Matka
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508113/bmid_matka-63da07496712a.jpg
4
2090
2090
Matka, drama o třech dějstvích, je jedním s protiválečných antifašistických děl Karla Čapka z roku 1938. Hra měla premiéru 12. února 1938 v Národním divadle v Praze, ale v září byla zakázána. Obnovené premiéry se dočkala ve Stavovském divadle v jeden z nejvýznamnějších dnů české historie - 28. říjan 1945, nicméně krátce po komunistickém puči v únoru 1948 se opět stala nepohodlnou.... celý text
Přidat komentář
Ač děti zatím nemám, tak jsem se do kůže matky, která přišla o většinu svých synů i manžela, dokázala vžít a pochopila jsem i její poslední gesto. Velmi poutavé drama, od kterého jsem se nedokázala odtrhnout a přečetla jej za dva večery.
Konflikt generací - matky a jejích dětí, konflikt v mužském a ženském chápání světa, konflikt mezi láskou a povinností - je mnoho způsobů, jak nazvat to, co prožívá hlavní postava krásné divadelní hry Karla Čapka. Velice, velice nadčasové a aktuální v každé době. Sama matka jsem velice rozuměla tomu, co hlavní hrdinka prožívá. A nejsem si jista, zda bych se dokázala správně rozhodnout. Protože ona se samozřejmě nakonec rozhodla správně. Člověk vždy musí bojovat proti zlu a bezpráví. I když je to velice těžké a ne každý je takto statečný.
I kdybych měl pochybnosti o umu Karla Čapka, poslední slovo hry by je rozptýlilo. Před mnoha lety patřila tato kniha k povinné literatuře. Bohužel, vzhledem ke zdůrazňování ideologické roviny, tenkrát nečtené. Dostal jsem se k ní tedy až za dlouhou dobu. A možná o to víc jsem si uvědomil, že hra napsaná v kontextu své doby má co říci i dnes. Nebo snad "dnes opět" nebo "ještě dnes". Dějiny se v mnohém opakují, a tak řada prvků je opět aktuálních, s ohledem na jistou míru genderové nevyváženosti by kniha dnes měla problém uspět - ostatně proto možná ani není zařazena v maturitním kánonu. Příběh rodiny se může zdát tragický, ale poselství hry není v samotném příběhu ale v otázkách, které nastolují dialogy. Dialogy, které ve své době měly provokovat a burcovat k akci. Dialogy, které dnes nastolují spíše filozofické úvahy. Je (stále) čest víc než život? Stojí oběť jednoho života za záchranu desítek...tisíců jiných (a jak by dopadla "selfie Sofiina volba"?)? Jak daleké v oběti jsme ochotni zajít pro prosazení svých ideálů? Ale nejsou to otázky jen mužské, stejně naléhavá je i úvaha Matky - rodina, společnost, vlast, lidstvo? Co má nejvyšší hodnotu a co lze této hodnotě obětovat. Otázek je mnoho, odpovědi na ně nelze nalézt snadno. I proto tato hra, rozsahem nevelká, není knihou kterou po přečtení odložíte, ale k jejímu poselství se stále vracíte. A to i přes některé dialogy, které dnes působí spíše úsměvně. Ale jsou vskutku úsměvné, nebo se jen změnilo naše chápání hodnot?
Je neuvěřitelné, jak Čapek uměl dokonale vystihnout rozdíly mezi ženským a mužským vnímáním války a hrdinské smrti. Velmi silné drama, ráda bych ho viděla v divadle, myslím, že by to byl ještě lepší zážitek. Dojemná a nečekaná reakce matky na závěr.
První drama, které jsem od Čapka četla a můžu s klidem říct, že určitě ne poslední. Samotný námět velice zajímavý, závěr do posledního okamžiku vypjatý...docela silný zážitek
Přečteno doslova jedním dechem cca za 1 hod. Myslím, že k tomuto dílu není co dodat, budu se k němu ráda vracet. Ale myslím, že bylo pro mě silným zážitkem právě z pohledu matky. Jako bezdětná bych to tak nevnímala.
