Pochovaní zaživa
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413493/bmid_pochovani-zaziva-XyI-413493.jpeg
5
368
97
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 28. díl >
Každý sa túži dožiť šťastnej, bezbolestnej, pohodovej a dôstojnej staroby, preto pracujeme, zarábame, šetríme, vychovávame deti - preto žijeme. Mnohým sa celoživotné snaženie vydarí a ich život vyústi do vysnívanej pokojnej jesene, iní majú smolu, dožijú sa hlbokého sklamania, ignorácie od rodiny, traumy, nezriedka im ide o holý život. Práve o holé životy ide aj starým ľuďom pochovaným zaživa v dome hrôzy. Tu sa začína prípad neuveriteľnej ľudskej krutosti a hyenizmu - prípad, s ktorým sa detektívi z oddelenia vrážd musia popasovať na konci horúceho búrlivého leta, počas ktorého prišli o Burgera schváteného vážnou chorobou a o Petru, vážne zranenú pri tajnej operácii. Richardovi Krauzovi už nemá kto poradiť, musí si vystačiť s tým, čo sa stihol od najstaršieho z detektívov naučiť sám. Aby toho nebolo dosť, aj najlepší kamarát a spoľahlivý parťák Chosé opúšťa partiu, napriek varovaniam a prosbám sa na vlastnú päsť vydáva po stopách zákerného strelca Gaba.... celý text
Přidat komentář
Smutný, tvrdý a depresivní příběh hraničící s hyenismem, i když tady ty čtyřnohé hyeny určitě urážím. Všem přeji, aby se nás to nikdy netýkalo.
jedna z mala Dánoviek ktorá mi nesadla, hoci dej (čiste náhodou) pripomína kauzu domova Iris a kuchara a upratovačku... Pritom hlavný príbeh je dobrý ale Chosého naháňačka na mňa skôr pôsobí ako vata a nie pokus o načrtnutie nejakého deja. Čítala som všetky a chronologicky takže aj osud Burgera vyznieva reálne. Knihu som si vypočula v podaní pána Mňahončáka ktorý mi žiaľ nesedí- mam pocit, akoby čítal knihu pre mládež a nie detektívku..Možno aj to mi ubralo na zážitku. Skúsim prečítať v knižnej podobe a možno na druhý krát bude lepšia
Moje první setkání s Dominikem Dánem, což určitě ovlivnilo celkový dojem z knihy. Hlavní postavy – kolektiv vyšetřovatelů a jejich vztahy - jsem neznala, takže jsem z počátku v té spoustě nových jmen měla docela chaos. Ústřední příběh točící se kolem „sanatoria“ pro seniory mě ale bavil hodně. Děsivě na mě působilo hlavně to, že jsem se nedokázala zbavit pocitu, že něco podobného může být klidně reálné. Staří a opuštění lidé jsou hodně zranitelní a už se většinou nemůžou dost dobře bránit a jsou prakticky naprosto závislí na několika málo lidech...a pokud se to tohoto úzkého výběru dostane osoba necitlivá, bez empatie a navíc třeba i s ne příliš dobrými úmysly, život těchto lidí se může stát podobným peklem, do jakého se dostali staří lidé v této knize.
Druhá dějová linka představující soukromé pátrání Chosého mě moc nebavila, ale chápu, že to bylo asi hlavně neznalostí předcházející knihy, na kterou tato dějová linka evidentně navazovala.
Asi by se mi líbilo, kdyby autor dal na úkor této části spíš více prostoru samotnému hlavnímu příběhu a dění v sanatoriu.
Úplně mi nesedl ani styl psaní autora – především co se týče dialogů. Hodně mi jich připadalo nezajímavých, zbytečných, a postrádající smysl v souvislosti s dějem knihy.
Možná chtěl autor tímto vnést do postav určitou civilnost a reálnost obyčejných lidí – určitě nelze pominout, že v reálném životě takto hovory ve skupinách lidí opravdu vypadají, ale mě osobně to v knize dost nesedlo, vlastně mě to i trochu nudilo a spoustu takových částí jsem i přeskakovala, abych se dostala zpátky do příběhu, který mě zajímal. Celkově za mě průměr – tři hvězdičky.
Kriminální román s jasnou zápletkou a perfektně popsaným postupem policie k odhalení pachatelů, z části s humorem, ale hlavně o zamyšlení nad lidskými povahami a motivy k odporným činům. Kdyby to byla pouze čistá fikce, i tak je to hrozné, ale obávám se, že existuje hodně předloh z reálného života.
