Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342724/bmid_muz-ktery-hledal-svuj-stin-dOc-342724.jpg
4
1144
281
Milénium / Millennium série
< 5. díl >
Lisbeth Salanderová si odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a snaží se vyhnout konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Když se ale zastane mladé ženy bangladéšského původu ze sousední cely, okamžitě ji napadne Benito, nepsaná vůdkyně věznice. Lisbeth navštíví Holger Palmgren a oznámí jí, že obdržel dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, které na ni páchali v dětství. Lisbeth poté požádá Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s pátráním. Stopy je dovedou k jistému Leovi Mannheimmeru, partnerovi makléřské firmy Alfred Ögren. Jak je minulost bohatého mladého muže z finančnických kruhů propletena s minulostí Lisbeth Salanderové? A dokáže se Lisbeth postavit stupňujícím hrozbám Benity a jejího gangu? David Lagercrantz splétá napínavý příběh o zneužívání moci, otázkách cti a o stínech Lisbethina dětství, které ji stále pronásleduje.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Mannen som sökte sin skugga , 2017
více info...
Přidat komentář
Kouzlo těch detektivek je v přesahu - čím méně detektivky a čím více šťourání v temných stínech společnosti, tím lepší. Dvojčata, Romové, přistěhovalci - pro mne funguje, ale superhrdinka G. vydrží víc, než se dá věřit. I Lisbeth dokáže rychle načerpat síly. Vše odpuštěno závěrečnou řečí Lisbeth.
Vždycky si to koupím, vždycky si říkám, že tentokrát se bojím, že už to bude blbý, a zatím je to vždycky dobrý! Ke konci jsem chvílemi byla úplně napnutá, a když jsem dočetla, tak jsem litovala, že to už končí. Když se zpětně kriticky ohlédnu, tak si říkám, že některé postavy byly za vlasy přitažené a že to celé má rysy akčního filmu, na který bych se nedívala, že kvalit prvníh dílů to nedosahuje, ale ve výsledku jsem se dobře bavila, na čtení se těšila a to považuju za rozhodující. (A když to prostřídám něčím víc intelektuálním, tak se ani nebudu cítit provinile).
Líbilo se mi. Nesrovnávám, každý díl Milenia beru jako samostatnou knihu s Lisbeth a Mikaelem. Jen na můj vkus byla kniha krátká :-)
Opět příběh, který nezklamal a splnil očekávání. Těším se vždy na každý díl série Milénium !!! Mohu opět jen doporučit.
Bohuzel jeste slabsi, nez predchozi pokus o navazani na Larsona. Tam se aspoň jeste autor snazil napodobit styl prvnich tri dilu, tady na to uz uplne rezignoval. Slaby pribeh, stavba deje, ale i slov ve vetach, primitivni, az odflaknuta. Docetl jsem bez nejakeho silnejsiho pocitu (kladneho). Ale nejvic mi na knize vadily vysvetlujici pasaze, takove dejove zkratky, kterymi si autor zkracoval cestu k cili/konci. Ne, dalsi dil uz nebudu pokouset.
Po teto knize jsem sahnul pro jednu z detektivek mistra Wallace. Po par strankach jsem se pristihl, jak se pri cteni usmivam. Ne deji, ale diky krasnemu jazyku, vetam, krasne forme a uvedomil jsem si ten propastny rozdil, byt chapu, ze se jedna o uplne rozdilne styly knih.
Na rozdíl od minulého "pokračování" jsem se tady oprostila od představy, že to je další díl Milénia (které z mého srdce i hlavy už nic a nikdo nesesadí). Silou vůle jsem se držela toho, že čtu detektivku, ve které prostě jen znám postavy a prostředí. A fungovalo to; vážně, většinu knížky jsem si říkala, že půjdu proti proudu zde na DK a pochválím ji. Dialogy mi nevadily, linie s muslimskou rodinou mě zaujala, zápletka založená na pokusech s dvojčaty taktéž. Ale ten konec dopisoval podle mě ještě někdo jiný, nebo měl autor málo času, nebo... Odbyté neobratné věty, jako by to psalo dítě. A postavy: o Lisbeth-superhrdince se tady už psalo, ale co ta babka s rakovinou? - ta toho taky zvládla hodně! (zřejmě vyspělé švédské zdravotnictví). Poslední (opravdu?) díl si přečtu také - se zvědavostí a trochou naděje.
Hodně jsem se na ni těšila a nezklamala mě. Zajímavá zápletka a Lisbeth v plné síle, co víc si přát? Možná víc společných scén s Lisbeth a Mikaelem, a třeba taky vědět, jak celá série dopadne :-)
Moc jsem se těšila na Lisbeth s Mikaelem a zklamaná nejsem, naopak! Kniha se mi moc líbila a musím přiznat, že jsem naštvaná, jak rychle jsem jí měla přečtenou! Tolik let těšení a za chvíli nic :-). Takže teď zas čekat na další díl, snad bude.
Larson to asi není, ale mně se tahle knížka dost líbila. Není to literární veledílo, nejsem odborník, ale zdálo se mi, že styl je spíš popis či reportáž než beletrie (musím si někdy připomenout, jak je na tom po této stránce Larson) . I tady jsou někteří hrdinové obdařeni schopnostmi téměř nadpřirozeným. Nechybí nějaké to klišé. A na druhou stranu se Lagercrantz dotýká problémů dnešního světa. U mě to ale fungovalo. Možná nějaký ten plusový bodík v mých očích přineslo pro mě osobně velmi zajímavé téma vliv dědičnosti a prostředí na vývoj člověka.
