Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Hra o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Milostný příběh abbého Prévosta proměnil Vítězslav Nezval v jevištní báseň, v níž jde především o zachycení citových prožitků půvabné Manon a chudého rytíře Des Grieux. Manon, dychtivá přepychu a flirtu, přijímá obdiv a dary bohatých Duvalů a naivně si myslí, že tím pomáhá svému chudému rytíři. Nejrůznější intriky však nakonec dohánějí milence k deportaci za moře a k záhubě. Vydáno ke 100. výročí básníkova narození.... celý text
Přidat komentář
Manon je první a poslední můj hřích
nepoznat Manon, nemiloval bych
Manon je motýl, Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska...
Tož Vítězslav Nezval vytvořil opravdu krásné dílo. Verše jsou jemné, citlivé, láskyplné, smutné ... Těch adjektiv by bylo opravdu moc. :) Co se týče epické části, no ... Manon promiň, ale byla jsi opravdu až moc naivní a lehkomyslná ...
Knihu jsem přečetla kvůli povinné četbě, ale opravdu mě moc nebavila. Divadelní verze, kterou jsem viděla mě bavila mnohem víc :)
Opravdu dojemný tragický příběh...
Kniha se mi skutečně velmi líbila a konec mě dohnal k slzám.
A to to byla povinná četba!
Se spolužačkami jsme dokonce toto veršované drama zahrály při vyučování.
Prostě srdcovka ♡
V okamžiku, kdy jsem jako dítě viděla v televizi inscenaci Manon Lescaut, jsem se zamilovala do Nezvala. A tato láska je věčná :-)
Poezie nikdy nebyla zas až takový můj šálek čaje, ale Manon Lescaut se celkem dobře čte, i když mi vadily doplňky popisující scénu, které mě rušily od čtení samotných veršů. Tuto poezii určitě ocení slečny, ženy a dámy. :)
Je mi líto, ale zdejší nadšení z knihy nesdílím. Naopak, stala se pro mě velkým zklamáním. Snad proto, že jsem už četla takové knihy, jakými jsou Puškinův Evžen Oněgin, Rostandův Cyrano z Bergeracu, či, chcete-li české zástupce, Dykova Krysaře, Vančurovu Marketu Lazarovou. Ty a ještě několik málo dalších knih s podobnou tematikou nešťastné či alespoň složité lásky jsou pro mě docela jiný level. A to, promiňte mi, pane Nezvale, i po jazykové stránce. Zatímco k nim se ráda vracím, k Manon se už nevrátím (pokud tedy nepočítám plánové přečtení předlohy). Dvě a půl *.
Manon.Moje milovana Manon.Nelze popsat,je to krasne.. jako duse spisovatele.Kniha na kterou nedam dopustit a navzdycky ji budu mit v srdci..
"Ať žije krása kocoviny!" Moje srdcovka, poprvé jsem četla jako sedmnáctiletá a velmi zamilovaná, v takovém duševním rozpoložení kniha krásně rezonuje :) Svou krásu neztrácí ani po vícerém přečtení.
Básník Nezval v nejlepší formě. To je tak krásné zpracování, dojemné, jemné, tklivé, smutné, plné nádherných obratů a formulací, že u každého rozboru člověk by nejraději zaplesal. Nádhera!
Po dočtení verše "Manon je moje umřít pro krásu" mám pravidelně slzy na krajíčku. Jedno z nejcitlivějších vyznání a překrásné verše. Pan Nezval povýšil češtinu o pár příček výš :-)
Moc krásný, ale tragický příběh jedné lásky. I přesto, že divadelní hry a poezii moc nečtu (sice nevím proč), tak tahle klasika mě opravdu bavila a každý verš mámivé Manon a chudého rytíře jsem si vychutnávala do poslední řádky.
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry romantika dramata poezie
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Na "básničky" moc nejsem, ale tuto knihu si přečtu vždy ráda. Jedná se o krásný příběh, tragický konec, co víc by si mohl čtenář přát..?