Na ceste
Jack Kerouac
Román Na ceste je základným literárnym odkazom bítnického hnutia, generačnou výpoveďou príslušníka tej skupiny mládeže, ktorá po svojom reagovala na situáciu koncom štyridsiatych a začiatkom päťdesiatych rokov, keď Amerika prechádzala štádiom vrcholnej hospodárskej stability, ale začínali sa prejavovať choroby toľko vychvaľovanej americkej civilizácie. Bítnici odmietli ideál mladého úspešného Američana s jeho nalinajkovaným a pevným cieľom a dali sa cestou protestu, úteku od civilizačných vymožeností smerom k akémusi modernému primitivizmu. Istotu budúcnosti nahrádzali zintenzívneným prežívaním prítomnosti. Týmto sú poznamenané aj cesty hrdinu po USA, tvoriace hlavnú líniu rozprávania. Do extázy vyvolanej novými zážitkami sa však mieša aj nostalgia spôsobená uvedomovaním si bezvýchodiskovosti takéhoto úteku. V autobiografickej výpovedi vystupuje Allen Ginsberg ako Carlo Marx, William Burroughs ako Bull Lee, John Clellon Holmes ako Tom Saybrook, Herbert Huncke ako Elmer Hassel, Neal Cassady ako Dean Moriarty. Len málokomu se podarí napísať "bibliu". Kultovú knihu, ktorá zásadne zasiahne do života a názorov celej jednej generácie. Kerouackovi sa to podarilo.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Slovenský spisovateľOriginální název:
On the Road , 1957
více info...
Přidat komentář
Dá se přečíst dychtivě a s nadšením jen v určitém životním období. A po letech se zase nedá vůbec dočíst. :)
Je to svým způsobem velice rozporuplná kniha. Někteřé části mě příliš nebavili ani nenadchnuli, za to jiné byli naprosto strhující a závěrečné dvě části knihy jsem přečetl jedním dechem. Naštěstí musím říct, že těch lepších a zábavnějších momentů bylo mnohem více než těch nudnějších. Mnoho básnických obratů a frází se mi skutečně líbilo a nadchli mě.
Svým způsobem jsem neměl rád mnoho postav během knihy, ale čím delší dobu ji mám z očí tak ve mě stále zachovává dojem a mnoho postav, ke kterým jsem měl negativní vztah, mi začíná chybět. A to se cení.
A teď už jenom doufám, že se také konečně někdy zvednu a uspořádám svojí vlastní cestu.
uplne strhujuco napisane, chcel som tam vtedy byt s nimi zazit to na plno... mam rad dobrodruzstva a toto bolo jedno z najvacsich :)
Jedna z mála knih, které jsem prostě nebyla schopna dočíst. Pro mne nudné, jednotvárné vyprávění, ani k postavám jsem si nějak nebyla schopna najít vztah, připadaly mi s tím svým proflákaným životem odehrávajícím se v rozmezí chlast, cigára, sex, drogy, auta tak nějak prázdné. Možná v době vzniku čtenáře zaujala svou netradičností nebo před revolucí dojmem čehosi "mírně zakázaného", ale dnes mi připadala prostě jen rozvláčná...
Občas jsem přeskakoval, ale nakonec jsem "doskákal" až do konce... :) Občasné nudné pasáže se střídaly s těmi, které příjemně krátily můj čas, a dost mě obohatily o živé představy, jak to v tehdejších letech vypadalo. Měl bych i já odvahu vydat se Na cestu? Pochybuji...
Nepředstavitelně úžasné dílo, ještě teď mám v sobě onu ryze americkou atmosféru.
Toto nebola kniha pre mna. Mala som dojem, ze citam vkuse iba o tom, ako niekoho pretahuju, zhanaju auta, ako sa Dean vkuse poti, ako maju zbalene a stale sa kamsi plaholcia a odvsadial utekaju. Pacit sa mi to zacalo mozno v poslednej desatine knihy, kedy som si konecne zacala ten styl aj trochu uzivat, ale zo slabeho priemeru to tuto knihu podla mna nevytrhne a bola som uz aj celkom rada, ze konecne skoncila.
