Miláček
Guy de Maupassant
Paříž 1885: Georgese Duroye, bývalého vojáka a toho času zaměstnance na dráze, trápí nedostatek peněz, chudoba a bezmoc. Vše se mění ze dne na den, když mu kamarád z vojny dohodí místo v novinách – z nýmanda se stane uznávaný novinář. Díky známým pozná Duroy, přezdívaný Miláček, pár zazobanců z místní smetánky a získá svou první milenku, paní de Marelle. Vzápětí se však žení z ryzího kalkulu – nebere si tu, kterou miluje, ale bohatou vdovu po kamarádovi. Se svatbou si zvolí i nové, vznešenější jméno, s postavením a penězi vzrostou i nároky. Satirický román má skvělou atmosféru, která nás vrací do doby, kdy se společenská smetánka vozila v drožkách a z venkovana se mohl stát lev salonů. Maupassant ve svém díle představuje sobeckého a sebestředného jedince, který touží po slávě, uznání, moci, penězích a úspěchu u žen. Miláček je nevyléčitelný sukničkář, prototyp průměrného člověka jdoucího přes mrtvoly.... celý text
Přidat komentář
Nadcasova kniha o tom, ze kdyz nekdo vyuzije vsechny sve schopnosti k tomu, aby prosadil to, co chce, v podstate mu nic nebrani dostat se az na vrchol. Milacek je schopny manipulator, ma stesti u zen a dokaze obratne prestupovat z jedne naruce do jine tak, aby z toho vzdy vytriskal maximum. Obdivuhodne, zavrzenihodne, misty sympaticke a kazdopadne navzdy aktualni... A navic dobre napsane.
Kniha se mi líbila, svým způsobem není ani moc vzdálená od nynější reality. V dnešní době ten, kdo je vychytralý a nebojí se, ten vyhrává. Co se týče čtení, místy jsem se musela vracet a zpětně se podívat, která z dam je která. Ale jinak se mi četlo velmi dobře. Ale že bych ji musela číst znovu, to ne :)
Pohodové čtení o vychytralém vojáčkovi, který pronikl na samý vrchol pařížské smetánky 19. století. Podruhé již zřejmě do ruky nevezmu, ale roky na knihu koukám v knihovničce a díky čtenářské výzvě se dostala konečně ke slovu :)
Ach Miláček... jedno z mých nejoblíbenějších děl od Maupassanta. Knihu jsem prvně četla před 15 lety při povinné četbě na střední škole a už tehdy mě zaujala. Chudý bývalý voják s obrovským štěstím, charismatem, svým chováním a svými taktikami se dostal až k nejvyšší smetánce, a to (ne)jen díky ženám. Příběh vás vtáhne do děje, vidíte najednou starou Paříž, drožky, dámy v róbách a nastrojené muže v cylindrech... ucítíte Paříž krásnou i tu hnusnou. Miláček se do slova stane jakým si alfa-samcem, který dostane všechno co chce, včetně jakékoliv ženy. V době kdy byl román napsán, to byl hit a ukázka společnosti. Kniha možná není pro každého, mladším čtenářům se líbit nemusí, ale já jsem milovník klasické literatury od romantismu až po naturalismus apod., takže za mě skvělá četba.
Úžasné dílo, které mě zaujalo od samého začátku. Knihu jsem rozhodně nečetla naposledy. A miláčka i přes jeho ne příliš dobrou povahu,jsem si zamilovala.
Vzhledem k tomu, že si umím vybírat knihy, ač zcela nechtěně, tak velmi tématicky - četla jsem Miláčka v době ukončování jedné mé známosti... Zpočátku jsem brala Duroye jako charismatického povaleče, pro kterého mají zkrátka ženy slabost a on pro ně také. Osud hlavního hrdiny se ale dá zasadit perfektně i do dnešní doby - přičichne k moci/penězům a vlivným ženám a začíná se stávat nenasytným ve všech životních sférách. Ke konci jsem ho nebrala jako charismatického povaleče, ale spíš jako jedovatého hada. Stalo se z něj de facto bezcharakterní zvíře, které chladnokrevně využívá všech kolem sebe pro vlastní dobro, ale slovo dobro je třeba brát s rezervou, protože s každým svým zkaženým činem se potápí hlouběji a hlouběji.
Bravurní knížka popisující co se stane se člověkem, když se dostane k moci a nemá pevný charakter.
Ano, až po přečtení komentářů níže jsem si vzpomněla na to slovo, které mi chybělo - nadčasovost díla :-)
Miláček se mi líbil.Patří to už ke klasice,ale postava Miláčka zapadá i do této doby.Dopručuji jsi přečíst.
Přečíst si Miláčka byl výborný nápad.
