Náhradník

Náhradník https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509910/bmid_nahradnik-bqK-509910.jpg 4 350 110

Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh – a svou cestu popisuje se syrovou, neochvějnou upřímností. Náhradník je přelomovým titulem plným pochopení, odhalení, sebezpytování a těžce vydobytého poznání o nekonečné síle lásky i zármutku. Jde o jednu z nejpalčivějších fotografií dvacátého století. Dva chlapci, princové, kráčejí za rakví své matky, zatímco celý svět sleduje jejich smutek – a strach. Když princeznu Dianu ukládali k věčnému odpočinku, miliardy lidí přemítaly o tom, co si asi myslí a co cítí princ William a princ Harry – a jak se budou od tohoto okamžiku jejich životy vyvíjet. Tady je Harryho příběh. Než ztratil matku, byl dvanáctiletý princ Harry známý jako ten bezstarostnější, veselý Náhradník o poznání vážnějšího Následníka. Zármutek všechno změnil. Harry začal mít potíže se školou, se vztekem, se samotou – a protože vinil ze smrti své matky tisk, nedokázal se smířit s životem ve světlech reflektorů. V jednadvaceti letech vstoupil do Britské armády. Vojenská disciplína mu vrátila řád a účast na dvou misích z něj doma udělala hrdinu. Záhy si však připadal ztracenější než kdy dřív, trpěl posttraumatickou stresovou poruchou a sužovaly jej paralyzující panické ataky. Navíc nedokázal najít opravdovou lásku. A pak potkal Meghan. Svět uhranula láska jako z filmového plátna a lidé ze všech zemí se radovali z jejich pohádkové svatby. Od začátku však šel po Harrym s Meghan tisk a čelili vlnám urážek, rasismu a lží. Když Harry sledoval, jak jeho manželka trpí, nabýval pocitu, že se oni sami i jejich duševní zdraví ocitli v ohrožení. Neviděl jinou možnost, jak zabránit opakování tragického osudu, než uprchnout z rodné země. Během staletí se jen hrstka členů odvážila opustit královskou rodinu. Jako poslední se o to pokusila jeho matka…... celý text

Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: , Práh
Originální název:

Spare , 2023


více info...

