Matka
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454100/mid_matka-99j-454100.jpg
4
2078
2078
Čapkova poslední hra, v níž zpracoval naléhavé politické téma a v níž vyzýval k boji proti fašismu a válce. Děj se soustřeďuje na hrdinský boj ženy-matky, ve které vítězí vědomí povinnosti k surově přepadené vlasti nad mateřskou láskou. Protiválečné drama Karla Čapka, jehož hlavní hrdinkou je matka, která kvůli různým válečným konfliktům ztratí manžela i čtyři starší syny, ale nakonec pošle do války i toho posledního, aby bojoval proti nepříteli, jenž zabíjí nevinné děti.... celý text
Divadelní hry Literatura česká
Vydáno:
2018
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
Matka , 1938
více info...
Přidat komentář
Velmi krásné drama..:) Matka ztrácí své milované, kteří se k ní jako mrtvý vracejí! Silný příběh, stručně - bez zbytečné omáčky napsáno. Za mě 5*. Čapek si to zaslouží..:)
Když jsem chodila na gympl - "byli jsme nuceni" shlédnout toto dílo v kině jako představení. Bylo to fenomenální. Po letech jsem se k této hře vrátila a přečetla jsem si ji, no nic moc. Ale to "živé" představení ve mě doznívá dodnes (i po 20ti letech).
Nádherná hra, pouze čekám, kdy ji naše divadlo zpracuje. Moc ráda Čapka čtu a tato hra je jedna z mých nejoblíbenějších.
Bylo mi matky líto, že postupně přicházela o všechny nejbližší, ale přece na celém díle bylo krásné, jak se k ní vraceli :-)
Že za Čapka a jeho přínos pro českou literaturu můžeme být jedině rádi, víme.A já teď nejspíš vím, že i když si vezme do rukou svým způsobem jednoduchý (ale současně velmi vážný) motiv, umí z něj vytvořit mnohé. Matka totiž čtenáře skličuje i ve své útlé podobě. A možná lepší nehádat, o co horší pocity vyvolávala, kdyby K. Č. zažil i druhou světovou válku...
Knížka je velice zajímavá a zároveň smutná. Tuhle knížku však nikdo nepochopí pokud to neprožije.
Cítím, že mi nepřísluší toto dílo hodnotit. Nebo alespoň ne teď. Bylo v tom cosi obrovsky odzbrojujícího, ale v mém věku drama matky, abych pravdu řekla, nejsem s to zcela pochopit. Určitě se k této hře vrátím, až budu starší (aspoň o něco).
Celek vyznívá lépe než jeho části, z nichž některé mi přišly trošku zbytečné...
Podnět ke hře dala sice autorova manželka Olga, nicméně v matce je podle mého názoru ze všech postav této hry Čapka nejvíce. Obrovské dilema ženy, která již ztratila tolik, kolik jen může manželka a matka ztratit. Mám pocit, že jejím prostřednictvím se pacifista Karel Čapek vypořádává s otázkou vojenské obrany se zbraní v ruce proti okupaci, aroganci a bezpráví agresora i za cenu osobních utrpení a ztrát. Matka zde promlouvá řečí obyčejných žen - matek - lidí a její "přízemní" pohled na svět je přitom v kontextu "velkých věcí" jí nejbližších plný moudrosti, pochopení, lásky, ale i hrdosti a odvahy. Je to smutné až zoufalé, dramatické a přitom napsané s obvyklou Čapkovou lehkostí. Vynikající dílo!
Výborná knížka, zatím nejlepší, co jsem od K. Čapka četla a jedna z nejlepších knih dle mého názoru vůbec :-)
Jedno z nejlepších Čapkových dramat. Velmi silné téma. Četla jsem i viděla na divadelních prknech. Nevím, co z toho bylo lepší. Stojí za přečtení a určitě i za vidění v divadle.
malokdy se mi stane ze mam z knihy husi kuzi ale matka zapusobila obrovsky silne..z capkovych (mnou dosud prectenych) dramat pro me nejlepsi
Obdivuji tu přirozenost s jakou matka mluví s mrtvými, které milovala a miluje..
Výborné drama. Tato hra byla první, které jsem z mnoha čapkových dramat četla. Ještě dnes, když si čtu řádky, ve kterých syn Jiří oznamuje své matce, že se zabil, mi běhá mráz po zádech!
Úžasný a silný příběh! Těžko říct, jestli by to někdo ze současných herců v divadle zahrál. :-(
Dobře vymyšlený příběh, pro někoho možná trochu legrační, ale svým způsobem drama až existenciální.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Toto dílo se mi velmi líbilo. I přesto, že nejsem moc emotivní člověk, tak mě hluboce dojalo a zasáhlo. Chvílemi jsem stála na straně matky, chvílemi jsem přebíhala na mužskou stranu. Můj názor se tak postupem čtení měnil. Nakonec si myslím, že otcova strana i strana matky byly vlastně stejné strany – oba chtěli chránit to, co vytvořili, i když si to každý představoval trochu jinak.