Maminka
Jaroslav Seifert
Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vjí, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. S ilustracemi Jiřího Trnky patří knížka do zlatého fondu české literatury a do pokladnice Albatrosu.... celý text
Přidat komentář
![Janina2609 Janina2609](https://www.databazeknih.cz/img/users/34_/346929/m_janina2609-ucJ.jpg?v=1622041618)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
“Když prstýnek mám na dlani, hovořím k němu v ústraní.
Na stole svíčka hoří.
Pověz mi, perlo samotná,
v kterém jsi byla moři.”
Myslím, že vše už bylo řečeno. Seifertovy verše vždy potěší duši.
![Lucy1905 Lucy1905](https://www.databazeknih.cz/img/users/20_/204187/m_lucy1905-BKG.jpg?v=1540833609)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Pohlazení po duši...právě to je dle mého nejvýstižnější popis dojmů z této knihy. Na člověka působí atmosféra tehdejší doby až nostalgicky. Zdánlivě jednoduché a prosté verše, nad kterými člověk nemusí dumat, co jimi vlastně chtěl básník říci, v sobě ukrývají nesmírnou krásu a kouzlo přitažlivosti. Rozhodně ideální začátek čtení tvorby Pana Seiferta, už teď se těším na další díla.
![EvikU. EvikU.](https://www.databazeknih.cz/img/users/17_/177264/m_eviku-ART.jpg?v=1676996877)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Tato malá sbírka básní je zatím to nejlepší, co jsem z poezie četla. Dojala mě k slzám a nejspíš ji budu číst zas a znovu. Opravdu dokonalá kniha, všem doporučuji i těm, kteří básničky nečtou, protože já donedávna také patřila k nim.
![Renatka11 Renatka11](https://www.databazeknih.cz/img/users/26_/264984/m_renatka11-659f81be1ddb9.jpg?v=1704952254)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Krásné! Moje nejoblíbenější jsou Vějíř, který jsem se učila do školy před spoustou let já, a Tatinkova dýmka, kterou se před pár měsíci učil můj syn. Nádherná je i Ukolébavka, u které mi bylo líto, že jsem ji neznala, když byly děti malé.
![Pivka1 Pivka1](https://www.databazeknih.cz/img/users/35_/35539/35539-uaA.jpg?v=1403196979)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
I když jsem nikdy moc poezii nečetla, tahle útlá knížka ve mně zanechala nesmazatelné stopy. Syn jednou recitoval z této knížky na nějaké soutěži a ještě dnes se mi tlačí slzy do očí, když si na to vzpomenu. Nádherná oslava maminky. Dnes tomuto dílu rozumím daleko víc než v mládí, když jsem ještě tu svoji maminku měla.
![Knišíl Knišíl](https://www.databazeknih.cz/img/users/15_/15332/knisil-u0C.jpg?v=1594231615)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
K čemu mě Seifert inspiroval:
Co jen v těch verších jest?
Smutek, láska a pravda jako do oka pěst.
Probudí Vás ze snu osamění,
a vzpomenete na to – na to, co už tu není.
Pohlazení a nepodmíněná láska,
i když svět kolem Vás praská.
Vy máte tu vzpomínku pořád u sebe,
a ztráta pak bolí méně při pohledu do nebe.
A teď něco k mému hodnocení:
Seifert je právem nositelem Nobelovy ceny. Jeho básně, ač jsou někdy až neúprosně trhající srdce bolestí, ač jsou někdy plny smutku, jsou též i plny radostí. Vzpomněl jsem si na Nezvalova Edisona, ano, je tu vždy něco krásného a vždy něco těžkého v životě co drtí. Ale stojí to za to.
"Bylo to k zlosti; měl jsem chuť,
a hledě na věnečky,
sliboval jsem si: Buď jak buď,
jednou je skoupím všecky.
Však přesto v prvním rozletu
nevzpomenul jsem přísah.
Jsou sladší věci ještě tu,
než byly na těch mísách."
(Cukrářský krám)
![Makaja Makaja](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/111065/m_makaja-ah1.png?v=1541000537)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Na půdě jsem pro syna do školy hledala Hrubína (musí tam někde být), ale našla jsem Seiferta. Ani nevím, kde se tam vzal, moje kniha to není, asi manželova - což je s podivem, protože on není zrovna vášnivý čtenář. Oprášila jsem desky, sedla a četla a četla, hltala stránku za stránkou. A i když poezii neholduju, protože jí moc nerozumím, tady to tak nebylo.Nejednou jsem se pousmála, nejednou souhlasně pokývala a nejednou i trochu zaslzela. V těch básničkách je všechno - radost, smutek, láska, pravda..... Moc hezké.
