Přiznat vinu
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402127/bmid_priznat-vinu-idI-402127.jpg
4
445
152
Novinář Marek Vráz série
1. díl >
Jedné deštivé červencové noci roku 1996 mizí v Praze beze stopy mladá žena. I přesto, že se okamžitě rozbíhá intenzívní pátrání, není nalezena jediná indicie, která by k ní policii přivedla. O dvaadvacet let později jiná žena podléhá zákeřné nemoci a její beznadějný stav vyprovokuje k činu muže, který ví, co se té dávné deštivé noci událo. Pravda, jež vyplouvá na povrch, s sebou však nepřináší úlevu a vykoupení, nýbrž jen další bolest a několik podob smrti.... celý text
Přidat komentář
Krátká, svižná, čtivá a napínavá detektivka....Taková oddechovka... A jako bonus zajímavé rozuzlení celého příběhu - takové hyeny žijou žel i mezi námi. Jsem zvědavá na další díl.
Já jsem smuténka za Mikem, takže Terence asi napoprvé nedocením. Ale fakt je, že u prvních dílů Mikovy série jsem taky nejásala, tak třeba to přijde.
Každopádně i tohle je velice čtivá kniha, příběh téměř neuvěřitelný a já jen doufám, že vymyšlený. Chápu, že jsme všichni jenom chybující lidé, ale tohle bylo nelidské a na mě docela silné kafe. Když si vyřizujou účty kmotrové (viz následující díl), nijak to neprožívám, ale tohle?
Přiznám se, že jsem od knihy nečekala žádné zázraky, ani nevím proč jsem byla tak skeptická k české detektivce (a první od M. Goffy), když mě nakonec knížka opravdu ohromila. Nejedná se o nijak přehnaně složitý, komplikovaný a zápletkami přeplněný příběh, ale i tak je velice napínavý od začátku do konce. Chytlavě a poutavě psaná kniha, která vás vtáhne a nechce pustit, dokud nedočtete. Protože prostě potřebujete vědět ...
První kniha od Martina Goffy. Koupená ve výprodeji a ještě jsem se trefil do prvního dílů ze série!
Jedná se o detektivku a nebál bych se tady i říct, že chvílemi hlavně ke konci jde až do thrilleru. Takové napětí jaké Martin dokázal vybudovat na 216 stránkách nedokáží někteří autoři ani na dvojnásobné délce.
Kniha je psána řekl bych jakoby úsporným stylem, bez nějakých zbytečných kudrlinek. A to se mi právě líbilo.
Líbilo se mi i zasazení do devadesátek. V kombinaci s českým prostředím se jedná o osvěžující změnu. Aspoň pro mě.
Trochu zklamalo, že případ není vyřešen poctivou detektivní prací. Skoky v čase s opakováním části děje působí mírně křečovitě a zamrzelo, jak se spisovatel zbavil postavy detektiva. Jinak to ale vypadá na slibný začátek knižní série.
Druhá věc, kterou jsem od autora četla, a určitě ne poslední.
Není potřeba kruťáren ani laciných wow efektů, které se dnes tak často vyskytují v detektivkách. A přesto má příběh spád a hlavu a patu. Moc se mi líbí autorův styl.
I když Vánoční zpověď se mi líbila o chloupek víc, je to na plný počet bodů.
Je to Goffa, takže to je opět skvěle napsaná detektivka.
Jen mám furt v hlavě srovnání s Mikem, ale kdo ví, třeba mi nakonec i Terence bude sympatický :)
Připomínka devadesátek, včetně různých dobových detailů, vůbec nebyla špatná.
Vráz začíná jako novinářský záprdek, když se ztratí sestra jeho spolužačky...
Autor se mě nesnažil ohromit, o to víc si mou pozornost získal.
Spíše trochu delší povídka o tom, jak člověka dokáže rozežrat pocit viny. Závěr je jako z antické tragédie. Napsáno svižně, v duchu ostatních knih tohoto autora. Hrdina není sice policajt jako Miko, ale má samozřejmě jeho ducha, naštěstí bez jeho typických pijáckých extempore. No tak třeba příště.
Tak opět skvělý pan Goffa. V půlce knihy jsem si říkala, že se to začíná vléct, že mě to přestává bavit, že mi chybí Miko Syrový, ale pan Goffa umí a ví, a proto přijde část Přiznat vinu, která má spád a přečtěte jí jedním dechem. Konec je překvapivý, skvělý, děsivý....
