Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1539
373
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Na začátek musím podotknout, že jsem četla knihu v originále, neboť překlad pro mě ubírá na kvalitě. Knihu jsem objevila s kamarádkou v knihkupectví, okamžitě jsme si začaly recitovat a naprosto jsme knize propadly. Ne kvůli mainstreamu, ne proto, abychom šly s davem.. Ale obě jsme se v ní našly. Pro mě má kniha opravdu velkou hodnotu, neboť ve mě dokázala vzbudit emoce, donutila mě plakat i smát se.. A taky vzpomínat. Hádám, že lidem, kteří si prožili něco z toho, se kniha líbit bude. Já jsem se v hodně básních našla, až neskutečně moc. Naprosto doporučuji v angličtině, nejlépe si recitovat. Pohlazení po duši.
Vůbec mě nenadchla.. Má krásnou obálku, ale obsah je pro mě obrovským zklamáním :(
Poezií bych to už vůbec nenazvala..
Nevím, co napsat. Vypadá to, že "poezii" asi nerozumím a knížka mě osobně moc neoslovila. Vlastně nechápu proč je z toho takový fenomén.
S něčím jsem se i ztotožnila.
Poezii vnímám jako něco
co pohladí lidskou duši
dotkne se srdce
vykouzlí úsměv na rtech
anebo přiměje slzy
aby kanuly po tvářích.
Tato kniha pro mě
poezii nepředstavuje
neboť v ní nacházím jen
smutná
rozervaná
až hrubá slova
která někdo položil na papír
a nechal je tam jednoduše ležet.
Prý moderní poezie....ani v nejmenším se toto nepodobá poezii. Nazvala bych to spíš sbírkou básní a útržků z autorčina růžového deníčku. Velice přeceňovaná kniha.
Masivní propagace napříč internetem vyšvihla Mléko a med na vrchol žebříčku prodejů. Stojí ale za to?
Spíš než poezii bych tuto knihu označila jako sbírku myšlenek, pocitů a postřehů autorky - dá se říct takový deníček. Některé stránky jsou hodně osobní; Rupi Kaur do knihy promítla část sebe a na jejích řádcích nepřímo vyzývá k zamyšlení. Jako pozitivum beru, že každý si může knihu interpretovat podle sebe, někdo s v ní možná dokonce najde. Část myšlenek z knihy jsem už v jisté podobě viděla i četla, nejedná se tedy o nic světoborného. Jedno přečtení mi stačilo, domů bych si jí určitě nekoupila.
Tomu říkám tah na branku, mladá poetka svou prvotinou dobyla svět, nebo alespoň jeho většinu. Nejprve se její kniha objevila snad na všech knihomolských instagramových účtech v cizině, poté se rychlostí laviny šířila i do našich končin. Skvělý marketing. Když se mi dostala do ruky ( v originále) ocenila jsem minimalistický obal a celkově vyznívající obsah knihy, ale ruku na srdce, o to až tak nejde, že?
V básních využívá minimum slov, někdy i dobře zvolených, to jí nemohu upřít, ovšem některé z nich - pro mě spíš motivační moudra - jako by byla vytržena odněkud z nástěnek na pinterestu a dalších sociálních sítích.
Shrnuto podtrženo, je to hodně individuální kniha o ženských tématech, silných prožitcích a pohledu do ženského nitra....záleží na každém jak moc velkou jí dá šanci.
Komentář Habany přesně vystihuje moje pocity vůči této knize. Neměla jsem velké očekávání, a ničeho velkého se mi nedostalo. Rupi Kaur mi namazala med kolem huby, a pak mi nalila do chřtánu zkyslý mlíko. Asi tak nějak. Rozhodně nečekejte nic hlubokého. Je to taková slepenina facebookových citátů a mouder, místy připomíná jednoduchý undergroundový alternativní popík pro hipstery. Některé "básně" jsou pozitivní, jiné spíše feministické. Pár z nich bylo skutečně trefných a objevných, ale od takové vychvalované knihy by chtěl člověk víc. Spousta básní mi vůbec nic neřekla (pokud to nebylo jazykovou bariérou, četla jsem knihu v originále), připadaly mi krapet ploché a samoúčelové. Dál se mi několik básní přímo hnusilo, protože v nich autorka (lyrický subjekt, chcete-li) popisuje, jak žena, která bude s jejím ex po ní, s ní bude neustále srovnávána a nikdy nebude jako ona. Není to vůči té druhé ošklivé a jedovaté?
Kniha mi přijde poměrně přeceňovaná, ale pokud pomůže k oživení poezie a přiměje čtenáře sáhnout po další poezii, proč ne. Já si půjdu radši přečíst Smuténku od Skácela, tomu říkám moderní poezie.
V jednoduchosti je krása, v mléku je škraloup.
