Jantarové oči

Přemýšlím, jak komentář k téhle knize vlastně uchopit. Možná začnu tím, že jsem se do Jantarových očí pustila v audio podobě a je možné, že třeba to byl právě kámen úrazu, kvůli němuž jsem se nedokázala probojovat na konec. Ačkoliv podle popisu námět knihy zní originálně a já obecně sci-fi mám ráda, tak tady jsem narazila hned několikrát. A nakonec jsem audioknihu ani nedoposlouchala.
Jednak byl pro mne problém v tom, že autorka čtenáře hází do vody bez nějaké přípravy - ve stylu "plav, čtenáři, a sám se zkus zorientovat, aniž bys se v příběhu utopil". A já tak byla dost ztracená. Hned od počátku tu máme spoustu nových pojmů, u kterých člověk význam pochytává z kontextu až během čtení/poslechu. A mně teda dlouho trvalo, než jsem si tyto výrazy dokázala zapamatovat a rozlišovat jejich významy. Dále tu je spousta jmen lidí a míst, která se mi pletla dohromady, a trvalo mi, než jsem se zorientovala, o čem nebo o kom je řeč. Reálie daného univerza se také dozvídáme tak jako náhodou, takže jsem byla dlouho zmatená z toho, jak ten svět vlastně funguje. A než jsem konečně pořádně začala chápat, kam ta zápletka vlastně směřuje, byla jsem už dávno za půlkou audioknihy a připadala jsem si zmatená, vyčerpaná a vlastně skoro bez zájmu. Nevím, no. Možná, že kdybych si pořídila knihu v tištěné podobě, třeba by se mi to četlo lépe.
Přijde mi, že autorka má skvělou představivost a v hlavě si utvořila fantastickou budoucnost plnou cestování na jiné planety a objevování jiných kultur, skvěle propracované univerzum a zajímavou zápletku. Jenže bohužel - z knihy se toho na mne přeneslo strašně málo, kusovitě, nesourodě bez spojitostí, takže já si ten svět dokázala představit prostě jen těžko. Strašně mne to mrzí, protože jsem do tohoto světa chtěla proniknout - při přečtení anotace to znělo strašně dobře, jako něco skutečně velkolepého - jako něco, co by stálo za to prozkoumat, ale já se do toho prostě při poslechu nedokázala dostat.
Zároveň se mi příběh zdál časově neukotvený - nedokázala jsem odhadnout, jak tu plyne čas. V jakém roce v budoucnosti se nacházíme, to se čtenář dozvídá jakoby omylem. A jaké jsou vůbec časové rozestupy mezi jednotlivými událostmi v rámci knihy? Hodiny? Dny? Týdny? To mi bohužel nebylo moc jasné - dlouho jsem měla dojem, že se tu dost nahodile přeskakuje mezi časovými úseky, takže i z tohoto ohledu to pro mne bylo poněkud chaotické.
Nakonec tedy nedoposloucháno a hvězdami jednoduše nehodnotím.

21.03.2022

Jiný typ knih, které běžně čtu. Ale zaujala svým originálním světem, postavami. Bylo to jiné sci-fi, netradičně pojatí cizokrajní össeané se svým "zajímavým" náboženstvím a hmyzím bohem, rituály.
Ze začátku mi vadila cizokrajná slova, co se občas ani nedala přečíst :), ale zvykl jsem si. Škoda jen, že je celý příběh plánován na větší množství knih. Bude trvat, než se doberu konce.
Lucas Hildebrandt mi přišel i přes svůj cynismus jako sympaťak. Hodně toho v mládí vytrpěl a řekl bych, že jeho otec věděl, proč ho tak nutil do učení všeho kolem Össe. Ostatní postavy mi přišly malinko nevýrazné, předpokládám, že další výraznou bude Aš-šád.
Re Akkütlix!

05.02.2022

"Začátek začátku." Asi takhle by se dala nejsnadněji definovat myšlenka, která mě napadla hned po dočtení.
Zajímavý a komplexní svět se kterým bylo velmi těžké seznámení. Asi dvě třetiny knihy jsem spíše úpěl, skutečnost, že se mi (aspoň ze začátku) zdály postavy dost nesympatické, tomu vůbec nepomohla. Během poslední třetiny jsem si uvědomil, že jsem se zakousl do háčku a má zvědavost narůstá.
I když mě Jantarové oči nenadchly, jsem fakt zvědavý, co se stane příště.