Byl jsem nemilosrdně vržen do víru této neuvěřitelně čtivé knihy. Zíral jsem nad neuvěřitelnou zkažeností Georgese Duroye. S hrůzou jsem si uvědomil, že spoustu podobně, byť ne až tak moc, zkažených lidí můžeme stále kolem sebe vidět víc než dost.
Na této knize mě štvaly dvě věci:
1) Georges Duroy
2) To, že na Databázi knih je možné dát jen
pět hvězd, což je pro Miláčka naprosto
nedůstojné, ale co se dá dělat...
Tak cynického kariéristu aby čtenář pohledal. Ale aspoň vím, že číst klasiku má smysl, zvláště, je-li ona klasika nadčasová (první francouzské vydání vyšlo v roce 1885 a Maupassantovi v tom roce bylo 35 let). V postavě Georgese Duroye se může najít každý kariérista jdoucí nemilosrdně za svým cílem i šovinista, pro kterého jsou ženy pouhým kusem hadru. Otázkou zůstává, jestli by různí misogynní pitomci Georgesi Duroyovi fandili či ho odsuzovali.
Chvilkami jsem se do díla musela nutit, ani nevím proč. Souhlasím s nadčasovostí, děj by se dal zasadit skoro do jakékoliv doby.
Výborně napsané a nadčasové dílo, u kterého téměř nepoznáte, jestli bylo napsané před 150 lety nebo včera.... Bezohledný sobec Duroy ochotný jít za svým úspěchem tzv. přes mrtvoly, neštítí se využívat všechny kolem sebe, nic mu není dost dobré a všechen úspěch by měl patřit jen a jen jemu....
Ufuf.... Silná nálož. :o) Výborně se to četlo – ze začátku mi Georgese bylo trochu líto a přála jsem mu peníze i úspěch, ale.... s dalšími a dalšími stranami mě rozčilovalo, jak mu všechno prochází, ničeho se neštítí, jak je podlý a závistivý.... Takoví lidé v mém ideálním světě nejsou.... :-)
Hrozně bych si tento příběh chtěla přečíst z pohledu Madelaine... :o)
Milostné i nemilostné intriky, bez výraznějšího dějového spádu. Četlo se to ale pěkně, hezké pasáže popisů, které jsou akorát tak dlouhé, aby nezačali nudit.
Hodiny literatury na gymnáziu mi mnoho daly, ale o tuto knihu mě málem ošidily. Z jednoduchého důvodu - ze snahy zestručnit děj i charakteristiku hlavního hrdiny vznikla zavádějící anotace, kterou nám vtloukali do hlavy a chtěli jí slyšet u maturity. Příběh o muži, který využívá ženy. CHYBA!!! Miláček se nedá zestručnit, nedá se zjednodušit - jde o komplexní psychologický profil "obyčejného" muže, který si je jistý, že za správních okolností by dokázal pohnout světem, a protože není líný, tak na tom pracuje všemi možnými prostředky, vztahy s ženami nevyjímaje. Nadčasovost je až zarážející, celistvost ohromující. Doporučuji.
Moje první kniha kterou jsem četla od Maupassanta a píši nádherná. Napsal nadčasový román. Takovýhle neřádi se najdou i v našem 21. století. Na druhou stranu ty "Nanynky" si takovéhle chování zasloužily.
Příběh o vyčůrané vši, která s každým svým dalším skokem přistane na tučnějším psovi.
V některých rysech určitě nadčasové dílo, nicméně konstrukcí již trochu překonané. V zobrazované společnosti jsou totiž prakticky všichni vypočítaví a pokrytečtí, nebo alespoň naivní a hloupí. A tak je Duroy záporným hrdinou mezi zápornými postavami intrikujících politiků, zahýbajících paroháčů či vychytralých manželek nebo naopak nepochopitelně přímočaře jednoduchých dam a dívek z vyšší společnosti. Těžko říct, komu vlastně fandit.
Četla jsem dvě knihy od dvou francouzských autorů z toho samého období. Nanu od Zoly a Miláčka od Maupassanta. A ani jeden mi nesedl.
Ať už příběhem nebo hloupostí a zlostí hlavních hrdinů. Vykresluje to detailně tehdejší dobu.
Opravdu skvělé dílo. Tento příběh mě vtáhl díky stylu psaní a dokonalému příběhu, který odhaluje co dokážou lidé kvůli penězům, slávě a postavení ve společnosti. Určitě doporučuji přečíst.
Filmové zpracování také skvělé! :-)
Štítky knihy
láska 19. století zfilmováno Francie francouzská literatura autobiografické prvky naturalismus rozhlasové zpracování společenské romány realismus (literatura)
Autorovy další knížky
1972 | Miláček |
1968 | Kulička |
2014 | Kulička (19 povídek) |
1990 | Neteře paní plukovníkové |
1967 | Mont-Oriol |
Jak je taky možné udělat kariéru. Stačí mít na to žaludek.