Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti. Doprovozená ilustracemi Jana Zrzavého a portréty K. H. Máchy od dalších autorů.
Přidat komentář
„... na tváří lehký smích, hluboký v srdci žal ...“
Ryzí romantismus se všemi svými rozpory a kontrasty: pomíjivý čas lásky, jež je pouhou iluzí, mající však svůj smysl; taky hněv, ale hlavně Smrt a bolest v období zrození a rozpuku - toť hluboké tajemství přírodního koloběhu ...
Nádherný jazyk.
Kdo poznal tajuplný Máchův kraj na severu Čech, musí rozumět jeho dílu ještě o něco hlouběji ...:)
Na škole ani krátce po ní mě na Máj nikdo neukecal. Zkoušela jsem to číst a snažila jsem se to i dočíst,ale nakonec jsem to vždy vzdala. Ale protože si vážně myslím,že by takováto díla měl znát každý Čech,vymyslela jsem na sebe fintu a zaposlouchala jsem se do krásného hlasu pana Hrušínského,který si s básní,se svým hlasem, se svým věkem a též se mnou dělal,co chtěl. Za což mu tam nahoru děkuji a k těm spoustám hvězd,které mu jistě dělají společnost,přidávám svých ušmudlaných *****
Pan Mácha promine,že se musí dělit,ale pravidla jsou holt pravidla.
Poezie není zrovna mým šálkem kávy, ale existují výjimky. Při čtenářské výzvě jsem si řekla, že klasika by člověk měl znát více, než jen z "profláknutých" úryvků. Po přečtení bych dílo shrnula snad jen jednou větou: Některé mezery ve vzdělání by měly zůstat nezaplněny.
Co mi nejvíce vadilo: hned v úvodní části se dozvím, co se vlastně stalo - očekávala jsem spíše postupné odhalení příběhu. Intermezzo I. jsem vůbec nepochopila - proč proboha zvolil autor tuto formu?! (Napíšu, kdo větu říká a pod to ji uvedu do závorek.) Stejně tak mohl přece mluvícího zakomponovat do textu např.:
Krtek mu pod zemí hrob vyryje, čas ho poté náhrobkem přikryje.
Naštěstí, stejně jako ve všem v životě, co člověk - to názor. Za mě bohužel velké zklamání a hodně slabé dvě hvězdy.
Kudy plynete u dlouhém dálném běhu, i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj.
Zem jedinou i v dědictví mi danou, širou tu zemi, zemi jedinou.
Krásné vyznání lásky k rodné zemi, pro mě klasik české poezie.
Karel Hynek Mácha je řazen mezi autory obrozenecké literatury, který svá díla psal ve stylu romantismu. Tato kniha je povinnou četbou snad na všech školách a tímto způsobem jsem se k ní dostala i já. Ihned jsem si ji oblíbila ačkoliv se jedná o smutné téma. Obdivuji autora , že za tak mladého veku dokázal sepsat něco tak úžasného. Tolik přirovnání, epifor, anafor či oxymóronů jen tak někde nenajdete, samozřejmě tam můžeme najít spoustu dalších jazykových i uměleckých prostředků. Na tuto knížku můžu pět samou chválu, a proto ji rozhodně doporučuji.
Četla jsem dobrovolně již dříve, než jsme ji dostali jako povinnou četbu. V obdoví, kdy jsem se o tuto literaturu začala zajímat. Líbilo se.
Vždycky jsem k tomuto dílu měla averzi, už jen proto, že je v povinné četbě na střední škole. Což vlastně byl důvod, proč jsem ji musela číst. Překvapilo mě ale, že jsem místo nuceného čtení příběh opravdu hltala. Miluju poezii obecně a tohle je jedna z mých nejoblíbenějších.
Pro českou literaturu je to určitě skvost. Báseň, která má co říci. Pro mě je to báseň, která příliš nenadchla.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu a upřímně mě moc neoslovila. Začátek samozřejmě dobrý, ale uprostřed knihy a ke konci jsem knize nevěnovala tolik pozornosti. Mácha opravdu není spisovatel, ke kterému bych se vracela.
Máj s sebou přináší nejen tragický konec nešťastné lásky či poeticky vykreslenou májovou přírodu, ale jde i do hloubky, kde zavadí o metafyziku. Pochopitelně je nutné se na text více soustředit, ale stojí to za to, já osobně nejvíc zbožňuju Máchovy oxymórony.
Prostě NE! Nemám ráda Máchu coby básníka, Máj se nedá čist v dnešní době a patrně se nedal číst nikdy. Jsem pevně přesvědčená, že dosud z čítanek a povinné četby nevymizel pouze proto, že nemáme jiného romantického básníka.
Když jsem to začínala jako povinnou četbu, tak jsem tu knížku nenáviděla. Když jsem však četla dál, knížku jsem si dokonce oblíbila a myslím, že si jí určitě ještě někdy přečtu.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 |  Máj |
| 2012 |  Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 2007 | Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy |
| 1959 | Pouť krkonošská |
Česká klasika, kterou si velmi ráda přečtu vždy jednou do roka a to přesně na 1. Máje. Už se z toho stala taková má tradice. A rok od roku knihu vnímám jinak.