Přiznat vinu
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402127/bmid_priznat-vinu-idI-402127.jpg
4
445
152
Novinář Marek Vráz série
1. díl >
Jedné deštivé červencové noci roku 1996 mizí v Praze beze stopy mladá žena. I přesto, že se okamžitě rozbíhá intenzívní pátrání, není nalezena jediná indicie, která by k ní policii přivedla. O dvaadvacet let později jiná žena podléhá zákeřné nemoci a její beznadějný stav vyprovokuje k činu muže, který ví, co se té dávné deštivé noci událo. Pravda, jež vyplouvá na povrch, s sebou však nepřináší úlevu a vykoupení, nýbrž jen další bolest a několik podob smrti.... celý text
Přidat komentář
Skvělý Goffa, ostatně jako vždy. Čtivé, mělo to spád, knihu člověk přečetl za několik málo hodin, nešlo se odlepit :-) velké kouzlo má i to, že člověk netuší do poslední stránky, jak to celé dopadlo :-) vřele doporučuji, Goffa nikdy nezklame :-)
Přečteno jedním dechem. Líbí se mi, že to byl uvěřitelný příběh, takový se mohl/může stát - hodnotím jako příjemný čtenářský zážitek.
Přiznat vinu...
Autor Vás provede dvěmi časovými linkami... První z nich je v roce 1996, kdy během červencové deštivé noci dochází k záhadnému zmizení devatenáctileté Sáry Kytnerové... Policie neobjeví žádnou stopu, která by vedla k jejímu nalezení... Nalézt se ji snaží i začínající žurnalista Marek Vráz, kolegy přezdívaný Terence Hill, který Sáru znal že školy...
Druhá časová linka je že současnosti, kdy Vás autor seznámí s panem Krejčím, který má vážně nemocnou manželku... Její beznadějný zdravotní stav jej dožene k tomu, aby pravda červencové noci roku 1996 vyplula na povrch...
Velice překvapivý závěr... Kniha se autorovi opravdu povedla... Mám také jedno přiznání... Na Goffových knihách jsem si vypracoval závislost... ;-)
Martin Goffa opět dokazuje, že v rámci svého žánru patří mezi naprostou špičku, jehož romány bez problému obstojí i ve srovnání s tvrdou zahraniční konkurencí. To ostatně dokazuje i v této knize, kde si skutečně každý přijde na své. Příběhu tak nechybí potřebná dynamika i naléhavost, zároveň si však zachovává i potřebnou dávku opravdovosti. Navíc příběh psaný z pohledu mladého novináře, je po všech těch detektivech vskutku příjemným oživením.
Prostě super... Skvělá kniha a úžasný pan spisovatel. Musím zase jen doporučit!
A musím teda pochválit i obálku, za mě na 1*
...ke Goffovi nejde nic napsat ..... tohle je 100% kniha .....a proč kecat při nějakém písání ....
...kdo knihu nečetl, nečtite ani zdejší komentáře a raději čtěte hned tuhle knihu.....
Příběh, který vám zůstane v hlavě dýl, než většina knížek, co jste přečetli. Proč? Protože si uvědomíte, že to není žádný sci-fi, žádná Amerika, je to prostě něco, co se může stát ve vašem okolí ani nemrknete. A co pak dál?
V rámci mojí osobní čtenářský výzvy (tenhle rok pouze čeští autoři) se Martin Goffa dostal k mým oblíbeným autorům hned po přečtení druhé knihy s Mikem Syrovým Bez těla. Touhle knihou si mě získal snad už nadobro. Pište dál.
Četlo se to samo, ale ty poslední stránky kdy se člověk dozví jak, proč a vlastně i život před.......zkurvenej příběh podle Martina G.
Senzační. Goffa je geniální i bez Mika. Retrospektivní vyprávění v té době mladého začínajícího novináře je velmi působivé a silné. Další můj pocit byl neskutečný nadhled a obrovská životní zkušenost autora. Moc ráda bych si přečetla pokračování.
Martinovi Goffovi teď vyšly dvě knížky s odstupem pár dnů. Prst na spoušti a Přiznat vinu. Já (možná podpořený velkou porcí zvědavosti) jsem sáhl po druhé jmenované. Zajímalo mě totiž, jak autor zvládne přechod k úplné novém hrdinovi, trochu jinému prostředí a univerzu (ačkoliv třeba v některé z dalších knih vykoukne Miko Syrový). Co se musí nechat především - Martin Goffa se od první knížky fakt vypracoval a jeho věci je radost číst. To jak píše je vážně skvělý. Je to dynamický, duchaplný a vůbec ne blbý. Takže to přečtete za pár hodin. A skvěle si při tom dáchnete. První půlka týhle knížky je takový retro (prostě rok 1996) a je taková svěží - jako dobrý víno za horkýho dne. Je z toho cítit to, že to vypraví mladej kluk, novinářský ucho, který začíná v první práci po škole. Je to poskok, co se vypracuje, když narazí na případ vraždy. Ne, není to Miko Syrový, ale Vráz má něco do sebe. A jestli budou časem další jeho příběhy, tak si je rád přečtu. Ačkoliv mě na to možná trochu štvalo, že Goffa přeskakuje z různých vypravěčských úhlů a nezůstává u jedný osoby.. A pak už je to takový hodně pocitový - Goffa zachycuje myšlenky jednotlivých postav...dělá to prostě a zároveň strašně silně. Je to taková antická tragédie v moderním hávu. Hodně smutná a melancholická. A všechno to spěje k šíleně mrazivý pointě. Takže z toho je ve výsledku jedna z nejsilnějších věcí, který Martin Goffa zatím napsal. Ale Štvanice a Vykoupení zatím vedou.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2016 | Dítě v mlze |
Knížku jsem si koupila hned jak vyšla, ale čtení jsem pořád odkládala. Věděla jsem, že v ní nebude můj oblíbený Miko a trochu jsem se bála, že budu zklamaná. Ovšem opak je pravdou. Škoda, že mám k dispozici pouze 5 hvězdiček, určitě bych dala víc. Goffa prostě umí !!!