Přidat komentář

JP
19.05.2023 3 z 5

(SPOILER) Britskou královskou rodinu nějak nesleduju. A přitom je skoro jako kdyby subkultura, co subkultura, i národ, založený na uctivání tohohle, řeknu, pojmu. Paparazzi se plazí v křovích, aby trestaly nebohého Harryho svými zrcadlovkami a hanlivými titulky v novinách, potom, co se ocitl v situacích, které málokdo chápe, protože málokdo je princ královské rodiny. Je to jak středověká ikonická malba. Zpočátku intimní zpověď a i sympatická, kde se přiznává k pár blbostem (jako převlíknout se za Hitlera a jít na párty, což Willy bez problémů odsouhlasí, PALCE HORE, William se zde projevil jako starší bratr "dickhead", nicméně Harry ochotně přechází podobné situace, jakožto dobrý bratr, který má proti sobě jen soutěživou jedničku, Williama, jak na nějakých závodech v plavání). I přesto, jestli mi někdo byl sympatičtější, od pohledu, v královské rodině, protože vlastně vypadal trochu normálně, byl to rebelující druhý syn princezny Diany, zrzavý Harry [xd], vévoda ze Sussexu. První třetina, která byla i dost o Dianě mi připadá jako nejzajímavější část knihy. Posléze se 'Spare' zvrhne v "média jsou brutální a špiní a dostávají vás do situací, útěk do armády, a 'Meghan je ve stresu z nenávisti'", aby Harry vylíčil vše tak nějak po svém, od začátku, protože "Enough is enough!". Ony ctnostné vize a důvody dokážu v jeho pojetí asi těžko pochopit, protože, opět, jsem nikdy jako princ v královské rodině neoperoval. Ale jednou jsem se astrálně cítil jako princ, ležící a usínající ve starověkém Egyptě, so, you know, I'm' something of a prince myself". Kdybych měl knihu shrnout v jedné její větě, pobavila mě jedna ze závěrečných: "'You're delusional, Harry.' But they were the delusional ones." (řečeno samotným autorem) Harry je na jednu stranu otevřený. Ale na druhou stranu, zvažoval co a jak řekne. A jsem si jist, že už tohle něco říká. Tahle kniha je spíše tak nějak "zhruba", což není, díky mami, zevrubně, to už vím. Harry a Meghan spadají do sféry Willa Smitha a jeho barona Harkonnena, Jadu, když se podíváte, jak chodí k Oprah a jsou proti nenávisti ve Světě, díky, fakt, bez vás bych neměl ponětí. Spare (Heir) narážky v titulu si ale cením, je to trefné a pravdivé. Celkově, ta historie v úvodní třetině je poměrně vcítitelná a pozoruhodnější a kniha jako taková spíš sympatico, protože je tam řečeno i spousta věcí, co nejspíš nepotřebovaly být zmíněny - ale třeba je to celé jen geniální kampaň, kdoví. Nevím, jak moc hardcore je Harry za vypuštění tohohle, protože někdy jsem si říkal "oh, jsou vlastně jen trochu jiná, ale normální rodina", abych se pak zase občas přistihl u výrazu mého absolutního ztracení a zmatení. "Paparazzi a tisk jsou zlo. Dějou se špatný věci. Byl jsem v armádě a zabil. A do toho neustále politikaření a všechno a tak nějak všichni proti mně." A po mém boku anděl. Zpočátku jsem si říkal, Harry jde na to ("Harry, jdu do baráku!"), abych se pak ocitl v něčem, co se pocitově blíží pohádce. Už čekám, až vyskočí vlk. Nevím.

Leona333
19.05.2023

Kniha by se klidně mohla jmenovat KNIHA NÁŘKŮ NÁHRADNÍKA. Jsem velice ráda, že se ke mě dostala jako putovní, za kterou jsem nemusela zaplatit ani jednu korunu. To se vážně chvílemi nedalo číst. Zřejmě tomuto mladíkovi nikdo pořádně nevysvětlil jedno známé úsloví: ,,Co se doma uvaří, to se taky doma sní." Zde naopak NÁHRADNÍK nabere plně do talířů a rozdává všem ostatním... Rozdává o pocitech ke své ženě, ženě svého života..., rozdává o pocitech a nesvárech se svým starším bratrem..., odsuzuje bulvár..., aby nakonec právě jemu a nejenom jemu, předhodil tento svůj příběh...
No, knihu jsem se nakonec rozhodla nehodnotit hvězdičkami, asi by jich bylo žalostně málo. Prostě jsem v ní neobjevila nic uvědomělého, lidsky zajímavého - hodnotného... Bohužel ne každému, kdo se "narodil se stříbrnou lžičkou v puse, nebo i bez ní...," je dáno, aby napsal dobrý životní příběh - knihu.


jaspurha
18.05.2023 3 z 5

Kniha je čtivá, nicméně nesplnila moje očekávání. Doufala jsem v trochu vhledu do životů jednotlivých rodinných členů, jejich povah a názorů. Část dětství vynechána. O dědečkovi skoro ani řádka. O babičce, taky nic moc. Ve směs se celá kniha odvíjí od smrti matky, princezny Diany, je o nezpracovaných emocích, pocitu ublížení, méněcennosti v roli náhradníka, nespravedlnosti, boji s bulvárem a nemožnosti zadostiučinění. Přílíš domněnek a chyb v komunikaci s rodinou, a i pravděpodobně s Harrym. Některé rodinné taškařice opravdu nestáli za vytáhnutí na světlo viz půjčený lesk, šatičky apod. Ale zase nemohu opomenout, že H. zaslouží chválu za Invictus games, ale i za snahu zpracovat své psychické traumata. Možná čas ukáže, že se princ Harry nakonec stane zralejším a sebevědomým mužem se schopností nadhledu a s kontrolou nad svými emocemi. A najde vlastní cestu, kterou nebude dláždit jen život v královské rodině. Snad.

jana0724
16.05.2023

Kniha se mi líbila.Harry jen napsal svůj životní příběh, který zrovna není lehký když nedělá co mu přikazuje monarchie.A ztrata maminky má vliv na vše co se dělo a děje v jeho životě.

