Mechanický pomeranč

od:

Mechanický pomeranč

Hlavní hrdina knihy, vůdce mladých násilníků Alex, tráví většinu svého času konzumací drog, přepadání a znásilňováním bezbranných obětí a – paradoxně – poslechem Beethovenovy hudby... Pak je však zatčen a donucen podstoupit „terapeutický“ experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti.

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30767/mechanicky-pomeranc-30767.jpg 4.41530
Originální název:

A Clockwork orange (1982)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (220)

Přidat komentář
patrik0816
07. září

Ten závěr byl pro mě hodně nečekaný. Skončila to dobře? Asi ano, ale spíše ne. Nebo se to alespoň tak zdá. Alex byl nejdříve uměle donucen k tomu, aby byl dobrým člověkem, to ale vedlo k novým problémům, tak z něj udělali znovu zlého. Nakonec se ale zdá, že si sám vybral a chce se soustředit na dobro.

Stejně mě ale znepokojuje, co bude, jestli se Alex usadí. Dokáže se tak velký násilník změnit? To je otázka. Kubrick na to odpověděl tím, že se někdo takový změnit nemůže. Burgessův závěr může být zdánlivě pozitivní, ale zdánlivě pozitivní je i konec R.U.R., že ano... Spíše je to tak, že se Alex bude chovat jako psychopat i v dospělém životě.

dzejkbeltygros
05. září

Kniha plná vulgarismů, násilí, slangu, přes který jsem se nedokázala přenést. Příběh se mi líbil tím víc, že byl inspirován skutečnou událostí. Bylo to trochu těžké přečíst, protože jsem cítila zlost nad tím, co Alex provádí a pak, když se člověk do něj vžije, tak i úzkost, ke které ho donutili. Jsem ráda, že jsem to přečetla, ale už se k tomu nikdy nevrátím.

SalvorHardin
29. srpna

Temný kaleidoskopický príbeh z panoptika dystopického Londýna blízkej budúcnosti. Príbeh o generačných stretoch, o dospievaní, o brutálnom násilí, o to desivejšom vo svojej bezdôvodnosti. Príbeh o roztrieštenej spoločnosti. Príbeh o tichom zavádzaní totality pod plášťom boja proti kriminalite. Jedna z najoriginálnejších dystopických kníh. Mechanický pomaranč je napísaný v prvej osobe sugestívnym slangovým jazykom, čo prekypuje novotvarmi. Spoločensko-kritická, alegorická a pochmúrna vízia, ktorá vás zhodí zo stoličky aj v súčasnosti. Kniha bola v roku 1971 veľmi úspešne sfilmovaná Stanleym Kubrickom.

Claudius
24. srpna

Ach ano, mí jediní kamarádi a přátelé, z této storky by každej príma bajat hned volkoval ven do najtky někoho ztolčokovat či zlukovat chorošný bresty nějaký čajiny. Hírovat přitom nějakého Ludwiga Vana či Mozartovu čtyřicátou a úspěšnou najtku zakončit drinkáním plus-mlíka v Mlíčňáku Korova s frendíkama.
Bratříčci moji, tuto výbornou, prvotřídní knížku vřele odporoučám. Na týnský verdy si rapído zvyknete, zvládl to i ubohej starej Tupoun.
Jen ten titul je stupído, kdo kdy slyšel o mechanickým pomeranči?

Raszkulce
22. srpna

Nejprve jsem si myslela, že tuhle knížku ani nedočtu ( strašně mi vadila ta teenegerovská mluva) ale i přesto mě poté vtáhla do děje. Nebude to asi moje nejoblíbenější kniha ale rozhodně doporučuji k přečtení! :-)

IvikaS
26. července

Jazyk týnů mě neskutečně iritoval a hlavní hrdina byl grázlík k pohledání. Přesto to bylo poutavé čtení.

Lucie Pfeifer.
18. července

Tak nám náš malý Alexík pověděl svůj příběh. A já ho nenáviděla a bylo mi z něj na nic. Pak jsem ho milovala a bylo mi ho líto. Nakonec mi po něm bude smutno, protože dospěl a "volkuje odinočky" a já nemohu s ním. Určitě si na něj několikrát ještě vzpomenu. A na všechen ten "fisíz".

bulda3
14. července

Jak se asi musel cítit, když popisoval scénu, kvůli níž prakticky začal psát celé dílo...
Každopádně knížka zajímavá, člověk si dokáže lehce představit kažou scénu (neviděl jsem film) a pocity Alexe jsou zde dobře popsané.
Od chvíle, kdy jsem knihu začal číst, popíšu věci, které se mi nelíbí, výhradně slovem smelovatý.

pajka0071
12. července

Ježíš to je tak boží knížka! Když jsem ji dočetla poprvé, musela jsem se na ni hned druhý den vrhnout znovu. Stejně jako film (který jsem viděla jako první, až pak kniha), mě knížka uchvátila, a i když je hlavní postava záporák, Alexe jsem si nesmírně oblíbila. :) Hlavně ten jazyk! Pozoruju na sobě, že některá slova už normálně běžně používám, jako např. Gulliver, chorošný, láfat se... Rodiče už nade mnou kroutí hlavou :D A chválím Alexův skvělý hudební vkus! ;)
Jedinečné a originální dílo.

