Vila na Sadové
Richard Sklář
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246758/bmid_vila-na-sadove-ULK-246758.jpg
4
346
141
Makléřka Bo série
1. díl >
Každý starý dům má svá tajemství... Román, který přináší dva nezávislé, ale prolínající se příběhy, odehrávající se ve vile na Sadové ulici v Ostravě v minulosti a přítomnosti. Zčásti román fiktivní, zčásti skutečný. 1941 Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora a Johann Proske začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Muž na prahu šedesátky, přední úředník kanceláře starosty Moravské Ostravy. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i cennou sbírku uměleckých předmětů ukrývá… 2013 Realitní agentka Roberta, přáteli nazývaná Bo. Životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu. Jejich společná minulost sahá ale mnohem dál. Do Bosny, kde před 20 lety pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra. Tuto dobrodružnou část života už ale mají dávno za sebou. Alespoň si to mysleli… O vilu na Sadové, kterou jejich společnost prodává, se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich bosenskou minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se je rozhodl najít a pomstít se. Hra "kdo s koho" začíná... Dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.... celý text
Přidat komentář
Knihu mi doporučila známa a dosti mě překvapila. Hlavní hrdinka mi byla od první chvíle velice sympatická,taktéž i Říďa :). Líbilo se mi,jak je celý děj popsán,obzvlášť, když se děj odehrává tady v centru a na ulicích,po kterých denně neustále chodím a na jedné z nich bydlím :-). Velice zajímavé však byly stránky deníku,které popisovali reálné skutečnosti z doby 2.světové války. Je až k nevíře,byť je tolik let po válce,dokáže to pokaždé s člověkem zacloumat.
Příběh je nutné brát s nadhledem. Já jsem se výborně bavila od první stránky až do konce.
Původně jsem tuto knížku v místní knihovně půjčila pro svou maminku, která moc ráda čte české autory a skutečné příběhy... Ještě ale, že jsem si ji nejdříve přečetla já sama, protože tahle akční bondovka by mamku rozhodně neoslnila...
Neříkám, že je to špatný příběh, jen ten současný je sice hodně napínavý, ale až přehnaně akční a poněkud na hranici uvěřitelnosti... Mnohem zajímavější a pro mne hodnotnější byla ta historická linka příběhu, ve které už se prolínaly skutečné válečné reálie a autorovi se na závěr docela povedlo i to propojení obou linek příběhu.
Celkově hodnotím poměrně vysoko a nelituji, že jsem svůj čas věnovala 470 hustě popsaným stránkám, četly se mi dobře, svižně a dokázaly mě zaujmout a udržovat v napětí. Čtenářům, kteří jsou patrioti jako já a rádi dávají šanci i našim autorům, mohu tuhle českou bondovku klidně doporučit, i na dovolené se může hodit:-)
Velmi ráda čtu tzv. severské detektivky a také skutečné příběhy z války, biografie. V domnění, že si kupuji příběh starého domu, jsem si koupila Vilu na Sadové. Jsem skoro u konce a jsem rozpačitá. Je to asi tím, že bydlím v Ostravě, všechna místa buď znám nebo si snadno najdu. Co mi vadí, je naprostá nereálnost příběhu. Uvěřitelný je text kroniky. Jistě, detektivky jsou obecně většinou vyfabulované od začátku do konce, ale odehrávají se ve vzdálených místech, která neznám, proto to beru jako fiktivní příběh a nijak mi to nevadí. Číst vymyšlený příběh v místech, která znám, to mi nesedí. Celkově je kniha napsaná čtivě, s humorem a dobrými místními výrazy, které jsou použity tak akorát a text nijak neruší. Pane autore, uvažujete o knize, která by popisovala reálné události v době 2. světové? To bych si přečetla opravdu ráda.
Ani se mi nechtělo věřit, že čtu českého autora. Poslední James Bond je proti hlavní hrdince Bo naprostý břídil. Scény jak z amerického filmu nepostrádají napětí, jsou ale místy tak brutální, že se jim dá jen stěží uvěřit. Zpočátku mě kniha docela zaujala, ale s přibývajícím dějem nabitým násilím a krví jsem ji jen stěží dočítala. Ne, další knihu tohoto autora asi brzy číst nebudu...
Poslouchala jsem v rozhlasovém provedení a líbilo se. http://www.rozhlas.cz/dvojka/stream
Nemůžu si pomoct - snažila jsem se, ale mnohokrát mě napadlo jediné slovo - slátanina... Nedočetla jsem...
