Milenec a jiné povídky

07.07.2022

Táto zbierka na mňa nezapôsobila až tak veľmi ako Líbej mě ještě, cizinče!. Nie snáď preto, že tu bolo veľa viac poviedok a niektoré boli skôr ako čriepky života než skutočné plnohodnotné príbehy, len som našla viaceré, ktoré ma až tak veľmi nechytili. No bez ohľadu na to, či som danú poviedku čítala preto, lebo ma polapila, alebo len preto, aby som sa dozvedela pointu, som si uvedomovala jedno - Daphne du Maurier bola skutočnou znalkyňou ľudskej povahy. A dokazovala to každým slovom.

07.01.2022

Povedená kniha povídek, oproti Neohlížej se, miláčku, kterou jsem četla nedávno, je tu více kratších povídek. To mě trochu mrzí, často bych je měla o kousek delší, abych v nich mohla déle setrvat. Protože jsou opět mistrně napsané, vtáhnou člověka do děje a místa často hned první větou. Nejvíce se mi líbily: Bez motivu, Adieu Sagessse, Pohádka, Nerozvážnost a Ve zlomku vteřiny. V této sbírce jsou povídky více milostné, rodinné a citové.

23.11.2021

Pro mne je jednoznačně na prvním místě povídka Bez motivu. Je smutná, ale logicky perfektně propracovaná. Ale dají se tady najít i další skvosty, některé září víc, některé méně. Celkově je to ale čtení zajímavé a styl autorky se mi velice líbí.

27.09.2021

Moje další sbírka autorky. Ta obsahuje kratší povídky do třiceti stran. Kromě úvodní Bez motivu, která má padesát stran. Většina z nich má sice zajímavou pointu, ale kvůli délce to prostě nevyzní dostatečně úderně. A to dost zamrzí. A ve výsledku průměr...

Možná proto mě asi v první třetině knihy nejvíc bavila povídka Bez motivu, která je jakousi variací na detektivku. Protože potom přijde pár průměrných kousků, aby potom zase přišla kanonáda dobrého materiálu. Nějak mi ty autorčiný roztopášné povídky pouze povrchně otírající se o společnost, nebaví (Milenec, Pohádka, La Sainte-Vierge). Ale jakmile vytáhne kartu tajemna (Doprovod) a má možnost pracovat s charaktery (Nerozvážnost, Ve zlomku vteřiny), cítím se v jejích příbězích mnohem lépe. A když se pustí do kritiky společnosti (Andělé a archandělé), je to ještě stokrát lepší...

Čili z téhle sbírky jsem ve výsledku hodně zmatená. Jsou v ní kousky nádherné, dokonalé a dechberoucí. Ale zároveň kousky, které bych přirovnala ke kolekci bomboniéry. Některé z nich si tolik neužijete, možná je i necháte až na konec, ale stejně je sníte. Protože čokoláda.

Jsem tedy vážně ráda za možnost hodnotit každou povídku zvlášť.

No, a něco k povídkám u povídek.

20.10.2020

Povídkové knihy nemám ráda. Mám dojem, že jsem ani všechny povídky z této knihy nečetla. Ale jedna stojí za zmínku - a právě ta ode mne dostává pět hvězd. Povídka Bez motivu...

Bolavý, krutý, syrový a tak drásavý příběh, že na něj nikdy nezapomenu. Četla jsem několikrát a vždycky to bolelo. Pokaždé jsem brečela a budu brečet zase.

Zaslepenost, krutá hra osudu, čistá nevinnost a pošlapaná důvěra. Tím by se dal shrnout příběh, který nemá mnoho stran, ale přesto ve vás zanechá hlubokou stopu. Osud nezapomíná - a vaše srdce taky ne. A když to do sebe zapadne, tak...

... to bolí.

Nevyřešený případ bez motivu. Zůstala jen bolavá jizva v srdcích a vzpomínka, na kterou byste rádi zapomněli...

04.03.2019

Povídky jsem četla už dříve, ale líbily se mi :-)

23.12.2018

Povídky v klasickém stylu - průzračné, vystupňované, psychologicky podložené se zajímavou zápletkou a vypointovaným koncem. Tématicky často o vzpouře proti osudu (Adieu Sagesse)s trochou mystična(Doprovod, Ve zlomku vteřiny), které mně zde kupodivu nevadí. Snad nejlepší povídkou je pro mne ta první(Bez motivu) o náhodném střetu s realitou, ale takových je zde více (Nerozvážnost). A samozřejmě láska(Milenec,La Santé-Vierge atd.), které spolu s ostatními kvalifikují knihu zejména pro romanticky založené dámy. Ale i cynický muž asi dobře ocení alespoň povídky "Velký herec", "Rendez-vous", "Andělé a archandělé", "Panika" a zejména manipulativní "První dáma souboru".

19.11.2018

Dokonalé, co dodat... Dokáže vystihnout hloubku příběhu, psychologii postav v krátkých příbězích a v člověku nezanechá pocit neuplnosti.