Beltrix
15.05.2023 3 z 5

Ohromné trauma ze ztráty matky a snaha vyrovnat si účty s paparazzi a královskou rodinou = dostala jsem přesně to, co jsem od knihy čekala.
Kniha jako taková je poměrně čtivá, bavily mě části z dětství, ty armádní jsem až tolik nedocenila.
Trošku na sílu mi přišla snaha o to učinit z Harryho někoho, kdo je vždycky v právu, vůbec nežárlí, miluje prostý život, versus jeho bratr, který nesmírně žárlí, chová se agresivně a nepochopitelně - viz například popisy domů a oblečení, "Willy" odmítající strávit s Harrym předsvatebním noc (protože má doma tři malé děti, přičemž nejmladší je třítýdenní miminko, což je taktně zamlčeno)... Příliš skrytá nebyla ani snaha připomenout všechny možné už zapomenuté skandály královské rodiny.

Ctenar1202
14.05.2023 4 z 5

Britskou královskou rodinu rozhodně není potřeba představovat. Zná ji každý. Někdo ji má rád, někdo ne a někomu je zcela jedno co se o ní píše. Já královskou rodinu miluju od malička. Vždy jsem měla slabost pro Williama. A Harry pro mě byl a je rebel. Rebel, který si do ničeho nenechá nikým kecat a proto se rozhodl napsat i knížku, aby se svět dozvěděl, jaká atmosféra a vztahy panují mezi členy královské rodiny. Bylo to velice zajímavé čtení!

Náhradník je skvěle vybraný název, protože Harry si tak od malička připadal. Ne, on jím byl. William byl na prvním místě vždy, protože je to následník trůnu a Harry by byl, jen kdyby se Williamovi něco stalo. Od malička pociťoval, že je ten druhý...když byl chlapcem, zemřela mu maminka a on roky a roky věřil,že je živá a někde se skrývá před novináři. Harryho popisované praktiky novinářů jsou opravdu děsivé. Ne jen v době, kdy žila jeho maminka, ale i v době, kdy se oženil s Meghan. Novináři se prostříhávali ploty, natáčeli je drony či přímo z vrtulníku létajícím nad domem. Byli všude. Úplně všude a Harry cítil obrovský tlak. Věděl, že média jsou součástí jeho života, ale nenáviděl je. Všechny ty lidi, kteří rozebírali jeho život od narození až do současnosti.

Princ Henry Charles Albert David Mountbatten-Windsor, jak zní celé jeho jméno v knížce popisuje své dětství, školní roky, vojenský dril, kdy se účastnil několika misí a čtenář zjišťuje, že to není člověk, který by měl na růžích ustláno, ale že prošel drsným výcvikem. On si však přál stát se vojákem a bavilo ho to. Lákala ho drsná přeměna ve vojáka, výcviky a boje. Až mě chvílemi mrazilo, jak je v tom popisování téměř fanatický. Princ a bojovat? Divné...

Asi nejvíc mě bavily části, kdy byl malým chlapcem a pak, když poznal Meghan. Popisuje jejich první seznámení, oťukávání se a seznamování se s rodinou. Nevím, jak moc mohu brát jeho výpověď vážně a opravdu jeho slova nechci brát jako dogma, protože v knize neustále popisuje, že novináři jen lhali o všem. Jak o něm, Meghan, tak zbylých členech rodiny. Dokonce jednotliví členové mají vlastní poradce a ti poradci donáší na jiné členy rodiny...neskutečný...uděláte jednu jedinou malilinkatou chybičku a je zle. Vyrůstáte a žijete v nejistotě, tvrdé výchově spočívající hlavně na nedávání najevo emocí...opravdu by mě zajímalo, kde je skutečná pravda. Když si vezmu, jak se Williamova rodina prezentuje na veřejnosti, nechce se mi věřit, že by uvnitř "firmy" zažívali teror a pevnou ruku Charlese a Camilly...

