Most přes řeku Kwai

od:


KoupitKoupit eknihu

Vzrušující příběh odehrávající se v exotickém prostředí japonského zajateckého tábora v thajské džungli. K absurdnosti vyvinutý smysl pro odpovědnost a kázeň přivede britského plukovníka, jehož vojáci stavějí strategicky důležitý most pro Japonce, až na pokraj zrady zájmů vlastního národa...

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/40479/most-pres-reku-kwai-40479.jpg 4.1335
Orig. název:

Le Pont de la riviere Kwai (1952)

Žánr:
Literatura světová, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (40)

Přidat komentář
Gweny
14.11.2018

Vlastně ani nevím, proč jsem vzala do ruky zrovna tuhle knihu. Netušila jsem, o čem je, z jakého období. Prostě jsem ji najednou měla v ruce a četla. Přečetla jsem ji za dva večery.
Zajímavé téma, ač mi ze začátku dělalo trochu problém se začíst. Nicméně barvitý popis postav i místa děje mi čtení v mnohém ulehčil. Nemohu říci, že bych knihy, jejichž děj se odehrává v období 2. světové války vyhledávala (tedy krom těch, které mají cokoliv společného se šoa). I tak jsem byla příjemně překvapená, jak mi dokázal děj "zaměstnat" mysl. Asi tak v půlce knihy jsem dostala strach, že práci plukovníka Nicholsona pohltí zkáza a zmar. O to více mě dostalo do kolem vše, co se na konci děje událo.

OdvaznyMladyMuz
13.11.2018

V hlavních rolích válka, řeka a most. Most, který svedl dvě skupiny členů britské armády proti sobě. Jedna v japonském zajetí se snaží s plným nasazením, svědomitě most postavit. Druhá jej hodlá zničit. Příběh vyhnaný až do zcela uvěřitelného absurdna, nesoucí v sobě klasické poselství o nesmyslnosti válčení.

Hrděbor
20.10.2018

Velmi ctiva kniha. Skvěle rozepsane postavy, výborný děj.

Ran
31.08.2018

Příběh je sice dobrý, ale jeho zpracování se mi nelíbilo a některé části mi přišly zbytečně zdlouhavé.

slunicko1958
28.06.2018

Klasika.
Přečetla jsem si komentáře a musím se přidat k těm, kterým se román líbil. Mě zaujal fakt, jak se přemíra ctižádosti a hrdosti může otočit vůči vlastním lidem. Sledovala jsem, jak uznávaný důstojník v touze ukázat, co Britové dokážou, naprosto ztratil soudnost a přestal vnímat to známé "Komu to prospěje?".
Samozřejmě, že jsem byla i z filmu nadšená, ale to sem nepatří. Hodnotím knihy.

Kabátice
25.06.2018

Děj má spád, ale celkově mě kniha neoslovila. Konec jsem nečekala, přišel mi absurdní.

mgeisselreiter
03.06.2018

Jelikož jsem před dvěma lety viděl film, kniha mě tak nedostala, jak by možná mohla. Rozhodně se čte dobře, není zbytečně natahovaná, na nic si nehraje, jde prostě k věci. Styl psaní na mě trošičku působil tak, že autor se ještě trochu sám hledá. 75%, 3.6.2018.

1amu
30.03.2018

Výhodou filmu (v daném případě též 5*) je, že divákovi ukáže "peklo" ve kterém zajatci pracovali, žili a snášeli útrapy, které si obyčejný člověk nedovede představit. Výhodou knihy je, že autor může precizně vykreslit charaktery postav, což film s výjimkou plukovníka Nicholsona (úžasný Alec Guiness) nemůže dokázat. Jak kniha tak film jsou výborné. Bylo škodou, že film jsme mohli shlédnout o hodně později. Společné s Králem Krysou prostě vynikající ! Bonus dostanou ti, kteří mají při zájezdu do Thajska předplacen výlet k mostu přes řeku Kwai.