Asi tak bych popsala sbírku básní Rupi Kaur. Je fakt, že knihy vybírám dle toho, co si o nich v kostce přečtu nebo jaký mají obal, či poslední fakt... je ve slevě? Rupi měla zajímavý reklamní tahák "plné zneužívání a sexu a všech jiných nechuťáren co má Habanka ráda". Ale bohužel to není TO (ne není to King), co jsem očekávala. Kniha mi slouží velice dobře, když mám hodně vína a proto již není černobílá, ale místy rudá a růžová. A taky počmáraná. To ve mě asi evokovaly ty holé stránky a nechci si připustit, že bych vyhodila tolik peněz za poloprázdnou knihu. Na to jsem moc velký škrt.
Sbírka se rozděluje do čtyř kapitol a každá má své NĚCO. Z toho poslední kapitolka je taková zašívárna pro feministky.
Prostě náš kvapný život nejspíš potřebuje rychlou literaturu, ale i přesto že Kaur ospravedlňuje svou knihu jako moderní poezii, není v tomto díle vůbec nic, co by mě natolik uchvátilo. Teda pokud už nezdolávám druhou lahev vína. To už je samozřejmě Mléko a med vrcholný dílo, které musím dopisovat.
Asi jsem čekala dle ohlasů víc. Poezii čtu velmi výjimečně a tahle mě nezaujala. Autorka se hodně zpovídá, na můj vkus někdy až moc a až příliš přímočaře. Někdy mě více bavily ilustrace než samotný text..
Navíc formou mi to moc nepřipomínalo básně, ale spíš pár vět z deníku..?
Moc zajímavá kniha, ke které se budu ráda vracet. Během čtení, se ve mě probouzelo spoustu emocí a pocitů. Kniha se mi líbila Taková srdcovka.
Kniha mě celkem zklamala. Četla jsem na ni tolik dobrých recenzí, že jsem čekala vážně nějaký velký bum. A ono ne. Poezii nečtu, ale myslím si, že tohle mělo k poezii hodně daleko. Některé básně nebo spíš citáty měly hloubku, ale ostatní ani trochu. Bohužel mi přijde, že jde většina lidí s davem a tím pádem považují knihu za skvost vzhledem k tomu, jak je teď kniha naprosto všude. Z celý knihy se mi líbily jen prostřední dvě kapitoly, takže za mě průměrné čtení.
Nechápu, opravdu nechápu, jak mohli lidé vyměnit a uprednostnit podobny typ """poezie""" pred něčím, co ma realnou a ne jen predstiranou hloubku. Kniha velmi letí, stala se silným mainstreamem, ale obsah je tak laciný a jednoduchý, že by to zvládl napsat zák druhého stupně ZŠ při vyučování. Přijde mi, že teto knize lide přisuzovali hloubku aniž by ji rozuměli. Za mě katastrofa, přeceňovaná slátanina co si na něco hraje. S poezií nesrovnatelné.
Knihu jsem četla v originále a vážně mě zaujala. Zejména se mi líbila část loving a healing, protože byly o dost optimističtější než zbývající části. Už se těším, až si od autorky budu moci přečíst další díla a knihu rozhodně doporučuji!
Sbírku nelze ohodnotit snad jinak, než 5*. Důvod je prostý. Každý si někdy prošel rozchodem/ztrátou partnera. Pokud se někdo nedávno rozešel, dokáže si díky knize urychlit průchod těmito 4 fázemi, ve kterých se v daný okamžik najde. Člověk si tak uvědomí, že není jediný na světě, kdo se cítí zrazen a podobně, a všechno je ve výsledku v pořádku. Četla jsem v originále a okamžitě se zamilovala i do ilustrací. DOPORUČUJI.
Kniha mě dojala, ano, sice se v ní i dají objevit stále užívané fráze, ale nejenom... Dá se nad tím zavřít oči, protože spousta věcí z nich to zamaže. Nakonec jde stejně o to, jaký mám postoj a tím se dívám na svět - tím tady tedy nalézáme nakonec lásku k sobě.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Mně je celkem jedno jestli mělo jít o klasickou, moderní nebo rádoby poezii. Je mi to fakt buřt. Knížku jsem si koupila (ano, podlehla jsem reklamě, jelikož na mě vyskakovala snad všude) a myslím si, že to nebyl špatný kup. Mám ráda různé citáty, myšlenky. A to splňuje. V básničkách nebo v rádoby básničkách, jak někdo píše v komentáři, jsem se i viděla, usmála. Neříkám, že úplně v každé jsem našla myšlenku, ale ve spoustě ano a dostaly se na seznam mých oblíbených "citátů". Já vlastně poezii vůbec nerozumím, takže nemůžu soudit a nevyhledávám ji, ale tato knížka mě fakt potěšila. Takže já jí těch 5* dám, protože si to zaslouží a vím, že je to kniha, kterou znovu otevřu, abych si přečetla mé oblíbené úryvky! :) A to vůbec nemluvím o vzhledu knížky, který se mi taky moc líbí!