No fuj, tohle téma mě teda moc nenadchlo. Není vražda jako vražda. Kniha obecně se mi líbila, mám Dánův styl psaní ráda, především jeho humor. Tady mi ale trochu chyběly silnější emoce, vzhledem k otřesnosti tématu. Ale to je takový můj subjektivní pocit, který mi nadšení z knihy nijak nekazil.
Bohužel ohavné praktiky... Jen doufám, že se to nestává ve skutečnosti, to by bylo ještě horší. A smutné je taky to, jak se nám rozpadá 141...
Hyenismus nejvyššího kalibru.Velmi depresivní smutná kniha z domu hrůzy. Ze stáří mám strach i tak, ale v pečovatelském domě bych skončit nechtěl. Dělal jsem tam nějakou dobu řidiče, tak vím, jak to tam chodí. Kdybych uměl tak krásně psát jako Dominik Dán, sám bych napsal autentickou knihu.Od knihy dle názvu jsem očekával nějaký detektivní horor, ale název vystihuje něco jiného leč také hrůzného.Vadila mě dvojí linka , příběh se měl věnovat více Irbisu a jeho praktikám.
Vesměs klasická Dánovka, která nijak nepřekvapí. Opět se posuneme dál, co se týče vývoje všech postav, které postupem času zrají v naprosto zkušené rutinéry, kteří si ze sebe umí dělat legraci a jsou to stále sympaťáci každým coulem. Případ, který tentokráte řeší, není na jednu stranu nijak výrazný a závažný, na tu druhou je ale naprosto otřesný a skrývá se za ním organizovaný zločin, na který doplácejí ti bezbranní. Vzhledem k tomu, co se ale kolem děje, má kniha trochu temnější atmosféru a je posmutnělá, protože dva ze stálých hrdinů už nikdy nebudou stejní a jejich odcházení je hodně smutné, což se projevuje právě na náladě všech zúčastněných. Je asi pravda, že Chozého linie je trochu navíc a prakticky nikam nevede, v rámci nějaké návaznosti tu ale být asi musela, takže se to nedá autorovi úplně vyčítat. Kdyby tu nebyl příběh rodiny jednoho mrtvého důchodce, asi by se taky nic nestalo, na druhou stranu se v něm autorovi podařilo zachytit onu typickou atmosféru nefungující rodiny, která se sejde na pohřbu a každý její člen je úplně jiný a sleduje diametrálně odlišné cíle. Pohřbeni zaživa je možná rutinní kniha, ale jako oddechovka funguje naprosto parádně a milovníkům všech policistů z Našeho města nabídne ne úplně veselý pohled na jejich další osudy, což ale k této práci patří 70 %
Zajímalo by mě, které vemeno knihu přeložilo. Zvlášť vydařené jsou dialogy - směs slovensko-slezsko-moravsko-brněnsko-český mišmaš. To celou knihu "pohřbilo zaživa". Jinak Dán opět dobrý.
Poučná i zábavná...
"To bolo ponižujúce! Čo si ten chlapec o nás pomyslí, ako tu žijeme?"
"Pravdu, a čo? Zožiera nás lakomosť, závisť, nenažranosť... Všetkých bez rozdielu, celú spoločnosť!" soptil podnikateľ.
"Nás hádam nie," namietla manželka, vysiakala sa, utrela si oči, sklopila tienidlo, v zrkadle skontrolovala zovňajšok.
"Ježišukriste!"
"Nás nie, my máme dosť a vieme si to vážiť."
---
Hanzel sa nadýchol, no vypočutie mu nebolo dopriate.
"Ukradnúť mŕtvolu! To bol čí debilný nápad!?"
"Lengyelov! Čo my?" bránil sa Krauz.
"Drž hubu! Aspoň neklam! Z promovaného doktora, z človeka s diplomom, by taká facina nikdy nemohla vypadnúť!"
"Šani, by si sa divil, aké faciny môžu vypadnúť z človeka s diplomom. Pozri sa na náš parlament..."
Omlouvám se, jestli jsem ve slovenském přepisu udělala chybu... a přimlouvám se, abychom všechny ty bezva detektivky četli v originále! Vyzkoušela jsem a je to opravdu lepší...
Další skvělá Dánovka.Děj má spád,nenudí. Člověk se s partou kolem detektiva Krauze sžil, o to víc mi bude chybět detektivni "GURU" Eda Burger a nastupující mládí Petra. Škoda jich.
Moje prvé stretnutie so slovenským krimi a hneď na úvod prezradím, že nie posledné. Mám skúsenosti so švédskym krimi, ale musím uznať, že je to zaujímavejšie, ak sa dej odohráva v lokálnych reáliách. Predsalen si viem viac predstaviť dianie v Púchove ako Malme.