Mahuleno
22.02.2018

Román z období války na Dálném východě, kde momentálně vítězí Japonci. Angličtí zajatci mají postavit most přes řeku Kwai. V zajateckém táboře dochází ke konfrontaci velitele anglických zajatců plukovníka Nicholsona a velitele tábora japonského plukovníka Saitó. Plukovník Nicholson je v podstatě snob, přesvědčený o nadřazenosti své a celé bílé rasy nad Asiaty. Jeho protivník, plukovník Saitó to cítí a v kombinaci s jeho nenávistí ke všemu britskému a alkoholem to vede k jeho krutosti a výbuchům vzteku. Nicholson nakonec vezme stavbu mostu, kterou jeho vojáci úspěšně sabotují, pod svoje velení ve jménu své povýšenosti stylem "my vám ukážeme, vy barbaři, jak se staví most". V okamžiku, kdy se na scéně objevuje komando anglické rozvědky "Force 316" je dost odhadnutelné, v jakém bodě se tyto dvě linie příběhu protnou.

Stolda
12.10.2017

Na tuhle knihu jsem si vyhradil podzimní dny, kdy bude klid a nebudu rušen vedlejšími vjemy. Chvíli jsem byl u vytržení, chvílemi měl chuť zavřít knihu a víc se k ní nevracet a to i tím, že znám film a také jsem porovnával knihu s filmem. Ne, že by se kniha nedala číst, s tím nesouhlasím, ale film je v tomto případě opravdu povedenější.

snimcibdim
10.09.2017

Jedna z knih, které mě poznamenaly. Celá ta relativita toho, co je a není dobrý úmysl a podle čeho to vlastně hodnotit, je téma, které mě zajímá celoživotně.

Atanone
19.08.2017

Toto říkám málokdy,ale bavil mě víc film,než kniha. Podle mě je tento příběh spíš o určitém druhu posedlosti a ve filmu to-alespoň pro mě,vyniklo víc.

JosefHorák
21.06.2017

Nečinnost je cestou do pekel. Aktivita je o životě samém.
Také to finální dilema mne fascinovalo.
Film nebo kniha - dá se to prožít. I bez bolesti ;)

Atlantis
13.06.2017

Já... já asi četl něco jiného, než drtivá část místních recenzentů. Můj Most přes řeku Kwai byla nudná splácanina, která dokázala jednu jedinou věc správně - rasistické urážky.
Kniha nenabízí prakticky nic. Nedozvíte se, jak fungovaly pracovní tábory Japonců, ani jak v této oblasti probíhala válka, dokonce ani, jak lidé dokázali v takto nelidských podmínkách přežít. Zato se ale dozvíte, že vše východně od Londýna je barbarské, zaostalé, mentálně choré a ti žlutí opičáci jsou přece tak pod naší úrovní. Děs, hnus.
Dvě hvězdy kniha dostává za jednu jedinou věc, a tou je závěrečný raport (tedy asi dvě poslední stránky). Tady konečně vidíme, jak museli vojáci v krizových situacích přemýšlet, i když byl výsledek mnohdy proti jejich přesvědčení.
Most přes řeku Kwai je nudná, plytká a rasistická kniha. Zapomeňte na to, že má jít o klasiku. I klasika může být očividně zhovadilost.

HDosoudilová
20.04.2017

Po dějové stránce mě kniha docela bavila, bylo to něco úplně jiného než já čtu. Nicméně některé pasáže mi přišly zbytečně zdlouhavé a čekala jsem trochu jinou formu vyprávění. Ovšem co se týče závěru, ten mě fakt bavil, i když jsem ho čekala.

DuncanIdaho
19.03.2017

Jde o dobrou knihu. Je v ní přiměřené napětí i spád děje je reálný. Často jsou v ní popsány pocity a myšlenky hrdinů. Je toho plukovníka Nicholsona nechápu, zkrátka Anglán.

versusKnihy
03.11.2016

Pierre Boulle napsal v roce 1952 válečný román - Most přes řeku Kwai. Před druhou světovou válkou žil v Indočíně a utekl z ní až po obsazení Japonci. Nakonec byl však zajat a odsouzen doživotním nuceným pracím. Ze zajetí se mu podařilo v roce 1944 uprchnout. Všechny tyto události mu zřejmě byly inspirací pro sepsání této knihy.

