My děti ze stanice ZOO

Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/55_/550/my-deti-ze-stanice-zoo-gZX-550.jpg 4.65170
Originální název:

Wir Kinder vom Bahnhof ZOO (1978)

Žánr:
Romány, Biografie a memoáry
Vydáno:, Oldag
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (664)

Přidat komentář
vendysantos
10. října

Tak tahle kniha by měla být povinnou četbou na všech školách (pokud ne, tak snad z vlastního zájmu), jako možné varování před světem drog, z kterého je asi nemožné navždy uniknout, tak jako v případě Christiane. Nemluvě o dnešní přemodernizované době, kde je vše k sehnání na internetu. Nikomu bych takovou hrůzu nepřála zažít - jak ze strany drogově závislého dítěte, tak ze strany rodiče nebo přítele.

enguyen
10. října

Pravem patri do povinne skolni cetby.

HoyaCarnossa
05. října

Drsná výpověď. Takhle to skutečně chodí. Psychologové pro mladistvé jsou vázáni lékařským tajemstvím, ale tolik narkomanů začne již v nízkém věku..
Některé pasáže umí zapůsobit takovým stylem, že si člověk umí představit, proč jsou drogy na jednu stranu tak úžasné.

Veniquela
05. října

Jedna z mých prvních knížek tohoto tématu, která mě hodně oslovila a příběh mě neskutečně bavil !! :)

ddkk
03. října

Tak tuhle knížku jsem poprvé četla ještě před revolucí. Byl to šok. A i když se doba změnila, je to kniha stále šokující...měly by si ji včas přečíst všichni ještě před pubertou.

Caroline11
02. října

Tuto knížku jsem četla jako povinnou četbu. Hodně mě chytla za srdce.

LyttaNeyd
30. září

Musím říct, že při čtení jsem si sama občas přišla jako na tripu... Kdyby to nebylo psané podle skutečnosti, řekla bych, že to je sice dobře napsané, ale trošku přehnané, hlavně ten věk dětí. Nicméně podle skutečnosti to napsané je, a to je to, co je na knize nejděsivější. Já sama jsem se k drogám nejblíž dostala, když mi o zážitcích s nimi vyprávěl můj o rok starší kamarád, když mi bylo patnáct. Nejspíš jsem se nepohybovala v té správné (nebo spíš špatné?) společnosti, abych o tom věděla něco víc. Osobně nikoho, kdo by byl závislý v tak nízkém věku neznám, ani jsem nikoho neslyšela vyprávět. Zlepšila se situace od 70. let nebo se o tom už jen tolik nemluví? Tipuju spíš to druhé.
Také je dobré, jak jsou všechny Christianiny volby odůvodněné. Když to čtete, sice moc dobře víte, že to byl špatný krok nebo hloupé rozhodnutí, ale nikdy není třeba se ptát proč to vlastně udělala. Z jejího vyprávění je to jasné a každý alespoň trochu empatický člověk se do její role a postavení dokáže snadno vžít. Je snadné říct „Podělala to, a za svůj život si vlastně může sama, ty drogy jí nikdo nenutil.“ Ale upřímně, kolik z nás by bylo silnějších v její situaci? A kolik z těch, kdo řeknou, že ano, by to říkalo i po pár dávkách?
Hned po Christianě jsem nejvíc milovala Detlefa. Protože přesně jednoho takového Detlefa mám to štěstí mít také. Určitě všem doporučuju, aby si to přečetli. Mně to pomohlo být víc ráda za své přátele, rodiče, život.

Chemiczka
27. září

Tahle narkomanská výpověď, už je zařazena mezi kultovní literaturu, a mezi mladými lidmi je hodně "populární", respektive je to kniha, kterou si lidé opravdu přečtou!! Během čtení mě ani tak moc nepřekvapovala syrovost celého reálného příběhu, ani drastické popisy smrti heráků a heraček. Fascinovala mě neutuchající touha rodičů pomoci svým dětem, ovšem takovými prostředky, které jsou dlouhodobě zničující pro zavislé lidi. Výrazem lásky k dítěti přece není to nechat ho dělat si co chce a navíc bezmezně věřit, že dítě samo za nic nemůže, a vše jsou jen zlé okolnosti, které se okolo něj dějí. Mnohem významnějším projevem rodičovské lásky je nechat své dítě "vykoupat" v problémech, které si samo nadělalo a tím ho poučit mnohem důrazněji než řečičkami o tom, jak moc ho závislost může zničit, strašit tak moc až Vám dítě přestane věřit a tudíž se i přestane bát.
Je to obraz ztracené generace lidí, která mají v podstatě vše a vlastně v nich zeje obrovská prázdnota - žádný cíl, žádná budoucnost.