Kniha sa snazila o nejake hlbsie myslienky, niektore boli podane zaujimavo a aj ked som sa s nimi napriklad nestotoznovala, pacilo sa mi, ako sa s nimi autor vyhral. Mnoho z nich sa ale nepodarilo. Samotna cesta mi pripadala viac unavna ako zaujimava a este v tomto podani. Aj ked je dost mozne, ze to bol aj zamer.
Cely cas som mala chut preskakovat strany alebo niektoru z postav prefackat, pricom postavy hodne prefackania sa sice obmienali alebo striedali, no vzdy sa niekto nasiel.
Ako som uz pisala, posledna cca desatina knihy nebola az taka utrpna a verim ze niektomu sa tento styl moze pacit, no mne nesadol. Napriek tomu nehodnotim tuto knihu ako uplny prepadak, skor ako kniha, ktora sa mi minula stylom. Necakala som, ze toto bude najaka cervena knihovna, prave naopak, mam rada knihy, ktore sa s citatelom nemaznaju, ale musia ma aj niecim obohatit. Tejto sa to velmi nepodarilo, aj ked snaha bola zjavna. Viackrat sa k nej uz pravdepodobne neprinutim.
Moje hodnotenie: 61%
Já jsem k příběhům o Americe nikdy příliš nelnula. Vždy si čtu raději příběhy z evropského prostředí. Pak jsem se seznámila s Allanem Ginsbergem a Kvílením, slyšela přednášku o beat generation a všichni víme, že pro pochopení celé této generace je Na Cestě klíčová kniha.
Upozornění: Při čtení knihy máte neustálé nutkání jet na čundr!
Neuvěřitelný příběh...
Podivná knížka. Spousta stran alkoholu, drog, sexu a zbytečného cestování. V podstatě je to zbytečná kniha. I když na druhou stranu mi ukázala, jak přesně nechci žít a co se mi nelíbí. Jediná zajímavá část byla v Mexiku. Krásně popsaná hudba, indiáni a příroda.
Deana bych zabila hned na místě, být jednou z jeho manželek. Chudáci děti.
Nepřišlo mi to ani zábavné, ani poučné. Dočetla jsem to jenom z přesvědčení. Možná zkusím Kerouaca v jiné podobě.
Kniha cajk, leč první půlka se četla skoro sama, ta druhá už ne.
4Santukan46: Hovorová řeč, jenž se používá v knize se v knihách vyskytuje často, jelikož - překvapení - se tak nemluví jenom v Praze, ale skoro v celých Čechách a - velký šok - i v části Moravy. Pokud by v díle překladatelé použili jako hovorový jazyk hantec, ostravštinu nebo hanáčtinu, znělo by to prostě divně.
Jsem moravák žijící v Praze a tyhle předsudky a žabomyší války mě neskutečně serou, takže sorry za tento průjem. Peace.
Knihu jsem četla v době, kdy to nebylo jen tak sehnat dobrou knihu. A tak jsme stáli každý čtvrtek před Knihou a modlili se, aby se na nás dostalo. Tedy . . . spíše tam stál manžel, já se starala o děti.
Teď, když už jsou děti dospělé a mají svůj život, tak bych si ráda všechny ty knihy - které jsme tehdy tak těžko sháněli - přečetla. Jsem zvědavá, jak to na mě bude dnes působit. Jako třeba Poslední kabriolet (ten mám doma.) To už taky vím prd, co v tom bylo. Akorát vím, že to byla tehdy bomba, když to vyšlo. Ale za ta léta už jsem zapomněla. Na prvním místě tu byla starost o děti, o manžela, o domácnost, zaměstnání . . .
V dnešní době mám zase jiný problém: myšlenky mi odlétají . . . já nevím kam . . . a nemohu se na čtení soustředit.
S odvíjejícím se příběhem se vyvíjej i můj postoj ke knize. Zpočátku jsem měl strach, že až ji dočtu, budu mít nutkání někam okamžitě vypadnout, začátek splnil moje očekávání. Postupně mě čtení některých pasáží přestávalo bavit, hlavně popisování divokých večerů v barech, naopak do popisu cestování a stopu jsem byl doslova zažraný. Nelíbil se mi ani jazyk, nechápu proč se často hovorová řeč překládá do takového paskvilu jako se mluví v Praze. Já mám raději češtinu, třebaže hovorovou.