Je to rozhodně zajímavá kniha, která se krásně čte. Nevím, na kolik ublíží Harryho slova členům královské rodiny, ale mně se jeho výpověď líbila.

Jane2016
09.05.2023 4 z 5

Náhradník byl pro mě jednou z nejočekávanějších knih tohoto roku. Královskou rodinu miluju, četla jsem nespočet knih o jednotlivých členech, několikrát jsem viděla seriál Koruna a když padne řeč na toto téma, nejsem chvilku zticha.

Proto když mi pošťák přinesl tuto krásku, okamžitě jsem se do příběhu pustila. Bylo fajn vidět jednotlivé příběhy z pohledu Harryho. Před nedávnem jsem totiž koukala na seriál o dvojici s názvem Harry a Meghan a přišlo mi, že příběh je zde podaný většinou ze strany Meghan. Nemůžu zde nezmínit, že Meghan je mi extrémně nesympatická a jsem spíše tým William a Kate.

Z přečtených recenzí na tuto knihu, musím jeden fakt zmínit i v té mé. Čili, že tato kniha je pro Harryho spíše obhajobou. V jednotlivých kapitolách je uváděno spousta skandálů z minulosti a Harry se je povětšinou pokouší vyvracet a uvádět na správnou míru.

Sečteno podtrženo, Harry to v životě neměl lehké, nikdo z nás si nedokáže představit život ve zlaté kleci. Fakt, že jste na každém kroku sledováni a máte věčně novináře za zadkem. Každopádně, můj názor na něj i po této knize zůstává stejný. Některá špína by se měla držet pod pokličkou, zvlášť když jste člen královské rodiny. Harry na mě působí dojmem malého dítěte, které se bohužel chytlo sukně Meghan.

eva3992
08.05.2023 4 z 5

Princ Harry poprvé vypráví svůj životní příběh. Od chvíle, kdy musel jako dvanáctiletý kráčet za rakví své matky, přes své roky v armádě, až po velkou lásku s Meghan, kterou však mnozí odsuzovali. Přiblíží nám svůj důvod, proč se rozhodl opustit královskou rodinu a otevřeně nám ukáže své soukromí.

Jelikož ráda čtu knihy o královské rodině, nemohla jsem si nechat ujít ani tuto novinku. Navíc mám ráda životopisné knihy, a to Náhradník jednoznačně je a Princ Harry prostě má o čem vyprávět.

Je to psáno poutavě, čtivě, zajímavě, od knížky jsem se nemohla odtrhnout, hlavně první dvě třetiny mě moc bavily. Díky tomu, že už jsem pár knížek přečetla, a i díky seriálu Koruna, jsem si mohla zasadit Harryho vyprávění do kontextu z jiných děl a dalo mi to tak celkový obrázek od různých vypravěčů.

Podle ohlasů jsem se bála, že kniha bude bulvárem, pomluvami a praním špinavého prádla na veřejnosti. Ale nepřišlo mi to tak. Je to příběh člověka, který žije jinak, než běžný smrtelník a nemůže se s tím smířit. Nepředstavitelný život pod drobnohledem paparazzi, kteří Vás sledují na každém kroku. Vůbec se nedivím, že Harry udělal to, co udělal, já bych to pronásledování nevydržela ni den. Co mě ještě překvapilo, tak to, jak i v dnešní době se chovají lidé rasisticky, včetně médií.

Poslední část s Meghan mě bavila asi nejméně, to už bylo trochu víc handrkování, každý zde má svou pravdu a nikdo není schopný se domluvit. Ale i takový je prostě život, obzvláště v náročném královském prostředí.