Dela111
01. července

Nač vymýšlet něco, co už vymyslel někdo jiný - naprosto souhlasím s komentářem Chesterton o něco níže, sama bych to nenapsala líp. Přečetla jsem to sice celé, ale jednou a dost, k tomu se vracet nehodlám.

BeyondHorizon
21. června

Kniha, která mě donutila zamyslet se nad svojí morálkou. Protagonista je snad ten nejodpornější ze všech knih, které jsem četla, a co dělá je čistě zlo pro zlo. Musí být potrestán, ale jak daleko s trestem zajít? Je lepší, když člověk koná dobro, ale je k tomu nucen a nemůže si vybrat, nebo když člověk koná zlo, ale je svobodný a dělá tak dobrovolně? Jsou takové manipulační experimenty, ač prováděny na lidských monstrech, správné? Kde jsou hranice? Je lehké tuto knihu přehlédnout jako brutální zbytečnost, minimálně ze začátku, když nevíte, co se chystá, ale ve skutečnosti dává něco k zamyšlení.
Jazyková stránka knihy byla také velmi originální. Díky jazyku týnů jsem se neskutečně bavila, jakmile jsem si na něj zvykla (díky za slovník) a málem jsem některé výrazy převedla i do své mluvy. Nevím, co to o mě vypovídá.

georgearrow
09. června

Fantastická kniha. Čiré zlo si žádá trestu, jaký však má být? Můžeme si osobovat právo zlomit člověka, ať už jakkoli nízkého a zkaženého? Doporučuji číst anglicky, krásný jazykový experiment.

michaela1992
17. května

Při našem systému školství až těžko věřit, že k této knize mě zavedla povinná četba. Dílo z pera Anthony Burgesse bylo inspirováno traumatickou událostí v jeho životě: Jeho manželka Lynn byla při těhotenství okradena, zmlácena a znásilněna. Dítě zemřelo. Anthony Burgess byl touto dobou v armádě a bylo mu zamítnuto, aby dočasně navštívil svou manželku. Bohužel zřejmě i díky této události je dílo tolik autentické. Hlavní myšlenka vyznívá, že dobro je nemyslitelné, pokud člověk nemá na výběr mezi dobrem a zlem. Jazyk teenů a Ludovicova metoda jen potvrzují, že dílo je dokonale propracované do sebemenších detailů.

Janie061
10. května

K této knize jsem se dostala úplnou náhodou, díky maturitní četbě. Jsem snad jediná, kdo to od nás ze třídy četl a jsem za to strašně ráda. Tahle kniha ve mě nechala ty nejrůznější pocity, jak brutality, tak i odporem k tehdejším metodám léčení.
Autor je skvělý, příběh je skvělý, všechno je skvělé. Pokud máte rádi něco trochu z jiného soudku, tohle je kniha pro vás ;)

Adamson
04. května

Prostě úžasný. Asi tak 1000x lepší než film. Není to kniha pro každého, ale i přesto doporučuji všema deseti.

Marekh
07. dubna

Hlavní myšlenkou této knihy je, že člověk by si měl ponechat právo na rozhodování. Ať už se člověk rozhodne jakkoliv v různých záležitostech, je to jen jeho volba a tato volba by mu měla být ponechána s tím, že za ní nese plnou zodpovědnost. Pokud provede něco nezákonného, musí nést za svůj čin plnou zodpovědnost.

Zaujal mne experiment "vymývání mozků", který spočíval v tom, že člověku, který prováděl výtržnosti, jsou promítány filmy s tématikou toho, jakých násilných skutků se dopustil v minulosti s cílem, aby si uvědomil hrůznost svého počínání. Při tomto experimentu je použito řada prostředků, aby agresivní chování u dotyčných jedinců kleslo na nulu.

Tato kniha není asi určena pro každého čtenáře. Je nutno počítat s násilnými, brutálními scénami, které některé čtenáře může odradit od čtení.