Na začátku války prohrávali Angličané, kde se dalo. Situace nebyla jiná ani v Asii, kde se anglické vojska vzdávala po tisících. Proti nim stály jednotky Japonců, kteří se řídili heslem, „Smrt je lepší než se vzdát“. Proto se ke všem vojákům v zajateckých táborech chovali bez respektu, a nedalo by se říci, že se chovali podle Ženevských úmluv.

Stejná situace je i v táboru u řeky Kwai. Byl sem přesunut celý oddíl (pluk, armáda, rota, četa...opravdu netuším co je správně) pod velením plukovníka Nicholsona. Mají za úkol postavit most přes řeku. Hned po příchodu, jim vedoucí tábora plukovník Saitó oznámil, že nemá rád Brity a ať nečekají žádnou flákárnu, a ke konci svého projevu ještě párkrát zmínil, že nemá rád Brity. Bohužel netušil jak je plukovník Nicholson zásadový a začíná mezi nimi hra o psychologickou nadvládu nad táborem.

Ve stejné chvíli o pár stovek kilometrů dál, si pár chytrých hlav uvědomí, že Japonci staví důležitou železniční tepnu, a že by bylo dobré, kdyby se jim ji podařilo zničit. Za cíl útoku zvolí nově vznikající most přes řeku Kwai. K této akci jsou vybráni tři vojáci speciálních sil.

Příběh je rozdělen na dvě části, a daleko zajímavější pro mě bylo číst o přípravách k zničení mostu a operaci samotné, než o stavbě. Největším problém pro mě byl Nicholson, který představuje vše, proti čemu bojoval Hawkeye Pierce ze seriálu M*A*S*H. Plukovník je naprostý zelený mozek, sice má rád své vojáky, ale je mu úplně jedno jestli trpí nebo ne, většinu času se chová jako naprosté „pako“, a díky němu mě část z tábora moc nebavila.

Pierre Boulle sám zažil krutosti války a rozhodně se nebojí psát o Japoncích to, co si myslel. Z dnešního pohledu by to i někdo mohl považovat za rasismus. Jsou zde popisování jako opice, zaostalý a necivilizovaný národ. Na druhou stranu Evropané, a především Angličané, jsou zde vylíčeni jako nadřazená rasa.

Knížka je opravdu krátká a má zhruba 170 stránek, a v mém vydání je zde i pár obrázků. Ilustrace provedl slavný český umělec Václav Boštík. Musím říci, že u většiny obrázků mi unikl smysl, a nepochopil jsem jejich význam, což je pravděpodobně dáno tím, že nerozumím umění.

Za část o přípravách ke zničení mostu bych dal 90% a za část z tábora 60%, průměrově za celou knihu to vychází na 75%.


Pierre Boulle - Most přes řeku Kwai 75%

„Ten zasranej most eště nestojí, doktore. Ta zasraná dráha toho zasranýho mikada eště nevede přes tu zasranou řeku tohodle zasranýho kraje. Náš zasranej plukovník má pravda a ví, co dělá. Když uvidíte, řekněte mu, že všichni za ním stojíme a že ta zasraná opice eště nevyřídila zasranou anglickou armádu.“

další recenze na www.mojeknizky.estranky.cz

pepa4081
22.10.2016

Naprostá klasika, kterou jsem četl poprvé před 30ti lety. I dnes se mi moc líbila. Skvěle ukazuje určitý druh fanatizmu a lampasácké tuposti. Film se mi také líbil. Velmi uspokojivé - doporučuji.

