Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 1994 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince , 1943
více info...
Přidat komentář
Když mi bylo nějakých -náct, objevila jsem v sobě vášeň pro skutečnosti, pro něž mi později Exupéry poskytl i slova. Co znamená dávat. Stavět. Milovat. Co je odpovědnost. A jak málo to všechno má co do činění s pocity.
Dávno už mi není -náct, ale vášeň přes každodenní selhání stále plane a má nehynoucí vděčnost panu Exupérymu též. Zdaleka nejen za Malého prince.
Byla bych dnes karmelitkou, kdybych nemilovala Exupéryho knihy? Dva zásadní akcenty mého života. A poušť, snad, jako styčný bod.
Toužila jsem si ho přečíst už dávno, už dávno mě to k tomu chlapci se zlatými vlásky táhlo, ale odjakživa jsem měla obavy, že bych Malého prince nedokázala pochopit. Věděla jsem, že do něj musím dospět. A myslím, že právě nastal čas na naše seznámení.
S Malým princem jsme si padli do oka hned na prvních stránkách. Vzhledem k mému výtvarnému umění a jeho představě o uzavřeném a otevřeném hroznýši jsem v něm našla další, hlubší zalíbení. Ale to, co mi Malý princ dal, to už mi nikdo nikdy nevezme: "Správně vidíme jen srdcem - co je důležité, je očím neviditelné."
Svým názvem se jedná sice o Malého prince, ale pro mě zůstane navždy mým velkým Malým princem.
Pamatuji si, jak nám učitelka češtiny říkala, že někteří knížku nenávidí a někteří jí milují, já jsem ta, co ji nenávidí, četla jsem ji jako malá na základce a pak i na střední a prostě tak i tak se mi vůbec nelíbí.
Od dětství jsem četla Malého prince mnohokrát a s každým dalším čtením mi kniha dává stále něco nového. Člověk s věkem do příběhu asi dorůstá.
Žádná jiná kniha pro mne nebude nikdy důležitější než právě Malý princ .... Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.
Prečítala som mnoho kníh, ale keď sa ma spýtajú, ktorú mám najradšej, Malý princ je prvá na ktorú si spomeniem. Zakaždým.
Vždy, když se potřebuji uklidnit, jdu do knihovny a čtu si Malého prince ve slovenštině. Oboje, kniha i jazyk jsou sladce konejšivé. O to větší zkouškou sebeovládání pak je se v závěru příběhu nerozplakat. Vím, že Exupéry nezemřel po sestřelení jeho letadla. On jen odešel za svým Malým princem a pomáhá mu vytrhávat baobaby.
Dalo by se na prstech jedné ruky spočítat, kdy mě nějaký umělecký zážitek dojal k slzám.
Malý princ byl v mém mládí jediná kniha, které se to podařilo. Po dvaceti letech znovu.
Knížka do mě zarostla natolik, že když jsem nedávno viděl trailer na filmovou adaptaci Malého prince, v slzách jsem nechápavě zíral, co se to se mnou děje. Co se mnou dělal průběh samotného filmu, raději ani nebudu zmiňovat.
O knize jsem věděla, ale nikdy jsem netušila, co skrývá její obsah. Knihu jsem musela přečíst k maturitní zkoušce a po přečtení mi přirostla k srdci. Je to nejhezčí knížka co jsem kdy četla. Autor chtěl tímto dílem vyjádřit, jak to mají děti s dospělými těžké, zkrátka, že děti vidí vše jinak (dětskýma očima) a myslím si, že tímto dílem poznamenal budoucí generaci příštích staletí. Občas si knihu vezmu a prohlížím si obrázky nebo si pročítám útržky. Všem doporučuji!
"Pro mne, jako pro vás, kteří máte Malého prince rádi, nebude vesmír stejný, jestliže někde nějaký beránek, kterého neznáme, spásl, nebo nespásl růži. Podívejte se na nebe. Ptejte se, spásl, nebo nespásl beránek květinu? Uvidíte, jak se hned všechno změní. A žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité..."
Skvělá knížka. :-)
Neuvěřitelné... Vím o této knize celá desetiletí ale teprve teď, ve svých téměř 33 letech jsem ji přečetla poprvé. No, trochu jsem si dala načas, ale mám pocit jako bych byla poprvé políbená. Napadají mě jen slova jako čistá, křehká, dojemná, jedinečná, mnohomluvná...dokonale nadčasová. Skutečné umělecké dílo, jsem unesená.
Je snad jen jedna kniha ke které bych mohl Exupéryho mistrovské dílo přirovnat, protože stejně neopakovatelným způsobem popisuje krásu dětské duše a to je Carrollova Alenka v kraji divů. Ale zatímco Lewis Carroll zobrazil nekonečný svět dětské fantazie, Saint-Exupéry ukázal, že jedině děti (a malý princ) dokáží vidět svět skutečně. Carroll vidí, že děti vidí svět neobyčejně složitě, Exupéry vidí, že děti vidí svět neobyčejně jednoduše. Pravdu mají oba. Svět dětí je složitě jednoduchý (nebo jednoduše složitý?).
Kniha obsahuje takové množství filozofických mouder, že je vlastně sama pro sebe studnicí neopakovatelného citu. A když se podívám na nebe doufám, že beránek nesnědl růži. Snad se malému princi nic nestalo, snad mu had neublížil.
Kniha přečtená za jeden den. A pokaždé ten čtecí den bude o něco jiný než ten předchozí. Exupéryho Malý princ je natolik profláklou knihou, že není třeba se sáhodlouze rozepisovat. Každý si v tom najde to své, ale je jasné, že interpretace, která zapadne do půdorysu Exupéryho života, je jen jedna. Doporučuji po dospělém přečtení i hlubinnou analýzu: http://www.databazeknih.cz/knihy/co-je-dulezite-je-ocim-neviditelne-46366
Úžasná knížka a zároveň taky první, u které jsem se rozbrečela.. moje mamka mi říkala, že v každém věku ji člověk pochopí jinak. A tak to skutečně je - když jsem ji četla jako malá, brala jsem ji spíš jako pohádku na dobrou noc.. Teď ve mě probudila spoustu emocí, zkrátka byla naprosto skvělá.
Štítky knihy
vesmír pohádky zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
2014 | Malý princ |
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
2018 | Citadela |
1967 | Válečný pilot |
Knihu jsem si přečetla až po tom, co jsem viděla film. Obojí je kouzelné. Samozřejmě kniha pro mě znamenala větší požitek. Myslela jsem si, že si ji nikdy nepřečtu - nelákalo mě to, ale teď vím, že by to byla velká chyba. :)