Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428819/bmid_osmy-zivot-pro-brilku-N4O-428819.jpeg
5
524
162
Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Das achte Leben (Für Brilka) , 2014
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla celkem dlouho, moc mě to nebavilo, pořád jsem u toho usínala. Postavy mě nějak výrazně nechytily za srdce. To se ale změnilo v posledních cca 200 stranách. Pro mě nejzajímavější bylo sledovat dějiny SSSR a Gruzie. Je to z trochu jiného pohledu, než jsem to dosud znala. A nejvíc se mě dotkl osud Eristaviových - Sophio, Andra a Mika. A samozřejmě Kitty. Nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale jsem ráda, že už jsem na konci.
Při čtení mate pocit, ze se norite stále hlouběji a hlouběji do bažiny beznaděje... Tato kniha nelze přečíst jedním dechem, na ni je potřeba čas.
Ze začátku super, potom jsem se do čtení nutila. Trochu nechápu vysoké hodnocení. Ale prostě mi to asi nesedlo nebo jsem knihu četla v nějakém špatném období. Je pravda, že jsem ji četla opravdu dlouho, což bylo způsobeno i délkou knihy i nucením se do čtení.
Dalo by se tomu říkat ,, Kronika od počátku 20. století do začátku 21. století. Myslím si, že tato kniha bude dost hojně diskutovaná, protože opravdu je to k diskusi. Každý to bude vidět jinak. Já to taky vidím jinak a ostatní určitě taky. Myslím si taky , ale to nejsem jistá to si jenom hádám, že tohle je i částečná autobiografie autorky a ta dobu taky zná z vyprávění, částečně si ji možná prožila, protože jakmile ,, padl režim, tak se ,, mládež zatížená pouze dětstvím rozlétla do světa.
Tak toto je kniha jednoznačně za plný počet bodů. Je tedy obsáhlá, na první pohled tak silná, až to nahání hrůzu. Ovšem jakmile se člověk ponoří do kapitoly "Stasia"...je okouzlen jiným světem, poetičnem, magikou, starodávnem, exotikou, začne toužit po tom, aby si taky mohl líznout čokolády, kterou uvařil pan Džaši a posoudit, jestli je opravdu tak neskutečně dobrá, nebo alespoň ucítit tu vůni :) Kniha pokračuje dál stoletím a člověk nenásilnou formou poznává dějiny Ruska, Gruzie, zjišťuje, čeho byli rusáci schopni a co vše člověk zvládne přežít. Moc příjemné čtení. Doporučuji velmi
Ach Brilko, děkuji Ti za vnuknutí vyprávět tak veliký příběh neobyčejně obyčejné rodiny na pozadí těch skutečně velkých dějinných událostí. Každému vřele doporučuji prožít si s hlavními hrdiny (i antihrdiny) těch několik málo hodin svého svobodného (!) života, darovat několik hrnků slz na rodinný oltář Džašiových. A hlavně uvědomit si sílu a absurditu dějin, hrůz podepsaných několika šílenci a jejich nedozírný dopad na chování a existenci několika dalších generací. Je to tak bolestně skutečné... a naprosto dokonalé!
Brilka není kniha pro každého. Nicméně je to kniha, kterou by si měl každý přečíst. Ano, je zde spousta, pro někoho možná zdlouhavých pasáží, kde autorka hodně detailně a rozvláčně popisuje dějiny Gruzie a Sovětského svazu a jejich historické propojení. Já jsem právě toto naopak ocenila. Zase jsem si osvěžila zapomenuté a dozvěděla spoustu nového. A opět jsem si připomněla, jak moc nemám ráda Rusko, respektive kdysi Sovětský svaz, omlouvám se za tuto mou subjektivní vsuvku, ale je to tak. Co říci závěrem? Nebojte se těchto bezmála 900 stran, čtěte BRILKU, rozhodně si to zaslouží.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Kniha,jež vám dá možnost pochopit i ty,kteří se chovají nesnesitelně. Která funguje lépe, než lecjaká učebnice dějepisu,protože vám dá nahlédnout do kontextu krásným příběhem. Která i přes značný rozsah nenudí, i když ( nebo právě proto že) se realita mísí s imaginací a taková ta osudovost vás přenáší do Jižní Ameriky, do Sto roků samoty a vy čekáte, kde na vás vykoukne jeden José Arcadio či Amaranta.
S touhle knihou žijete. Je tak dlouhá, že prostě musíte. A prožíváte celé jedno šílené století, všechny ty lidské osudy, bolesti, zmařené naděje. Kolem vás tančí duchové.