Kris@
01.08.2016

Most přes řeku Kwai ve mně zanechal mnoho intenzivních pocitů. Čekala jsem popisování neskutečných zvěrstev, kdy u čtení budu pochybovat o lidstvu celkově, nicméně jsem se u knihy vážně bavila. Válečná tématika tu byla podána tak prvotřídně, že jsem si četbu užívala. Občas mi některé popisy stavby či plánování destrukce mostu připadaly zdlouhavé (tehdy jsem si říkala: ,,Ale ano, Pierre, ty čtyři hvězdy ti asi dám") a o to víc jsem se těšila na úderný závěr. Posledních deset stran mě však totálně dostalo. Našla jsem tam něco z té absolutní životní pravdy, co se občas v knihách mihne a hned mi to zase proklouzne mezi prsty. To jsem již věděla, že pět hvězd je nevyhnutelných. Autor mě pokořil, smekám.

Dáma s hrnstjm
25.07.2016

Čekala jsem klasický válečný příběh z prostředí zajateckého tábora. Místo něj jsem dostala poněkud zarážející ironický příběh jednoho mostu s jistými absurdními prvky. Nebylo mi sympatické přílišné "správňáctví" hlavních postav, ale chápu, že to mělo svůj význam. Závěr knihy je mrazivý, nečekaný. Celek hodnotím průměrně, nějak jsme s autorem nebyli naladěni na stejné vlny řeky Kwai...

sulcv
28.02.2016

Nádherná klasika ke které se rád vracím.

18.06.2015

Nic jsem od knihy neočekávala, film jsem neviděla, takže jsem byla příjemně překvapená. A byla jsem navíc překvapená, že knihu napsal Francouz. Závěr je luxusní!

honza8366
02.01.2015

Mnoho lidi mi tuto knihu doporucovalo a mel jsem nejak v podvedomi, ze jde o velmi napinavy pribeh. Musim ale rici, ze pro me byla kniha tezkym zklamanim.
Vice jak polovinu knihy jsem se dost nudil. Navic se mi hrube nelibil rasismus, ktery uplne cisel skoro ze vseho, co ti dobri a sporadani anglicti vojaci rikali nebo si mysleli o jejich japonskych veznitelech.

Rade
27.10.2014

Pro mě nejlepší kniha Pierra Boulle.
Přehnaná glorigikace Angličanů a neuvěřitelný konec není minus knihy, ale naopak důsledek autorovy snahy o absurdní vyznění celé zápletky, je to právě to, co činí pro mě knihu tak hodně působivou.
I další knihy tohoto autora mají vždy pointu, která nakonec vyzní jako absdurdní, lehce zkarikovaná, téměř neuvěřitelná a trochu za hranu... To mi přijde ale na tomto autorovi zvláštní a zajímavé (např. Zkouška dospělosti, Tvář, Fotograf, Řemeslo urozených).

Amadys33
21.07.2014

V japonském zajateckém táboře v Thajské džungli staví angličtí zajatci během druhé světové války část železnice s mostem přes řeku Kwai. Pracují tak na, pro Japonce, strategicky důležité spojnici oblastí jihovýchodní Asie. Po počátečních malicherných sporech a sabotážích (angličtí důstojníci přece nebudou manuálně pracovat po boku obyčejných vojáků) se stavba buduje převážně už v režii anglických zajatců, mezi kterými se náhodou nachází několik odborníků, kteří s podobnými projekty mají zkušenosti.
Japonci tu jsou pro Angličany něco jako poloopice, které ještě před pár lety běhaly po svých ostrovech s oštěpy a sami by byli schopni zde v pralese postavit nanejvýš lanovou lávku. Most se stane pro zajatce symbolem převahy anglické civilizace nad japonskou.
V románu je vyzdvihována anglická schopnost organizace, civilizovanost, důkladnost a smysl pro detail, což mi nepříjemně kontrastuje s druhou částí knihy, kde se trojice anglických "specialistů" (kreslíř, univerzitní profesor, ten třetí už nevím co byl za odborníka) vyslaných z vojenské základny v Indii, snaží most zničit.
Neustálá glorifikace anglického národa mi v této knize není nijak přijatelně zdůvodněna, takže mě tu rozčiluje.
Jinak se mi zápletka líbila a konec byl pro mě poměrně překvapivý. Filmovou verzi jsem viděl asi před dvaceti lety a prakticky si ji už nepamatoval, takže se mi Most přes řeku Kwai četl dobře. Na film se znovu podívám.