Od svého prvního románu ušel Martin Goffa hodný kus cesty, a zatímco kriminálky s Mikem Syrovým působily v některých momentech nejistě, první dobrodružství novináře Marka Vráze je dílem suverénního spisovatele, který přesně ví, co má dělat, aby čtenáře dostal na lopatu. Krátké kapitoly, úderné dialogy, sympatické postavy, tuzemské kulisy – ono stačí ve finále málo, a když k tomu připočtete vypsanou stylistiku, recept na úspěch je na světě. Neříkám, že zápletka nemá svoje slabiny, především pak při odhalování klíčových skutečností, kdy se ukazuje, jak moc hrál tvůrce předem inscenované drama a ne poctivou detektivku, ale při všem tom energickém tempu nějakou tu podpásovku knize odpustíte. Přitom se tentokrát nedá adorovat autorova důvěrná znalost policejní práce, protože k té hrdina přičichne jen vzdáleně. Ani tak však příběh neztrácí na autentičnosti, třebaže novinářské praktiky z 90. let mohou dneska působit krapet naivně. Ona ale skutečnost byla jistě i horší, vůbec si nedělám iluze.
Martina Goffu jsem objevila zde na databázi knih... moje první knížka od autora a musím říct, že mě bavila od prvních stránek. Čtivá detektiva, rozhodně budu v sérii pokračovat.
Je to stejné jako když jsem začínala se sérií Miko Syrový. Rozjezd se táhne, odskakuje a místy jsem měla pocit, že mě to nebaví a jdu od toho. Nicméně síla zvědavosti převládla. Po skoro 1/3 knihy se děj najednou zázrakem rozjede a už to frčí. Poslední třetina knihy se posune do současnosti a tam už to jede z kopce. Budu věřit, že i v dalších dílech se autor opět dostane na svojí vlnu. Že stejně jako u Mika se musí nejdřív naučit žít s hlavní postavou a úhlem pohledu. Přeci jen čerpá z osobních zkušeností, a těch asi moc jako novinář nenabral. Určitě půjdu na další díl. Autora MG mám ráda.
Po přečtení série s Mikem jsem se hned pustila do prvního dílu nové série s Markem Vrázem a to byla chyba. Je totiž těžké si hned oblíbit nového hrdinu. V první půlce knihy mě totiž víc zaujal detektiv Malík než novinář-elév Marek/Terence.
Přestože první půlka knihy byla zajímavá například co se týče pohledů do začátků novinařiny, návrat do 90. let mě moc neoslovil, přestože si Makarenu moc dobře pamatuju. :-) Druhá polovina knihy už byla mnohem zajímavější a odhalení překvapivé až děsivé.
S hodnocením si tentokrát nevím rady. První půlka knihy mě příliš nebavila, zatímco druhou jsem zhltla. První díl série se vždy obtížně hodnotí a tomu všemu pořád v hlavě Mika. Musím si dát od Goffy chvilku pauzu, abych měla pro nového hrdinu/novou sérii čistou hlavu. Protožeaktuálně jsem si z knihy na zadek teda nesedla. A není to tím, že by autor neuměl psát, chyba bude na mé straně z výše zmíněných důvodů.
Autora jsem vůbec neznala a objevila ho na Databázi knih s tím, že jeho knihy jsou velmi dobře hodnocené a od roku 2013 vydal přes deset titulů. To mě zaujalo, a chtěla jsem tedy vyzkoušet, jaké tyhle detektivky jsou. Začala jsem novou sérií, s investigativním novinářem Markem Vrázem v hlavní roli, a zklamaná nejsem. Není to tedy nic, co vám v paměti zůstane extra dlouho, ale prostě dobře napsaná detektivka, tentokrát o zmizení jedné dívky. Protože mě baví série s jednou hlavní postavou, u níž můžu sledovat vývoj jejího osobního života, chystám se přečíst si i autorovy další knížky... :-)
Příběh je suchý, nezáživný, až s jeho koncem přichází děsivé odhalení.
Jsem fanynkou série detektiva Mika Syrového. Bohužel ostatní příběhy mě nijak nenadchly.
Moje 13tá přečtená kniha od autora. Tentokrát 13 nebylo šťastné číslo.
Průměrná, ale dobře čtivá detektivka. Taková jednohubka do čekárny, na jedno líné odpoledne doma. Nic převratného, je to i sonda do svědomí pachatelů a knížka se dotýká i nevyřešeného případu před lety, než se stal tento nový.
První příběh s novinářem Markem Vrázem. Bála jsem se, jaká bude nová řada, když ta s Mikem byla prostě dokonalá. Už se nebojím. Bude to stejná paráda nebo ještě lepší. Skoro jsem již zapomněla, jak moc dobře se čtou knihy Martina Goffy a jsem moc ráda, že jsem měla zase možnost si to připomenout. Moc se těším na další díly a doufám, že jich bude hodně!!!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2016 | Dítě v mlze |
Celkem slušná tuzemská detektivka. Děj odsýpá nejsou zde žádná zbytečná a únavná vedlejší témata. Přesto mi k udělení plného počtu hvězd něco chybí.