Matka

29.07.2014

Kniha naprosto úžasná... a poslední 3 strany nezapomenutelné...

01.07.2014

Knižka popisuje útrapy války z pohledu matky, která kdysi ztratila manžela a zbylých pět synů vychovala sama. Postupně, jak chlapci dospívají, stávají se jeden za druhým obětmi přímo i nepřímo války. Celá hra je postavena na rozhovorech mezi matkou a ztracenými nejbližšími, kteří se k ní vrací a vysvětlují, proč museli odejít. Kdo má pravdu? Matka, která je vychovala, nebo oni, protože dluží něco světu, ve kterém žijí. Je na čtenáři, aby si vybral stranu, na kterou se postaví.

25.06.2014

Čapka moc nemusím, ale toto je skvělé dílo :-)

31.05.2014

(Uwaga spoilery!) K české literatuře mám vztah stejně vřelý jako je srdce Lady Macbeth. Ani k Čapkovi můj postpubertální mozek ještě nedozrál a plně neocenil, oč v jeho dramatech jde a jakým stylem je to podáno. S jedinou výjimkou – Matkou. Jen v této hře jsem schopná překonat fantastické motivy, kvůli kterým jsem tolikrát chtěla odhodit R.U.R.

Z příběhu státníků a generálů, kteří kormidlují dějinami zemí, se dostává do popředí osud jedné rodiny, jedné matky. Dolores nejprve přichází o manžela a v konfliktech postupně ztrácí i své milované syny. Jednoho po druhém, jako by systematicky vyhlazoval prst v bílé gumové rukavici. Když hrozí, že by mohla ztratit i toho posledního, snaží se jej ze všech sil ochránit. To je pochopitelné. Díky nepatrné sci-fi duchařině se Dolores daří rozmlouvat s mrtvými. Vede dlouhé rozhovory s mužem i padlými syny. Jejich diskuze proti sobě staví mužský a ženský pohled na život, na válku, na všechno. Dolores nechápe, proč stojí za to umřít pro čest a řády udělené in memoriam. Chce ochránit svého Toniho, nikam ho nepustí a nakopala by při tom zadek komukoliv, kdo by jí radil opak. Osudy vojáků a měst ji nezajímají. Toni je přece ještě dítě. Bez něho už se válka nějak obejde.

Jen jedna zpráva mohla změnit Doloresin pohled. Vraždění dětí, takových, jako byli před pár lety její synové, její Toni. Konec Matky je neuvěřitelně působivý v celé šíři své tragičnosti a smutku. V jediném gestu veškerá mateřská láska ustupuje potřebě se bránit před nepřítelem. Velkolepé. 5/5

ŽENSKÝ HLAS V AMPLIÓNU: Slyšte, slyšte, slyšte! Voláme k ampliónu celý svět! Voláme lidi! Nepřátelská letadla napadla dnes ráno vesnici Borgo a svrhla pumy na obecnou školu. Do prchajících dětí střílela ze strojních pušek. Osmdesát dětí bylo raněno. Devatenáct dětí postříleno. Třicet pět dětí bylo výbuchem… roztrháno.
MATKA: Co říkáš? Děti? Copak někdo zabíjí děti?
TONI (hledá na mapě): Kde to je… kde to je…
MATKA (stojí jako zkamenělá): Děti! Malé, usmrkané děti!
(Ticho.)
MATKA (strhne ze stěny pušku a podává ji oběma rukama Tonimu. S velkým gestem): Jdi!

24.05.2014

Knížka, která mě naprosto dostal. Příběh každou stránkou graduje a ten závěr ... No prostě dokonalost.

28.04.2014

Juj! Z toho by byl úžasný román! Ale počkat... pravda... on už to vlastně román je... jen je vměstnaný do malého prostoru hry o třech dějstvích. Ale co by nám přinesl tento román v prozaické formě...? Určitě by nás tak rychle a tak moc nezahltil svou symboličností, výraznou psychologičností a obecnou mnohovrstevnatostí a nás by proto tolik nebolela hlava tím usilovným zachytáváním a udržováním všech našich zběsile kmitajících myšlenek, které se nám při čtení rojí v hlavě jako komáři v létě po dešti. A přesto by nám toho všeho dal román stejně vrchovatě jako hra, jen po menších a pomalejších dávkách ... a ... a pak už by dozajista každý odhalil všechny i ty nejdrobnější střípky, ze kterých se román-hra skládá. ... A tak nás jen může mrzet, že prozaické formy se už nikdy nedočkáme...

11.04.2014

Kniha, která postupuje v ději vpřed s lehkostí a noblesou.
Děj Vás po pár stránkách vtáhne a prožíváte situaci matky Dolores, jako by jste v ní byli Vy sami.
V závěru knihy jsem si už pro sebe říkal, "tak sakra už ho pusť! Vždyť mají pravdu!"
Moc pěkná kniha povinné četby.

