Marinka
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529326/bmid_marinka-65943566d001a.jpg
4
259
19
K. H. Mácha nás ve své povídce Márinka uvádí do májové přírody, poukazuje na její krásy. Vypráví, jak šel ve večerních hodinách po osamělé pěšince a tu uviděl zesláblého žebráka s tornou a houslemi. Protože neměl nic u sebe, rozmýšlel se, zda nemá žebráka obejít. Žebrák se však přiblížil k němu a podával mu malý zmuchlaný lísteček, na němž, jak Mácha pochopil, byla adresa jeho dcery, která měla souchotiny a přála si, aby ji Mácha navštívil. Četla již dlouho jeho básně a velice se jí líbily. Druhého dne přichází Mácha k malému domku, z něhož právě vyšla macecha oné nemocné dívky Márinky. Táže se jí, jestli zde Márinka bydlí a ta udivena návštěvou mladého muže uvádí do místnosti, kde Márinka hrála na klavír a překrásně zpívala. Mácha překvapen krásou Márinčinou, nemohl ji srovnat s ubohým chudým pokojíčkem, ve kterém přebývala. Bylo mu Márinky velice líto, byl tak zachvácen žalem, že musel odejít. Po několika dnech Mácha opět přichází k domku žebráka, a když uslyší žalostný zpěv Márinky, rozhodne se, že ji navštíví ještě před svým odjezdem na dalekou pouť. Velmi smutně se odehrávalo loučení těchto dvou mladých lidí, kteří věděli, že se již nikdy neuvidí. Když se Mácha vrátil z cest, dovídá se, že Márinka zemřela, a její otec žebrák se z žalu utopil, neboť měl Márinku velmi rád.... celý text
Přidat komentář
Jsem zděšena, jak nízké hodnocení toto dílo má. Nebo spíš stavem čtenářské gramotnosti hodnotících čtenářů? Nevím... Uf!
Povídka, ve které v dnešní době nejde ani tak o děj, jako spíše o jazyk, kterým je napsána. Musím přiznat, že některé obraty mi daly zabrat, ale přečtení této krátké povídky bylo příjemnou změnou a vítaným odreagováním od současné tvorby, zejména od detektivek.
Asi zatím nejgeniálnější Máchovo dílo, co jsem četla, a to ve všech ohledech. Myslím si, že vůbec nejde o ten "jednoduchý" tragický příběh o lásce. Upřímně jsem si mnohem víc vychutnávala lyrické části, někdy mám pocit, že Mácha do prózy dokázal dát víc geniálních jazykových prostředků a myšlenek, než do poezie. Nicméně nemůžu říct, že bych tuhle prózu chápala. Večer na Bezdězu možná poskytuje jistá vodítka, ale ve finále mi po přečtení zůstalo víc otázek než odpovědí. Ale tak to má být. :)
Jednoduchý příběh nešťastně zamilovaných.
V dnešní době hůře přístupný - řada přechodníků a lyrických pasáží.
Kratoulinka povidka. Dej se vyvijel uplne jinak, nez jsem cekala, ale moc se mi libila.
Čekala jsem, že z toho budu stejně zklamaná jako z Máje, ale překvapivě byla Márinka o dost lepší. Krátká, trošku smutná četba, ale příjemné zpestření odpoledne.
Opakování typické pro Máchu se mi v této povídce velice líbilo. Moc hezky zdůrazňovalo žal a vzbuzovalo větší vážnost.
Četl jsem krásné vydání z roku 1959. Musím uznat, že byl Mácha poeta. A v této próze to jde vidět. Obsahově mi přišla Marinka příliš jednoduchá, dějově poněkud prázdná. Ale o děj tu určitě nešlo. Místy jsem měl pocit zbytečného opakování částí vět...
Moc se mi to líbilo (což o Máji říct nemůžu a nic jiného jsem od Máchy nečetla). Dokonce jsem si i poplakala.
Milý příběh, ale nějak moc rychlý. Obvykle u knížek kritizuju, pokud něco, spíš zdlouhavost, ale kupodiu tady mi to přišlo naopak. Kdyby byl totiž trochu popsán nějaký vývoj jejich vztahu, ničemu by to neuškodilo. Takhle to na mě nejenom působilo těžko uvěřitelně, ale až mi přišlo, jako kdyby někdo z knihy vytrhal pár stránek, takové skoky v ději... Ale chápu, epika v tomto dílku nakonec nemá jednoznačně první místo, takže přestanu být drzá a kritizovat Máchu. :D
A co se teda musí nechat, že Mácha je romantik každým coulem a umí zkrátka dobře psát. :-)
Krátké čtení, takhle bych si představovala všechnu povinnou četbu, pouze 29 stránek :) ovšem obsah...já nevím, tohle století není pro mě, ale přetrpět to musím :)
Mácha, romantik srdcem, duší i nohama neboť to tak prožíval, cítil, miloval a nohama chodil po místech jež s neobvyklým talentem popsal. Příběh ,ač smutný a tak zamilovaný, napsal přímo překrásně.
Nejen skvělý básník, ale i prozaik! Tohle dílo má něco do sebe, ostatně jako každé Máchovo, co jsem zatím přečetla. :) Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 1954 |  Máj |
| 2012 |  Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 2007 | Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy |
| 1959 | Pouť krkonošská |
Kniha Marinka je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 470x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 49x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 3x |
Chvilku trvá zvyknout si na starou češtinu. Usnadní to však verše podobné těm z Máje. Samotný příběh je tak moc dojemně romantický, až působí kýčovitě.