí ze zástupců migrantů museli umět dokonce dva jazyky, typicky jidiš a třeba němčinu, polštinu, ruštinu. Přestože nemuselo zrovna jít o vysokoškoláky, jistě by proces učení nevypadal jako v knize. Jinými slovy chápu, že jde o humorné čtení, avšak mnohé situace se nejen opakují, ale časem spadají do jakési rozpačitosti až trapnosti.
Mně osobně p. Kaplan neseděl. Možná je to i tím, jak byla kniha dlouhá. Stálé buzeření spolužáků a nepříliš nápadité monology po čase unavovaly. Nakonec jsem se výrazně těšil, až budu mít knihu za sebou.
Možná ale čtení posuzuji příliš vážně. Třeba bych se na dílo měl podívat s nadhledem a v kontextu? Ne, ne a ne. Na tohle už jsem dost starý. Tudíž si dovolím luxus pravdomluvnosti - můj styl humoru to není, a tak nemohu hodnotit kladně.
Myslím, že kniha potěší spíš mladší čtenáře svým naivním humorem. Já ji četla v dětství a rozesmála mě hodně. V divadle ABC ji převedli na divadelní prkna. Neviděla jsem, ale řekla bych, že vznikla hra vhodná pro celou rodinu. Proč ne, občas je dobré se nechat pobavit něčím nezákeřným. I já si budu z knihy navždy pamatovat stupňování přídavného jména studený: studý, studší, pod nulou.
Absolutně nejlepší humoristická kniha, kterou znám! Když mám chmury, tak kniha od Loa Rostena je nejlepším lékem. Vřele doporučuju!
Ze začátku jsem se moc nemohla chytit, ale od kapitoly, s neuvěřitelným, věčně vysmátým Nathanem P. Nathanem jsem se naopak nemohla knížky pustit!
A Pan Kaplan... skoro jsem nemohla uvěřit jak může být jazyk v jeho podání tak zavádějící - jeho logika myšlení je tak absurdní až je geniální :D - z jeho tvoření slov a úkolů jsem se tak nasmála.... :’D
♥ Já osobně jsem si zamilovala celou třídu!! ♥
Štítky knihy
humor americká literatura emigrace přistěhovalci, imigranti spolužáci cizinci
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Kniha Pan Kaplan má stále třídu rád je v
Právě čtených | 36x |
Přečtených | 1 780x |
Čtenářské výzvě | 106x |
Doporučených | 224x |
Knihotéce | 647x |
Chystám se číst | 340x |
Chci si koupit | 52x |
dalších seznamech | 17x |
Slovy pana Kaplana, bylo to špíčkový. A excelentní překlad pana Přidala.