28.01.2022

Audiokniha
Svět Vilmy Kadlečkové je nepochybně originální a rozmanitý. V prvním díle této série seznamuje čtenáře s velkým množstvím mimozemských technologií, zvyků, božstev a kněží a podivností, které činí knihu na začátek velice složitou a poměrně nepřehlednou. Musím přiznat, že jsem u ní vydržela spíše ze setrvačnosti, ale nyní nelituji. Závěr knihy byl dějově nabitý, napínavý a zanechal ve mně potřebu sehnat druhý díl a zjistit, jak to bude dál.
Zpracování audioknihy na mě ale velký dojem neudělalo, na můj vkus se ve čtení střídá až příliš mnoho lidí a někteří interpreti a jejich styl přednesu mi příliš nesedli. Už jsem slyšela lépe namluvené knihy.
Hodnotím jako průměr, ale s velkým potenciálem. Uvidím, jak dál.

13.11.2021

Příběh se odehrává v 26. století na Zemi, kdy je lidstvo závislé na mimozemské myceliální technologii z planety Össe. Zpočátku jste hozeni do světa plného mystérií, náboženství a rituálů, kterým nerozumíte a je problém rozlišit o čem se to vlastně mluví - o osobě, planetě, rituálu, vlastnosti? Postupně se ale do terminologie dostanete a uctívání a krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, rituální drogy, flashe do minulosti hrdinů, to všechno vás pohltí.
Lucas Hyldebrandt je inteligentní cynik a tragický hrdina. Důkladně poznal už v útlém věku rigidní náboženské učení a kulturu Össeanů, jako dospělý působil čtyři roky jako vyslanec na Össe a uvědomuje si závislost a hrozby, které plynou ze spolupráce s mimozemšťany. Hledá protiváhu össenské moci a tou se zdá být spolupráce s cizincem z Fomalhiwy, tajemným Aš~šádem, obdařeným psychotronickými schopnostmi.
Ale nic tady není jednoduché, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli jsou všude kolem. Zkrátka tato terransko-össenská psychedelie je lepší než dalekozření a osvícení dohromady.
Já knihu doporučuji a dávam 5 hvězdiček.

31.10.2021

Kniha je kvalitně zpracovaná a má unikátní svět a příběh. Bohužel se mi moc nelibila, prostě mi moc nesedla a nebyla to kniha pro mě. Nicméně musím říct, že vidím proč se tato kniha někomu jinému může líbit.

