Matka
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454100/mid_matka-99j-454100.jpg
4
2091
2091
Čapkova poslední hra, v níž zpracoval naléhavé politické téma a v níž vyzýval k boji proti fašismu a válce. Děj se soustřeďuje na hrdinský boj ženy-matky, ve které vítězí vědomí povinnosti k surově přepadené vlasti nad mateřskou láskou. Protiválečné drama Karla Čapka, jehož hlavní hrdinkou je matka, která kvůli různým válečným konfliktům ztratí manžela i čtyři starší syny, ale nakonec pošle do války i toho posledního, aby bojoval proti nepříteli, jenž zabíjí nevinné děti.... celý text
Divadelní hry Literatura česká
Vydáno:
2018
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
Matka , 1938
více info...
Přidat komentář
Při čtení tvorby génia Čapka mám pokaždé husí kůži a zůstávám jimi trvale zasažena. Zde tomu není jinak. Matku zároveň řadím mezi nejlepší divadelní hry s válečnou tematikou. Hlavní hrdinka je - stejně jako celek - neobyčejně silná, což ještě vygraduje v samotném závěru. Dílo nezapomenutelné zejména díky svému poselství, atmosféře a nadčasovosti.
Silné drama, a to i na papíře. V divadelním provedení musí být ještě silnější.
Ocenil jsem zejména posun názorů hlavních postav ve chvíli, kdy byly naživu a poté v záhrobí, postavy měly svůj psychologický vývoj a všechny byly prototypem určitého ideálu, ve který věřily a šly za ním (a u toho také zemřely). Čapek také minimalisticky, leč výstižně ukázal, jak mohou ideologické a politické rozpory rozhádat dva bratry na smrt.
OTEC: Inu, vždycky se za něco umíralo, kdopak ví už zač; asi to jinak nejde. Ale někdy si myslím... kdybych byl teď plukovníkem nebo generálem na pensi a žil tady s vámi a s maminkou — psal bych své paměti a zrýval půdu na zahradě... Nebylo by to špatné, hoši. Nechtě to být, život je život; člověk aspoň může něco dělat. Já vím, vy všichni jste položili život za něco velikého: tuhle Ondřej za vědu a Jirka za pokrok techniky, a Petr — zač jsi vlastně zemřel, Petříčku?
PETR: Za rovnost a svobodu, tati.
OTEC: Aha. A já za krále, vlast a za čest praporu. Nebo proto, že jeden plukovník dal pitomý rozkaz, ale to už je jedno. Samé krásné a veliké věci, jenom že... víte, já jsem z vás nejdéle mrtev a řeknu vám, — nebylo by k zahození ještě trochu žít. Já byl moc rád na světě, děti. Hrozně rád. A když se dívám na vás, myslím si, třeba by někdo z těch kluků opravdu dokázal něco kloudného... nebo i velikého. A zatím jsme samý hrdina. Je to bída, mládenci.
"My matky, synáčku, jsme nikdy žádnou válku nevedly; my jsme na ni jen doplácely svými dětmi." Ach, muži, vy idioti. No nebudu lhát, probrečela jsem to celé od začátku až do konce.
Kniha byla poutavá. Rychle se četla. Text byl srozumitelný. A byla sranda počítat, kolik lidí tam za celou hru zemřelo. Takže pokud nestíháte, např. s povinnou četbou, vřele doporučuji. :)
Čtení, u kterého se mi udělalo skoro špatně, možná proto, že mám tři děti..každopádně jsem ráda, že jsem si pana Čapka přečetla a rozhodně si brzy přečtu další jeho dílo. Přemýšlím, jak může muž tak skvěle popsat pocity matky, zvlášť na začátku dramatu, je to prostě hluboké, skvělé čtení.
Tak co na to říct . Kniha Matka byla docela zjímavá . Komunikace Matky se zemřelými muži z její rodiny bylo velice zvláštní a pro mě i čtivé .
Čapka mám velmi rád a tato kniha mou lásku k němu jen potvrdila. Silný příběh o matce a její mateřské lásce k synům je vykreslen realistickým pohledem a děj je podestlán tesklivým tónem války. Čapek v této knize poukázal na hrůzy války z jiné strany, a to z pohledu matky, která je svými syny upozaďována před údajnou povinností svých synů bránit vlast. Tesklivý tón příběhu je posílen i tím, že mrtví synové se za matkou vracejí jako přízrak a matčin pláč i stesk se snaží utěšovat. I když od počátku knihy víte, jak příběh skončí a nezvratný osud synů vám může připadat až úsměvný, nese kniha neobyčejný nádech strachu z hrůzné doby. Knihu doporučuji.
Úžasné dílo. Čte se velmi lehce a příjemně, jde-li tohle říci o takto negativním tématu. Na konci hry jsem se neubránila slzám. Obdivuji, jak dokonale Čapek vystihl emoce ženy, která ztrácí své děti. Je to dílo, které mě naprosto dostalo.
Zde si dovolím jen citovat z jednoho filmu - „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem."
V tomto díle je fenomenálním způsobem ztvárněná obrovská, nezměrná a dechberoucí mateřská láska. Příběh ženy, která "vyšším principům" obětovala naprosto vše.
Kniha se mi velice líbila, dává člověku spoustu prostoru na přemýšlení o mateřské bezmezné lásce. Naše češtinářka říkala, že ji ještě více pochopíme, až budeme matkami. Tak uvidíme.
Po rozpačitém začátku knihy, kdy se mi to hůře četlo, protože je toto dílo psáno jako divadelní hra, mne děj uchvátil natolik, že jsem ji přečetl během jednoho večera před spaním. Úžasné!
Dvě hodiny po dočtení knihy sedím, dívám se do zdi... a pořád nemám slov. Bez nadsázky. Je to dechberoucí, srdceryvné a já jsem se celou dobu utápěla v slzách.
Karel Čapek je spisovatel s velkým S.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Žalostné naříkání Matky nad tím, jak se celá její rodina, od manžela až po všech 5 synů, nechá postupně dobrovolně "zbytečně" zabít pro své hodnoty a dobro vlasti. Velice kouzelné mi přišlo setkávání zesnulých s živou Matkou, která je jako jediná viděla a rozprávěla s nimi. Sami občas mírně zalitovali, že nestihli udělat, co mohli, ale stejně by teď do války šli opět, zabít se znovu. Ke konci mi vyhrkly slzy.