Prvý dojem veľmi dobrý, kniha sa ľahko číta, v mojom prípade počúva. Je možné, že môj dobrý dojem umocnil Martin Mňahončák, ktorý skvele načítal túto knihu. Autor popisuje detaily, mimiku postáv a je to živé čítanie / počúvanie.
Dej z časti opisuje skutočné udalosti, alebo je nimi inšpirovaná, len mená sú pomenené. Súčasne sa odohrávajú dve dejové linky. V tej vedľajšej som sa trochu strácal, pravdepodobne nadväzuje na udalosti predchádzajúcej knihy? Udalosti majú spád a pomerne rýchlo vtiahnu čitateľa do deja. Poslednú štvrtinu som dal na jeden záťah. Sledujeme dianie okolo viacerých postáv súčasne a nie vždy sa dejú chronologicky, ale neprišlo mi to chaotické. Zároveň som mal dosť času vytvoriť si sympatie k viacerým postavám a aj antipatie, tak, aby som nakoniec fandil "tým dobrým".
Určite si prečítam aj ďalšie autorove knihy 9/10
Hodně smutný příběh. Ať se jedná o staré lidi, či zranění kolegů. Pro mě trochu depresivní, ale bohužel zřejmě pořád aktuální.
Tuto knihu som pocuval hned po Klbku zmiji, preto budem trocha porovnavat. Pribehovo je to ovela lepsie, autor dokazuje, ze najlepsie mu idu pribehy z beznych zivotov, vyborne vykresluje rodinne pomery a situacie. Spociatku je latka nastavena velmi vysoko, uvodne sceny pohrebu, rodinna situacia, hadky, vykreslenie charakterov, to vsetko je na vysokej urovni. Bohuzial, potom pribeh strati dych, to, co je v uvode naznacene sa potom uz len siahodlho potvrdzuje a vysetruje. Chyba moment prekvapenia. Citatel/posluchac uz dopredu vie, co sa deje, kto je vrahom a preco. Danovym kniham sa neda upriet, ze cloveka nutia pocuvat dalej a su napinave. Bohuzial niektore (vratane tejto) vykazuju rovnaku pribehovu schemu. Velmi dobry uvod, nastolenie situacie, zoznamenie so zlocinom. Stred je slabsi, vsetky vysetrovacie kroky musime sledovat cez detektivov, casto je vela casu venovaneho banalitam, rozvlacnym a radobyvtipnym dialogom, kedy pribeh len pomaly napreduje. Zrazu pride rozuzlenie na konci, kedy sa v poslednej hodine posunie dej milovymi krokmi, dolapia sa vinnici, obcas sa vynoria nejake prekvapenia. V porovnani s rozvlacnymi a dlhymi stredovymi pasazami sa vsetko na konci objasni cez skratky, za svedkami zrazu netreba nikam chodit a zlozito ich hladat, len sa zjavia a rozpravaju. V 10 stranach knihy sa udeje viac, ako predtym v 200 stranach. Toto bol aj pripad tejto knihy, preto si casto neviem z Danovych knih vela zapamatat, lebo su casto akoby dejovo prazdne, ked si clovek odmysli ten balast. Prave preto potom vycnievaju knihy ako Bestia, kde sa nieco deje cely cas, nielen na zaciatku a konci, pripadne Venusa zo zatoky, kde je viac zapamatatelnych momentov a kniha po precitani/dopocuvani nevysumi do prazdna.
Jeden z posledních dílů začíná pohřbem a reálně vylíčenou atmosférou okolo. Sourozenci řeší nejen kdo zaplati pohřeb, ale i dědictví.... a hned je z toho případ. Dominik Dán a jeho další skvělá detektivka s Krauzem.
Zase musím napísat už len to isté, čo vždy:no veľmi dobré a zaujímavé popočúvaničko to bolo.Dve dejové línie, ani jedna nenudila, bohovsky som si pritom ani nie že oddýchla, lebo ja pri počúvaní niečo robím ako varenie,upratovanie a tak...ale skutočne mám pocit ,že pri tom počúvaní mi to tak ide všetko od ruky.A už som si zvykla aj na interpretáciu M.Mňahoncaka, ktorý sa toho zhostil úplne bravúrne.Dokonca už mám stiahnutu aj najnovšiu Danovku ako e-knihu V tieni, tak skúsim prečítať, lebo to mi veľmi nešlo, myslím akože čítať danovky.Tak mi držte palce a idem sa mrknut, či mi pasuje do výzvy táto kniha.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Kniha Pochovaní zaživa je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 504x |
| Čtenářské výzvě | 66x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 162x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 7x |
Pan Dominik Dán opět nezklamal,velmi zajímavé téma a myslím,že i ve skutečnosti možný děj. Až mě z toho mrazí.