Liwilterhage
17.06.2014

V jihoasijské džungli byl vydán příkaz. Postavit strategicky významný most přes řeku Kwai. Úkol má být splněn do šesti měsíců, opoždění je vyloučeno. Postavit jej mají spojenečtí váleční zajatci, plukovník Nicholson a jeho pluk, několik mil od barmských hranic u zajateckého tábora, kterému velí plukovník Saitó. Vše se zdá být jasné - zajatci staví, Japonci velí. Skutečnost je však překvapivě jiná a to ve více ohledech.

Kniha je protkaná mnoha absurdními situacemi, které ji činí právě tak působivou. Například situace, kdy japonský velitel Saitó svým spojeneckým zajatcům velí, ale vlastně nevelí, či samotná skutečnost, že se most nakonec stává mnohem důležitější pro Angličany než pro Japonce, kteří si původně usmysleli jeho stavbu. Most, který byl na začátku pro Japonce tak strategicky významný, ztrácí postupně na své vojenské důležitosti a stává se symbolem.

Pro plukovníka Nicholsona je most symbolem síly, hrdosti, vzdělanosti a vyspělosti západní civilizace. Chce, aby most byl pevný, stabilní, nejlepší, který kdy jejich nepřátelé mohli vidět. Chce, aby si jej všichni pamatovali.

Pro druhou skupinu tvořenou Wardenem, Shearsem a Joycem představuje most symbol nepřátel, který musí být za každou cenu zničen. Nesmí dopustit, aby oni, spojenci, takto pomáhali Japoncům dobývat další území v neprospěch jim samotným.

A právě střet těchto dvou protichůdných tužeb, poukazuje na jednu z největším absurdit celého díla, kdy se proti sobě staví lidé z jedné země.

A já mohu jen doporučit k přečtení.

alexpo
12.06.2014

Nedavno jsem viděla film Koleje osudu a trochu mi to knihu připomnělo. Já si to vlastně přečetla z toho důvodu, že jsem viděla ta místa v Thajsku, tak abych měla i souvislosti. Člověk je nakonec rád, že žije v jiné době a v jiné zemi.

Cacolinka
25.05.2014

Pěkná knížka nad kterou se dá zamyslet. Mě teda to vykreslení Japonců jako "primitivů" nevadilo. Podle mě je to nedílná součást románu. Jeden z jeho pilířů. Imperiální Britové si o sobě prostě mysleli, že jsou vrcholem tvorstva. No a trochu je v té době asi zaskočilo, jak je ti "primitivní" asiaté válcují, když jsou tak dokonale organizovaní, pokrokoví a kdesi cosi.
Spoilers: Taky se mi líbilo, jak byl v knížce zvýrazněn prvek přírody, jako faktoru, na který by člověk neměl zapomínat. Prvek který se nedá ovládat ani plánovat a může zničit i sebelepší plán.

Marquis
04.02.2014

Vyčerpávajúce plánovanie akcie bolo ako to povestné ticho pred búrkou, nehovoriac o v podstate kľudnom priebehu prác zajatcov. Potom prišiel drvivý a nečakaný zvrat, brutálny koniec a s ním nepochopiteľný (či skôr mnou nepochopený) postoj postavy plukovníka Nicholsona a s ním o hviezdičku nižšie bodové hodnotenie. Napriek tomu, vynikajúca kniha. Edit: Pochopil som, plus hviezdička.

MesLivres
05.09.2013

Knížku jsem přečetla během pár dní. Spíš než kvůli příběhu kvůli tomu, že jsem byla zvědavá, jak to s tím mostem dopadne. Trochu mi vadilo až příliš primitivní vykreslení japonských postav v kontrastu s britskou dokonalostí.