12.03.2014

Obrovský příval emocí mi přivodila tato kniha. Přestože nejsem matka, jsem žena a tu těžkou depresi jsem prožívala s hlavní hrdinkou. Tato divadelní hra mi dala podnět k mnoho úvahám o životě, smrti, vlastenectví, válce o rozdílu mezi muži a ženami.
Vezte-li v úvahu, že matka je osobou, která rozhoduje o tom, jestli vůbec kdy budete žít, jste jí v podstatě celý život vděčni, za to, že jste. Jenže pak do toho, jak tomu bylo v tomto případě, vstoupí nějaká vyšší moc a vy jste nuceni se rozhodnout mezi tím, zda-li je Vám přednější Váš život nebo ho tak snadno hodíte v šanc.
Válku se nikdy nevedla kvůli ženám, vždy šlo testosteronovým papalášům, kteří zavření někde v klídku veleli, o moc, peníze, nerostné suroviny a území. Hrdí muži obvykle cílili jako mravní povinnost jít, jsa vedeni těmito papaláši, bojovat o něco, co jim bylo dražší než jejich bytí. A mezitím díky nerozvážnosti těch, kteří rozhodovali, přicházeli matky o své nejbližší - své milované.
Český skvost!

07.02.2014

Kniha mne naprosto citově zasáhla. A to si myslím, že pravého významu pro mě nabude teprve, až budu mít vlastní děti. Určitě plánuji přečíst si ji znovu. Velké díky Olze Scheinpflugové za ten nápad. Možná se bývala měla pokusit napsat příběh sama, z pohledu ženy a matky, věřím, že by byl příběh neméně poutavý a možná ještě o něco více psychicky rozpracovaný.

25.01.2014

Letošní vánoce jsem dostal tuto divadelni hru, kterou jsem četl ještě dávno na škole. Myslím, že téma neztratilo nic ani v dnešní době. Jsou to zpravdila muži, kteří rozpoutávají války, nesmyslně umírají ve jménu cti nebo ve jménu velkých myšlenek. A jsou to zpravidla matky, které za toto všechno platí účet v podobě svých dětí. Uznávám, že hra je trochu plochá, ale je potřeba ji chápat v celkovém kontextu doby, kdy už válka byla za dveřmi a Karel Čapek se všemožně snažil lidi vybudit k aktivitě a odporu vůči německé agresi. Kontext je velmi dobře podán ve filmu Člověk proti zkáze (http://www.csfd.cz/film/7261-clovek-proti-zkaze/).

05.01.2014

Nejspíš jsem byla ochuzena o zážitek ze čtení tím, že jsem předem věděla, o čem kniha je. Rozhodně mě ale kniha zklamala a např. celé třetí dějství mi přišlo zbytečně dlouhé, protože se tam vůbec nic nedělo a dalo by se to shrnout na jedné stránce. Zkrátka mi to připadalo jako takové okecávání. R.U.R se mi rozhodně líbilo víc.
Námět celého díla je ale velmi zajímavý, má to nápad i hlubokou myšlenku.

06.12.2013

Knihu jsem cetla cca pred 15 lety a od te doby se k ni pravidelne vracim, naprosto doporucuji. Velmi silny zazitek....

21.11.2013

Kniha se mi velice líbila, nevěřila bych, že by se mi to mohlo líbit :)

12.11.2013

Nejlepší divadelní hra co jsem kdy četla. Na jedné straně matka, která své syny nadevše miluje na druhé straně hrdinství. Obě strany chránili to co je pro ně důležité, i přesto si myslím, že smrt některých členů rodiny byla zbytečná...

15.09.2013

Toto protiválečné drama, jehož myšlenku dala autorovi jeho žena a které se stalo nakonec prakticky posledním dokončeným dílem Karla Čapka, je bezpchyby jednou z nejzajímavějších a nejsilnějších divadelních her vůbec. Představuje totiž nejhlubší niterné pocity matky, milující a starostlivé ženy, strachující se o své syny, kteří postupně pokládají své životy toužíce dokázat “velké věci“, které ona nemůže nikdy pochopit. Ukazuje však také jistou bláznivost mládí, které neváhá riskovat život a při tom se neohlíží na utrpení, jež způsobuje svým blízkým, přičemž tohoto počínání nelituje dokonce ani po smrti. Tím vlastně dochází ke střetu dvou zcela odlišných světů, které se dokáží protnout až ve chvíli nejvyšší nouze, kdy je vše přehlušeno obavou o celou budoucnost a kdy i tato matka zcela rozhodným gestem posílá svého syna do boje proti tyranii. 95 %

24.08.2013

Brilantní kniha. Urputně si za svým stojící matka, která má evidentně právem pocit, že dle svých blízkých po čase "ničemu nerozumí". Ani touze po odvaze, cti a hrdinství. Jako žena jsem pochopila směry myšlenek Matky, ale také mě to táhlo k objevům a obětem příbuzných. Konec mě překvapil. Bojovnost ustoupila povinnosti a cti. Oba světy domácnosti se střetly někde v půli.

15.08.2013

Byla to moje první kniha od Čapka a asi nebýt maturitní četby tak bych asi od Čapka ani nic nečetla...což by ovšem byla chyba :) Nerada čtu divadelní hry, ale hra Matka se četla jedním dechem... fakt super

22.07.2013

Čapka mám jako dramatika velmi oblíbeného. Zlomené matčino přesvědčení a sama synovi dá pušku a posílá jej bránit vlast ...

11.07.2013

Strhující příběh bezmocnosti a lidského utrpení.