Kniha je strhující svým dějem, ale také jazykem, kterým je napsána. Autorka mě odzbrojila svým prožíváním hloubky.
V knize je tolik, tolik života, až mě to bolelo.
"Stála tam, v obnošené noční košili, s holýma nohama vězícíma ve špinavých holínkách, a pozorovala ráno, které se začalo rozprostírat nad krajinou. Bylo nekonečně krásné, tak krásné, až to bolelo. Jenomže lidé, kteří by se tou krásou mohli opájet, byli zranění, neschopní s tím pohledem splynout, odsouzení k tomu, aby na věky věků zůstali pozorovateli."
Je to kniha, na kterou hned tak nezapomenu. Nejprve jsem si myslela, že ji nepřečtu ani do vánoc, je totiž hodně objemná. A nyní mě mrzí, že už jsem na konci. Pět hvězdiček je málo, ale více se dát nedá. Vřele doporučuji, je to tak trochu minulé století v kostce.
Už delší dobu se mi nestalo, že by mi nějaká kniha doslova vyrazila dech, ale teď to přišlo. Osmý život (pro Brilku) jsem dočetla už před týdnem a stále bojuji s pocitem, že mi chybí slova, kterými bych ji mohla plnohodnotně zhodnotit, přesto se o to aspoň pokusím.
Kniha mě zaujala už svou obálkou a rozsahem, anotace vypadala nanejvýš lákavě, a tak jsem se do ní pustila. Děj se odehrává na pozadí historických událostí, o kterých se sice člověk ve škole učí, ani tak si však nedokáže zcela představit, jakých zrůdností se Sovětský svaz mohl dopouštět a jak moc lidem dokázal převrátit životy vzhůru nohama. Osudy Džasiových však ovlivňuje vícero okolností, ostatně tahle kniha není (jen) o tom, je především o významu rodiny a vlastních snů, o tom, čím se člověk skrze své činy stává a čím je bez ohledu na ně. Ať už se napříč generacemi podíváte na jakéhokoli člena rodiny Džasiů, jde o barvitě vykreslené osobnosti, jež jsou často plné rozporů, ale které si vás především dokáží získat - ať už jde o dominantního Kosťu, ochranitelskou Christine, stále snící Stasii, tápající Kitty či obsedantní Brilku, při četbě jim všem tak nějak rozumíte, chápete je, i když vám snad občas lezou na nervy... Autorka vám jejich příběh vypraví prostřednictvím Nicy, která jej předává své neteři. Jazyk knihy je barvitý a já se při četbě skutečně ani na chvíli nenudila.
Tohle je kniha s vůní čokolády, která je sice možná prokletá, ale o to lákavější a lahodnější.
Rodinná sága provoněná čokoládou. Odehrává se převážně v Gruzii, ale kniha nás zavede téměř do celého světa. Prapradědeček si z Vídně přiveze recept na úžasnou horkou čokoládu, která je nejlepší na světě a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické následky a spočívá na ní kletba. I tak předá tajný recept dceři Anastasii, která se k vaření čokolády bude během života několikrát vracet.
Kniha je příběhem jedné rodiny a zvláště všech jejích žen. Děj sledujeme od roku 1900 až po rok 2007. Prožijeme tak první a druhou světovou válku i občanskou válku v Gruzii. Dozvíme se však i důležité milníky z celého světa.
Kniha je napsána nádherným jazykem, vyprávění Vás tak vtáhne okamžitě do děje. Bála jsem se, abych neměla zmatek v postavách, ale příběh je vyskládán opravdu dobře a máte jasno v tom, kdo je kdo.
Příběh je plný emocí a rozhodně Vás nenechá chladnými. Budete prožívat s hrdinkami jejich lásky, strach, nenávist i osamění. Některé situace by pro mě osobně byly nepochopitelné, ale v knize budete chápat, proč se tak kdo chová a dokážete se vžít do jejich pocitů.
Kniha je silným příběhem lidských osudů na pozadí nelehkého života v Gruzii. Ukáže nám, jak se život může zamotat, jak dokáže být krutý i přívětivý.