První půlka byla úplně o ničem, nakonec to určitý spád mělo, ale i tak to nebyl žádný výborný počin. Já osobně jsem nikdy neměla ráda tohle vydělávani na myšlence někoho jiného, takže přiznávám, že můj názor není moc objektivní a na knížku se koukám asi víc kriticky. Přesto se ale asi nemýlím, když řeknu, že některé dialogy byly jak že slohu z gymnazia. V první části se člověk zaobira Fariou, aby pak zjistil, že to s asi "hlavním námětem" nemá nic společného a slouží to spíš do počtu. Nevím nevím. Rozporuplné pocity mám.
Dobrá polovina vtipů, kolujících o Chucku Norrisovi, by se skvěle hodila i k Lisbeth Salanderové. Ona už určitě napočítala do nekonečna, stejně jako zná všechna čísla obsažená v Pí. Její tělesná zdatnost od posledně celkem narostla, hned zezačátku tak zřídí nabušeného chlápka, že ten se jí radši podvolí a celou hodinu ji radši poslouchá jako cvičený pes, než aby dostal další nakládačku. Tohle je už opravdu moc, zde se nám autor trochu utrhl ze řetězu. Jinak ale odvedl dobrou práci, kniha je zábavná, čtivá, plná zajímavých postav... mnozí namítají, že to není Larsson, ale podle toho nejde soudit, každý nemůže být Mozart, někdo musí být Salieri, a myslím, že Lagercrantz si s látkou poradil dobře. Přeci jen je to už pátý díl, takže nějaký ten pokles kvality je na místě, příběhy o asociální supermance a čestném novinářském šťouralovi nelze recyklovat donekonečna. Líbí se mi, že konečně zmizela ta Larssonova politická hyperkorektnost. V jeho původní trilogii mě strašně štvalo neustálé zdůrazňování ženské dokonalosti a celkové glorifikování každého, kdo nespadal do kolonky "bílý heterosexuální muž." To se nyní změnilo, mezi padouchy najdeme jak ženy, tak osoby tmavší pleti. Potěší návrat některých vedlejších postav z dřívějška. Líbil se mi epilog, hlavně proslov Lisbeth na pohřbu. Nezlobil bych se, kdyby David napsal i další díl.
Milénium mám ráda a ke každé knize, jsem přistupovala jako k jedinci. Nebudu tedy srovnávat a řešit zda to bylo psáno kvůli zisku, slávě či jen tak, aby příběh pokračoval.
Lisbeth i Mikaela jsme si oblíbila a jejich přítomnost v knize mě víc než těšila, ano není to už ulítlá "ajťačka", ale co už :D
Některé rozhovory byly na mě zbytečně dlouhé. Jinak pohodové průměrné čtení a pokud bude další díl, ráda si jej přečtu.
Lisbeth je v podání tohoto autora poněkud "jiná" a vlastně nejen ona... Když to opomenu, tak mě poslední kniha série Milénum bavila.
Určitě je to velká odvaha nebo kalkul navázat na Stiega Larssona. Kniha nebyla špatná, ale S.L. to není a nikdy nebude.
Všechno souvisí se vším. Larsson je individualita, která zazářila a snad první v následujícím boomu severské detektivky. To mu zůstane a také už nic nepokazí. Myslím si, že Lagercrantz byl hodně odvážný a zhostil se úkolu důstojně. Jeho milénium je malým písmem, hlavní název jeho knih velkým. Věřím , že svým třetím pokračováním příběh zakončí a bude to 3+3. Už se těším.
Knížka se mi četla dobře, měla spád. Tajný registr dvojčat je dobrým námětem dalšího příběhu s Mikaelem a Lisbeth, ale přijde mi, že autor úplně nedokázal využít potenciál a více rozvinout zápletku příběhu.
Neříkám, že to David Lagercrant udělal schválně, ale tohle už s původním Miléniem nemá moc společného. Nejde ani o to, že se oblíbení hrdinové proměnili v šablony akčních figurek, jako spíš o autorovu neschopnost rozehrát plnohodnotnou zápletku. Atraktivní motiv v podobě Registru dvojčat by tu sice byl, jenže s každou další stranou je cítit, že je do příběhu naroubován násilně a to na úkor absurdních myšlenkových dedukcí. Nehledě na to, že se vyprávění po celou dobu prakticky motá na místě, aby se o krok hnulo vždy padesátistránkovým odstupem. Přičemž linie s nebohou Fáriou je stejně nadbytečná, jako autorova tendence se tímto způsobem vyjadřovat k nezbedným islamistům. Nejvíc mi ale vadilo to, co se stalo z Lisbeth Salanderové. Sociopatická sympoška se proměnila v punkerskou mašinu bondovských rozměrů, která nejenže postrádá náboj, ale především duši.
Nakonec tím nejlepším pro mě byla zadní vrátka v závěru, slibující, že třeba ten další díl by snad konečně mohl přinést něco zajímavého.
Štítky knihy
severská literatura švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Kniha Muž, který hledal svůj stín je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 1 767x |
| Čtenářské výzvě | 170x |
| Doporučených | 43x |
| Knihotéce | 584x |
| Chystám se číst | 406x |
| Chci si koupit | 95x |
| dalších seznamech | 10x |
Začátek trochu rozvláčný, ale potom super. Ráda bych si o Lisbeth ještě něco napínavého přečetla :-)