Most v džungli

28.10.2011

Až mě překvapilo, jak se mi ta kniha nečetla vůbec dobře a ano, nebavila mě. Svým způsobem (píšu svým způsobem, protože stejně tak svým způsobem je ta kniha velice zvláštní a možná jen vyžaduje trošku specifičtější, nevšední a neběžný přístup, kterého já jsem v době čtení nebyl schopen) zatím nejhorší a nejslabší autorova kniha, co jsem četl. Na to, aby tomu bylo opačně, je až moc popisná, autor se nezaměřil na to, čtenáře/čtenářku strhnout, zaujmout, opít rohlíkem, pobavit, naopak, v rámci čistého, naprostého a nekompromisního (a v tomto případě ne moc příjemného a zajímavého) realismu se upíná na tak všední, "běžné" a neakční věci, až to hezké není. Pevně věřím, že chtěl o čemsi něco vypovědět, něco odhalit, odkrýt, poukázat, snad i alegoricky naznačit, že cítil neodolatelné pnutí něco takového napsat, ale u mě se to skoro zcela minulo účinkem. Je to jako ta nejdepresivnější nekonečná noční můra, z níž se strašně chcete ale nemůžete probudit. Drtí to, smýká čtenářem, valí se to přes něj jako parní válec, který se pohybuje jen tak tak, ale přece a ten tlak, ta nesnesitelná tíha postupuje pomalounku dál a dál a drtí další kousky čtenářova těla. Jako pomalé umírání, ten nejpomalejší rozklad lidského těla, jenže zaživa, kdy si moc dobře uvědomujete ten hnilobný rozklad a cítíte ho všemi stále ještě živými smysly. Snad možná pro tu schopnost vyvolat ve mně přesně tyto pocity (jež možná byly účelem), bych možná i měl dát hodnocení trochu větší, ale ne. Zůstanu na svém. Zatím. Možná ho změním až se někdy odhodlám knihu znovu otevřít.