04.10.2021

Pět stupňů nesvobody, závislostí, slepé víry, šílenství... a já se zamilovala. A právě proto je pro mě obtížné napsat objektivní komentář. Přitom chápu zdejší kolísavé hodnocení, Mycelium skutečně není pro všechny. Já sama jsem měla potíže se do prvních kapitol začíst. Vlastně zaposlouchat do audioknihy, protože jsem dala na zdejší rady a nepustila se dřív do čtení knihy, která je plná přehláskovaných vymyšlených slov. Pak jsem si ale pořídila i knihy a budu se k nim určitě vracet, zvláště teď, když už jsou mi všechny výrazy důvěrně známé. Kadlečková vás totiž nekompromisně hodí do světa, který má své zákonitosti a pravidla, ty se však dozvídáme postupně a po kouskách, takže jsem tak první tři kapitoly neměla páru, která bije. Do toho se tam ještě podstatnou část první knihy vyskytuje postava Pinkertýnky, která je tak zakřiknutá, bojácná a nerozhodná, že je chvílemi opravdu na pěst. Proto asi napsal jeden zdejší uživatel, že je to kniha pro puberťáky. Věřte, není! Je to tak temné a dospělé sci-fi, jak jen může být. Vlastně ještě víc. Možná jsem zaujatá, ale je v tom mystika Duny, komplexnost Nadace a vlastně všechny ingredience, které má mít každé kultovní sci-fi. Má to perfektně vymyšlený svět, hloubku, originalitu, tajemství, napínavý děj, a na jednu postavu Pinkertýnky jsou tu desítky jiných cynických charakterů. A i ta Pinkertýna je nejspíš jen jakýsi naivní protipól hlavního antihrdiny Lucase Hildebranta, který je ze všech postav ta nejcyničtější. I Pinky se později změní, i když pokud se týká plnokrevných ženských postav, míč je spíš na nepřátelské Össeanské straně. Pokud hledáte milé sympatické postavy, tak běžte o dům dál, tady se jich nedočkáte (i když určitě nejsem jediná, komu imponuje jízlivý, inteligentní Lucas, nebo koneckonců i poněkud zenový Aš-šád). Tady je většina postav dokonale nečitelná, je těžko předvídat, jaké mají úmysly a většinou ani nevíte, na jaké straně mimozemšťansko-lidského spektra vlastně stojí. Hlavním těžištěm, ke kterému se sbíhají všechny linie, je pak zvláštní dvojice Lucase Hildebranta a nového příchozího mimozemšťana Aš-šáda. Lucas je komplikovaná postava, ale jedno je na něm rozhodně imponující. Uprostřed všeho toho fanatického šílenství i nadpřirozených schopností psychotroniků (nebudu tady rozebírat děj, to se prostě musí přečíst) si zachovává dvě sympatické, veskrze lidské schopnosti- chladný rozum a pochybnosti. A protože se velká část děje odehrávná ve vnitřním světě, drogou oblouzeného, Lucase, přeci jen si můžeme postupně skládat střípky jeho povahy a pohnutek. To samé však neplatí o Aš-šádovi, ani teď, po páté knize, pro mě nepřestal být záhadou. Mycélium není příliš akční série, něco málo akce se tam odehrává, a třeba velkolepou demonstraci Aš-šádovy síly, s vykolejeným vzdušným vlakem, si umím představit ve filmu jako efektní hollywoodskou podívanou, přesto to není nic pro milovníky akčních scifi. A ačkoliv se část děje odehrává i ve vesmíru, nečekejte ani žádný velký popis podrobných technických parametrů lodí, i když i lodě hrají v ději obrovskou, dost fascinující roli. Jak píšu, Mycelium není pro všechny, ale já osobně ho stavím na úroveň např. Asimova, je to dílo, kde bych mohla číst stále další a další díly série a myslím, že by mě to jen tak neomrzelo.

28.07.2021

(SPOILER) Mám takovej pocit, že je to skvělý, ale nedokážu to obhájit, protože sci-fi nerozumím. Abych pochopila, co všechno vlastně lidstvu hrozí, protože si začalo s těmi z planety Össe, musela bych si Jantarové oči přečíst tak třikrát. Tuším, že spory nitrožilních hub a různé drogy budou jejich hlavní zbraní proti jednotlivcům, dál tu máme lidské oběti jejich bohu... Tragický hrdina, ale přesto cynik, kterému to pálí, Lucas Hildebrand tohle všechno vidí jako první a hledá, jak by se společnost mohla ze závislosti na Össe vymanit. Brzy se dozvídáme, že za to zaplatí vysokou cenu, což úspěšně skrývá před svou sestrou, méně úspěšně před svou dívkou, poněkud hysterickou Pinkertýnkou, která ho po dvaceti letech konečně sbalila. Na konci prvního dílu myceliární ságy Lucas nejspíš objevuje jakési tajemné skupenství... A teď si jdu přečíst komentáře, třeba mi to někdo vysvětlí líp.

07.06.2021

Normálně moc recenzí nepíšu, ale zde musím udělat výjimku. Vůbec nechápu zdejší hodnocení. Těšil jsem se na pořádné sci-fi ale dostal jsem do ruky knihu pro náctileté. Celé to bylo takové nedotažené, jakoby psané nějakým dítětem. Dočetl jsem, přeci jen :-), ale za hodinu už jsem nevěděl o čem to bylo. Totálně nezajímavý děj. Jestli tato kniha má 82% potom knihy např. A.Clarka musí dostávat přes 150%.