Kniha, jejíž děj, jak doufám, brzy zapomenu, abych si jí mohla s chutí přečíst znovu. Miluji kvalitní rodinné ságy a zde se jedná o příběh původně bohaté rodiny, zasazený do opravdu dramatických a tragických dějin Sovětského Svazu , konkrétně hlavně do tehdy privilegované Gruzie. Kniha je velmi jemně okořeněná magickým realismem, tak dobře známým ze "Sto roků samoty" nebo z knihy "Dům duchů". Snad nejvíce mě Márqueze připomíná určitá osudovost, které se hlavní postavy rodinné ságy jakoby nemohou vyhnout...Román nás, kromě poněkud chaotického úvodu, provádí postupně osudy hlavních postav v průběhu téměř celého dramatického a nešťastného 20. století. Podaří se Brilce, dívce z osmé generace "prokleté" rodiny, kouzlo zlomit? Určitě doporučuji - čtěte!
Úžasná kniha, nesmírně čtivá, zajímavá osudy hlavních postav rodiny Džasiů, ale i lidí, kteří prošli jejich životy. Popis historických událostí byl poutavý a do děje zapadal naprosto přirozeně. Těžko jsem se od knihy odtrhávala.
První polovina výborná, potom už to bylo slabší a slabší a poslední pětinu už jsem vzdala. Dokonce mě ani nezajímalo, jak poslední žijící hrdiny dopadly. Ještě že jsem se neukvapila a knihu nekoupila. Ale pro ty mladší ročníky, které o historii Sovětského svazu nic neví, určitě kniha po této stránce velmi přínosná.
Zneklidňující skvost z nelehkých dob děsivě krutého a lidsky vyprázdněného režimu... sovětsko-ruské dějiny vnímané skrz duše několika generací rodiny Džašiů... tak neuvěřitelně uvěřitelné osudy, že se má srdeční komora téměř zalkla smutkem a bolestí nad tím, že je v dějinách lidstva tak moc odporně bezcitné nelidskosti... navíc tak mistrovsky vysoustružené žití nežití, že jakékoli nářky dnešní doby mi přišly hanebně nicotné a svoboda bytí je mi zase o kousek vzácnější... čtěte a zůstávejte ve střehu, ať historie nedostane šanci nás tu opět sevřít v područí bezmezné touhy po moci... už jen kvůli tomuhle ráznému zabušení na často přivírané dveře hrozivé minulosti si tohle Nicčino úchvatné vyprávění pro Brilku prostě musíte prožít!
Dávám 5 hvězd, ta poslední budiž oceněním obsáhlosti románu.
Hlavní pozitivum spatřuji v přiblížení nepříjemných dějin Ruska, potažmo SSSR velmi, velmi čtivou formou, takže lidové masy (není myšleno pejorativně) se o těchto důležitých reáliích dozvědí bez nutnosti studia dějepisné literatury, přičemž (pochopitelně viděno optikou čtenářek ženských románů) nejsou s pravdou konfrontovány tak krutě jako je tomu např. u Solženicyna.
Z téhož důvodu nahlížím shovívavě na záplavu srdcervoucích vztahových propletenců, které bych u jiného díla hodnotila o dobré dvě třetiny hůře.
Přála bych si, abych mohla knihu celou zapomenout, a přečíst si ji znovu, aniž bych věděla, co se stane. Tak skvělá byla.
Štítky knihy
stalinismus 20. století německá literatura Německo tajemství Sovětský svaz Gruzie ságy historické romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Osmý život (pro Brilku) |
| 2022 | Kočka a Generál |
| 2023 | Chybějící světlo |
| 2022 |  Môj nežný blíženec |
Kniha Osmý život (pro Brilku) je v
| Právě čtených | 36x |
| Přečtených | 689x |
| Čtenářské výzvě | 121x |
| Doporučených | 64x |
| Knihotéce | 300x |
| Chystám se číst | 793x |
| Chci si koupit | 142x |
| dalších seznamech | 9x |
Osmý život je rozsáhlým vyprávěním o pohnutých osudech mnoha generací jedné velké gruzínské rodiny, odehrávající se na pozadí dějinných událostí sahajících až do počátku minulého století, který zavede čtenáře nejen do Gruzie, ale také Ruska, Prahy, Londýna či Berlína. Je to příběh plný neštěstí, nekonečného smutku, zklamání, zrady, ztrát, nenávisti, ale také lásky. A to vše spojuje lahodná (a snad prokletá) čokoláda.
Pět hvězdiček nedávám kvůli méně dynamičtější druhé polovině, přesto velmi oceňuji zejména podrobnou psychologii všech postav, díky níž nahlédnete hluboko do jejich nitra. Nikoho jsem si nemohla úplně oblíbit, nebo jej zcela odsoudit, protože jsem vždy znala všechny jeho myšlenky, pohnutky a impulsy, které jej k danému jednání vedly.