![Kuci12 Kuci12](https://www.databazeknih.cz/img/users/28_/283351/m_kuci12-OT7.jpg?v=1570219718)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Poslední den roku a poslední téma čtenářské výzvy splněno, ale tohle byla asi ta největší výzva. Ne, že bych neměla ráda poezii, ale sama o sobě bych si knížku básní asi nepůjčila a víte co, jak už to tak chodí, nebylo to špatné a co víc, něco bylo nádherné - "Obláček namodralý tiše se rozplýval. To, co jsme milovali, milovat budem dál."
![akšuram37 akšuram37](https://www.databazeknih.cz/img/users/12_/124549/m_aksuram37-UkQ.jpg?v=1587533870)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Poezie mě nikdy nebavila. Ale tuto knihu jsem si přečetla s chutí. Básničky nejsou těžké na pochopení a je to psané hezkým stylem.
![Marika Vanova Marika Vanova](https://www.databazeknih.cz/img/users/21_/21874/m_marika-vanova-NMB.jpg?v=1689537418)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Básničky, ucelené pod názvem Maminka, jsou moc krásné. Na poezii moc nejsem a proto mám radost, že díky ČV jsem se k tomuto dílu dostala. Díky pane Seiferte, stálo to za to.
![TaLu TaLu](https://www.databazeknih.cz/img/users/94_/94051/m_talu-jbv.jpg?v=1540998401)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Poezie je žánrem, který pomocí slov dokáže dokonale spoutat emoce. Čtenář po přečtení a vnímání slov zjistí, že se ukryté emoce "rozbalí" i v jeho nitru. Přesto, nebo právě proto, je pro mě poezie těžko uchopitelným žánrem. Možná to tajemství tví v tom, že ukrýt emoce za slovem tak, aby je čtenář dokázal přečíst přesně, jak byly myšleny, je velmi, velmi těžké. Pan Seifert je mistrem slov. Síla, něha, cit a hřejivé teplo vnímají ti, kteří dostali od života ten dar mít dobrou matku, nebo se jí darem života staly.
![barusa.s barusa.s](https://www.databazeknih.cz/img/users/12_/124077/m_barusa-s-kVf.jpg?v=1607526025)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Má oblíbená sbírka básní ze školních recitačních soutěží... S věkem si člověk uvědomuje tu rozsáhlou paletu emocí, které se v básních prolínají a mám ji radši víc a víc.
![StephenKingje StephenKingje](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Je opravdu málo knih, kterým popis „nádherná” sedne tolik, jako „Mamince” od Jaroslava Seiferta. Tahle krátká sbírka básní je prostě nádherná. Nenaleznete v těchto verších, vzhledem k jejich přímosti a průzračnosti, příliš prostoru na interpretaci, což chápu, že dokáže být pro některé čtenáře poněkud rušivým faktorem. Na druhou stranu si však myslím, že by ty básně nebyly ani z poloviny tak láskyplné a vstřícné, kdyby Seifert používal samé metafory. Tou otevřeností tvoří právě tu krásnou, dojemnou a neskutečně hřejivou atmosféru vzpomínek, které nosíme všichni na své maminky.
![Lacrimma Lacrimma](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Nestárnoucí klasika. Některé knihy se dají číst stále dokola a nikdy neomrzí a "Maminka" je toho důkazem.
![Jana512 Jana512](https://www.databazeknih.cz/img/users/19_/199358/m_jana512-vec.jpg?v=1540931225)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Básník mistrně vyjadřuje vzpomínky na své dětství a především na svou maminku, která neodmyslitelně k dětství patří a je zdrojem nejkrásnějších vzpomínek.
Některé z básní této sbírky mně připomínají i mé dětství, kdy jsme chtěli mamince udělat radost a báseň Jaroslava Seiferta jsme psali do přáníček.
Štítky knihy
maminka poezie česká poezie klasická literatura
Část díla
Autorovy další knížky
1925 | ![]() |
1999 | ![]() |
1971 | ![]() |
1950 | ![]() |
1984 | ![]() |
Obdivuji, s jakou prostotou, civilností a samozřejmostí autor dokáže zachytit útulný dětský svět, dětské vidění a chápání výseku světa mezi ním, maminkou a domovem. Jak v nás dokáže slovem vyvolat, co jsme kdysi v dětství sami cítili a prožívali, a už dávno někam hluboko zasunuli. Díky za připomenutí, že to v nás pořád je. Nádherné dílko, včetně ilustrací Jany Kiselové-Sitekové (Albatros 2016).