20.05.2021

Dokonale promyšlený svět, kde vše do sebe hladce zapadá jako čerstvě namazaná kolečka švýcarských hodinek. Mycelium je sice situováno na Zemi budoucnosti, ale ti, kteří tahají za nitky, jsou úplně odjinud ... valná většina v románě se vyskytujících pozemšťanů jsou omezení, nic netušící a nevědomí komparsisté - dokud mají dost štěstí a nejsou vystaveni paralyzujícímu pohledu jantarových očí služebníků hmyzího boha. Není to scifi/fantasy akčního střihu ( i když zdejší psychotronikové rozhodně mají rysy supermanů), do děje vtahuje spíše postupným odhalováním tajemných mocenských her teokratické civilizace, záhadného cizince ze zakázané planety a ještě záhadnějších Lodí.
Kdybych si chtěla někdy uspořádat svůj soukromý čtenářský maraton, vím kam sáhnout...

14.05.2021

Mám rád objemné knižné série, pokiaľ je ich objem kvalitne využitý...

11.04.2021

Čtu znovu po několika letech. Opravdu respekt! Reálie, příběh, postavy, reálnost toho všeho. Dokonalost!

10.04.2021

Tak nějak nemám rád knihy, které rovnou přiznávají další díly série příběh je totálně neukončený. To je asi můj hlavní problém s touto knihou. Jinak je to zábavné čtení, začátek je doslova strhující, pak ale děj trochu opadá. Škoda. Přesto asi další díly nevynechám.

04.04.2021

Vynikající české sci-fi světových parametrů. Dnes, v době převahy fantasy žánru, velmi vzácná kombinace. Autorka se s čtenářem nemazlí, od první věty ho vrhá do svého světa, bez vysvětlivek, dodatků, předmluv a doslovů. A ono to funguje! Je potřeba si postupně skládat kousky informací z pohledu různých postav. Těším se na další díl a držím palce Pinkertýně Wardové!

První díl je trochu jiný než ostatní. Hodně se zaměřuje na psychologii jednotlivých postav a najednou jste v polovině knihy (což je taky bod, kdy jste se konečně trochu zorientovali). Což mi trochu vadí, protože někdy je to psané snad i schválně tak, abyste nechápali, co se děje, protože se mluví o věcech, které moc neznáte. To samozřejmě pochopíte v dalších dílech, ale beru to jako mínus.
Nicméně i tak se jedná o velmi zajímavé a originální čtení, které dokáže pořádně rozšířit obzory (zvlášť pokud pokračujete dál).

Nemohu si pomoci. Pro mě naprostá ptákovina. Nebyl jsem schopen přelouskat ani 1. díl a to jsem vážně přečetl ledacos. Nepochopitelné chování nějaké Pinkrtýny (ani nevím co vlastně byla zač) mě naprosto odrovnalo. Vracím se pokorně zpět k Honor Harrington :-)

19.01.2021

"To nejlepší co v žánru za posledních 20 let u nás vzniklo", tvrdil mi kamarád. Samozřejmě jsem mu nevěril, protože má skepse vůči české scéně nezná mezí...

WOOOW!!!!!!!!!!!!

Upřímně si nejsem jistý, zda říct "nemám slov" a nebo "škoda slov". Kadlečková exceluje do takové míry, že je srovnatelná s velmistrem jako je Erikson! Je to surové čtení, kdy autorka sahá k samotnemu jádru psaní, až na dřeň. Mistryně vás neobtěžuje popisem nepodstaného a pro děj zbytečného (vata je pro tuto knihu velká neznámá), vždy řeší jen jádro věci a zbytek nechává na čtenářově imaginaci! Spojitost s Eriksonem (a paní Kadlečková by si rozhodně zasloužila kvalitní překlad do angličtiny) je naprosto neuvěřitelně nádherná - neustále se dozvídáte NĚCO... co, když se autorka uráčí, vám "možná" bude vysvětleno někdy v další knize a neustále vás to nutí k maximalnímu soustředění a snaze něco nezapomenout :D... prostě špička!!!

Filozofování, lidská hloupost, pochyby hlavních protagonistů, zpochybnění černobílosti!!!!!

MYCELIUM je mistrovské dílo... a to se odvažuji tvrdit v rozečtené třetině dvojky!!!!

11*/10*

27.11.2020

Tak nevím. Některé části knihy jsem přímo hltala a najednou jsem četla a ani jsem nevěděla co. Vadilo mi, že se vůbec neorientuju. Až ke konci mi to začalo dávat smysl. Možná ještě zkusím druhý díl a pak se uvidí...

tak to mě teda vůbec nechytlo.... nedočteno