Peyka
17. března

Jedna z nejoriginálnějších knih vůbec. Myslím, že už ji rozhodně nikdo netrumpfne. Téma dospívání, kritika konzumní společnosti, člověk jako pokusný králík, tohle všechno pojal A. Burgess velice pravdivě, s pomocí originálního jazyka (doporučuji jak originál, tak český překlad od L. Šenkyříka, který se maximálně povedl). Je ale pravda, že na ten jazyk si je potřeba zvyknout.

Póžislava
12. března

Zpočátku jsem si nemohla zvyknout na "týnský" slang (zaplaťpánbůh za ten slovník na konci knihy), ale poté jsem se rozrýdla a od druhé kapitoly se kniha rýdovala s jedním dechem. Krásná ukázka toho, jak se mocnáři snaží z lidí udělat ovečky, které neškodí a a takovej ten fízís, ale ani nežijou. Fakt chorošný dílko.

Izák Gellner
11. února

Text si vás okamžitě vezme, a aniž byste věděli jak, už se vžíváte do Alexovy bizarní perspektivy. V tom vidím veliký spisovatelský umění: bezdůvodný násilí je sice odporný a zdravej člověk by se s ním identifikovat neměl, ale Burgess vám ho předestře tak, že máte pocit, jako by Alex ani nic jinýho dělat nemohl - patří to k němu a vy mu to nechcete tak úplně vzít. Když přijde na řadu "léčba" a Alex je znovu na svobodě, přece jen tušíme, že to není v pořádku a že navzdory vší tý násilnický ošklivosti byl Alex sám sebou předtím, ne teď. Takže i v tom jeho supernásilí tu a tam zahlédnete odlesk revolty, i když hodně krajní a spíš bezděčný, protože tyhle týny to především neskutečně baví. Nevím jak ostatní čtenáři, ale já si neustále kladl otázku, kam jsou schopni zajít a co je jejich nejzazší cíl; vraždy se objeví, ale spíš nechtěně. A místama to dokonce vypadá, jako by Alexovi - samozřejmě kromě zábavy - šlo o udělení i jakýsi lekce, což zvráceně krásně vyjadřuje věta:
"Ten spisovatelskej hjumaník se svojí vajfkou jako by tam ani nebyli, jenom se otrhaní váleli v krvi a úpěli. Byli ale naživu."

dancapater
03. února

Asi je se mnou něco špatně, ale ja i když se mi Alexovo chování příčilo, jsem si ho v průběhu oblíbila. Naprosto skvěle jsou zde popsány scény s násilím, ale co je na knize nejlepší, tak to je asi způsob, jakým je vše popsáno naším Pokorným Vypravěčem z jeho úhlu pohledu. Samozřejmě skvělý ojedinělý jazyk.

Klichem1
13. lednaodpad!

Hlavna postava mi bola neprijemna až do morku kosti. Jeho myslienky, rec, ciny... vsetko. Brutalnost knihy ma odradila vobec ju docitat. Myslim ze je to skor nieco pre dozrete muzske publikum, asi som si zle vybrala.

Chesterton
09. ledna

Po napsání komentáře jsem si přečetla v zajímavostech o tom, jaká "příhoda" :(( inspirovala spisovatele k napsání knihy a taktéž to, že čerpal z návštěvy sovětského svazu v roce 1961 a za toto "pozadí" přidávám jednu hvězdu :))

Chesterton
09. ledna

"Jazyková masturbace pod úrovní mé snesitelnosti" plná pro mě zbytečné vulgarity, násilí až zvrhlosti . . . .smekám před každým, kdo přečetl celé a ještě dokáže vyseknout takové hodnocení jako Garik ;)
O takovéto probuzené emoce úplně nemám zájem:( vystačím si s vlastními:) Odkládám.

olalau
31.12.2017

Pokud umite alespon zaklady anglictiny, tak se ctenim knihy problem mit nebudete. Ja jsem ale mela velky problem s popisovanou brutalitou a musela jsem knizku nekolikrat odlozit. A konec jsem cekala vychovnejsi... :-(

Garik
31.12.2017

Mladému Alexovi sa pri páchaní nočného „supernásilia“ dostáva do rúk rukopis s názvom Mechanický pomaranč, ktorí vzápätí ničí. Po rokoch sa opäť stretáva s jeho autorom a začína chápať, o čom to dielo asi je a začína mať pocit, že aj on sám je takým mechanickým pomarančom. Že všetci „týni“ sú takými mechanickými pomarančmi.
Dielo obsahuje pomerne veľa násilia, no desivosť tohto násilia autor nedosahuje detailnosťou opisu (ktorý ostatne ani nie je moc detailný), ale skrz dokonale vytvorenú atmosféru a narábanie s jazykom „týnov“. Zvrhlosť násilia tu nespočíva ani tak v jeho brutalite ako skôr v skutočnosti, že násilníkom (ešte deťom) slúži k zábave .
Na hlavné otázky (ohľadom slobody, hraníc dobra a zla, či týkajúcich sa úvah o tom, kedy sme naozaj ľuďmi), s ktorými je prostredníctvom hlavnej postavy čitateľ konfrontovaný, odpovedá (alebo sa o to aspoň snaží) autor ústami väzenského kaplána.

