Sbohem

13.03.2024

Mýty byl můj první komiks (dětské nepočítám). Před více než deseti lety jsem jej koupil kvůli videohře The Wolf among us. Bylo to nejlepší co jsem udělal. Tento sešit nebyl nejlepší, opravdu jsou chtěl více Modráka. A ještě větší happy end. Co už? Však to byla pohádka.. série byla to nejlepší z komiksů, co jsem kdy četl. A jak by řekl Smráďa, on se vrátí.

19.02.2024

Uzavření dějových linek, které stejně jako minulý díl více ocením při kontinuálním čtení.

08.02.2024

Tak, nebudu trapný s koncem a zvoncem, což mě pochopitelně napadlo hned jako první, ale konec jedné série tu opravdu je. A jsem za to vděčný. Je to navíc konec velice pěkný, až mé citlivé a něžné nitro, schované pod hrubou ostravskou slupkou, jihlo. Autor projevil obrovskou snahu za sebou pozametat a nenechat žádnou nitku bezcílně vlát v severním větru. Trvalo to věru dlouho – moment, komentář k prvnímu dílu jsem psal v červenci roku 2008, takže bezmála před 16 lety. To někteří progresivní libtardí admini na comicsdb si sotva začali tahat kačera a někteří ho netahali ještě ani po dvoře. Velký dík Crwi, že tuto Netopejrem nastartovanou sérii dotáhli ke zdárnému konci. Z příběhů nejvíce oceňuji ty s Jezkou a Geppettem, měly největší kuliska. Na kresbě se tu podílela celá řada autorů a všem se to docela povedlo. Je s podivem, že i když jsem první díl četl už tak dávno, neztrácel jsem se v ději a souvislostech, což svědčí pouze o kvalitě této série, i když mi určitě některé věci unikly. Nebudu tu psát ani to okřídlené “a teď si to přečtu v kuse“ ale to jen proto, že se na to teď nechystám. Pro mne je to skutečně konec, další přídavky mne už po tom tragickém crossoveru nezajímají, to budu radši poslouchat několikahodinové pusté žvanění některého (libovolného) zkurveného politika. Takže ještě jednou díky, byla to skvělá jízda!

21.01.2024

Cítím na jednu stranu povinnost sentimentálně oslavit finále téhle úžasné série, kterou jsem si zamiloval a stala se jednou z mých nejoblíbenějších, ale zároveň to zase nebyla taková sláva, jak potenciálně být mohla. Hned na začátek řeknu, že jsem trošku rád, že jsem začal číst až později, protože mi to umožnilo číst víceméně plynule a finále jsem se dočkal po relativně krátkém čase. Tím chci v podstatě naznačit, že čtenáře nemusí odrazovat počet dílů, ale lze to brát i jako výhodu, protože se to krásně čte jako maraton. Ostatně po pár prvních ochutnávkových dílech jsem už četl jedině tahem třeba i 5 dílů za víkend. No a teď k samotnému finále...

Po neuvěřitelných 21 dílech přichází finální a má naprosto nádhernou obálku a i kvalita je lepší než běžně. Vydání s chlopněmi sice nesedí k ostatním, ale co už, alespoň je něčím speciální a dává nám krásný souhrnný obrázek postav. Čtyřstránka, která nám o měsíc prodloužila vydání, je taky dost zajímavý prvek. Speciální část na konci je pěkná a představení většiny autorů a různé doslovy apod. jsou tečkou za celou sérií. V tomhle by problém nebyl a vše je to hezké zpracování posledního dílu i rozloučení, nicméně ten děj...

Celá zápletka budovaná 21 dílů se v podstatě vyřeší jedním krátkým rozhovorem, který je ještě udělaný stylem: "Jsem mrcha, ups, tak už nejsem." Opravdu by to bylo tak snadné? Bohužel je tak nutné říct, že po panu Temném už se žádný pořádný padouch neobjevil. Celá úvodní kapitola se dá shrnout slovy "velké kecy a skutek utek". A ještě ten rádoby epický souboj mimo záběr, který se tak ukázal být naprosto zbytečným, to je pomalu hanebnost. Ne že bych chtěl nějaké drama a epické finále ve stylu Pána prstenů, na to u Mýtů zvyklí nejsme, ale přece jen. Některé části byly tak hluboké a promyšlené, originální a nečekané. A finále nám dá prostě "JEN" tohle. Nejhorší je, že by se to ještě dalo vymluvit na sentimentálnost posledního dílu, kde prostě autoři chtějí mít čisté ruce a vše dokončit velkým sladkým objetím, ale i když zapojím všechnu sentimentalitu světa, tak mi tohle nestačí. No a zbytek knihy už je jen takový skečovitý soubor konců různých postav, z nichž ty lepší proběhly už v minulých dílech (Šípková Růženka a spol.), takže vzniká taková nepovedená přehlídka osudů, z nichž některé jsou vtipné nebo tak nějak hořkosladce nezakončené a naznačující, jiné jsou snad jen vtip a jen minimum je nějak pěkných a srdceryvných (no, dobře, přímo srdceryvný asi žádný). Navíc na dost postav zapomněli, škoda. Absolutní finále z daleké budoucnosti je jen takový štěk, ale asi pěkné.

Během celé série se objevilo tolik úžasných postav, které se vypracovávaly každým dílem. Jejich životy byly obsáhlé v mnohaletém časovém rozsahu, ať už příběhem a jeho časem vyprávění, tak i vydáváním v reálu. Pro mě byly Mýty otázka roku 2023, ale pro prvotní čtenáře to je série, kterou sledovali několik let... Postavy přicházely a odcházely, stávaly se hlavními a pak se zase stáhly k vedlejším a naopak. Z takových nejvýraznějších samozřejmě musím přiřadit Růžu a Sněhu, Wolfiho, Modráka, Mucholapa a Frau... Ale těch postav bylo takové množství, že to jedno finále asi nedokáže nikdy utáhnout. Řekl bych, že mohli přidat třeba sto stran navíc, ale asi ani to by nestačilo. A těch příběhů... Škoda, že finále bylo opravdu jen tečka za tím dosavadním a netrouflo se ještě otevřít nějaký malý příběh do závěru.

Hrozně mě to mrzí, protože jsem si finále chtěl opravdu užít jako nemyslící fanatický zombie fanda, který samou sentimentalitou brečí z každého řečeného sbohem, ale po přečtení jsem úplně necítil nějaké zadostiučinění. Smutek z konce Mýtů rozhodně, ale uspokojení z finále vážně ne. Člověk se pak ani nediví, že to loni opět oživili a v příběhu pokračovali, protože tenhle konec jsou hodně otevřená zadní vrata. A teď ještě můžeme doufat, že by v ČR jednou mohly vyjít všechny ty sequely. :3

18.01.2024

Je to neuvěřitelné, ale opravdu je konec, nemyslel jsem, že se toho někdy dočkám, ale je to tak, moje milované Mýty končí svou základní sérii. Je mi jasné, že se tu najde spousta čtenářů, kterým bude zakončení připadat rychlé a moc jednoduché, ale nezapomínejte, že každá pohádka končí slovy "A žili spolu šťastně až na věky"
Mýty, budete mi chybět!