Palčivá bolest osamění autora, se kterým procestuji Ameriku, kontrastující s lhostejností horkých letních dnů, to je to, co mě pár let zpátky nutilo číst tu knihu každé léto. To, že se to odehrávalo na pozadí bouřlivých a vášnivých 40./50. let v Americe, tomu přidávalo drajf, který pro mě ale byl spíš leit motiv, než hlavní důvod ke hltání této knihy.
No úprimne nechápem, prečo je táto kniha až tak ospevovaná a vyzdvihovaná na neviem aké piedestály. Prečítala som si ju aj práve pre tie chválospevy na ňu a aj preto, že som ešte nič z tejto kategórie kníh od beatnickej generácie nečítala a bola som zvedavá. A keďže mám zásadu dočítať každú knihu, tak som to nakoniec dala, ale chvíľami som sa musela veľmi premáhať. Celé sa mi to zlialo nakoniec viacmenej dokopoy a vznikla z toho jedna veľká žúrka. Tuláctvo, nezodpovednosť, alkohol, sex, drogy a kriminalita - ako toto niekto môže tak ospevovať... Ale tisíc ľudí, tisíc chutí.
Varování pro zájemce o knihu. Starší vydání prošla značnou cenzurou. Jediné relevantní vydání je tak to nejnovější (rukopisný svitek). Kniha na mě působí hodně depresivně Po hroších kteří se uvařili ve svých nádržích, kteří se mi líbili přichází Jack Keroac s Na cestě a již jde na beatnicích vidět, že se ve svých alkoholem a drogami prosáklých životech ztrácejí. Neuvěřitelná živelnost, nespoutanost a radost z maličkostí, poznávání nejrůznějších lidí ze všech společenských vrstev. Krásná představa jenže se snoubí i s něčím temným. Jack Keroac je na cestě, hledá sám sebe hledá své místo v životě, tak jako každý z nás jenže beatnici ho nikdy nenašli. Nejsem beatník, to vím jistě. Mé hodnoty jsou úplně jiné než beatnické. Samozřejmě mám v sobě i to malé co kdybych.. kdybych zvolil beatnický život, krásně se o této možnosti čte a jde krásně vidět jak bych skončil. Vím že bych se v depresích utápěl už jen u vzpomínky na přátele, které bych cestou poznal u otázek jak se mají co dělají kde skončili.. Kniha je to výborná, čte se dobře a určitě bych jí doporučil přečíst všem i těm kteří stejně jako já nejsou beatníky.
Bible části mé generace. Jak stárnu, vidím, co vše neobsahovala. Přesto bylo krásné ji prožívat, i když my jsme cestovali spíš pražskými kavárnami a brdskými lesy.
K této knize jsem se dostal díky mému známému, který mi ji na svém koncertě doporučil a jsem mu za to velmi vděčný.
Ze začátku jsem si říkal, že se tato kniha ničím neliší od ostatních, avšak jakmile se člověk na něj naváže, splyne s ním a nechá se unášet proudem a rytmem jeho myšlenek, stane se něco magického. Přirovnal bych to k jazzovému jamu s mistrem. Ze začátku si nejste jisti, zda je to správná tónina, chytáte se do rytmu a moc se neúčastníte, ale pak se to rozjede v něco neskutečného, v nezapomenutelný zážitek.
Taky musím říct, že kniha má jistou nekalou vlastnost. Nakazí vás. Po přečtení jsem se málem sbalil a vyrazil pěšky a autostopem do Španělska a myslím, že kdyby mě moji jistě prozíraví rodiče nepřemluvili jít na zkoušky a následně na vysokou, byl bych vyrazil asi okamžitě. :)
A cožpak nevíš, že bůh je medvídek Pú? Myslím na Deana Moriartyho.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura cestování Beat generation, beatnici rozhlasové zpracování podle skutečných událostí cesta, roadtrip tuláctví, bosáctví, vagabundáž
Autorovy další knížky
| 2005 |  Na cestě |
| 1984 | Mag |
| 2008 |  Dharmoví tuláci |
| 2005 | Andělé zoufalství |
| 2009 | A hroši se uvařili ve svých nádržích |
Tahle kniha mě naučila nenávidět. Nenáviděl jsem jejího hrdinu, jejího autora, a dodnes nenávidím každýho kdo vykazuje podobný charakterový vlastnosti, jako hlavní postava tohoto příběhu.