Knížku jsem dočítala během korunovace Karla III. Myslím, že lepší propojení jsem si nemohla přát. Celkově je to výborná kniha o nelehkém životě. Pokud jste fanoušci královské rodiny anebo pokud rádi čtete životopisy, rozhodně Vám ji můžu jen doporučit.

Nessie72
07.05.2023 3 z 5

Nechtěla jsem to kupovat a číst. Nicméně jsem knížku dostala, v den českého vydání. Přečetla jsem ji a celkem vzato, čte se dobře, to fňukání se dá přežít. Pokud britskou královskou rodinu sledujete, nic podstatného a nového se asi nedozvíte.

Jizi
05.05.2023 4 z 5

Princ Harry napsal paměti.
Napsal v nich hromadu skandálních (jak při čtení zjistíte z kontextu vytržených) věcí, které jsme si všichni mohli záhy přečíst vypíchnuté různě po internetu.

"Chtěl klid, tak co se takhle prostituuje?" říkala jsem si. 'No jo, maj spotřebu jak tryskáč, tak to chtělo prachy!" A vím, že jsem s tímhle názorem rozhodně nebyla jediná.
A pak jsem dostala možnost s tou knihou strávit několik velice intenzívních týdnů. Na nabídku jsem kývla a nestačila se divit.

Původní, nadmíru skeptický postoj mě velice rychle opustil.
Moehringer totiž umí vyprávět a Harry (k mému překvapení) co vyprávět má.

Je potřeba přistupovat ke knize s tím, že jsou to paměti - je to Harryho životní příběh tak, jak ho prožíval on sám, jak ho vnímal a jak si jej zpětně vybavuje. Vyčítat mu, že se narodil do královské rodiny je stejně absurdní jako mu vyčítat, že je zrzavý (což ze záhadných důvodů zjevně blbě nese).
Není to příběh královské rodiny, není to učesané vyprávění a o tom, kterak z malého roztomilého prince vyrostl velký šašek. Harry v útržcích vzpomínek vypráví o svém životě počínaje osudným srpnem, kdy přišel o matku do událostí loňského roku. A ty vzpomínky jsou zcela logicky krajně subjektivní.
Harry se narodil ze zlatou lžičkou v puse. Jistě. Nikdy nepoznal, co je hlad, jaké to je nemít střechu nad hlavou nebo nemít v kase dost peněz, aby příští týden nakrmil rodinu. Ale jaký má smysl mu to vyčítat? Nemluvě o tom, že on by zcela zjevně byl radši obyčejný kluk odněkud z Birminghamu nebo Leedsu než ten, jehož jedinou funkcí je se usmívat a v případě potřeby posloužit na součástky.

Harryho paměti jsou z velké části obžalobou - bulváru, který uštval jeho matku, a který nepřestává celý jeho život pronásledovat i jeho samého a jeho vlastní rodiny, jejíž studený odchov vedl k tomu, že se poprvé doma cítil v armádě.
Harry ze svých pamětí vychází jako utrápený kluk, který se zoufale snažil najít svoje místo ve světě nejvyšší šlechtické honorace, do níž nikdo z nás nikdy ani nenahlédne.
Jeho vzpomínky jsou unikátní - je to poprvé, kdy se někdo jeho postavení rozhodl navzdory všem a všemu použít vlastní hlas a zcela otevřeně říct, jak to podle něj všechno bylo.
Místy toho říká až moc (ty tři stránky o omrzlém penisu mě budou asi ještě chvíli pronásledovat), ale koneckonců to čtenáři chtějí, ne? Trochu té pikantnosti! To je přeci to, co prodává - a když o něm mohli celé roky lhát jiní, může on říct svou pravdu.

A přesně to jeho paměti jsou - jeho verze událostí a jeho pravda.

(Nikdy bych tomu nevěřila, ale skončila jsem s prací naprosto emočně investovaná - takže vám ještě řeknu, že teda jako tým Dokonalá Meghan rozhodně nejsem a nebudu!)