Čtivá kniha, jejiž přídavná hodnota pro mě tkví ve skutečnosti, že žiju v Ostravě a tudíž si člověk přímo vybavuje jednotlivé místa. Části psané z válečné Ostravy mi odkryli část dějin, o které moc nevím.
Kniha se mi líbila. Trochu mě mrzí, že nebyla podrobněji vysvětlena honba za obrazy, kdo ji vlastně organizoval. Přesto bych mohla podobné knihy číst pořád...závěr s Andělkou byl navíc velmi dojemný. Přečetla jsem za čtyři večery.
Nemohla jsem se začíst. Historie tam bylo málo, hlavní hrdinka mi nesedla. Nemám ráda staré dámy, které si hrají na diblíky :-) Ona byla bývalá agentka? proč se to neprojevilo?
Očekávala jsem asi trochu více z historické dějové linky, mrzí mě také ten trochu uspěchaný a nedotažený závěr. Jinak jako pro člověka, který žije nedalo od místa děje, je to docela zajímavá představa a možná také proto mě tato kniha tolik vtáhla. Ostravský dialekt, který autor hojně využívá, mi nikterak nevadí, bylo by asi divné kdyby hrdinka knihy mluvila spisovně.
Za mě perfektní ! Napínavé, čtivé, pořád mě to ke knize táhlo...akorát celou dobu čtení jsem měla pocit, že hlavní hrdina je muž a ne žena...a reakce Anety, když ji unesli syna, mi přišla opravdu zvláštní...nevím, zda-li je to tím, že spisovatel je muž a nedokáže se vcítit do role matky, ale jí unesou dítě a ona si s matkou pije kafe a je relativně v klidu...to mi přijde nereálné...
Knihu nedokážu číst - ta čeština je v ní hrozná. Nabubřelý, rádoby akční slovník, Směs hovorové češtiny s novotvary ovlivněnými angličtinou, pro mě nestravitelné.
Na knihu jsem se dost těšil, o to větší bylo potom zklamání. Příběh je nadopovaný napětím, pochybnými akčními hrdiny a rádoby tajemstvím. Ovšem i v tomto případě všeho moc všeho moc škodí. Ale ponechám raději na "vkusu každého soudruha" zda si knihu pořídit či niko-li. Já osobně mám za to, že je to škoda peněz a vlastně i času.
Velmi obsáhlá kniha, která má téměř 500 hustě popsaných stran. Určité proškrtání by bylo na místě, ulevilo by se jak čtenářově ruce, tak celkovému spádu.
Těžko knihu zařadit do jediného žánru (kromě kolonky "český román"). Částí je to historický román, částí detektivka, ze které se za polovinou stává místy drsný thriller (scéna s "okem" je rozhodně nezapomenutelná), a kusem rovněž jakýsi dokument.
Zvláštní směs v jedné knize, ale rozhodně čtivé, napínavé a zajímavé. Jen to chtělo trochu méně té nedůležité "vaty" okolo.
Pozor, obsahuje spoilery!
Tři hvězdičky za knihu, jedna hvězda za autora z mého kraje.
Zápletka ze současnosti se vyvíjela docela dobře, akorát jsem nechápala, že se tak najednou usekla a všechno skončilo. Protože pokud vím, ještě jeden kumpán zbýval. Nechápala jsem proto chování postav na konci, které si ulevily od nebezpečí, přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by už bylo zažehnáno. Úplně chybělo vysvětlení, co vlastně celý ten kolotoč událostí vyprovokovalo, jaký to celé mělo motiv a cíl?
Mnohem více se mi z knihy líbila deníková část z protektorátu. Část ze současnosti byla příliš prolezlá hlavní hrdinkou, kvůli jejíž švitořivé činorodosti si člověk přál, aby jí někdo provedl lobotomii. Není nutné v knize zaznamenávat veškerý myšlenkový tok postavy, včetně myšlenek, které během dne člověku akorát proplujou hlavou a nezachytí je. Zde v knize byly zachyceny všechny a to postavě značně ubíralo na sympatičnosti. Není třeba neustále zmiňovat, že se někdo potřebuje vyčůrat, učesat, najíst, oblíct... a to v situacích, kdy bojuje o život.
Co v literatuře moc nemusím, jsou exkurze do hlubin luxusu. Neusálé popisování luxusních značek oblečení, hodinek, parfémů, kávy, sedaček, oken a já nevím čeho všeho spíš podle mě prostředí škodí, zvlášť, když v knize bylo jasně vysvětleno na jiných místech, že hlavní postavy nouzí netrpí. Čtenář podle mě nepotřebuje seznam značek, které teď frčí mezi bohatými. Hodně mě štvalo, když hrdinka, které utekla hrobníkovi z lopaty, hned vzápětí u kolemjdoucího nevidí nic jiného než to, co má na sobě a odkud to pochází.
