Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345952/bmid_osm-dV2-345952.jpg
4
3089
3089
Nový román Radky Třeštíkové, nejčtenější české autorky součastnosti! Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?... celý text
Přidat komentář
Upřímně nechápu, proč jsou lidé z této knihy tak odvaření... Možná je to spíše mnou, že české knihy vůbec nečtu... Koupila jsem si ji kvůli vychvalujícím recenzím zde, ale abych pravdu řekla - přečetla jsem asi 50stran a poslala jsem knihu dál... Vůbec mě nenadchla, ani nezaujala... Pro mě zbytečně utracené peníze...
Oddechové čtení, líbilo se...Ikdyž konec je docela zvláštní. Nicméně doporučuji ;).
Velmi složitý příběh, pěkně napsaný, ale ne nějak strhující. Za sebe bych řekla, že složitý je až dost, hlavně ke konci věčné přeskakování v ději. Jediné, co mě zaujalo bylo posledních pár stránek před koncem, kdy se "objevila" Míšina psychopatologie i když i to mi přišlo už tak trošku přehnané...A co se týká policejní práce a život detektivů to bylo dost slabé...Bohužel jsem ještě nečetla žádnou knihu od autorky, která by mě vyloženě dostala.
Radka Třeštíková se pustila do detektivního žánru. To je v pořádku, těšila jsem se, jak se s tím popere. Jen mi přišlo, že se s tím právě moc nepoprala. Vlastně to ani nebyla detektivka, ale popis různých psychóz a traumat různých lidí, jejichž životy se proplétají. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem a vlastně vůbec není podstatné, úplně zapadá. Celá kniha na mě působí jako podivně roztažená povídka, kterou se už nikomu nechtělo upravovat. Ke konci možná mírná vlna napětí, chtěla jsem vědět kdo z těch bláznů a lidí s podivně narušenou psychikou to teda udělal. Ale jinak nic. Jedna z těch knih, které si člověk přečte, zavře a vlastně ani neví, proč to sakra četl(a jde si spravit chuť jinam). Bohužel, tentokrát fakt jen jedna. A to jsem se snažila.
Od Třeštíkové jsem přečetla všechny knížky a OSM mě svým zpracováním zaujala nejvíc.
Kniha je vážně čtivá, ale ten konec..? Co to má být? Doufám, že bude pokračování :) 4*
Příběhy jednotlivých postav i celkový děj mi nepřijde vůbec špatný. Ale postavy mě nebavily, jejich charaktery, nálady a emoce byly otravné. Musím říct, že mě tady přišla k vzteku snad každá z nich. Ze začátku mě bavila chvíli Míša, a pak i Honza. Ale postupně jsem opouštěla i od nich a byla jsem ráda, že jsem knihu ze zvědavosti vůbec dočetla. Není to špatné, ale pořád to pro mě není žádný trhák. Autorky styl psaní se mi líbí, ale pořád se vyvíjí a já doufám, že mě další kniha sedne víc.
Kniha je velmi čtivá, děj má spád ... jen ten konec byl takový zvlaštni, trochu děsivý a možná I příliš otevřený ....
Trochu jsem se knížky bála, abych nebyla zklamaná a. . . . . . nebylá jsem :-). Za mě, já jsem potřebovala mít trochu klidu a stávalo se mi, že jsem se vracela ve stránkách, abych se zoirentovala a utrvdila v ději.
Zase tedy autorka zvolila typy a vzorky hrdinů. tzn. co postava to exot :-))).. . . a tak trochu mimo realitu. .. (ale nepopírám, že se v nich v něčem nenajdeme :-))). .
Příběh byl hezky promyšlen a propracován a možná se k němu za nějaký čas vrátím.
To se musí nechat - Radka Třeštíková dokáže od první řádky vtáhnout do děje a rozkrýt zajímavé charaktery a jejich osudy. Ale zhruba od poloviny jsem se trošku nudila a představovala si, jak si kreslí ty vztahové pavouky (i když v této knize to bylo trochu jednodušší než v Bábovkách) a ke konci jsem se pročítala jen ze setrvačnosti. Všechny knihy mi připadají hodně podobné (hrdinové jsou přinejmenším "divní"), a tak nějak mi to koresponduje s knihami P. Hartla. Číst se to asi bude hodně, ale co si z toho člověk odnese? I od tzv. oddechové literatury očekávám, že mi dá nějakou látku k úvahám.