Disinka
26. září

Vyborna kniha... cetla jsem jednim dechem...

Jana283
25. září

Hodně drsné. Nepochopila jsem, že nějaká feťačka v dokumentu řekla: Začala jsem fetovat poté, co jsem přečetla Děti ze stanice ZOO. To mě fakt vyrazilo dech.

DK197
25. září

Další náhled do drogového světa. Další důvod, proč je nebrat. Syrový příběh. Smutný osud. O to smutnější, když se člověk zajímá, co bylo s hrdinkou dál. "Nejznámější feťačka světa"- tak přesně to, co kniha způsobila, je její jediné mínus. Slávu, to jediné Christiane F. nepotřebovala... Ale bez knihy bychom my nemohli tenhle příběh tak obdivovat, že? Paradox.

leona_m
13. září

Knihu jsem četla už na základní škole a do teď ve mne zanechala silné pocity. Drsný, ale velmi čtivý příběh.

Niu
13. září

Toto dílo bych znovu přečíst nezvládla. Bylo to opravdu skvělé. Ale když si člověk uvědomí, že se to skutečně stalo, má na knížku a životy lidí v ní jiný pohled. Četla jsem to někdy na střední škole, ale některé knihy zapůsobí tak, že si je budete pamatovat pořád.

Siimona23
08. září

K této knize jsem se dotala díky povinné četbě k maturitě. Já jako nečtenář jsem tuto knihu přečetla do týdny. Od první stránky jsem knihu četla úplně ponořená do děje. Knížka je pěkně napsaná. Doporučiji rozhodně všem co si vybírají knížky k maturitě. Pokud se mám rozhodnout jestli je film nebo knížka lepší, tak za mě rozhodně knížka. ( Ale film je taky moc pěkně zpracovaný, žádné části tam nechybí)

i.stefany
06. září

Když jsem četla knihu poprvé, bylo mi jako Christianě. Bála jsem se. Teď když jsem knihu četla v dospělosti, zapůsobila na mě mnohem hlouběji. Příběh je osobní výpovědí hrdinky, která vypovídá o svém dospívání naprosto bez obalu. Doporučila bych jako povinnou četbu na základní škole.

BeyondHorizon
03. září

Četla jsem, když mi bylo 14. Drsné, upřímné. Velmi smutný a zbytečný případ závislosti na drogách pouze dvanáctileté dívky. A to je pouze jeden z mnoha. Toto by měla být povinná četba na občanku nebo zsv. Děti, neberte drogy!

martina.bella
01. září

Poprvé jsem četla už hodně dávno, tehdy na mě neudělala velký dojem, teď ano. Drsné a syrové. Nedá se přestat číst. Bavila mě atmosféra Západního Berlína v 70.letech. Doporučuji.

trynitrix
01. září

Tak příběh byl masakr po dočtení jsem musela hned vidět film, teda kniha určitě lepší než film, ten vzal jen to hlavní a různé souvislosti chyběly ale i tak to vidět bylo fuj :-D

Petroff
30. srpna

Tohle by nepochybně mělo patřit do doporučený četby pro školáky!

VladkaBU
21. srpna

... i když je kniha určena pro mládež, myslím, že i dospělí s tímto tématem mají co dělat. Tolik, kolik bylo Christianě, je teď našemu mladšímu synovi. Z příběhu opravdu mrazí, kam je až i dítě schopné zajít kvůli drogám.

postrach
21. srpna

V naší staré knihovně jsem našla tuhle knihu.Z roku 1987.Četla jsem o ní.Myslím,že se podívám i na film.Rozhodla jsem se,přečíst i pokračování knihy..Někdo,si ani nepřizná,svou závislost,nedokáže se sebou něco dělat,nechat si pomoct.Myslí si,že má všechno pod kontrolou nebo všechno vzdává....Autorka o tom vypráví.Drsná realita,drsně napsaný příběh...Spousta dospívajících,se v pubertě mění a chtěj někam patřit a je jen na nich,jak to zvládnou.Drogy a alkohol,konzumuje hodně dětí a žen.Hodně rodičů,nemá na děti čas,tak jim všechno dají,dovolí nebo děcka kradou,.Matka autorky,byla taky taková.Bití,hádky rozvod,znásilnění.....Taky se mi nelíbí,jak ze sebe Christiane dělala Cool.Raději být sama sebou a mít opravdové přátele.Alkohol a drogy jsou svinstvo.Zanecají stopy na celý život.

key.maker
20. srpna

Dost drsný příběh hodně mladé narkomanky. Přečteno sice až v mých 30 letech, ale o to víc si nedokážu představit, co musela zažívat hlavní aktérka a vůbec ty děti...

