Moji přátelé

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Poetické texty (promluvy k rostlinám, které autor miloval), z nichž každý má více významových rovin, vycházejí tentokrát s ilustracemi akademického malíře Vojtěcha Štolfy. Vzniklo tak vyvážené dílo dvou uměleckých osobností dvou různých generací.

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11717/moji-pratele-11717.jpg 3.694
Žánr
Poezie
Vydáno, Akademické nakladatelství CERM
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Moji přátelé

Přidat komentář
Vecerkova
15.03.2020

Číst si a zároveň promítat fotografie květin. „Sasanko, jaký jest pohled čtrnáctiletých dívek, které umírají na souchotiny?“

JulianaH.
10.05.2019

Miluji Jakuba Demla. Sbírečku jsem si půjčila v universitní knihovně hned první den akademického roku, ještě než jsme dostali seznamy povinné četby, protože mi bylo jasné, že po zbytek roku se kvůli nim k beletrii nedostanu. Vděčím jí za opravdu krásný večer a za verše, které jsou teď už natrvalo součástí mého vnitřního světa.

* Přesličko, vzpomene si někde ještě na nás, až budou všechny stromy tak malé jako ty? Oh, jak tě miluji, sestřičko, neboť jsi mi poslední svědkyní věků, kdy ještě nebylo lidí.
* Pivoňko, v měsíci zasvěceném Božskému Srdci rozjímáš o velikém tajemství granátů, a planouc stínem, umožňuješ našim očím, aby patřily do slunce Eucharistie. Tváře dívek blednou.
* Lípo, uhodí-li prý do tebe blesk, všechno lupení tvé se vztyčí. Děsem slabosti: či zmocněným životem?


los
14.10.2018

ač je to knížečka útlá, pořád jsem si říkal: "Proboha, musí mít těch přátel tolik?"

Lenka4
14.09.2017

Poetické promluvy ke květinám a houbám jsou netradiční formou vyjádření lásky k přírodě a výsledkem bedlivého pozorování okolního světa. Mají i hluboký filosoficko-náboženský přesah. Někdy hluboký až k nepochopitelnosti. „BEDLO, máš arciť klidnější život než tvoje teta Medusa, protože mezi příbojem mořským a slunečním, jak tě poučila borová šiška, jest opravdu rozdíl, neboť živel vodní rozptyluje a slunce shromažďuje. – Pokud se týče dětí, které ti někdy rozbíjejí klobouk, upozornil jsem rodiče a vychovatele, aby jim opět a opět kladli na srdce, že i Číňan jest naším bližním.“

Kopretina
20.05.2017

Pro mě druh literatury, ke které musím dorůst. Některé věty jsem četla několikrát, abych pochopila, nahlédla, představila si. Nejbližší byla pro mě pupava, zde bych si některé myšlenky podtrhla. Zajímavé seznámení s autorem.

edita.g
05.02.2017

Teprve z ilustrací Vojtěcha Štolfy jsem pochopila, proč Deml píše o žampionech "kolena Andělů" - ony tak totiž vypadají. Ale nejradši mám pořád ještě větu, kterou znám už dlouho, ze starších vydání; o ženách, které Jakuba Demla potkaly, když nesl z polí svízel na oltář, rukama podrápanýma od hlohového křoví: "Usmály se přátelsky, myslíce si snad, že každé moje bláznovství končí, ne-li dobře, tedy aspoň s lítostí."

Sandik
01.04.2015

Když se řekne "Jakub Deml" mnoho lidí doplní "Moji přátelé"... Jo, je to roztomilá záležitost a Deml si s těmi květinkami povídal skoro jako svatý František s měsícem a hvězdami, ale rozhodně to není ta pravá síla. Je to takový "Deml v nedbalkách". Pro nevěřící lidi možná přijatelný, ale to je asi tak jediný klad. To já radši Demla nepřijatelného ;o)

Filda
05.03.2013

Skutečně kouzelná věc. Já už jako dítě jsem si vnitřně povídal s květinami.

1