Vždycky když začínám psát komentář zapletu se do toho a pak mazu a mazu /píše třetí pokus/, takže každý, kdo napíše knihu, má automaticky hvězdu navíc. To bych ráda úvodem.
Já jsem si toho všimla už v Bábovkách. Radčiny postavy žen jsou prostě...strašně...napřesdržku. Možná je to schválně, co já vím, ale je to něco, kvůli čemu mi ty knížky vlastně jsou tak trochu jedno. Knihu jsem přečetla bleskurychle, protože Radka píše dobře, nicméně příběh skončil a já neměla potřebu si nad ním ani popřemýšlet víc, protože všichni tam mi byli tak protivní. A to mi přišlo líto, protože, jak říkám, tenhle román byl dobrej.
Bohužel naneštěstí pro Osmičku jsem po přečtení sáhla po Backmanově Babičce, a to je taková střela, že 4 hvězdy dát nemůžu...
Fajn čtení, bohatý děj, který pěkně svižně ubíhá. Sice mě rozčilovali skoro všichni hrdinové, ale to asi má být. Některým bych nafackovala, at se konečně proberou :-) Konec by mohl být opravdu rozvinutější nebo tam je prostor pro pokračování? Za mě se Radka T. knihu od knihy lepší! :-)
Četla se skoro sama, suprově napsaná.. ale ze začátku jsem měla hlavní postavu docela ráda, ale ke konci se mi úplně znechutila.. .a ten konec? čekala jsem něco lepšího teda... za mě docela zklamání...a rozhodně bych nepovažovala za detektivku
Po celou knihu jsem byla začtená, hltala jsem každý řádek, ale ten konec - celý "Začátek" mi prostě nesedl, proto mínus jedna * :)
Že začátku jsem byla tak nějak zklamaná. Nemohla jsem se začíst. Ale nakonec se mi kniha moc líbila. Že začátku jsem hlavní hrdinkou měla moc ráda a ke konci jsem ji přímo nesnášela. Mám ráda knihy co mají takový obrat.
Zatím jsem od R. T. četla jen To prší moře a ta se mi, ač byla dost depresivní, líbila určitě víc. Obě se hezky četly, chytly mě od prvních stránek, ale tady jsem trochu rozpačitá, nevím co si mám vlastně myslet. Možná jsem ji úplně nepochopila, možná je to tím zvláštním koncem, možná proto, že mi tam nikdo nebyl sympatický, nikdo s kým bych se trochu ztotožnila. Příběh je ale zajímavě poskládaný.
A rozhodně bych knížku nenazvala detektivkou, ani trochu jinou, spíš je to o lidech a vztazích.
Velmi čtivá kniha! :-)
recenze: http://kazdy-ma-pravo-na-muj-vlastni-nazor.webnode.cz/l/tak-trochu-jina-detektivka/
Moc se mi líbil styl psaní, knihu jsem četla jedním dechem. Nevím, jak moc bylo "zatajeno", kdo Míšu postřelil, ale já jsem to až do poslední chvíle netušila :-).
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české krimi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Detektivka po česku se podle mého názoru moc nepodařila. Do děje nás autorka vtáhne snadno. Ale to je asi tak vše, co bych vyzdvihla. Psychologie postav se příliš nepodařila. I když je svět kolem nás hodně šílený, tak to, co se děje v této knize, realitu ještě předčí - v negativním slova smyslu. Normálně se chovající lidi v příběhu v podstatě nenajdete. Rozuzlení příběhu nijaké, eskalace děje se nekonala a závěr nepřekvapil, spíše rozčaroval. Pokud měla být kniha oddechovou a nenáročnou literaturou, pak ani to se nezdařilo, protože při čtení mě iritoval jak podivný styl psaní, tak dialogy i charaktery jednotlivých postav, a to bez výjimky. Je to jedna z mála knih, kterou prostě nikomu doporučit nemohu.