Gaara1
19. srpna

Kniha se mi zdá určitě přehodnocená. Nesedl mi ani styl psaní a myšlenkové pochody hlavní hrdinky ( autorky ) , která ve všem vidí, že je to cool ( honění zákazníků kvůli háčku už asi tak cool nebylo ) a která je strašně ovlivnitelná svým okolím a svou zvědavostí...
Jinak na příběhu se mi líbilo, jak Christiane bojuje se svou závislostí, jak si nalhává, že nikdy nedopadne tak a tak, jak volá o pomoc ...
Ztržené hvězdičky:
- za styl psaní
- cool hlášky

tezzpoletsar
15. srpna

Hltala jsem každou stránku. Úplně jsem se vcítila do Christiany a zajímalo mě, co s ní bude.. Knížku jsem četla před 7 lety a vím, že mě hodně vzala. Silný příběh, určitě doporučuji.

mysiouxsie
11. srpna

Je to vůbec možné, aby tohle byla pravda? Pokud jsou toto zkušenosti teprve třináctiletých dětí, pak je něco zásadně špatně. Ale ono se nakonec není co divit. Co si asi měly myslet, když žily v absurdně rozkrojeném městě, ve škole bordel, doma hádky v rozvrácených rodinách. A z nepřirozeného života na přeplněných sídlištích, kde není kousek volné zeleně, ani místa na hraní, by se člověk rovnou musel zbláznit. Ale co mi přišlo ze všeho úplně nejhorší, že si Christiane zoufale chtěla s někým popovídat, vymluvit se ze svých zmatených pocitů a drogových problémů, ale nikdo ji nedokázal vyslyšet a už vůbec ne jí pomoct, i když o to sama ještě stála. Děsivé.

petra.kind
08. srpna

Poprvé jsem knihu četla když jsem byla jen o málo starší než Christiane. Drsné, šokující a bez obalu.

DuncanIdaho
06. srpna

Dost drsný příběh feťačky. Ke konci to bylo stále dokola: vydělat si peníze, koupit fet a šlehnout si. Jenže u narkomanů nejspíš o nic jiného nejde. Myslím, že hlavní problém Christiany byla konfrontace jejích snů a reality.

Elis1528
06. srpna

K této knize nemám nic, co bych vytkla. Touto knihou začala má cesta k velké zálibě čtení, knížek tohoto žánru. Do mladé Christiany jsem se vcitila, jako bych v knize vystupovala já. Přečtená jedním dechem, je to má nejoblíbenější kniha a vím, že i kdybych tuto knihu četla po několikáté, nikdy mě neomrzí.

fojtikjirik
05. srpna

Tohle byl neskutečně drsný příběh. Že nepůjde o žádnou odpočinkovou četbou plnou optimismu, jsem samozřejmě věděl již ve chvíli, kdy jsem si knihu půjčoval z knihovny (díky fotce na přední straně obalu), ale něco tak drsného jsem nečekal. Podrobný a realistický (až naturalistický) popis každodenního života narkomana, drogami zotročeného a nuceného v lepším případě k prostituci, v horším případě k páchání trestných činů, činí z My děti ze stanice ZOO děsivé varování před nebezpečím skrytým v omamných látkách. Proč si lidé jen proto, aby vypadali drsně, dobrovolně ničí zdraví? A dýlerům hanba není? Tyhle dvě otázky si někdy určitě položil každý.

Dobročtenářka
03. srpna

No prostě klasické autobiografické vyprávění o osobě zapadlé někde v prdeli tohoto světa o,kterou se nikdo nezajímá,ale je to kniha,která vás vtáhne do děje asi na patnácté stránce. Úžasně popsaný život v Západním Berlíně v 70.-80.letech minulého století.Líbí se mi autentičnost prostředí panelových domů. Jen bych nevěřila,že takto může fungovat protidrogové centrum (Narkonon),stále jsem měla pocit,že toto je ta vymyšlená část příběhu.
Celkově se mi kniha líbila,ale příliš dlouho autorka zmiňovala své dětství do jedenácti let a stále se vracela zpátky,proto to bylo zmatené.