Karel Čapek byl skutečně vynikající Spisovatel, který s citem popisoval problémy moderní doby. Četla jsem od něj již několik knih, Matka mi zatím sedla nejméně. Jen nevím přesně, čím to je, a to jsem ji četla už podruhé. Možná mi lezly na nervy neustálé dialogy mrtvých členů rodiny s hlavní ženskou protagonistkou (postavy mi byly nesympatické), i když druhým dechem dodávám, že oboustranné nechápání drásalo srdce. Muži měli své cíle (někdy šli i proti sobě), ale stejně tak matka. Tak čí byl víc? Rozhodně oceňuji strhující konec.
Pane Karle Čapku, vy jste prostě Pan spisovatel s velkým P! Děkuji za lidi, jako jste byl Vy. Vaše dramata budu mít asi navždy zaryté... :)
Sama Scheinpflugová o této hře prohlásila, že je to politický plakát. Ano, je. Napsáno na groteskní "objednávku" děsivé doby, která umocňuje sílu poselství.
Nejdříve jsem ji viděla v divadle, kde mi to doopravdy drásalo srdce, i když vlastní děti zatím nemám, ale dovedu se do té situace vžít. Knihu jsem přečetla v rámci povinné školní četby, jinak bych se do ní asi nepouštěla, ale rozhodně nelituji. Nebyl to ztracený čas. knihu by si měli přečíst všichni politici, co koketují s možností válek.
Určitě by si měl každý přečíst, aby neřešil v dnešní době takové maličkosti a nějaké žabomyší války.
Velmi poutavé, zajímavé, žalostné a 'na jeden zátah' čtivé dílo. Není pochyb o tom, že jej můžeme s hrdostí označit jako kulturní poklad národa.
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a byla jsem z ní velmi nadšená. Líbil se mi kontrast mezi láskou matky a "krásnou smrtí". Také pro mě bylo velmi zajímavé pojetí ženského a mužského smyslu života. Závěrečné gesto ve mě vyvolalo velmi silné pocity. Bylo to zároveň smutné a velmi dojemné.
Kniha se mi líbila, ačkoliv byla smutná. Matka vede dialogy a spory s mrtvými muži své rodiny. Má 5 synů. V dramatu je postaveno dvojí pojetí života: mužský princip, který směřuje k plnění nadosobních úkolů, přesahujících lidské soukromí a ženský princip, soustředěný na zachování života.
Chápal jsem matku, která brání Tonyho, aby nešel do války, poněvadž by přišla o všechny členy své rodiny a zůstala by sama. Z druhého hlediska jsem také chápal ostatní členy rodiny, kteří matku přemlouvali, že je nutné, aby Tony bránil svoji vlast. Závěr knihy byl pro mě překvapivý.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kdyby se za vlast neplatilo životem... kdyby se za čest, za pravdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu, víš?
Závěr mě tedy dostal, ale jinak mi to prostě nesedlo. Postavy mi byly nesympatické, ponejvíc právě Matka.
Ráda bych viděla divadelní provedení, třeba bych to potom docenila lépe..nevím.
Skvost české literatury! Nechápu, že mi na střední škole tahle kniha unikla, bohužel zaniká v dalších textech Karla Čapka, ačkoli námět je srdceryvný, bolestivý, prostě ze života ženy, která žije v období války. Tomuto tématu se málokdo věnuje, svět je plný hrdinů a jejich životů, ale životy jejich matek už nikoho moc nezajímají. Čapek tady vystihl bolest ženy, která ztrácí po manželovi i své syny, její pochybnosti, za co vlastně zemřeli a touhu uchovat pro sebe život aspoň toho nejmladšího, ačkoli v hloubi tuší, že na to nemá nárok. Geniální, hodně se mě to dotklo...
Žalostné naříkání Matky nad tím, jak se celá její rodina, od manžela až po všech 5 synů, nechá postupně dobrovolně "zbytečně" zabít pro své hodnoty a dobro vlasti. Velice kouzelné mi přišlo setkávání zesnulých s živou Matkou, která je jako jediná viděla a rozprávěla s nimi. Sami občas mírně zalitovali, že nestihli udělat, co mohli, ale stejně by teď do války šli opět, zabít se znovu. Ke konci mi vyhrkly slzy.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Karel Čapek je prostě nepřekonatelný.
Tohle je něco k čemu snad ani nejde nic napsat, nic doplnit, protože už je to dokonalé tak jak to je.