Burgess ponúka aj pekný náčrt charakteru a politického myslenia rôznych revolucionárov, aktivistov, sociálnych inžinierov, ktorí v mene svojich ideálov túžia meniť svet (najprv, pravdaže, zvrhnúť vládu krajiny a získať moc), pričom nejakých pár obetí nikdy nevadí, pretože účel predsa svätí prostriedky. Sem patrí aj výstižný opis aktivistu, kaviarenského intelektuála vzdorujúceho realite jej popieraním, nenávidiaceho vládnuci režim a milujúceho jeho obete. Taký typický intelektuál, ktorý z teplúčka svojho domova dokáže svojou láskou a svojím súcitom objímať hoci aj celé ľudstvo (alebo aspoň jeho utláčanú časť), pričom dokáže ospravedlniť aj najhorších vrahov a násilníkov a (písaním) bojovať za ich, či už domnelé alebo skutočné, práva, a to aj napriek osobnej tragédii, ktorú mu spôsobili. Samozrejme, všetka tá láska trvá iba dovtedy, kým sa môže niesť a prejavovať v akomsi všeobecnom (a všeobjímajúcom) duchu. Vo chvíli, keď náš intelektuál narazí na realitu, keď má čeliť stretnutiu s politickým rivalom alebo vrahom svojej ženy a keď sa žiada konkrétny prejav tejto lásky v živote, tá sa rýchlo mení na nenávisť.

S prekladom pána Šenkyříka som bol spokojný. „Stručný slovník jazyka Týnů“ na konci knihy, som si, pravdaže, všimol, až keď som bol kdesi za polovicou a väčšinu dovtedy použitých výrazov som už pochopil z kontextu.

druzickaster
16.12.2017

Musel jsem krapet vychladnout, než jsem se odhodlal napsat komentář. Kniha je krutá a nemilosrdná. Hlavni "hrdina" je zmetek bez základů lidskosti, empatie, prostě typický psychopat. Jeho čtyři kumpáni nejsou o nic lepší. Nepřal jsme mu nic špatného, ale měl jsme problém ho politovat. Ač se asi neshodnu s většinou a vlastně ani s autorem, neměl bych problém u takovýchto lidí řešení "mechanickým pomerančem". Zajímavě je popsán osud oběti ve spojení s vrcholnou politikou, to je tak reálné až mě to děsí. Konec je zvláštní a nevěřím v něj. Jo a ten argot, kterým dotyčný mluví, je příšerný. Ne, že by si na něj člověk nezvykl, aby ne, když je to řeč tupců a primitivů, ale mozek se mu poměrně statečně bránil. Každopádně jsem rád, že jsem knihu četl, vyvolává emoce a to celkem silné a o to jde.

martinstefko
16.12.2017

Myslel jsem si, že film Stanleyho Kubricka je skutečně skvělý, ale to zásadní je všechno v knize, která je výtečně napsaná, navíc jako pořádný oříšek k překladu, který se dle mého až na nějaké prvky vyvedl. Alex není v knize o nic méně děsivý a dostane se vám pod kůži podobně jako ve filmu, i když je to vlastně lidská zrůda. Přesto je podán tak, že si ho čtenář zamiluje. Děsivý paradox v děsivé fiktivní realitě, která se až tak fiktivní nejeví.

bookemma
08.12.2017

Mě ten kluk tak rozčiloval!!! Nad žádnou literární ani filmovou postavou jsem necítila tak silné emoce jako nad tímhle agresivním floutkem a jeho mluvou, nápady, myšlenkami...

Danca196
04.12.2017

Po pár stránkách si čtenář zvykne na slang, kterým je kniha psána a díky tomuto stylu je kniha zábavná, i přestože se jedná o příběh plný násilí a ztracených existencí.

teeyinka
25.11.2017

Velkou poklonu skláním překladateli! Toto musel být velký oříšek a jeho volba slangu byla skvostná (chválabohu za slovník na konci knihy). Kniha o násilí a zlu, které je v lidech od pradávna a nikdo neví, odkud se bere. O převráceném způsobu jeho nápravy a tenkých hranicích mezi dobrem a zlem. Přečteno se zatajeným dechem.