Velmi podarena kniha, hlavni hrdinka takovy James Bond v suknich. Dve casove roviny byly super. Cekala jsem nedockave na konec, cekala jsem nejake velke odhaleni, ale bohuzel troch zklamani, jakoby autorivi dosla fantazie nebo uz to chtel mit dopsane, takze rozpleteni a koc je pro me odflaknuty. Škoda
Dvě časové roviny, dva různí hrdinové, Ostrava...čtivé, i když místy byla hlavní hrdinka už trochu otravná:)
Štítky knihy
Ostrava historické detektivky Protektorát Čechy a Morava historické romány prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vila na Sadové |
| 2015 |  Anděl smrti |
| 2018 | Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše |
| 2020 | Krátký proces |
| 2011 | Besceler!!! |
Kniha Vila na Sadové je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 484x |
| Čtenářské výzvě | 246x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 158x |
| Chystám se číst | 178x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 2x |
Richard Sklář alias Bruno Ligocki - Sklářovo alter ego, mne svými kriminálními romány dostal. S Brunem (Richardem), jako autorem, jsem se setkal v knihách Besceler a Selebryta a tak objevil kdysi i Rudu z Ostravy (Michal Kavalčík), který se dnes stal skutečnou Selebrytou.
Ale pan Sklář se do mého chatrného literárního povědomí dostal až jako autor dvou na sebe navazujících knih – Vila na Sadové (2013) a Anděl smrti (2015). Dvě dílka, která je dobré číst ve správném časovém sledu, i když bezpodmínečně nutné to není.
Návaznost tu ale je a pomyslným prvním dílem je román Vila na Sadové, na který časově a dějově navazuje i „druhý díl“ Anděl smrti, i když datum vydání obou knih nese rok 2015, Anděl smrti se do popředí dostává až počátkem tohoto roku.
A tak jsem ve své nevědomosti zůstal až do přečtení Anděla smrti, a protože autor zaujal, dohledáním dalších informací jsem teprve prohlédl, a začetl se do dílu prvního. A tu řada nejasností druhé knihy přesně zapadla do vymezeného prostoru. Proto poznámka na úvod, můžete-li časový sled knih dodržte.
Vila na Sadové je prvním dílem a hned po začtení se do první třetiny knihy je jasné, že příběhy obou knih je vlastně pokračováním první knihy jen s jinou causou, klasický seriálový prvek přenesený do knihy, dneska zcela běžný zjev. Hlavní hrdinové jsou představeni, načrtnuty jejich charaktery, historie a vztahy a vše se dál jen pěkně rozvíjí vždy s novou zápletkou.
Druhá kniha hodně naznačuje, ale teprve první díl – Vila na Sadové vnáší do všeho jasno. Proto znovu apeluji na dodržení pořadí četby, hodně Vám to pomůže pochopit děj knihy druhé.
Ale jinak je styl psaní naprosto stejný, hodně akce, dějových zvratů, naturalistický popis scén je až na hraně, přínosem je regionální reálné prostředí. Jisté rozředění celého děje přináší druhý příběh – příběh točící se kolem historie domu, který zde hraje hlavní roli – Vila na Sadové, který je v knize veden kurzívou a naprosto v jiném čase (1940 – 1944).
Příběhy se v závěru knihy zajímavě protnou a jelikož jsem znal pokračování (Anděla smrti jsem četl jako první knihu pana Skláře) dává mne to celkový obraz a kruh se uzavřel.
Druhý příběh (hlavní hrdina je německý občan žijící v Ostravě, pracující pro Říši, ale duchem na druhé straně německého přesvědčení) je zajímavý pohled na určité historické události (neb ty jsme se v dějepise určitě neučili – zde převládala rozjásanost Rudé armády a krutost Gestapa), ale tak trochu si jej autor do knihy propašoval jako úlitbu, neb tento příběh by sám za sebe asi nikdo nedal.
Kniha je psána ve stejném duchu jako Anděl smrti, pokud Vám styl psaní pana Skláře vyhovuje a zaujal, pak doporučuji číst i druhou knihu. Mě se to líbilo, na českou soudobou původní krimi tvorbu dost dobré.
Dávám slušné čtyři hvězdy, já byl spokojen . . . pokud autor ubere pár litrů krve a oddělených hlav má u mne šanci na 100% spokojenost.