1. Domů
2. Autoři
3. Pierre Boulle
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 14
• Bazar 28
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Pierre Boulle

Most přes řeku Kwai

„Román měl velký úspěch. Děj se odehrává za druhé světové vály na Dálném východě, kdy Angličané prohrávají nad vítězícími Japonci. Autor dobře dokázal vylíčit hlavní postavy, kterými byli: Anglický plukovník, voják staré koloniální školy, Nicholson. Lékař Clipton, který bojoval za své pacienty, těžce nemocné a smrtelně zraněné v děsných klimatických podmínkách tropického počasí. Byli to angličtí vojáci, které ani nemoc či těžké smrtelné zranění neochránily před nucenou prací na stavbě mostu přes řeku Kwai. Japonský plukovník Saitó, pyšný a nadutý, ale zcela neschopný rozhodovat při organizaci na stavbě železnice a mostu. Román má dvě dějové linie. První se odehrává v zajateckém táboře Angličanů, kterým bylo nařízeno postavit most přes řeku Kwai, který byl nutný pro nově budovanou železnici z thajského Bangkoku do barmského Rangúnu. Most stavěli zuboželí a nemocní zajatci za hrozných podmínek v tropickém pásmu a horkého vlhkého počasí. Druhá linie popisuje praktiky destrukční organizace „Force 316“, Inteligence service, kterou vedl plukovník Green. Vytypoval tři členy, kteří provedou destrukci nově postaveného mostu a celkově vyřadí z provozu novou železnici z Thajska do Barmy. Hlavním členem byl jmenován Shears, zvaný „Number One“, druhý z nich byl kapitán a profesor Warden, kteří si k sobě vybrali třetího partnera, velmi zdatného a schopného mladého podporučíka Joyce. Plán akce zničení mostu byl velmi náročný. Bylo nutné podminovat a vyhodit do vzduchu most i s jedoucím vlakem, plným vojáků a munice. Konec knihy byl překvapivý a neblaze se dotkl citové stránky mnoha čtenářů, neboť tam bylo příliš mnoho krve, zrady, vražd, a mnoho hlavních hrdinů nepřežilo. Kniha byla dost náročná na čtení a na pochopení, nepatřila k mé cílové skupině.“... celý text
— Ja-Cinta

---

Planeta opic

„Fůůů! Tak Planeta opic byl jeden z mých dětských filmů, na který jsem jako capart opakovaně zíral a postupně odhaloval další a další významy (jistě ne všechny, protože jsem zcela průměrný občan pivní země). Je fajn, že se ta kniha od známější filmové adaptace dost liší a některý autorovo nápady jsou fakt úžasný, už jen to vesmírný plavidlo je fakt nádherný, teda alespoň já si ho jako nádherný představil a vzhledem k době vydání mi ten nápad přijde dost originální... Je to velká fajnovka a minimálně audioknihu doporučuju všem, protože ji namluvil David Novotný a ten má prostě dokonalej přednes.“... celý text
— Impersonator

---

Planeta opic

„Hlavní myšlenkou je pravděpodobně, jak už to tak bývá, kritika autorovi soudobé společnosti. Autor alegoricky představuje kritiku byrokracie/kruhového myšlení, vědeckých pokusů na inteligentnějších zvířatech či lidech, pohodlného nekritického žití (v autoritářských/totalitních režimech(postava profesora Antelle)), či rasismu/dogmatického ospravedlňování nadvlády nad druhými. To vše je podáno lehce antropologickým způsobem cizince mezi domorodci (jak se v průběhu dozvídáme, spíše cizince ve vlastní zemi), který zároveň zažívá vnitřní rozkol mezi pudy a rozumem (Ulyssův vztah se Zirou a Novou), zde je možné si pokládat otázku co dělá člověka člověkem, popř. co dělá člověka přitažlivého. Kniha jako celek je velmi čtivá a poutavá s famózním finálním zvratem.“... celý text
— Nanknek

---

---

Dokonalý robot a jiné povídky

„první tři povídky v souboru z roku 1953 (sic!) spojuje humor a fantazie: "Dokonalý robot" potvrzuje naše dnešní poznatky o umělé inteligenci: aby se robot přiblížil člověku, musí být nepředvídatelný, dělat chyby, mít umělecké cítění a smysl pro humor "Kolik váží sonet" je dokonalá parodie anglické detektivky s dvojicí dedukujícího "Holmese" a mírně přitroublého vypravěče-Watsona, kteří pomocí exaktních i humanitních vědeckých metod rekonstruují znění básně údajně zapsané na shořelém papíru = oceňuju tvůrčí výkon překladatele Karla Šprunka, protože (jak ostatně píše už níže hanak_v_exilu) vzhledem k lingvistickému zaměření textu to není věrný překlad, ale kreativní verze "Nekonečná noc" je parodie na sci-fi zápletky s časovou smyčkou dovedená ad absurdum, navíc proložená uštěpačnou charakteristikou "geniálního důvtipu" lidstva ve 20. století (v oblasti fyziky, matematiky, morálky, logiky, metafyziky a dokonce i literatury) poslední dvě povídky z roku 1957 jsou morálními apely: "Zázrak", který zviklá víru kněze v existenci boha "E = mc2" o zneužití vědeckých poznatků v praxi (atomová puma) doporučuju, to nejlepší z Boulla, co jsem doposud četl“... celý text
— los

---

Planeta opic

„Film jsem nikdy pořádně neviděl, nějak mě filmové zpracování nezaujalo. Ale kniha celkem šla, i když tempo vyprávění bylo dost pomalé, ale nebyly zde žádná hluchá místa. Novotného interpretace se k dílu také hodí. A zvrat na konci i když očekávaný, je také skvělý.“... celý text
— Gelwan